Účetní uzávěrka a závěrka

Jak samotný název napovídá, tak účetní závěrka uzavírá veškeré účetní operace v daném účetním období. Ještě před provedením účetní závěrky je povinností účetní jednotky uvést své účetnictví do takového stavu, aby účetní závěrka věrně zobrazovala stav majetku a zdrojů jeho krytí, výsledek hospodaření za účetní období.

Cílem účetní závěrky je poskytnout komplexní informace o účetní jednotce vedení podniku, společníkům, státu, bankovním ústavům, věřitelům, veřejnosti, atd.

 

Etapy účetní závěrky:

• 1) Přípravné práce před účetní uzávěrkou
• 2) Účetní uzávěrka – představuje především uzavření účtů převodem jejich zůstatků na dvojici uzávěrkových účtů (702 – Konečný účet rozvažný, 710 – Účet zisků a ztrát).
• 3) Účetní závěrka – představuje sestavení účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisků a ztrát, přílohy).

 

ad 1) Přípravné práce před účetní závěrkou zahrnují zejména provedení inventarizací a zaúčtování účetních operací, které do běžného období patří a bez kterých by konečné stavy (zůstatky) na rozvahových účtech věrně nezobrazovaly stav majetku a zdrojů a ani výsledek hospodaření by nebyl vyčíslen ve správné výši. Jedná se o tyto činnosti:

1. a) Inventarizace majetku a závazků:
   • – provedení inventury (zjištění skutečných stavů jednotlivých druhů majetku a závazků a jejich zaznamenání do inventárních soupisů);
   • – porovnání skutečného stavu majetku a závazků se stavem účetním, vyčíslení inventarizačních rozdílů (manka do normy, nad normu, zaviněná manka, přebytky) a jejich zaúčtování do nákladů nebo výnosů;
2. b) Závěrečné operace u zásob:
   • – porovnání faktur a příjemek k jednotlivým dodávkám (nevyfakturované dodávky, materiál (zboží) na cestě);
   • – pokud účetní jednotka účtuje způsobem B, tak musí zaúčtovat ještě úpravu stavu zásob na skladě, neboť během účetní období se veškeré zásoby účtovaly do spotřeby – nákladů);
3. c) Kontrola časového rozlišení nákladů a výnosů – musí být dodržena zásada, že veškeré hospodářské operace musí být zaúčtovány do období, se kterým věcně a časově souvisejí – pokud tomu tak není, musí se provést časové rozlišení pomocí účtů 381 – 385 (náklady, výnosy, příjmy, výdaje příštích období);
4. d) Zaúčtování dohadných položek – pokud účetní jednotka účtuje pohledávky a závazky, které věcně patří do běžného období, ale jejich přesná výše není zatím známa, protože je příslušná osoba (instituce) dosud nevyčíslila (účtuje se na účty 318 – dohadné účty aktivní – např. pohledávka za pojišťovnou z titulu dosud nevyřízené pojistné události) a (účty 329 – dohadné účty pasivní – např. nevyfakturované, ale uskutečněné dodávky služeb, materiálu, zboží, dlouhodobého majetku).
5. e) Tvorba a zúčtování rezerv – musí se zaúčtovat tvorba rezerv na v budoucnu očekávané náklady (např. opravy dlouhodobého majetku).
6. f) Zaúčtování kurzových rozdílů – hodnota majetku a závazků v cizí měně musí být přepočítána kurzem ČNB platným k poslednímu dni účetního období;

– zjištěné rozdíly se pak účtují na účty 563, 663 a proti příslušnému majetkovému účtu – 311, 321, 211, 221.

1. g) Výpočet a zaúčtování daně z příjmů – viz HV

 

ad b) Účetní uzávěrka – se provádí po skončení přípravných prací.

Účetní závěrka spočívá v tom, že zůstatky ze všech účtů se převedou na uzávěrkové účty – 702 (převedou se rozvahové účty) a 710 (převedou se výsledkové účty). Oba tyto účty jsou podkladem pro sestavení účetních výkazů (rozvahy a výkazu zisků a ztrát).

Po převodech konečných stavů na účty 702 a 710 jsou všechny rozvahové a výsledkové účty vyrovnány. Zbývá tedy spočítat hospodářský výsledek (zisk, ztrátu).

 

ad 3) Účetní závěrka:

            Účetní jednotky sestavují na základě uzavřených účetních knih tři druhy účetních výkazů: 1) Rozvahu – vysvětlit a namalovat

            2) Výkaz zisků a ztrát – vysvětlit a namalovat (porovnávají se provozní výnosy – provozní náklady, finanční výnosy – finanční náklady, mimořádné výnosy – mimořádné náklady).

            3) Přílohy:

1. a) obecné údaje o účetní jednotce (název, právní forma podnikání, sídlo nebo bydliště a místo podnikání, předmět podnikání, datum vzniku; jména a příjmení členů statutárních a dozorčích orgánů; průměrný počet zaměstnanců za účetní období; údaje o půjčkách);
2. b) informace o účetních metodách a obecných účetních zásadách (způsoby oceňování majetku, způsob sestavení odpisových plánů a použité odpisové metody, způsob použitý při přepočtu cizích měn na Kč, atd.);
3. c) doplňující informace k rozvaze a k výkazu zisků a ztráty (informace o dlouhodobých bankovních úvěrech, informace o výši splatných závazků pojistného sociálního a zdravotního pojištění, o výši daňových nedoplatků).

 

Přílohou je Přehled o peněžních tocích (výkaz cash flow) – vysvětlit.

 

Účetní jednotky odevzdávají účetní závěrku spolu s daňovým přiznáním k dani z příjmů právnických osob příslušnému finančnímu úřadu.

            Termíny odevzdání:

1. a) do 31. 3. následujícího roku po uplynutí zdaňovacího období (platí pro účetní jednotky bez povinnosti auditu, kterým daňové přiznání nesestavuje daňový poradce);
2. b) do 30. následujícího roku po uplynutí zdaňovacího období (platí pro účetní jednotky s povinným auditem a pro účetní jednotky, kterým daňové přiznání sestavuje daňový poradce);

 

Druhy účetní závěrky (podle okamžiku a situace, ve kterých se účetní závěrka sestavuje), rozlišujeme:

• 1) Řádnou účetní závěrku – sestavuje se k rozvahovému dni na konci účetního období;
• 2) Mimořádnou účetní závěrku – sestavuje se v mimořádných situacích např. ke dni zrušení účetní jednotky bez likvidace);
• 3) Mezitímní účetní závěrku – sestavuje se, pokud to vyžadují právní předpisy, i během účetního období.

 

 

 

 

 

Rozsah, ve kterém účetní jednotky sestavují své účetní výkazy:

• 1) Výkazy v plném rozsahu – musejí sestavovat účetní jednotky, které mají povinnost zkontrolovat účetní jednotku auditorem v souladu se zákonem o účetnictví.
• 2) Výkazy ve zjednodušeném rozsahu – sestavují všechny ostatní účetní jednotky (pokud se samy dobrovolně nerozhodnou sestavit účetní výkazy v plném rozsahu.

 

Hospodářský výsledek:

            Na konci účetního období zjišťují účetní jednotky svůj hospodářský výsledek (porovnáním výnosů a nákladů, a to porovnáním 6. třída – 5. třída). Pokud převažují výnosy, tak je HV kladný – zisk. Pokud převažují náklady, tak se jedná o záporný HV – ztrátu. Vše se zjistí na uzávěrkovém účtu 710 – Účtu zisků a ztrát.

Hospodářský výsledek se musí zjišťovat v předepsané struktuře.
1. HV provozní = provozní výnosy – provozní náklady

2. HV finanční = finanční výnosy – finanční náklady
3. HV mimořádný = mimořádné výnosy – mimořádné náklady.

 

Výpočet daně z příjmů – viz ekonomika MO č. 21 a 24.