Ženská pohlavní soustava

Ženská pohlavní soustava

• latinským názvem organa genitalia feminina

• k vnitřním pohlavním orgánům ženy patří vaječníky, vejcovody, děloha a pochva

• zevní ústrojí tvoří velké a malé stydké pysky, předsíň poševní a poštěváček

• ženská pohlavní soustava zajišťuje tvorbu pohlavních buněk, pohlavních hormon a

vývoj plodu po oplození vajíčka

Vnitřní orgány

• orgány patřící k vnitřním pohlavním ústrojí ženy leží v malé pánvi Vaječník (ovarium)

• párový orgán, velikost a tvar švestky

• je umístěn na bočních stěnách malé pánve a je přírostly na zadní plochu širokého svalu děložního

• povrch vaječníku je kryt jednovrstevným krychlovým epitelem, pod nímž je vrstva

korová, nitro vyplňuj dřeň, tvořená cévnatým vazivem

• v mládí je vaječník hladký, v reprodukční době hrbolatý a ve stáří se vyhlazuje a zmenšuje

• v kůře se nacházejí četné vaječné buňky v různém stupni vývoje – VAJÍČKO (ovulum)

• velikost 150-300 μm (největší buňka v lidském těle)

• vzniká složitým procesem – oogeneze (vývoj vajíčka)

• u novorozence v kůře až 400 000 tzv. primárních

folikulů (váčků), které obsahují nezralé vajíčka, do puberty se počet redukuje asi na 4 000 (sekundární folikuly)

• když folikul dosáhne velikosti 200 μm, vytvoří se mezi

folikulárními buňkami štěrbina vyplněna tekutinou,

která se velmi rychle zvětšuje – rostoucí folikuly s dutinou

• během reprodukčního věku dozraje asi 400 folikulů –

GRAAFOVY FOLIKLY

• velikost 1,5 cm i více, kruhovitý útvar velikosti třešně

• do dutiny vyplněné červenohnědou tekutinou vyčnívá pahrbek v němž je uloženo zralé

vajíčko (dozrávají ve 28 denních intervalech)

• pahrbek i vnitřní stěna váčku jsou tvořeny folikulárními buňkami

• zevně od nich je vrstvička obsahující lipoidní kapky, nejzevněji leží cirkulárně uspořádané vazivo

• prasknutí a uvolnění vajíčka se nazývá ovulace

• po prasklém folikulu nastává slabé

krvácení a pak vytvoření tělíska, které obsahuje tukové kapénky a piment

lipochrom (žlutý) – žluté tělísko (corpus luteum)

• po něm vznikne jizva, v případě

těhotenství, po porodu je bělavá, vazivová a delší

• po menstruačním tělísku zůstává jizva malá a vtažená (po 14 dnech)

• Graafův folikul i žluté tělísko jsou přechodné orgány, v nichž vznikají pohlavní

hormony, jimiž je řízen menstruační cyklus

• Graafův folikul produkuje estrogeny (estradiol, estron, estriol), které vedou k rozvoji

přídatných orgánů pohlavních a druhotných pohlavních ženských znaků (mléčná

žláza, široká pánev, ochlupení, atd.)

• žluté tělísko produkuje gestageny, z nichž nejdůležitější je progesteron

Menstruační cyklus

• začíná kolem 13. roku a končí mezi 45. – 55. lety (menopauza), klimakterium –

vyhasínání menstruačního cyklu

• je periodickou přípravou na oplodnění a těhotenství

• souběžně také probíhá ovulační cyklus (opakují se změny ve vaječnících)

• probíhá průměrně 28 dní

Fáze menstruačního cyklu

I. Menstruační fáze (1.- 4.den)

• nastává pokud nedojde k oplodnění a uhnízdění vajíčka (nidace)

• sliznice se neprokrvuje,

odumírá, zbytky jsou

vyplavovány krví spolu s hlenem (menstruační krev je nesrážlivá)

II. Proliferační fáze (5.-14. den)

• jeden z folikulu vaječníku se

mění na zralý Graafův folikul

• vazivové buňky produkují

estrogeny – růst sliznice

• na konci fáze (12.-14. den) nastává ovulace – Graafův folikul praská a uvolňuje se zralé vajíčko

III. Sekreční fáze (15.-27. den)

• prasklý Graafův folikul → žluté tělísko produkující progesteron (nárůst sliznice

dělohy) → její žlázky se rozšiřují a vyměšují sekret obsahující živiny, pokud není

vajíčko oplodněno zaniká žluté tělísko

IV. Ischemická fáze (28. den)

• poslední den cyklu, pokles produkce progesteronu → dochází ke stažení cév →

sliznice se začne odlučovat

Hormony ovlivňující pohlavní soustavu

• hypotalamofizární systém→ sexuální centrum → produkovány tzv. spouštěče =

gonadoliberiny → stimulují tvorbu gonadotropinům v adenohypofýze a ty ovlivňují ovária

• FSH – zrání folikulů na ováriích a jejich sekrecí estrogenu

• LH – spolu s FSH vyvolá ovulaci a vytvoření žlutého tělíska a k jeho sekreci

progesteronu

• LTH – prolaktin, podílí s na ovulaci stavbě žlutého tělíska

Vejcovod (tuba uterina)

• párová trubice asi 12 cm dlouhá a 0,5 cm široká

• jedním koncem se spojuje s dělohou (děložní rohy), druhým rozšířeným se při

vaječníku volně otevírá do dutiny pobřišnicové

• děložní ústí vejcovodu je úzké, při ústí vaječníku je trychtýřovitý otvor, lemovány 10-

15 řasami, v této počáteční části vejcovodu zpravidla dochází k oplození vajíčka

• na dutinové straně je vejcovod vystlán sliznicí, složenou v četné řasy

• sliznic kryje jednovrstevný válcovitý epitel s řasinkami, které kmitají směrem k děloze

• další vrstvou je svalová vrstva z hladkého svalstva, upraveného do 2 vrstev (cirkulární a podélné)

• vajíčko, zachycené vejcovodem, je pohybem řasinek a peristaltickými pohyby

svaloviny vejcovodu dopravováno do dělohy

• pohyb vajíčka je pomalý (100x pomalejší než spermie)

Děloha (uterus, métra)

• nepárový dutý svalový orgán hruškovitého tvaru

• uložena mezi močovým měchýřem a konečníkem v tzv. děložní řase

• rozměry: délka 8 cm, šířka 4 cm, hloubka 2,5 cm

• střední část tělo (corpus), horní vyklenutá část klenba (fundus), dolní zúžená část

hrdlo (cervix) → vyčnívá do pochvy v podobě čípku (uvula) → na jeho vrcholu otvor

u nerodiček kruhovitý, u rodiček štěrbinovitý

• umožňuje vývoj oplozené vajíčka v plod a po dokončení vývoje i jeho narození

• ze stran děložní hrany a nahoře děložní rohy

• stěna dělohy: tlustá ø 1,5 cm, 3 vrstvy:

1. sliznice děložní (endometrium)

2. svalovina děložní (myometrium)

3. zevní obal (perimetrium)

• krytá jednovrstevným epitelem, který obsahuje děložní žlázky (jejich produkt

ovlivňuje schopnost spermií oplodnit vajíčko – tzv. kapacitace spermií)

• sliznice v době plodnosti podléhá cyklickým změnám (každých 28. dní

krvácení – měsíčky – menstruace)

• změny sliznice jsou řízeny hormonálně

• až 2 cm vysoká vrstva hladkého svalstva

• umožňuje zvětšování dělohy v těhotenství, tak i vypuzování plodu

• tvoří ho pobřišnice, která kryje část přední a celou zadní plochu dělohy

• od hran děložních odstupuje široký vaz děložní (rozděluje malou pánev na přední a zadní)

• vazy děložní udržují dělohu v určité fixační poloze

• vazy uložené mezi pobřišnicí a svalovinou děložní, shrnujeme pod název

vazivo příděložní (parametrium)

Vnější orgány

Pochva (vagina)

• svalová trubice, která spojuje dělohu a zevní pohlavní orgány, délka 8 cm, průměr 3 cm

• je kryta vrstevnatým dláždicovitým epitelem, který je bez žláz

• vchod do pochvy kryje (do 1. pohlavního styku) slizniční řasa – panenská blána

(hymen)

• v pochvě je stálé kyselé prostředí zajišťující ochranu před mikroorganismy

Velké stydké pysky (labium majus pudendi)

• kožní řasy vyplněné tukem, které svírají ve střední rovině uloženou štěrbinu = rýha

stydká

• přední konce srůstají a přechází v zaoblený ochlupený val – pahorek stydký (hrmu)

Malé stydké pysky (labium minus pudendi)

• úzké kožní řasy, uložené vnitřně od pysků předešlých

Poštěváček (clitoris)

• nad poševním vchodem, těsně nad ústí močové trubice (senzitivní nervová zakončení)

• topořivé těleso kapkovitého tvaru

Předsíň poševní (vestibulum vaginae)

• štěrbinový prostor ohraničeny malými stydkými pysky

• vyústění močové trubice; po stranách poševního otvoru jsou předsíňové žlázky

(svým sekretem zvlhčují sliznici předsíně)