1        Postavení Japonska ve SE.. 1

2        APEC.. 3

1         Postavení Japonska ve SE

1.1       Ekonomický vývoj do konce 80. let

Od 1945 příznivý vývoj ekonomiky

1.1.1     Specifika

nejmenší ekonomika z center (málo VF – lidí, zemědělské plochy, surovin), odtržená od zbytku světa, preference úspor (S) ve srovnání s USA a EU, hodně a intenzivně pracovití, věrní firmě → dostatek kapitálu (domácích úspory, nejsou závislí na zahraničním kapitálu)

1.1.2     Po 2. sv. válce

Japonsko zničeno – poválečná obnova – začínají v podstatě od počátku, je budována ekonomicky a surovinově úsporná (vše, co potřebují, musí dovést), technicky a vědecky zaostalá → nákup patentů a licencí, stáže po světě (neutrácí peníze za základní výzkum), USA neuvalují významná embarga, protože potřebují, aby se stala protiváhou komunistické Číny → Japonsko vytváří třetí ekonomické centrum

1.1.3     70. léta a 80. léta

surovinové krize zasahují Japonsko minimálně, protože už je restrukturalizace částečně provedena, v druhé polovině 70. let ekonomika výrazně roste (rozvoj spotřební a kancelářské elektroniky, rozvoj automobilového průmyslu), krize tradičního japonského způsobu života (začínají více myslet na C – táhne ekonomiku v 80. letech)

Vyspělá ekonomika s příznivou strukturou, roste podíl C v Japonsku, exportně orientovaná ekonomika a omezuje dovoz do Japonska

1.2       Situace v 90. letech

1.2.1     První polovina 90. let

Recese není od 1948 (dlouhodobý růst přináší pád), japonské firmy se stávají významnými investory v zahraničí, investice do nemovitostí, pozemků, japonských firem

Světová ekonomická krize na přelomu 80. a 90. let → japonské firmy na to nejsou připravené (nezažily krizi přes 30 let), nesplácení úvěrů bankám (banky získávají pozemky, nemovitosti…), banky ale půjčují na budoucí hodnotu komodit → prodej komodit (zástav) → prasknutí bubliny = pokles cen → banky nezískají tolik peněz = bankovní krize → stát nalévá peníze do bankovního sektoru (sanace bank), propad temp růst HDP, doporučení CB neprodávat akcie, intervence státu → ustálení situace (nízká tempa růstu = stagnace), mírná inflace, nebyla vysoká nezaměstnanost

1.2.2     Druhá polovina 90. let

Další zhoršení ekonomické situace, projevují se záporné efekty tradičního způsobu života

1.2.2.1     Faktory zhoršení

• nedostatečná sanace bankovního sektoru
• generační problém (stárnutí obyvatelstva) → zvýšení daní → snížení C
• asijská měnová krize 1997 – nepřímo postiženo přes postižené země, které jsou významnými partnery Japonska → masivní snížení cen → deflace

1.2.2.2     Důsledky deflace

• snížení tržeb firmám, ale náklady zůstávají relativně stejné → krach firem
• domácnosti – zvýšení nezaměstnanosti, nízké úrokové sazby → pokles C, růst S, ale ty zůstávají v domácnostech, neprochází bankovním systémem
• posiluje se Jen → japonské zboží se zdražuje, otevírá se prostor pro zahraniční zboží

1.3       Současné problémy japonské ekonomiky

Přezaměstnanost (v důsledku tradičního způsobu života) → nedochází k restrukturalizaci, japonští investoři investují do zahraničí (chybí dostatek kapitálu)

2         APEC

2.1       Charakteristika

Asijsko-tichomořská hospodářská spolupráce, vytvořena 1989 v Canbeře, sdružuje 21 států

2.1.1     Zakládající státy

Austrálie, Brunej, Filipíny, Indonésie, Japonsko, Jižní Koreu, Kanadu, Malajsii, Nový Zéland, Singapur, Thajsko, USA

2.1.2     Přistoupili

Čína, Hongkong, Tchaj-wan, Mexiko, Papua-Nová Guinea, Chile, Peru, Rusko, Vietnam

2.1.3     Účel vzniku

Vzniklo jako diskusní fórum, které řeší ekonomické otázky (růst a rozvoj regionu, zvýšit efekty regionu, rozvíjet a posilovat otevřený systém obchodu, odstranit bariéry obchodu se zbožím, službami a kapitálem mezi účastníky v souladu s WTO)

V roce 1994 cíl vytvořit zónu volného obchodu

Hlavní pilíře činnosti: obchodní a investiční liberalizace, ekonomická a obchodní spolupráce, podpora obchodu a investic

2.1.4     Odlišnosti od jiných integračních seskupení

1. Vysoké cíle – vytvořit zónu volného obchodu v takto diversifikovaném prostředí vyspělých i rozvojových zemí, není ale stanoven jednotný postup (žádný závazný liberalizační postup)
2. Nízký rozpočet – snaha samofinancování jednotlivých aktivit prostřednictvím širokého zapojení soukromého sektoru

2.2       Důvody vzniku

1. Geografická příslušnost zemí k obrovskému a rychle se rozvíjejícímu regionu asijského Tichomoří
2. Heterogenita asijsko-tichomořských ekonomik – různorodost a izolovanost jednotlivých zemí neumožňovala se lépe prosadit v jednání s většími zeměmi
3. Existence značných ochranářských opatření – plnilo funkci, když průmysl nebyl schopen konkurovat zahraniční produkci, zůstali opatření omezující mezinárodní obchod
4. Snaha nalézt společnou multilaterální platformu pro spolupráci
5. Zájem světových velmoci (především Japonska a USA) na kontrolu na touto rozvíjející se oblastí – snaha o posílení vlivu¨
6. Pocit izolovanosti
7. Úsilí zajistit stabilitu regionu

2.3       Hodnocení činnosti

Rychlý pohyb k vytvoření společenství, odstraňování překážek na obrovském území (= podmět ke globální liberalizaci), zahájen proces liberalizace = pokles cel mezi zeměmi

Nedostatečná institucionální vyspělost, výsledkem projektů jsou zprávy, studie, pořádání seminářů a kurzů

Roste podíl obchodu mezi jednotlivými zeměmi (intenzita obchodu je mezi členskými zeměmi vyšší než v EU – měřeno v roce 2004 po rozšíření)

Např. podíl Japonského exportu na jeho exportu do zemí APEC byl v roce 2004 75,4 %

Je otevřeným seskupení = dává možnost vstoupit dalším členů v Asijsko-tichomořské obl