Pohyb rostlin a živočichů včetně člověka
Pohyb rostlin a živočichů včetně člověka
Buňka (prvoci)
- pasivní pohyb = přenos pomocí větru, vody, živočichů,…
- aktivní pohyb = aktivní transport (za vydání energie, cíleným směrem)
- organely pohybu:
- bičík – obvykle malé množství (stačí i 1), velký (bičíkovci)
- brvy – velké množství drobných brv na povrchu buňky, synchronizovaný pohyb (nálevníci)
- panožky – přelévání cytoplazmatické membrány (kořenonožci)
- undulující membrána – vlní se při pohybu (trypanosoma spavičná)
Rostliny
- buněčná stěna => nepohyblivá buňka => nepohyblivý organismus (přisedlé – kromě řas)
Pasivní pohyby rostlin
Anemochorie Hydrochorie Zoochorie
= větrem (křidélka semen a plodů = vodou (semena palem) = živočichy, člověkem (plody
– javor, vzdušné vaky pylových zrnek) svízele, lopuchu)
Aktivní pohyby rostlin
Fyzikální Vitální
Hygroskopické Kohezní Ohybové Lokomoční
Vyvolané podrážděním Samovolné (autonomní)
Tropismy Nastie
Fyzikální pohyby
- založeny na zákonitostech, které platí i pro neživou přírodu – u živých rostlin i odumřelých
- Hygroskopické pohyby – umožněny bobtnavou schopností buněčné stěny – vysychání (otevírání šišek, lusků, tobolek)
- Kohezní pohyby – umožněny kohezí (soudržností) molekul vody a jejich přilnavostí (adhezí) k vnitřním stranám buněčných stěn = vysychání buněk prstence (otevírání výtrusnic kapraďorostů)
- Explozivní pohyby – narůstáním turgoru (otevírání tobolek netýkavky)
Vitální pohyby
- pouze u živých rostlin
- Lokomoční = TAXE = změna místa organel, organismu – pohyby jsou indukované (vyvolané nějakým podrážděním) a orientované (ve směru nebo proti směru podráždění)
- jednobuněčné organismy = řasy
- v buňce – pohyb jádra, plastidů, cytoplazmy
- celý organismus – panožky, bičíky, brvy
- geotaxe = pohyb za zemskou tíží
- fototaxe = pohyb (krásnoočka) ke světlu (pozitivní) pomocí bičíku
- chemotaxe = pohyb (krásnoočka) od místa chemického znečištění (negativní) pomocí bičíku
- hydrotaxe = pohyb za vodou
- termotaxe = pohyb za teplem
- Ohybové = změna vzájemné polohy částí rostliny
- samovolné (= autonomní) – bez vnějšího podnětu (stonek klíčící rostliny – vliv auxinu)
- odvetné (= indukované) – vyvolané vnějším podnětem
- růstové = nutační, nevratné
- tropismy = orientované, indukované pohyby vyšších rostlin
- fototropismus = otevírání květů a květenství a jejich otáčení za sluncem (slunečnice) – pozitivní (květy, listy) i negativní (kořeny)
- geotropismus = gravitropismus = pohyb po nebo proti směru zemské tíže – růst kořenů dolů (pozitivní) a stonku vzhůru (negativní)
- thigmotropismus = ovíjivé pohyby prýtu při dotyku s podložkou (chmel – pravotočivý, svlačec, fazol – levotočivý)
- hydrotropismus – reakce na vodu – některé kořeny mohou růst nahoru, pokud je v tomto směru více vody
- nastie = neorientované (všesměrné), indukované pohyby rostlin
- termonastie = otevírání a zavírání květů podle teploty (sněženka, tulipán)
- fotonastie = otevírání a zavírání plodů a květenství podle světla; otevírání a zavírání průduchu podle světla
- turgorové = variační, vratné
- nastie = neorientované
- fotonastie = otevírání a zavírání květů a květenství podle světla; otevírání a zavírání průduchů podle světla (jeřábník, smetánka, vlčí mák)
- seismonastie, chemonastie = uzavírání listů citlivky při otřesech nebo působení cigaretového dýmu
- samovolné (autonomní) pohyby vykonávají rostliny bez vnějšího podráždění – růstové pohyby (ovlivněno auxiny) + např. nutační pohyby při růstu = kroucení a kývání rostlinky při růstu z půdy
Živočichové
Houbovci
- přisedlí – nemají vytvořené svalstvo
- pohyb pasivní – unášení pomocí vody, zachycení v ptačím peří (zárodky = gemule)
- larva planula plave pomocí brv
Žahavci
- svalové buňky – obsahují kontraktilní (smrštitelná) vlákna myofibrily
- polyp = přisedlé stádium
- „salta“
- plavání pomocí ramen = ne dlouhé vzdálenosti
- sbalení do kuličky pomocí svalových vláken
- medúza = pohyblivá (aktivní pohyb)
- reaktivní pohyb
- larva – pohyblivá
Ploštěnci
- pohyb pomocí kožně-svalového vaku (okružně, příčně a podélně uspořádané svaly)
- také pomocí řasinkového epitelu pokožky
- u motolic – vyvinuté svaly hltanu (+ pohyblivé larvy s přísavkami = cerkárie)
Hlísti
- podkožní svalový vak
Měkkýši
- rozlišení natahovačů a svěračů
- Plži – pohyb omezen ulitou
- svalnatá noha – slinné žlázy => klouzavý pohyb
- noha tuhne a mohutní přítokem hemolymfy, naopak při odtoku měkne a zmenšuje se
- Mlži – pohyb omezen lasturou
- pohybují se jen výjimečně – lezení, rytí do dna
- svalnatá noha – uvnitř lastury, zploštělá, sekerovitá
- zpevněna přítokem krve = erekce (pro pohyb)
- Hlavonožci – pohyb zdokonalen => dravci
- velmi rychlý pohyb ve vodě
- redukce schránky, až úplné vymizení
- noha se změnila ve svalnatou nálevku (a ramena) => reaktivní pohyb (vypuzováním vody)
- další pohyb – pomocí chapadel (ramen) – „kráčení“
- chapadla – k obraně, ale i útoku => chycení kořisti
Kroužkovci
- podkožní svalový vak
- okružní a podélná hladká svalovina
- píďalkovitý pohyb (možnost i plavání)
- mnohoštětinatci – parapodia = specializované pohybové orgány se štětinkami
- pijavice – mohutná svalovina hltanu (sání krve) + velmi roztažitelné tělo
Členovci
- dokonalé pohybové ústrojí
- články těla = nejednotné (segmentované) tělo kvůli pohybu
- ztenčený exoskelet v „kloubu“ => ohýbání
- uvnitř svaly, vně kostra
- rozvoj svalů
- antagonistické svaly
- střídání kontrakce a relaxace
- diferencované příčně pruhované svaly
- končetiny – mnoho párů, slouží k pohybu po zemi (nohy), vodou i vzduchem (křídla) + sekundární přeměny (makadla,…)
- pavoukovci
- 4 páry kráčivých končetin + první pár chelicery (klepítka), druhý makadla (pedipalpy)
- na nohách sídlí hmat (velmi citlivé – kontrola pohybů sítě)
- končetiny na hlavohrudi
- žabernatí
- kráčivé končetiny (perepoidy) – rozeklané
- končetiny na hlavohrudi i zadečku
- některé druhy používají končetiny k dýchání (hrotnatka) – neustálý pohyb zajišťuje příjem okysličené vody
- vodní = plavání
- občas – pohyb do strany (krab), couvání (rak)
- svalstvo je segmentované
- hmyz
- nejdokonalejší
- končetiny nerozvětvené
- kráčivá končetina:
- nohy často specializované – skákavá noha kobylky, hrabání (krtonožka), plování (vodomil), rychlý běh (střevlík), běhání po vodě (vodoměrka), přichycování k srsti živočichů (veš)
- obvykle 2 páry křídel
= vychlípeniny pokožky, protkané žilkami, nervovými vlákny a trachejemi
- primitivní = složitá žilnatina
- křídla motýlů krytá taškovitě poskládanými šupinkami
- blanitá = blanokřídlí
- krovky jako 1. pár, blanitá jako 2. pár = brouci
- kožovitá jako 1. pár, blanitá jako 2. pár = švábi, kobylky, sarančata
- polokrovky jako 1. pár, blanitá jako 2. pár = ploštice
- blanitá jako 1. pár, zredukovaný 2. pár na kyvadélka = dvoukřídlí (moucha)
- křídlaté svaly srdce – pomáhají pulsovat
Paryby
- vřetenovitý tvar těla => rychlí
- ploutev ocasní (heterocerkní), hrudní, břišní, řitní ploutev, 2 ploutve na hřbetě
- příčně pruhované svalstvo, upíná se na vnitřní chrupavčitou kostru
- myomery – úseky rozděleného svalstva
- rejnoci: srůstání párových ploutví => lem
Ryby
- vřetenovité (hydrodynamické) tělo => pohyb plaváním, malý odpor vody
- ploutve – liší se tvarem
- párové: prsní a břišní (stabilita těla, změny směru pohybu)
- nepárové: ocasní (hlavní pohon a kormidlo), hřbetní, řitní
- homocerkní (vně souměrná), heterocerkní (nesouměrná), difycerkní (vně i uvnitř souměrná) ploutev
- párový podélný boční sval, rozdělený na segmenty (myomery) ve tvaru ležaté W pod kůží trupu a ocasu
- migrace = přesun celých hejn ryb v určitou dobu, určitým směrem, na určité místo
- za potravou (planktonem) – sardinky, sledi, makrely,…
- za rozmnožováním – úhoři (tření v Sargasovém moři => larvy Golfský proud => horní toky řek)
– lososi a mořští jeseteři (tření v horních tocích řek => moře, oceán)
- k zimování (sladkovodní) – ke dnu, do tůní, do dolních toků řek – kapr, sumec
- při migraci orientace chemoreceptory – chemické složení vody
- plynový měchýř s hydrostatickou funkcí
Obojživelníci
- svalstvo
- u vodních ocasatých a larev je segmentováno jako u ryb
- u bezocasých je diferencováno (svalnaté nohy)
- příčně pruhované
- rozlišení na svalstvo hřbetu, břicha a končetin
- útrobní svalstvo je hladké
- ocasatí – 2 páry kráčivých končetin => chůze
- žáby – 2. pár končetin skákavý
- ocasatí, larvy – mezi prsty 2. páru končetin plovací blány, ploutvičkovitý ocas => plavání
Plazi
- velký rozvoj a diferenciace kosterního svalstva
- ještěrka – 2 páry dobře vyvinutých pětiprstých končetin
- vyvinutí svalů zpevňujících břicho a páteř, svalstvo pohybující krkem a svalstvo končetin + vytvoření mezižeberních svalů => dýchání
- had – redukce končetin
- pohyb: – kráčivé končetiny s drápky nebo přísavnými polštářky => chůze
– plazené stahy svaloviny
– ploutvovité končetiny, ocas s kýlem => plavání
– kožní blány (fosilní létaví) => plachtění
Ptáci
- 3 typy těla: běžci (zakrnělá křídla, silné běháky), plavci (veslovitá křídla, nohy posunuté vzad, plovací blány), letci (křídla, silné letové svalstvo)
- přeměna předních končetin na křídla, aeordynamický tvar těla, pneumatizované kosti, peří => přizpůsobení letu
- tvary nohou (podle způsobu pohybu: pařát, kráčivá končetina, lemované prsty, plovací noha, veslovací noha, šplhavá noha, závěsná noha
- pohyb:
- aktivní létání – křídla
- kráčení, šplhání – zadní končetiny s drápy
- plavání veslovitě upravená křídla, plovací blány mezi prsty zadních končetin
- svalstvo:
- mohutné létací svaly (součást trupu) – prsní létací svaly (asi 20% tělesné hmotnosti) upínající se na hřeben kosti prsní a na kosti pažní => pohyb křídel dolu
- podkličkové svaly => pohyb křídel nahoru v ramenním kloubu
- svalstvo dolních končetin uloženo v trupu a na kosti holenní; křídlo a běhák obsahuje pouze šlachy
- zvláštní svaly pro automatické svírání prstů ve větvích
- migrace = přesun celých hejn ptáků určitým směrem, v určitou dobu, na určité místo
- ptáci stálí = celý rok v téže oblasti (vrabec, koroptev) => možná změna potravy, strádání v zimě
- ptáci přelétaví = putování za potravou v mimohnízdní době (sýkory, racek, vrána)
- ptáci tažní = migrace na velké vzdálenosti (rorýs, kukačka, čáp) – rychlost letu 50-90 km/h, za den 120 – 300 km
- orientace pomocí postavení slunce a hvězd, magnetické pole země, zraková paměť terénu
Savci
- obvykle 4 končetiny – přeměna na ploutve u kytovců, na kožovitá křídla u netopýrů
- pohyb: chůze a běh, plavání, létání
- diferencované svalsto – hladké útrobní svalstvo, příčně pruhované kosterní svalstvo (podobné člověku)
- žvýkací svaly (sání mléka, zpracování potravy), dýchací svaly (bránice), mimické svaly (primáti, šelmy)
- migrace – za potravou, rozmnožováním, střídání letních a zimních úkrytů
- pohybová soustava se skládá z kostry a svalstva
- svaly (musculi) = nejobjemnější tělesná soustava
- ♂ – 36 – 42% tělesné hmotnosti => u mužů asi o 30% větší svalová tíha
- ♀ – 32 – 36% tělesné hmotnosti
- cca 600 svalů, často párové
- zajišťují pohyb jednotlivých částí těla a pohyb celého těla (lokomoci)
- Stavba svalového vlákna:
- C:
- jádro
- sarkolema = obal
- nervosvalová ploténka (synapse)
- myofibrila
- mitochondrie
- zóna A (= anizotropní) – z aktinu a myosinu
- zóna I (= izotropní) – z aktinu
- linie Z
- sarkomera = jednotka kontrakce
- sarkoplazma
- motorický nerv
- Mechanismus svalové kontrakce (stahu)
- relaxovaný sval (uvolněný) (B) kontrahovaný sval (stažený)
Člověk
Svalstvo
- tenká vlákna = aktin
- tlustá vlákna = myosin
- vazebné místo
- troponin
- tropomyosin
- myosinová hlava – s ATP a enzymem ATP-ázou
- linie Z
- vodíkové vazby
– Teorie svalové kotrakce: (proces trvá 10-3 sec)
CNS (mozek, mícha) MOTONEURONY Nervosvalová ploténka Změna propustnosti svalové membrány
AP = akční potenciál Nervosvalová synapse => Ca2+ do myofibril
= elektrická energie uvolnění mediátoru ACETYLCHOLIN
= chemická energie
Interakce Ca2+ s bílkovinami Odblokování aktinu Tvorba akto-myoxinového komplexu
Troponin a tropomyosin Spotřeba energie z ATP – tvorba vodíkových vazeb
na povrchu AKTIN ATP ATP-áza ADP + P + en.
Kontrakce svalu X Relaxace svalu
= mechanická energie (30%) + teplo (70%)
- Řízení svalové činnosti
- sval
- svalové vřeténko = čidlo, zaznamenává napětí svalů
- šlacha
- šlachové tělísko = čidlo (receptor) ve šlachách = napětí šlach
- proprioreceptory
- senzitivní neuron = dostředivý
- mozek
- temenní lalok koncového mozku
- centrální rýha
- primární motorická oblast – hrubé pohyby
- sekundární motorická oblast – jemné, přesné pohyby => artikulovaná řeč, činnost rukou
- motoneuron
- nervosvalová ploténka
- Rozdělení svalstva:
56% svaly dolních končetin
28% svaly horních končetin
16% svaly trupu
- Svaly:
- svaly pracují antagonisticky = protichůdně => často páry svalů
- bílá a červená vlákna
- bílá vlákna
- rychlá, krátkodobě působící
- málo myoglobinu (červené barvivo svalů) => málo skladu pro O2
- sprint, hod, vrh => kinetická práce (pohyb)
= krátkodobáé aerobní odbourávání glukózy = dýchání => do spotřeby O2
C6H12O6 + 6 O2 6 CO2 + 6 H2O + 38 ATP
Cytoplazma, mitochondrie
= po spotřebě O2 => anaerobní odbourávání glukózy (mléčné kvašení)
– kyselina mléčná => dráždí svaly => bolest => snižování aktivity => ukončení
C6H12O6 2 H3C – CH – COOH + 2 ATP
bakterie mléčného kvašení
nebo pomocí enzymů v buňkách lidského těla (svalů
- červená vlákna
- pomalá, dlouhodobě působící
- hodně myoglobinu => velké sklady pro O2
- statická práe = držení předmětů svalové napětí
- dělení svalstva:
- kosterní (příčně pruhované) svalstvo – pohyb těla a jeho částí – řízený vůlí
- největší tělesná tkáň
- svalové buňky – válcovitý tvar, Ø 10-100μm, délka až 30 cm => svalová vlákna
- větší počet jader, různé množství mitochondrií
- 10 – 100 vláken => spojeno ve snopečky => snopce => svalové bříško (hlava) = nejširší část svalu
- zevní tvar svalů:
- na povrchu je svalová povázka = fascie = vazivový obal svalu
- na koncích přechází sval ve šlachy, které se připojují ke kostem
- svalový úpon je velmi pevný – spíše se roztrhne sval, než napojení na kost
- vlastní stažitelnou strukturou jsou myofibrily
- tvořeny dvojlomnou (anisotropní, silné filamenty) bílkovinou myosinem a jednolomnou (isotropní, tenké filamenty) bílkovinou aktinem => příčné pruhování
- sarkomery = válcovité úseky, které tvoří myofibrilu (ty umožňují smršťování)
- svalová únava – po namáhavé a dlouhotrvající práci – příčinou je vyčerpání zdrojů (ATP) a nahromadění zplodin metabolismu (kyseliny mléčné)
- hladké svalstvo – činnost vnitřních orgánů
- 3% tělesné hmotnosti
- buňky menší, vřetenovitý tvar
- převládá aktin => chybí příčné pruhování
- pomalé konktrakce (20 – 20000x menší rychlost než u kosterních svalů)
- funkce – často udržování napětí (tonus) ve stěnách orgánů
- inervace autonomními (vegetatiovními) nervy => neovladatelné vůlí
- působí na ně hormonální činnost => např. stahy děložní svaloviny
- srdeční svalovina – kombinované vlastnosti obou předchozích – příčné pruhování X automacie
- myofibrily => příčné pruhování
- buňky krátké, rozvětvené, vzájemně propojené vodivými spoji => přenos podráždění
- 2 centra automacie – primární = sinusový uzlík
- Poškození, změny, onemocnění svalů
- poškození svalů
- podstata – přetrhání části svalových vláken
- projev: krvácení (modřina), bolest, snížení pohyblivosti
- prevence – rozcvičení
- léčení – odpočinek, klid, chlazení
- oprava svalu – vazivová jizva => postupné nahrazení svalovinou
- zánět svalů
- bakterie => do poškozeného svalu
- léčení – klid, antibiotika (+ masti Voltaren, Fastumgel)
- projev => bolest
- tetanus (křeče) a gangréna (sněť)
- příčiny – bakterie
- prevence – očkování
- svalová únava
- hlavně jarní a podzimní
- svaly nedostávají O2, živiny, špatný odvod živin
- útlum svalové činnost
- proti – trénink, rozvoj DS, CS, VS, TS + vyplavování endorfinů
- trichinóza
- trichinela spiralis – červ svalovec stočený => bolest svalů
- prevence = hygiena
- při napadení dýchacích svalů – může zabít
- rakovina svalů
- myom – benigní = nezhoubný
- myosarkom – maligní = zhoubný => po čase metastáze – sekundární nádory
- rozpoznání – biopsie (odběr části nádoru)
- léčení – operace, chemoterapie nebo radioterapie
- příčiny – genetické, infekční, přehřívání svalů
- atrofie
- úbytek svalové hmoty
- příčinou – nepoužívání svalů
- projev: špatně funkční svaly
- řešení = trénink
- hypertrofie
- zbytnění svalů
- příčinou – trénink, steroidní anabolika => umělý testosteron => nerovnováha organismu
- prevence – nebrat steroidy
- muskulární distrofie
- nejasné příčiny – genetika
- zakrnělé svaly už při narození (dá se poznat UV)
- neřešitelné – dá se jen zmírnit rehabilitací
- obrna
- 2 typy: dětská (virus => očkování) a úrazová (přerušení nervu úrazem – posun obratů => ochrnutí)
- ochrnutí svalů
- paraplegie (dolní část těla), hemiplegie (pravá nebo levá část těla), kvadruplegie (celé tělo)
- rehabilitace
- zánět šlach
- bakteriální
- poškozený sval, šlacha
- bolest, lokální přehřátí
- klid, antibiotika (+ operace – rekonstrukce šlachy)