Daň z přidané hodnoty
Daň z přidané hodnoty
(předmět daně, plátci daně, registrace, místo plnění, zdanitelná plnění, osvobozená plnění,
intrakomunitární plnění, dovoz a vývoz, základ daně, sazby daně, daň na výstupu, nárok
na odpočet daně, daňové doklady, daňové přiznání a splatnost daně).
– předmět daně, plátci daně, registrace, místo plnění, zdanitelné plnění, osvobozená plnění,
intrakomunitární plnění, základ daně, sazby daně, daň na výstupu, nárok na odpočet, dovoz a
Plnění, která jsou předmětem DPH
o uskutečněná plnění (plátce je uskutečňuje ve prospěch jiné osoby)
o přijatá plnění (plátci je poskytuje jiná osoba)
Uskutečněná plnění, která jsou předmětem daně
1. dodání zboží = převod práva nakládat se zbožím (věci movité, elektřina, teplo, chlad,
plyn a voda) jako vlastník (za zboží se nepovažují peníze a CP)
2. převod nemovitosti – u těch, které se zapisují do KN a při kterém dochází ke změně
vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření (pozemky a stavby spojené se
zemí pevným základem)
3. poskytnutí služby – veškerá činnost, která není dodáním zboží a převodem
nemovitosti + převod a využití práv, vznik a zánik věcného břemene, přijetí závazku
zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci
– tato uskutečněná zdanitelná plnění dělíme na:
25. DAŇ Z PŘIDANÉ HODNOTY
vývoz, daňové přiznání a splatnost daně
zdanitelná plnění – se základní (19%) či sníženou (9%) sazbou daně
osvobozená plnění – s nárokem či bez nároku na odpočet daně na vstupu
(bez nároku např. poštovní a pojišťovací služby)
– tyto tři typy plnění jsou předmětem daně pokud jsou uskutečněné za úplatu, osobou
povinnou k dani, v rámci uskutečňování ekonomických činností a v tuzemsku.
→ pokud nejsou splněny všechny podmínky, nevzniká plátci povinnost uplatnit daň
na výstupu (jedná se o plnění, které není předmětem daně)
Přijatá plnění, která jsou předmětem daně
1. poskytnutí služby za úplatu osobou registrovanou k dani (ORD) v jiném členském
státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomických
činností, s místem plnění v tuzemsku
2. pořízení zboží z jiného členského státu EU za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou
povinnou k dani v rámci ekonomických činností nebo právnickou osobou, která
nebyla zřízena za účelem podnikání
3. pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou,
která není OPD
4. dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku
Přeúčtování energie a služeb
– plátce pořídí od jiné osoby konkrétní energii nebo službu a přeúčtuje ji na jinou osobu,
aniž by takto pořízené plnění sám spotřeboval
– plátce, který toto plnění požaduje uhradit, je sám nevyrábí (energie) ani neposkytuje
(služby)
– požaduje je uhradit od osoby, která takto pořízené energie nebo služby fakticky
spotřebuje
– dva odlišné režimy:
1. Přeúčtování energií a přeúčtování služeb je předmětem DPH a podléhá povinnosti
2. Přeúčtování energií a přeúčtování služeb není předmětem DPH a nepodléhá
přiznat daň na výstupu v případě, že plátce:
a. při pořízení energie nebo služby uplatní odpočet DPH na vstupu
b. při přeúčtování energie nebo služby uplatní vyšší cenu, než za kterou tato
plnění pořídil (přestože je pořídí od neplátce)
povinnosti přiznat daň na výstupu v případě, že plátce:
a. při pořízení energie nebo služby neuplatní odpočet DPH na vstupu
b. přeúčtovávané energie nebo služby pořídil od neplátce, pokud přijatá
úhrada nepřevyšuje částku, za kterou tato plnění pořídil
– režim přeúčtování nelze uplatnit v případě pořízení a následného prodeje zboží s
výjimkou všech druhů energií
– o přeúčtování se nejedná, pokud plátce poskytuje určitou službu a v souvislosti s takto
poskytnutou službou některé související služby, které mají charakter vedlejších výdajů
nutných k zajištění poskytované služby, pořizuje od jiných osob
PLNĚNÍ, KTERÁ NEJSOU PŘEDMĚTEM DPH
1. PLNĚNÍ S MÍSTEM MIMO TUZEMSKO
– dodání zboží, pokud je dodání spojeno s instalací nebo montáží a tato je provedena mimo
tuzemsko
– dodání plynu nebo elektřiny s místem plnění mimo tuzemsko
– poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko
→ přitom: není důležité, kdo je příjemcem služby
2. PLNĚNÍ, KTERÁ SE NEPOVAŽUJÍ ZA USKUTEČNĚNÁ PLNĚNÍ (TY 3)
– prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části
– vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě jako náhrady podle zvláštního
právního předpisu
– poskytnutí reklamního nebo propagačního předmětu bez úplaty
– přeúčtování energií pořízených plátcem od jiné osoby při splnění zákonem stanovených
podmínek
– dodání vratného obalu spolu se zbožím kupujícímu
– vrácení vratného obalu bez úplaty nebo za úplatu
– převod obchodního podílu nebo podílu v družstvu
– přeúčtování služeb pořízených plátcem od jiné osoby při splnění zákonem stanovených
podmínek
→ plnění se neuvádějí v daňovém přiznání
3. DÁLE PŘEDMĚTEM DANĚ NEJSOU
– plnění, která se považují za dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby, ale
nesplňují všechny podmínky stanovené pro vymezení předmětu daně (např. poskytnutí
služby, která nesouvisí s ekonomickou činností OPD, která toto plnění uskutečnila)
– plnění, která nelze považovat za dodání zboží ani převod nemovitosti, ani za poskytnutí
služby (např. finanční bonus)
– dále náhrada škody, smluvní pokuty a penále, cese leasingových smluv, kauce jako
zajišťovací prostředek
→ tato plnění se neuvádějí v daňovém přiznání
osoby povinné k dani (OPD)
– fyzické nebo právnické osoby samostatně uskutečňující ekonomické činnosti
– právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání, které uskutečňují
ekonomickou činnost
osoby osvobozené od uplatňování daně
– obrat za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců < 1 mil. Kč (neplátci)
plátci ze zákona
plátci dobrovolní
osoby identifikované k dani – PO, která nebyla založena nebo zřízena za účelem
podnikání včetně veřejnoprávních subjektů a neuskutečňuje ekonomické činnosti v
tuzemsku nebo OPD, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku
na odpočet daně,
jestliže pořídí zboží z jiného členského státu EU > 326 000 Kč/rok nebo zboží které je
předmětem spotř. daně, nebo přijme služby reverse charge
plátce je povinen je uvádět v daňovém přiznání
DAŇOVÉ SUBJEKTY
EKONOMICKÉ ČINNOSTI
soustavná činnost výrobců, obchodníků, osob poskytujících služby
soustavné využití hmotného a nehmotného majetku za účelem získání příjmů
Ekonomickou činností není:
činnost vykonávaná v pracovně právním vztahu
činnosti zdaňované jako příjmy ze závislé činnosti nebo je z nich uplatňována zvláštní
sazba
OBRAT
Do obratu se zahrnují:
výnosy nebo příjmy za uskutečněná plnění (i plnění, která nejsou zdanitelná, např.
plnění s místem plnění mimo tuzemsko, zasílání zboží, plnění osvobozená s nárokem
na odpočet daně)
výnosy nebo příjmy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor,
které nejsou příležitostnou činností OPD
výnosy nebo příjmy z finančních a pojišťovacích činností, které nejsou příležitostnou
nebo doplňkovou činností OPD
Do obratu se nezahrnují:
výnosy nebo příjmy z prodeje DHM, DNM
plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně (mimo výjimky viz předchozí
snímek)
sankce, pokuty, penále, náhrady škod, plnění od pojišťovny, finanční dary a finanční
vypořádání
do obratu veřejnoprávního subjektu se nezahrnují příjmy nebo výnosy z převodu a
nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor bez ohledu na to, zda se jedná o
činnost soustavnou nebo příležitostnou
Při překročení obratu
Dobrovolná registrace
Podnikání v rámci sdružení
Privatizace, nákup podniku
Přeměna společnosti nebo družstva
Úmrtí plátce
Pořízení zboží z EU OPD
Registrace k DPH – překročení obratu
Plátcem se OPD, která má sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku stává:
1. dne třetího měsíce následujícího po měsíci, kdy byl překročen stanovený obrat (1 mil.
Kč)
pokud nesplní registrační povinnost dnem účinnosti uvedeném na osvědčení o registraci –
> náhrada
Přihláška se musí podat do 15 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém byl překročen
Náhrada za neuplatnění daně při nesplnění zákonné registrační povinnosti
10% z celkových příjmů nebo výnosů za zdanitelná plnění, která uskutečnila OPD bez
daně od data, kdy se měla stát plátcem daně až do data, ke kterému se stala plátcem
daně na základě rozhodnutí o registraci vydaném správcem daně (dle příkladu od
1.10.2007 do 31.1.2008)
za uvedené období nevzniká nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění
uskutečněných jiným plátcem ve prospěch OPD, která měla být registrována
Pořízení zboží z jiného členského státu OPD od ORD
REGISTRACE K DPH
Zasílání zboží podléhající spotřební
dani z EU OPD
Dodání zboží s instalací nebo
montáží
Poskytnutí služebORD v jiném
členském státě nebo ZOPD
OPD pořizuje zboží z jiného členského státu formou zasílání nebo nakupuje zboží od ORD v
jiném členském státě (uvedené zboží bylo přesídleno do tuzemska).
plátcem se OPD stává ke dni, kdy hodnota pořízeného zboží bez daně převýší 326
000 Kč
přihlášku musí podat nejpozději dnem, kdy hodnota pořízeného zboží bez daně
překročí částku 326 000 Kč v běžném kalendářním roce
k tomuto dni je povinna přiznat a zaplatit DPH z pořízeného zboží, jehož hodnotou
byla limitní částka překročena
do limitní částky 326 000 Kč se nezahrnuje:
pořízení nového dopravního prostředku
pořízení zboží podléhající spotřební dani
Pořízení zboží z jiného členského státu OPD od ORD EU, které je předmětem spotřební
OPD, které je zasíláno zboží z jiného členského státu dle § 18, které je předmětem spotřební
daně, se stává plátcem dnem dodání zboží.
Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň ze zboží dodaného v tento den.
Registrace k DPH – pořízení služeb od ORD nebo ZOPD
Pořízení služeb uvedených z jiného čl. státu OPD
přihláška nejpozději do dne, kdy byly služby poskytnuty
plátcem dnem poskytnutí uvedených služeb
povinnost přiznat a zaplatit daň již ze služeb poskytnutých tento den
Registrace k DPH – pořízení zboží s instalací nebo montáží
OPD, které je dodáno zboží s instalací nebo montáží ORD v jiném členském státě nebo ZOPD
se stává plátcem dnem dodání zboží.
Plátce je povinen přiznat a zaplatit daň ze zboží dodaného v tento den.
Přihláška nejpozději do dne, kdy jí bylo zboží dodáno
Registrace k DPH – dobrovolná registrace
Dobrovolná registrace OPD
přihláška kdykoliv, otázka výhodnosti registrace
plátcem od data uvedeného na osvědčení – osvědčení musí být doručeno nejpozději v den
účinnosti registrace uvedeném na osvědčení
Přihlášku k registraci není oprávněna podat a plátcem se stát:
OPD uskutečňující pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
s výjimkou OPD, která se rozhodne uplatňovat daň a nikoliv osvobození u nájmu
pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor
Registrace ORD nebo ZOPD v ČR
ORD v jiném členském státě, která nemá sídlo, místo podnikání nebo provozovnu v tuzemsku
nebo ZOPD, která uskuteční plnění s místem plnění v tuzemsku a je osobou povinnou přiznat
a zaplatit daň z tohoto plnění:
se stává plátcem dnem uskutečnění tohoto plnění
registraci provede FÚ pro Prahu 1
Skupinová registrace
Skupina
skupina kapitálově nebo jinak spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo
provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce
považuje se za samostatnou osobu povinnou k dani
každá osoba může být členem jen jedné skupiny
Kapitálově spojené osoby
osoby, z nichž se jedna přímo či nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech
druhé osoby
anebo se jedna osoba přímo či nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech
více osob
přitom tento podíl představuje alespoň 40 % ZK nebo 40 % hlasovacích práv těchto
osob
Jinak spojené osoby = osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba.
V přihlášce k registraci určí spojené osoby, které budou členy skupiny zastupujícího člena
skupiny. Ten podá přihlášku k registraci.
Skupina se stává plátcem od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokud je přihláška
podána do 31.10. běžného roku.
Pokud podá žádost o přistoupení dalšího plátce do skupiny, stává se členem skupiny od 1.
ledna následujícího kalendářního roku, pokud je žádost podána do 31.10. běžného roku.
Pokud podá žádost o přistoupení další osoby, která není plátce, stává se tato osoba členem
skupiny od 1. dne třetího měsíce následujícího po měsíci, ve kterém podají žádost.
Člen skupiny se v případě zrušení skupiny nebo vystoupení ze skupiny stává plátcem
následujícím dnem po ukončení jeho členství ve skupině.
Zrušení registrace k DPH
Zrušení registrace na žádost plátce:
požádat lze nejdříve po uplynutí jednoho roku od data registrace
obrat za 12 přecházejících měsíců nesmí přesáhnout 1 mil. Kč
při rozpuštění sdružení až po vypořádání majetku ve sdružení
při vystoupení a vyloučení ze sdružení (je-li obrat OPD + podíl obratu ze sdružení
nižší než 1 mil.) až po vypořádání sdružení
Zrušení registrace z podnětu správce daně je možné pokud:
plátce neuskutečnil bez oznámení důvodu po dobu 12 měsíců zdanitelné plnění
plátce neplní povinnosti vyplývající ze ZDPH
plátce přestane být OPD
Při dodání zboží
– bez odeslání nebo přepravy → místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání
uskutečňuje
– s přepravou nebo odesláním → místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo
přeprava začíná
– spojené s instalací nebo montáží → místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno,
pokud je dodání zboží spojeno s instalací nebo montáží a instalaci nebo montáž provádí
osoba, která zboží dodává nebo jí zmocněná osoba
Při převodu nemovitosti = místo, kde se nemovitost nachází
Při poskytnutí služby
– místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání, popř. místo pobytu
nebo místo, kde se obvykle zdržuje, nebo místo, kde má provozovnu
– zvláštní případ
o nejdříve se podívám do §10 → pokud se tam nenajdu, hledám v §9
o služby vztahující se k nemovitostem → místo, kde se nemovitost nachází
o přepravní služby na území tuzemska → území, kde se přeprava uskutečňuje
o Přepravní služby spojené s dovozem a vývozem na území tuzemska → posuzuje
o přeprava zboží mezi členskými státy
MÍSTO PLNĚNÍ
se podle jednotlivých území, na kterých je přeprava prováděna
o služby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, výchovné, vzdělávací a zábavní,
o služby přímo související s přepravní službou a služby oceňování movité věci
o služby, které mají charakter práce na movité věci
→ místo zahájení přepravy
pokud je však přeprava prováděna pro ORD v jiném členském státě než
je zahájení přepravy → místo plnění je území čl. státu, který vydal DIČ,
který příjemce služby poskytl pro účely poskytnutí služby
pořádání kongresů, výstav a veletrhů včetně organizování těchto služeb → místo,
kde je tato služba poskytována
→ místo, kde je tato služba poskytována
pokud je však příjemcem služby ORD v jiném členském státě než ve
kterém došlo k poskytnutí služby → místo plnění je území čl. státu, který
vydal DIČ, které příjemce služby poskytl pro účely poskytnutí této služby
→ místo, kde je služba poskytována
pokud je služba poskytnuta ORD a movitá věc je po provedení prací
přepravena z místa, kde byly práce provedeny do jiné země (i mimo EU)
→ místo plnění je území členského státu, který vydal DIČ, které příjemce
služby poskytl pro účely poskytnutí této služby
Při poskytnutí služby, princip “reverse charge”
– “reverse charge” – dochází k přesunu daňové povinnosti z poskytovatele na příjemce
plnění, pokud příjemcem služby je ORD v jiné členské zemi popř. zahr. osoba.
– služby uvedené v §10/6 = služby poskytované českým plátcem ORD nebo zahraniční
osobě, která nemá v ČR sídlo, místo podnikání ani provozovnu (např. reklamní služby,
poradenské a účetní, telekomunikační, elektronické) → místo, kde má osoba, pro kterou
je uvedená služba poskytnuta sídlo, místo podnikání, popř. místo pobytu či místo kde se
obvykle zdržuje, nebo místo, kde má provozovnu
– služby uvedené v §10/6 = služby poskytované ORD v jiném členském státě nebo
zahraniční OPD, která nemá v ČR sídlo, místo podnikání ani provozovnu, přičemž
příjemce těchto služeb je český plátce, OPD nebo osoba identifikovaná k dani → místo,
kde má osoba, pro kterou je uvedená služba poskytnuta sídlo, místo podnikání, popř.
místo pobytu či místo kde se obvykle zdržuje, nebo místo, kde má provozovnu
Při pořízení zboží z jiného členského státu
– místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy pořizovateli
– předmětem české DPH je pouze pořízení zboží s místem plnění v tuzemsku (tzn. pokud
jsou jeho přeprava nebo odeslání ukončeny v ČR)
Při dovozu zboží
– území členského státu, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje na území
Evropského společenství
– dovoz zboží s místem plnění mimo tuzemsko není předmětem české DPH
Při poskytování služby – princip reverse charge
– není podstatné, kde je služba poskytnuta, záleží na tom, kdo komu službu poskytnul
– co plátce poskytuje:
o převod a postoupení autorských práv, reklamní služby, poradenské, právní,
– zahraniční osobě nebo ORD v EU, která nemá místo podnikání, sídlo nebo provozovnu
v tuzemsku
– místem plnění je sídlo, místo podnikání nebo provozovna příjemce služby
Při poskytnutí služby
účetní, finanční a bankovní služby, nájem pracovní síly, nájem movité věci (mimo
prostředků pro dopravu), telekomunikační a elektronické a jiné služby
Zahraniční osoba nebo ORD v EU, která nemá místo podnikání, sídlo nebo provozovnu
v tuzemsku, poskytuje služby uvedené v § 10/6.
Plátce, OID, osoba povinná k dani – sídlo, místo podnikání nebo provozovna příjemce
služby.
PLNĚNÍ OSVOBOZENÁ OD DANĚ BEZ NÁROKU A S NÁROKEM NA ODPOČET
• nepatří do kategorie plnění zdanitelných tzn. nepodléhají ani základní ani snížené
sazbě daně
• v souvislosti s jejich uskutečněním nevzniká plátci povinnost přiznat daň na výstupu
Rozdíly:
• dopad na výši nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která plátce
použije k uskutečnění těchto osvobozených plnění.
Plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně
– u přijatých zdanitelných plnění, která plátce použije výhradně k uskutečnění těchto
osvobozených plnění, nemá plátce nárok na odpočet daně, patří mez ně:
• poštovní služby
• rozhlasové a televizní vysílání, s výjimkou vysílání reklam, teleshoppingu, nebo
sponzorování
• finanční činnosti, např.:
DANĚ
a) převod cenných papírů
b) přijímání vkladů od veřejnosti
c) poskytování úvěrů a půjček a peněžních půjček
d) směnárenská činnost
• pojišťovací činnosti
• převod a nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor
• výchova a vzdělání
• zdravotnické služby a zboží
– osvobozeno je dodání zboží, které je spotřebováno v rámci zdravotnických služeb
– za zdravotnické služby se nepovažují zdanitelná plnění uskutečňovaná očními
– od daně není osvobozen výdej nebo prodej léčiv
• sociální pomoc – poskytované veřejnoprávními subjekty nebo jinými právnickými
osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání
• provozování loterií a jiných podobných her
• dodání zboží, které bylo použito pro plnění osvobozená od daně bez nároku na
odpočet daně a zboží, u něhož nemá plátce nárok na odpočet
• dodání osobního automobilu, při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně
• dodání zboží při jehož pořízení neměl plátce nárok na odpočet daně (plnění použitá
pro reprezentaci).
Plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně
– u přijatých zdanitelných plnění použitých k uskutečnění osvobozených plnění s nárokem na
odpočet daně je plátce oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně v plné výši, patří mezi ně:
• dodání zboží do jiného členského státu
• pořízení zboží z jiného členského státu
• vývoz zboží (výstup zboží z území EU)
• poskytnutí služby do třetí země
dle zákona o veřejném zdravotním pojištění
optiky
o za podmínky, že je dodáno osobě registrované k dani v jiném členském státě
o dodání nového dopravního prostředku osobě v jiném členském státě
o pokud dodání takového zboží plátcem v tuzemsku je vždy osvobozeno od daně
a pokud dovoz takového zboží je osvobozen od daně, neuvádí se v DAP
Osobě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, s místem
plnění v tuzemsku
Tj. práce na movitém majetku, který je pořízen v tuzemsku nebo dovezení za účelem
provedení těchto prací v tuzemsku, práce jsou provedeny v tuzemsku a následně je
odeslán do třetí země.
• přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží
• přeprava osob – mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a
třetími zeměmi
• dovoz zboží
o pokud je dováženému zboží přiznáno osvobození od cla
o pokud by dodání tohoto zboží plátcem v tuzemsku bylo vždy osvobozeno od
daně
o neuvádí se v DAP
INTRAKOMUNITÁRNÍ PLNĚNÍ
Dodání zboží z ČR do EU plátci
CZ – dodavatel
Plátce CZ
DIČ CZ
daňový doklad např. 100 +
osvobozeno od DPH CZ s nárokem na
odpočet
Souhrnné hlášení 100 -> DIČ EU
DAP 100 -> DIČ EU
EU – pořizovatel
Plátce EU
DIČ EU např. DE
doplní daňový doklad
+ DPH DE (+19)
(- DPH DE) (-19)
DAP EU -> 100 + DPH DE (+19)
(- DPH DE) (-19)
Podmínky pro uplatnění osvobození od daně
U dodavatele, českého plátce, se jedná o plnění osvobozené od daně na výstupu s nárokem
na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, které použije výhradně k uskutečnění těchto
osvobozených plnění, za uvedených podmínek:
– zboží bylo skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu (plátce musí
prokázat)
– pořizovatel je ORD v jiném členském státě (ORD – plátce s platným DIČ) – prokázat
– u pořizovatele je pořízení zboží předmětem daně, tzn. je povinen pořízení zboží přiznat a
zdanit ve své zemi.
Dodavatel, český plátce, má dále povinnost:
– vystavit daňový doklad nejpozději do 15 dnů ode dne dodání zboží, který musí
obsahovat sdělení o tom, že se jedná o plnění osvobozené od daně a odkaz na § 64
– přiznat osvobození od daně – uvést v DAP
– podat souhrnné hlášení a uvést do něj veškerá dodání plátcům v EU za kalendářní
čtvrtletí
– uvádět v DAP a souhrnném hlášení údaje v české měně.
Provede přepočet na českou měnu ke dni vzniku povinnosti přiznat osvobození od daně,
použije buď denní kurz ČNB nebo pevný kurz dle jeho vnitřních předpisů (tj. kurz ČNB
k určitému datu).
Pořizovatel je povinen:
si DPH v sazbě svého státu sám vypočítat, doplnit na daňový doklad od dodavatele, plnění a
vypočtenou daň přiznat v DAP a následně odvést, případně si může uplatnit nárok na odpočet
– pořízení zboží z jiného členského státu
Dodání zboží z ČR do EU neplátci
CZ – dodavatel EU – pořizovatel
Plátce CZ Neplátce – sídlo v EU
DIČ CZ nemá DIČ EU
Daňový doklad např. 100 + 19 daň nepřiznává ani
neodvádí
tuzemské zdanitelné plnění (CZ) s nárokem na odpočet nepodává DAP
toto plnění neuvádí do souhrnného hlášení
DAP např. 100 + 19
V tomto případě se jedná o tuzemské zdanitelné plnění a plátce přiznává daň na výstupu
v příslušné sazbě v souladu s obecnými podmínkami. Tyto dodávky zboží se neuvádějí do
souhrnného hlášení.
Pořízení zboží z EU (od plátce) do ČR
Plátce EU
DIČ EU např. DE
daňový doklad např. 100+
osvobození od DPH EU s nárokem na
odpočet
souhrnné hlášení: 100-> DIČ CZ
DAP 100 -> DIČ CZ
Plátce CZ
DIČ CZ
doplní daňový doklad
+ DPH CZ (+19)
(- DPH CZ) (-19)
DAP: EU -> 100 + DPH CZ (+19)
(-DPH CZ) (-19)
Předmětem české DPH je pouze pořízení zboží s místem plnění v tuzemsku, tzn. pořízení
zboží, pokud jsou jeho přeprava nebo odeslání ukončeny v ČR. Povinnost přiznat daň při
pořízení zboží je:
– ke dni vystavení daňového dokladu,
– k 15 dni měsíce následujícího po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, pokud byl
daňový doklad vystaven po tomto datu
V souhrnném hlášení se údaje o pořízení zboží neuvádějí. Za pořízení zboží z jiného
členského státu ve smyslu § 16 se nepovažuje dodání zboží s instalací nebo montáží (služba).
Poskytování služeb do a z EU
– zdanění v ČR podléhá pouze poskytování služeb s místem plnění v tuzemsku,
– poskytování služeb mimo ČR se řídí režimem zdanění dle daňových zákonů platných
v zemi místa plnění, tyto služby nevstupují do souhrnného hlášení
Postup:
– určení druhu poskytované služby, zda se jedná o službu z § 10
– určení místa plnění, zda dle § 10 nebo obecně dle § 9
– určení osoby, která službu zdaní v zemi místa plnění.
Povinnost přiznat daň v tuzemsku
– vzniká při poskytování služeb dle § 10, pokud jsou poskytovány ORD v jiném členském
státě (plátcem z EU) nebo zahraniční osobou povinnou k dani (ZOPD) osobám v tuzemsku.
Tato povinnost je stanovena buď:
– tuzemským příjemcem služeb (plátce nebo osoba identifikovaná k dani)
– poskytovatelem služeb (ORD v EU, ZOPD) – registrace a odvod daně FÚ pro Prahu 1
– vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění
– částka přijaté platby snížená o daň, pokud je platba přijatá před uskutečněním
zdanitelného plnění
ZD také zahrnuje
– clo, dávky nebo poplatky (při dovozu zboží)
– spotřební daň s výjimkou zboží v režimu podmíněného osvobození od spotřební daně
– ekologické daně
– dotace k ceně
– vedlejší výdaje (balení, přeprava, pojištění)
– materiál přímo související s poskytnutou službou
– při dodání staveb i stavební a montážní práce , zabudované nebo zamontované stroje a
zařízení
ZD je cena dle zákona o oceňování:
– v případě přijetí úplaty za zdanitelné plnění, které není vyjádřené v penězích
– použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s podnikáním
záleží jakým způsobem je cena stanovena za zdanitelné plnění
A) CENA STANOVENA BEZ DANĚ (METODA „ZDOLA“)
daň na výstupu = ZD * koeficient (k)
pak cena včetně daně je součet ZD a vypočtené daně
B) CENA JIŽ DAŇ OBSAHUJE (METODA „SHORA“) – (§ 37/2)
ZÁKLAD DANĚ
daň na výstupu = úplata * k
cena bez daně je rozdíl ceny včetně daně a vypočtené daně
C) VÝPOČET DANĚ S PROMINUTÍM DPH U PLATEB PŘIJATÝCH PŘED DUZP
– před uskutečněním zdanitelného plnění byla přijata platby, u níž vznikla povinnost přiznat
daň a k DUZP se daň vypočte z rozdílu ZD (částka přijaté platby bez daně) a ZD(částka
přijaté platby snížená o daň)
Sazby daně u zdanitelného plnění
– základní sazba daně – 19 %, snížená sazba daně – 9 %
Zboží se sníženou sazbou daně (9 %): zboží uvedené v Příloze č. 1, teplo, chlad
Služby se sníženou sazbou daně (9 %): služby uvedené v Příloze č. 2
Příloha č. 1 – snížená sazba daně (9 %) u dodání zboží
Např. potraviny (mimo alkohol), dětské pleny, knihy, zdravotnické prostředky, palivové dřevo
Příloha č. 2 – snížená sazba daně (9 %) u poskytnutí služeb
Např. ubytovací služby, hromadná pravidelná přeprava osob, zdravotní péče, kulturní činnosti
Závazné posouzení správnosti zařazení zdanitelného plnění z hlediska sazby daně
– možnost podání žádosti na MF o vydání rozhodnutí, zda je zdanitelné plnění správně
zařazeno do základní nebo snížené sazby daně
Sazby daně ve stavebnictví
– všeobecně dodání stavby včetně veškerých stavebních a montážních prací (výstavba,
rekonstrukce, opravy…) podléhá základní sazbě daně
Sazby daně u bytové výstavby – pojmy
– bytový dům = stavba pro bydlení, ve které je více než 1/2 podlahové plochy určená pro
trvalé bydlení
– rodinný dům = splňuje definici bytového domu a zároveň v něm jsou nejvýše 3
samostatné byty, 2 nadzemní, 1 podzemní podlaží a podkroví
– byt = soubor místností, který svým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na
trvalé bydlení
=> výjimka do konce r. 2010 pro uplatnění snížené sazby daně
pro stavební a montážní práce, opravy spojené se změnou dokončení stavby bytového domu,
rodinného dmu nebo bytu (nemusí splňovat definici stavby pro sociální bydlení) => jde o
změnu dokončení stavby, ne u nové výstavby
Sazby daně u staveb pro sociální bydlení – pojmy
– byt pro sociální bydlení = byt, jehož podlahová plocha včetně příslušenství nepřesáhne
120 m2
– rodinný dům pro sociální bydlení = rodinný dům, jehož podlahová plocha nepřesáhne
350 m2
– bytový dům pro sociální bydlení – bytový dům, ve kterém nejsou jiné byty než pro
sociální bydlení
– další stavby pro sociální bydlení jsou např. domovy důchodců, hospice, kojenecké
ústavy a dětské domovy pro děti do 3 let věku, internáty pro žáky se zdravotním
postižením
(koeficienty se při výpočtu zaokrouhlují na 4 desetinná místa)
SAZBY DANĚ
=> snížená sazba daně při poskytnutí stavebních a montážních prací souvisejících se stavbou
pro sociální bydlení
Převod staveb, bytů a nebytových prostor
– převod po uplynutí 3 let od nabytí nebo kolaudace, včetně převodu prostřednictvím
finančního pronájmu – osvobozen
– převod do 3 let od nabytí nebo kolaudace, včetně převodu prostřednictvím finančního
pronájmu – zdanitelné plnění – sazba DPH 19 %, v příp. staveb pro sociální bydlení =
sazba DPH 9 %
Převod pozemků
– převod pozemku, v případě, že se nejedná o stavební pozemek, je osvobozen od daně
– převod stavebního pozemku, včetně převodu prostřednictvím finančního pronájmu –
zdanitelné plnění, sazba DPH 19 %
Nájem pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor
– je osvobozen (plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně)
– v případě nájmu jinému plátci je možnost uplatňovat daň (sazba 19 %) => tuto
skutečnost nutno oznámit na FÚ do 30 dnů od uzavření nájemní smlouvy (plnění
zdanitelné s nárokem na odpočet daně na vstupu)
– krátkodobý nájem (max. 48 hodin nepřetržitě) – zdanitelné plnění, sazba 19 %
Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
– obecně má plátce nárok na odpočet daně, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro
uskutečnění své ekonomické činnosti
– nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem, kdy vznikla povinnost přiznat daň na výstupu
– uplatnění odpočtu daně se rozumí uvedení do daňového přiznání nebo uplatnění při daňové
kontrole
– plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem
Posouzení nároku na odpočet daně pouze účelu použití přijatých zdanitelných plnění
I. Přijatá zdanitelná plnění (PZP) jsou použita pro ekonomickou činnost:
1. skupina: plátce má nárok na odpočet daně v plné výši
2. skupina: plátce nemá nárok na odpočet daně
3. skupina: plátce má nárok na odpočet daně, ale je povinen jej zkracovat koeficientem.
II. Přijatá zdanitelná plnění jsou použita pro jiné účely než ekonomická činnost
– plátce nemá nárok na odpočet daně
III. Plátce přijatá zdanitelná plnění použije pro ekonomickou činnost i pro jiné účely:
– má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití konkrétního
PZP pro ekonomickou činnost
– pokud plátce těchto PZP uplatní nárok na odpočet daně v plné výši, považuje se část PZP,
které použije pro jiné účely za dodání zboží nebo poskytnutí služby (plátce odvádí daň na
výstupu).
1. Skupina – nárok na odpočet daně v plné výši
Plátce použije PZP např. k uskutečnění:
NÁROK NA ODPOČET
– zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu, např. dodání zboží,
převod nemovitostí, poskytnutí služby, pořízení zboží z jiného členského státu, dovoz zboží
– plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně, např. dodání zboží do jiného
členského státu, vývoz zboží, poskytnutí služby do třetí země, atd. (za podmínky, že pokud by
se uskutečnila v tuzemsku, tak by u nich vznikal nárok na odpočet daně).
2. skupina – plátce nemá nárok na odpočet daně
– u PZP, která použije pouze k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na
odpočet daně, např. poštovní služby, finanční a pojišťovací služby, při pořízení osobního
automobilu a jeho technického zhodnocení
3. skupina – krácený nárok na odpočet daně
– v případě, že je PZP použito současně k uskutečnění plnění uvedených v 1. i 2. skupině
(tj. PZP, která použije k uskutečnění plnění, u kterých mu vzniká plný, nekrácený nárok na
odpočet daně na vstupu a současně k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na
odpočet daně).
Výpočet kráceného nároku na odpočet daně
poměrná část nároku na odpočet = daň na vstupu u krácených plnění za příslušné zdaňovací
období x koeficient
Zálohový koeficient
– krácení nároku na odpočet daně zálohovým koeficientem ve všech zdaňovacích obdobích
kalendářního roku
– zálohový koeficient odpovídá hodnotě vypořádacího koeficientu vypočteného z údajů za
předchozí kalendářní rok
– pokud tyto údaje neexistují, stanoví jej plátce podle předběžného odhadu
– v průběhu kalendářního roku se zálohový koeficient nemění
Roční vypořádání nároku na odpočet daně
Provede se v posledním zdaňovacím období kalendářního roku. (v DAP za poslední
zdaňovací období daného kalendářního roku), a to u všech PZP, na které se režim zkracování
vztahuje.
Výpočet kráceného nároku na odpočet daně
Roční vypořádací koeficient= (Σ ř.510 – Σ ř.520) / [(Σ ř.510 -Σ ř.520) + (Σ ř.530 – Σ ř.540)]
Ř.510 – součet uskutečněných plnění s nárokem na odpočet daně
Ř.520 – uskutečněná plnění, která se nezapočítávají do výpočtu koeficientu z uvedených
v ř.510 (patří do kategorie zdaň. plnění): prodej dlouhodobého hmotného nebo nehmotného
majetku či příležitostný převod nebo nájem nemovitostí
Ř.530 – součet uskutečněných plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně
Ř.540 – uskutečněná plnění, která se nezapočítávají do výpočtu koef. z uvedených
v ř.530(patří do kategorie osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně): prodej
dlouhodobého hmotného majetku nebo nehmotného majetku, příležitostný převod nebo nájem
nemovitostí, finanční činnosti, pokud jsou příležitostnou nebo vedlejší činností plátce
Úprava odpočtu daně
– tento postup souvisí s dříve uplatněným nárokem na odpočet daně u konkrétního PZP, týká
se pouze pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku
– provádí se pouze v případě, že plátce při jeho pořízení uplatní plný, žádný nebo zkrácený
nárok na odpočet daně a následně v období pěti let po sobě jdoucích začne takto pořízený
majetek používat k jinému účelu ve vazbě na výši nároku na odpočet
– do období pěti po sobě jdoucích kalendářních let se počítá i rok, ve kterém byl majetek
pořízen
– úprava odpočtu se provádí v případě, že rozdíl mezi ukazateli nároku na odpočet daně činí
více než 10%
– tato úprava odpočtu daně se nevztahuje na technické zhodnocení majetku
– nevztahuje se na majetek pořízený před 1.5.2004 (účinností tohoto zákona)
– úpravou odpočtu daně provádí plátce za kalendářní rok, ve kterém ke změně účelu užívání
majetku došlo
– hodnotu provedené úpravy odpočtu daně uvede plátce do ř. 570 DAP za poslední zdaňovací
období
– se záporným znaménkem, pokud v důsledku úpravy vznikne plátci povinnost snížit
dříve uplatněný nárok na odpočet nebo jeho část
– s kladným znaménkem, pokud v důsledku provedené úpravy vznikne plátci nárok na
zvýšení odpočtu daně.
Výpočet úpravy odpočtu daně
(V x (UNO1 – UNO2) x Z) / 5
V – daň na vstupu při pořízení majetku
UNO1 – ukazatel nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy odpočtu daně
UNO2 – ukazatel nároku na odpočet daně buď ke dni pořízení majetku nebo ke dni provedení
předchozí úpravy odpočtu daně
Z – počet roků zbývajících do konce období pro úpravu odpočtu daně, započítává se i rok, ve
kterém je úprava odpočtu daně prováděna
Ukazatelem nároku na odpočet daně (UNO) je:
Číslo 0 – plátce nemá nárok na odpočet daně (majetek patří do 2.skupiny pro účely
přiřazování PZP)
Číslo 1 – plátce má nárok na odpočet daně v plné výši (majetek patří do 1. skupiny pro účely
přiřazování PZP)
Hodnota posledního vypočteného koeficientu – pokud je plátce povinen nárok na odpočet
daně krátit (majetek patří do 3.skupiny pro účely přiřazování PZP)
Vyrovnání odpočtu daně
– tento postup souvisí s dříve uplatněným nárokem na odpočet daně u konkrétního PZP, týká
se pouze pořízeného dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
– provádí se v případě, že plátce při jeho pořízení uplatní krácený nárok na odpočet daně a
následně v období pěti let po sobě jdoucích nedojde ke změně účelu použití tohoto majetku,
ale dojde ke změně vypořádacího koeficientu
– vyrovnání odpočtu se provádí v případě, že v některém z pěti let od jeho pořízení se změní
hodnota ročního krátícího koeficientu oproti hodnotě koeficientu, kdy byl zaznamenán v roce
pořízení tohoto majetku o více než 10%.
– nevztahuje se na majetek pořízený před 1.5.2004, tj. u něhož byl uplatněn nárok na odpočet
daně před účinností tohoto zákona
– vyrovnání odpočtu daně provádí plátce za kalendářní rok v DAP za poslední zdaňovací
období kalendářního roku, ve kterém došlo ke změně vypořádacího koeficientu o více než
– hodnotu provedeného vyrovnání odpočtu daně uvede plátce do ř.580 DAP za poslední
zdaňovací období :
a) se záporným znaménkem, pokud v důsledku provedeného vyrovnání vznikne plátci
povinnost snížit část dříve uplatněného nároku na odpočet daně
b) s kladným znaménkem, pokud v důsledku provedeného vyrovnání odpočtu vznikne
plátci nárok na zvýšení odpočtu daně.
Výpočet vyrovnání odpočtu daně
(V x (K1 – K2) )/ 5
V – daň na vstupu při pořízení majetku, který je předmětem vyrovnání odpočtu daně
K1 – vypořádací koeficient za některý ze čtyř po sobě jdoucích kalendářních let následujících
po roce, ve kterém byl majetek pořízen
K2 – vypořádací koeficient za rok, ve kterém byl majetek pořízen
Nárok na odpočet při registraci
odpočet daně lze uplatnit u evidovaného obchodního majetku
odpočet se uplatňuje z majetku pořízeného za posledních 12 měsíců před registrací
odpočet se uplatňuje v DAP za první zdaňovací období po registraci,
nárok na odpočet se prokazuje daňovým dokladem nebo dokladem vystaveným
plátcem tzn. majetek byl pořízen od plátce daně
Obchodní majetek u kterého se uplatňuje nárok na odpočet daně:
dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, pořizovaný nedokončený dlouhodobý
hmotný a nehmotný majetek, zásoby, majetek vytvořený vlastní činností
Výpočet nároku na odpočet daně změně režimu – registrace:
pořizovaný nedokončený dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek – výpočet z
hodnoty majetku zjištěné dle zákona o účetnictví
zásoby výpočet z pořizovací ceny dle zákona o účetnictví
majetek vytvořený vlastní činností – výpočet z hodnoty vlastních nákladů nebo z
reprodukční pořizovací ceny
Výpočet nároku na odpočet daně změně režimu – registrace:
DPH x (U1 – U2) x R
N – vypočtená výše nároku na odpočet daně při změně režimu
DPH – hodnota daně při pořízení DHM nebo DNM uvedená na daňovém dokladu
U1 – ukazatel nároku na odpočet daně ke dni provedení úpravy odpočtu daně
číslo 0 se použije, pokud plátce nemá nárok na odpočet
číslo 1 se použije, pokud má plátce plný nárok na odpočet daně
hodnota vypořádacího, resp. předběžného koeficientu, pokud se jedná o DHM nebo DNM
používaný pro účely, kdy je plátce povinen nárok na odpočet daně zkracovat
U2 – bude vždy číslo 0, protože u DHM nebo DNM dosud žádný odpočet nebyl uplatněn,
nárok na odpočet daně je uplatňován poprvé v souvislosti s registrací
R – počet let od roku, ve kterém je odpočet uplatněn od konce lhůty pěti let
Nárok na odpočet při zrušení registrace
plátce je povinen snížit nárok na odpočet z obchodního majetku evidovaného, nebo
který měl být evidován ke dni zrušení registrace
v případě, že u tohoto majetku nebo jeho části uplatnil nárok na odpočet daně
5
výpočet snížení nároku na odpočet daně u DHM a DNM se provádí obdobným
způsobem jako úprava odpočtu daně
u nedokončeného DHM a DNM, částka snížení = výši uplatněného odpočtu daně
zásoby, částka snížení = výši uplatněného odpočtu daně
DOVOZ A VÝVOZ
vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství
předmětem českého DPH je dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku
v tuzemsku je plátci daně zboží propuštěno do příslušného celního režimu
vzniká povinnost přiznat daň na výstupu
zároveň vzniká nárok na odpočet daně na vstupu
Třetí země – dodavatel CZ – pořizovatel
Zahraniční osoba Plátce CZ
Faktura – není daňový doklad DIČ CZ provede výpočet daně a uvede v
DD = JSD (Jednotný správní doklad) + DPH CZ (19 %)
Dovoz zboží
český plátce zpravidla v tuzemsku navrhuje propuštění zboží do příslušného celního
režimu za účelem jeho volného nakládání s tímto zbožím v tuzemsku
fakturu za zboží vystavuje dodavatel, zpravidla zahraniční osoba
dovozní JSD je vystaven na českého plátce, který zboží z třetí země dováží a kterému
je toto zboží v tuzemsku propuštěno do režimu volný oběh
plátce je povinen provést sám výpočet daně a má povinnost přiznat daň na výstupu
zároveň vzniká nárok na odpočet daně na vstupu
Dovoz zboží neplátcem
není povinen podat DAP
je povinen zaplatit DPH při ukončení příslušného celního režimu celním úřadům a to
ve výši odpovídající dani, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného
oběhu
Vznik povinnosti přiznat daň při dovozu zboží
dnem, kdy podle celních předpisů vzniká povinnost uhradit clo
ve standardních případech je vázán na propuštění do celního režimu volný oběh,
aktivní zušlechťovací styk v systému navracení a dočasné použití s částečným
osvobozením od dovozního cla
daňová povinnost (přiznat daň na výstupu) vzniká dnem propuštění do příslušného
celního režimu na základě rozhodnutí celního úřadu
zároveň vzniká plátci nárok na uplatnění odpočtu daně na vstupu
Základ daně při dovozu zboží (§ 38/1)
základu daně pro vyměření cla včetně cla, dávek a poplatků, pokud již nejsou zahrnuty
do základu pro vyměření cla
vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popř. do dalšího
místa určení na území EU, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění
známo, pokud nejsou tyto výdaje zahrnuty do základu daně
příslušné spotřební daně
(- DPH CZ) (- 19 %)
První místo určení v tuzemsku je místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je
zboží dováženo do dovážejícího členského státu.popř. místo prvního přeložení dováženého
zboží v dovážejícím členském státě.
Výpočet daně při dovozu zboží
– vypočte se ze základu daně metodou “zdola“
Přepočet cizí měny při dovozu zboží
kurz platný podle celních předpisů
Vznik povinnosti přiznat daň při dovozu zboží – den, kdy vzniká povinnost uhradit clo, a to i
v případech, kdy je zboží dovezeno beze cla.
Uvádí se do DAP za období, ve kterém bylo zboží propuštěno do celního režimu volný oběh
nebo aktivní zušlechťovací styk v systému navrácení.
VÝVOZ ZBOŽÍ
výstup zboží z území EU, pokud jsou tato území součástí celního území Evropského
společenství
jedná se o výstup, nikoliv dodání zboží
u dodavatele, českého plátce se jedná o plnění osvobozené od daně na výstupu s
nárokem na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije výhradně k
uskutečnění těchto osvobozených plnění
CZ dodavatel Třetí země – pořizovatel
Plátce CZ Zahraniční osoba
DIČ CZ, faktura není daňový doklad
DD = vývozní JSD (Jednotný správní doklad)
Vývoz zboží je uskutečněn
je-li zboží propuštěno do příslušného celního režimu
zboží vystoupilo do třetí země
výstup zboží je potvrzen buď na daňovém dokladu (příslušný díl JSD) nebo jinými
důkazními prostředky
jedná se o tyto celní režimy:
Aby plátce mohl u vývozu zboží uplatnit osvobození od daně, musí tyto skutečnosti prokázat.
Místo plnění při vývozu zboží
0. bez přepravy nebo odeslání
– režim vývoz nebo pasivní zušlechťovací styk
– režim umístění zboží ve svobodném celním pásmu nebo skladu
1. s přepravou nebo odesláním
– místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje, tzn. území ČR
– dodání zboží, které je určeno na vývoz je předmětem daně v tuzemsku
– plátce, pokud je současně vývozcem, je oprávněn uplatnit osvobození od daně
při vývozu
1. místo, kde se zboží nachází v době, kdy se odeslání nebo přeprava
2. dodání zboží, které je určeno na vývoz je předmětem daně v tuzemsku
3. plátce, pokud je současně vývozcem, je oprávněn uplatnit osvobození
zboží začíná,tzn. území ČR
od daně při vývozu zboží
2. s instalací nebo montáží
1. místo, kde je zboží instalováno nebo montováno, tzn. mimo tuzemsko
(služby)
2. dodání zboží není předmětem české DPH
3. daň na výstupu plátce neuplatňuje, ale je povinen tato plnění uvádět v
DAP
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ A SPLATNOST DANĚ
ZDAŇOVACÍ OBDOBÍ
kalendářní měsíc nebo čtvrtletí (záleží na výši obratu za předcházející rok)
plátce si může zvolit zdaňovací období => 2 mil. Kč < obrat < 10 mil.
kalendářní čtvrtletí => obrat < 2 mil. Kč
kalendářní měsíc =>obrat > 10 mil. Kč
Změnu zdaňovacího období musí plátce ohlásit do 31.1. příslušného kalendářního roku.
DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
obecně:
plátci s měsíčním zdaňovacím obdobím – DAP podávají za kalendářní měsíc ve lhůtě
do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce
plátci se čtvrtletním zdaňovacím obdobím – DAP podávají za kalendářní čtvrtletí ve
lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního čtvrtletí
Vlastní daňová povinnost je splatná ve lhůtě pro podání DAP.