Správa daní a poplatků

Správa daní a poplatků

(zastupování daňových subjektů, daňová kontrola a místní šetření, způsoby stanovení

Zastupování daňových subjektů

Zastoupení může být:

• Obligatorní (zákonné)

• Smluvní (např. plná moc)

Každý může před správcem daně jednat samostatně. Za PO jedná statutární orgáne neb ten, kdo prokáže, že je

oprávněn za ní jednat.

Za FO mohou před správcem daně jednat

• Samostatně nebo

• Zákonní zástupci v případě, že FO má omezenou způsobilost k právním úkonům

Správce daně může stanovit zástupce tomu, jehož pobyt není znám a který nikoho nezmocnil, tomu kdo má

duševní nebo jinou poruchu (není schopen v řízení jednat). Správce daně může ustanovit zástupce také PO,

pokud vzniknou pochybnosti o osobě, která má za PO osobu jednat jejím jménem. Proti stanovení zástupců se

lze odvolat.

Daňový subjekt, zákonný zástupce nebo ustanovený zástupce může mít v téže věci pouze jednoho zástupce.

Zástupce jedná v rozsahu plné moci udělené písemně nebo ústně do protokolu.

V určitých věcech může správce daně žádat jednání přímo s daňovým subjektem ne s jeho zákonným zástupcem.

V takovém to případě musí vyrozumět i jeho zástupce

V případě, že v určité věci jedná jak daňový subjekt i jeho zástupce a jejich jednání si odporuje dá přednost

správce daně daňovému subjektu

Vyloučení ze zastupování

Správce daně může v daňovém řízení nepřipustit nebo vyloučit zástupce, pokud by došlo ke střetu zájmu. Pokud

je zástupcem advokát, daňový poradce nebo PO, která je oprávněna vykonávat daňové poradenství nemůže je

správce daně vyloučit z podání DP nebo podání řádných a mimořádných opravných prostředků.

Zástupce může zastupovat u jednoho správce daně pouze jeden daňový subjekt

Daňová kontrola

Daňovou kontrolou zjišťuje nebo prověřuje správce daně ZD nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné stanovení

ZD

Povinnost daňového subjektu u kterého se provádí daňová kontrola:

• Poskytovat informace o vlastní organizační struktuře, pracovní náplni jednotlivých útvarů, o oběhu a

uložení účetních a jiných dokladů

• Zajistit vhodné místo a podmínky k provádění daňové kontroly

• Předložit veškeré účetní záznamy a jiné záznamy (prokazující hospodářské a účetní operace)na

požádání pracovníka správce daně

• Nezatajovat doklady, které má daňový subjekt k dispozici

• Předložit důkazní prostředky

• Umožnit vstup do každé provozní budovy, které užívá k podnikatelské činnosti

• Zapůjčit doklady mimo prostor kontrolovaného subjektu (o zapůjčení dokladů mimo prostor musí být

uvést ve zprávě o daňové kontrole)

Právo daňového subjektu ve vztahu k pracovníkovi správce daně

• Předložení služebního průkazu pracovníkem SD

• být přítomen jednání s jeho pracovníky

• předkládat v průběhu daňové kontroly důkazní prostředky, případně navrhovat předložení důkazních

prostředků, které on sám nemá k dispozici

• podávat námitky proti postupu pracovníka SD

• klást svědkům a znalcům otázky při ústním jednání

• vyjádřit se před ukončením daňové kontroly k výsledku případně navrhnout jeho doplnění

• nahlížet u SD kdykoliv (v úřední době) do dokladů

O výsledku daňové kontroly sepíše pracovník zprávu. Po projednání zprávy ji podepíše daňový subjekt a

pracovník SD.

Místní šetření

SD je oprávněn provádět místní šetření jak u daňových subjektů tak i u jiných osob. Pracovník SD se musí

prokázat průkazem. Pracovník má právo v době provozu přístup do všech budov, místností, dopravních

prostředků. Pracovník má právo provést nebo vyžádat si z účetních písemností bezúplatně jejich kopie nebo na

nosičích dat. Jestliže daňový subjekt provádí dani podrobenou činnost mimo provozovnu (např. na veřejném

prostranství), je povinen se prokázat občanským průkazem. Daňový subjekt spolupracuje s pracovníkem a

podává mu potřebná vysvětlení. Subjekt je povinen zapůjčit pracovníku doklady mimo svůj prostor. O místním

šetření sepíše pracovník SD protokol nebo úřední záznam.

daňové povinnosti, vytýkací řízení, vyměření daně, opravné prostředky).

Způsoby stanovení daňové povinnosti

Dokazování provádí správce daně, které vede daňové řízení. Dbá na to, aby skutečnosti rozhodné pro správné

stanovení daňové povinnosti byly zjištěny co nejúplněji. Jednotlivé skutečnosti se prokazují v rámci důkazního

řízení. Správce daně vždy provede navržené důkazní prostředky (podání daňových subjektů, veřejné listiny,

protokoly), o provádění svědecké výpovědi daňový subjekt včas vyrozumí. Není-li možné daňovou povinnost

stanovit dokazováním, je správce oprávněn využít tzv. pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará

(listinné doklady, výpisy z veřejných záznamů, znalecké posudky). Dojde-li k tomu, že daňový subjekt

dostatečně neprokázal své údaje ke zjištění základu a výše daně, nepomohly ani důkazní prostředky či pomůcky,

může správce daně dohodou s daňovým subjektem základ daně a výši sjednat.

Vytýkací řízení

V případě, že daňový subjekt podá správci daně přiznání, o jehož správnosti správce pochybuje, zahájí vytýkací

řízení. Pošle výzvu k doložení údajů uvedených v přiznání, což znamená doložení všech daňových dokladů za

zdaňovací období. Ve výzvě určí stanovenou lhůtu odpovědi (ne kratší jak 15 dnů) a poučí daňový subjekt o

následcích v případě neodstranění pochybnosti nebo nedodržení lhůty. Výsledkem vytýkacího řízení je protokol,

v němž správce konstatuje, že byly pochybnosti odstraněny nebo naopak, že údaje v daňovém přiznání jsou

chybné. Správce daně vydá platební výměr na částku, která byla zjištěna v rámci vytýkacího řízení. Daňový

subjekt může využít opravných prostředků proti platebnímu výměru.

Vyměření daně

Podle výsledků vyměřovacího řízení stanoví správce daně základ daně a její výši, která má být daňovému

subjektu vyměřena a předepsána. Pokud je základ daně nebo daň stanovena odchylně, než uvedl daňový subjekt

v přiznání, musí být z vyměřovacího spisu jasné, proč se správce daně odchýlil. Pokud správce zjišťoval základ

daně bez přiznání, z vyměřovacího spisu musí být zřejmé, jak byl základ daně stanoven. O stanoveném základu

daně a vyměřené dani správce informuje daňový subjekt platebním výměrem a takto vyměřenou daň současně

předepíše. Pokud je vyměřená daň vyšší než daň kterou si subjekt vypočítal sám, je rozdíl splatný do 30-ti

dnů ode dne doručení rozhodnutí o vyměření daně. Pokud je vyměřená daň stejná jako v přiznání, správce nic

sdělovat nemusí.

Opravné prostředky

dělíme na řádné a mimořádné.

Řádné opravné prostředky:

odvolání – písemně nebo ústně do protokolu do 30-ti dnů ode dne, který následuje po dni rozhodnutí; správce

daně rozhodne o odvolání sám nebo zamítne. Odvolání musí obsahovat:

• přesné označení SD,

• označení odvolatele,

• číslo jednací,

• uvedení rozporu s právními předpisy,

• návrh důkazních prostředků a navrhované změny či zrušení rozhodnutí.

Neobsahuje-li podané odvolání zákonem předepsané náležitosti, vyzve SD odvolovatele aby do 15

dnů případné věci dal do pořádku. Vezme-li odvolovatel odvolání zpět, nemůže v téže věci podat nové

odvolání.

stížnost – poplatník podává u správce, nesouhlasí-li s postupem plátce při srážení daně; správce rozhodne a

rozhodnutí doručí plátci i poplatníkovi. Poplatník požádá plátce ve lhůtě 60 dnů o vysvětlení ode dne,

kdy mu byla sražena daň. Plátce daně je povinen sdělit poplatníkovi do 30 dnů vysvětlení a v téže lhůtě

případnou chybu napravit. Nesouhlasí-li poplatník s postupem plátce může podat stížnost SD a to do

30 dnů ode dne, kdy poplatník obdržel sdělení plátce daně. SD o stížnosti rozhodne a rozhodnutí doručí

poplatníkovi i plátci. Proti tomuto rozhodnutí se může odvolat poplatník i plátce ve 30 dnech ode dne

doručení rozhodnutí.

námitka – daňový subjekt ji může vznést proti jakémukoliv úkonu správce při vymáhacím a zajišťovacím

řízení. Námitku podává písemně nebo ústně do protokolu do 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděl.

SD posoudí námitky, rozhodne o nich a toto rozhodnutí odůvodní. Proti rozhodnutí s nelze odvolat

reklamace – podána proti postupu správce při placení a evidenci daně

Mimořádné opravné prostředky:

obnova řízení – v případě, že vyšly najevo nové důkazy nebo že rozhodnutí bylo učiněno na základě

zfalšovaného dokladu či křivé výpovědi svědka. Řízení ukončené pravomocným rozhodnutím se obnoví na

žádost příjemce jestliže

• vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění uplatněny dříve a

• rozhodnutí bylo učiněno na základě podvrženého nebo zfalšovaného dokladu, křivé výpovědi

• rozhodnutí záviselo na posouzení předběžné otázky

Žádost o obnovu řízení se podává u SD, který ve věci rozhodl v prvním stupni. Žádost musí být podána

do 6 měsíců ode dne, kdy se žadatel dozvěděl o skutečnostech viz výše.

prominutí daně – provádí ministerstvo z důvodů nesrovnalostí vyplývajících z uplatňování daňových zákonů

(daň se nepromine úplně, ale např. se posune doba splatnosti kvůli závažných důvodů poplatníka např.

že momentálně nemá peníze ale v dohledné době bude mít, atd.)

mohly mít podstatný vliv na výrok rozhodnutí

svědka

přezkoumávání daňových rozhodnutí – pokud se daňový subjekt domnívá, že došlo k nesprávnému stanovení

výše daně. Toto přezkoumání může být zahájeno nejpozději do 2 let následujících po roce, v němž

nabylo přezkoumávané rozhodnutí právní moci. žádost podává daňový subjekt. Rozhodnutí o

povolení nebo nařízení přezkoumání vydává vždy instančně vyšší SD, jde-li o povolení nebo nařízení

přezkoumání ministerstva, rozhoduje ministr financí ČR. Proti rozhodnutí o přezkoumání nejsou

opravné prostředky povoleny

opravy zřejmých omylů a nesprávností- Stanovenou daň SD rozhodnutím opraví nebo zruší na žádost nebo

z úřední povinnosti pokud:

• byla stanovena někomu, kdo ji není povinen platit

• došlo při stanovení daňové povinnosti k zřejmé chybě v počítání, psaní. Je-li v tomto případě

stanovena dvojí daňová povinnost v různých částkách, zruší se daňová povinnost ta nižší

Proti rozhodnutí se lze odvolat