Zadluženost ČR, Maastrichtská kritéria
Zadluženost ČR, Maastrichtská kritéria.
Vývoj v posledních letech.
Veřejný dluh – celkové zadlužení vlády a nižších správních celků
• Skládá se: státní dluh
Mimorozpočtové fondy
Místní rozpočty
Dluhy zdravotních pojišťoven
Svým způsobem je veřejný dluh dluhem všech občanů státu.
Státní dluh – součást veřejného dluhu, celkové zadlužení vlády státu, definovaný v zákoně č. 218/2000 Sb.
O rozpočtových pravidlech
Státní dluh ČR lze rozdělit
1. dle místa vzniku dluhového nástroje
• Domácí dluh – státní pokladniční poukázky, státní středně a dlouhodobé dluhopisy, krátkodobé
půjčky atd.
• Zahraniční dluh – zahraniční emise dluhopisů, půjčky od Evropské investiční banky, směnky vydané
k úhradě členství v IBRD
2. Dle obchodovatelnosti na finančních trzích
• Obchodovatelný dluh – státní pokladniční poukázky, státní středně a dlouhodobé dluhopisy,
zahraniční emise, ostatní zdroje krytí
• Neobchodovatelný dluh – v současnosti je pouze zahraničním dluhem, jsou to bankovní úvěry od
Evropské investiční banky, korunové směnky pro úhradu účasti v IBRD
Vznik státního dluhu
Důvodem je deficitní (schodkový)charakter státního rozpočtu. Vzniká hromaděním těchto schodků, příčiny
jsou buď na straně příjmů, nebo výdajů.
Příjmy: základní jsou daně (povinné platby, které subjekty odvádějí do státního rozpočtu)
Ze státních průmyslových podniků
Poskytování veřejných služeb
Příjmy nemusí stačit na úhradu výdajů státních orgánů.
Pokud příjmy nižší než výdaje – deficit, v opačném případě přebytek
Měření státního dluhu
Míra zadlužení státu je měřena tzv. fiskálními Maastrichtskými kritérii:
• Kritérium schodku vládního sektoru k HDP – poměr schodku vládního sektoru k HDP v tržních
cenách, neměl by překročit 3 %
• Kritérium hrubého veřejného dluhu k HDP – poměr hrubého dluhu vládního sektoru (= hrubý úhrn
dluhů – emitované cp, přijaté úvěry, ke konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými
vládními sektory) v nominální hodnotě k HDP v tržních cenách, neměl by překročit 60 %
Tyto dvě podmínky jsou jedny z mnoha, které musí stát splnit, aby mohl přijmout euro.
Cílem těchto kritérií je snaha přimět země EU k dodržování fiskální disciplíny a společnému směřování
k vyrovnanému nebo přebytkovému hospodaření.
Řízení státního dluhu
Hlavní cíl ministerstva financí je zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích platebních závazků při
dosahování co možná nejnižších nákladů dluhové služby ve středně a dlouhodobém horizontu.
Prakticky je státní dluh řízen od 2004 pomocí strategických cílů určených ministerstvem financí. Plněním
cílů se vymezuje prostor pro řízení portfolia státního dluhu v dlouhodobém horizontu.
Nástroje používané pro řízení st. Dluhu
• Stádní dluhopisy – klasické v ČR i zahraničí, cp vydávané min. financí,
• Státní pokladniční poukázky
• Středně a dlouhodobé státní dluhopisy
• Repo operace
• Derivátové operace
• Přímé úvěry státu
Dluhová krize není nevyhnutelná, je nutná ale taková fiskální úprava, která je zaměřená na vyšší zdanění
a zároveň zúžení státních výdajů. Cesty k zabránění deficitu jsou – snížení státních výdajů nebo zvýšení
Vývoj zadluženosti ČR (tabulka ČR ve světle ekonomických teorií, str. 179
Zadlužení ČR k 10. 10. 2011
Veřejný dluh ČR 1 519 223 780 580 Kč
Úroky dluhu 63 078 413 029 Kč
Průměrná rychlost zadlužování 4 313 Kč/s
Dluh na obyvatele 143 875 Kč