Globalizace světové ekonomiky a proces integrace
Literatura: Šrein, Irah Kučerová, Eva Tovačová,
Národní integrace v Evropě – Jan Kuklík, René Petráš
časopis Mezinárodní politika, Národohospodářský obzor
Týden v Evropě
Diktatury – více než 45 let ve Španělsku (generál Franco)
- – Portugalsko (Antonio Salazar)
- – Německo
Teprve po skončení 2. sv. války prostor pro rozvinutí integračního procesu.
Po r. 1945 vycházely snahy o integraci ze 2 motivů:
- zachovat mírový vývoj a
- možnost obnovy ekonomiky evropského kontinentu.
Vznik celní unie mezi Belgií, Lucemburskem a Nizozemím, postupně se přidaly další státy.
TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K INTEGRACI
federalistické
funkcionalistické
Příklady integračních uskupení v Evropě
Evropská společenství (od 1951 Evrop.sdružení uhlí a oceli, od 1958 Euratom, EHS )
Evropské sdružení volného obchodu ( od 1959 )
Rada vzájemné hospodářské pomoci ( 1949-1992)
Středoevropská dohoda o volném obchodu ( od 1992)
Společenství nezávislých států ( od 1991 )
Příklady integračních uskupení v Americe
NAFTA – The North American Free Trade Agreement (od 1994) Severoamerická dohoda o volném obchodu
KOLUMBIE,MEXIKO,VENEZUELA – snaha vytvořit společný trh v období 1995 – 2005
MERCOSUR – Mercado Común del Sur (od 1992 ) Jižní společný trh
CARICOM- Caribean Community Karibské hospodářské společenství ( od 1993 )
Integrace v Asii a Tichomoří
APEC – Asia Pacific Economic Cooperation Asijsko-tichomořská hosp.spolupráce
( od 1989 )
ASEAN – Association of South-East Asia Nations – Sdružení národů jihovýchodní Asie
ASEM – Asia-Europe Meeting Setkání Asie a Evropy ( od 1997 )
Integrační spolupráce v Africe a Středomoří
West African Economic And Monetary Union – Západoafrická hospodářská a měnová unie ( od 1994 )
MAGHREB – Maroko, Alžírsko, Tunisko a Libye se díky své poloze těší zvýšené pozornosti EU
MASHREK – arabské země Egypt, Jordánsko, Sýrie a Libanon jsou v podobné pozici jako
Maghreb
Turecko – usiluje o vstup do ES ( od 1964 )
Stupně ekonomické integrace
Pásmo volného obchodu
Celní unie
Společný trh
Hospodářská (měnová) unie
Úplná hospodářská a politická unie
EKONOMICKÁ SÍLA INTEGRAČNÍCH USKUPENÍ VE SVĚTĚ
Ekonomická síla integračních uskupení ve světě
| Seskupení | Populace v mil. | GNP v mld. USD |
| APEC | 2 150 | 12 300 |
| EHP | 457 | 8 500 |
| NAFTA | 380 | 7 000 |
| MERCOSUR | 210 | 790 |
| Mexiko, Kolumbie, Venezuela | 140 | 373 |
| CEFTA | 66 | 176 |
Evropská myšlenka
Vznik a vývoj evropské integrace
Otcové evropské myšlenky
Sir Winston CHURCHILL – britský premiér
Robert SCHUMAN – francouzský ministr zahraničí
Jean MONNET – Francouz
Konrad ADENAUER – německý kancléř, za jeho éry vysoký ek. rozvoj
Alcido de GASPERI – Ital
Paul Henri SPAAK – Belgičan
Walter HALLSTEIN – Němec
Altiero SPINELLI – Ital
5 etap poválečného integračního vývoje v Evropě:
- F1945 – 1951 etapa integračních východisek formovaných výsledky 2. světové války
- F1952 – 1973 etapa ekonomického a sociálního rozvoje a integrační dynamiky
- F1974 – 1985 etapa stagnace integračních procesů a strukturálních krizí
- F1986 – 1992 etapa oživení integrační dynamiky a rozšíření jejího teritoriálního rozměru
- Fod 1993 etapa formování Evropské hospodářské, měnové a politické unie
Ordoliberalismus – inspirace pro mnoho zemí, které přecházely od direktivně řízených ekonomik na ekonomiku fungující na základě tržních sil
Federalisté – silné nadstátní struktury
Funkcionalisté – eliminují nadstátní prvek, integrace by se měla rozvíjet tam, kde to bude fungovat (ESUO)X měnová integrace nebyla dříve možná
Na začátku padesátých let vznikly Evropské obranné a Evropské politické společenství – neuspěly
Od r. 1993 mluvíme o EU, nikoliv o ES. V devadesátých letech prošel evropský měnový systém krizí – řada měn nebyla schopna dodržovat nastavená pravidla (VB) – snaha o jednotnou měnu.
Cíle integračního procesu v ekonomické oblasti
- F „harmonický a vyvážený rozvoj ekonomických činností “
- F trvalý a neinflační hospodář. růst s ohledem na ochranu životního prostředí
- F vysoký stupeň konvergence ekonomické výkonnosti
- F vysoká úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany, zvyšování životní úrovně
- F upevňování hospodářské a sociální soudržnosti členských států
3 pilíře integrace podle Maastrichtské smlouvy
Evropské společenství, Celní unie, vnitřní trh, společné politiky,hospodářská a měnová unie
Společná zahraniční a bezpečnostní politika
Spolupráce v oblasti vnitřních věcí a justice
SOUČASNÝ VÝVOJ EVROPSKÉ UNIE MEZIVLÁDNÍ KONFERENCE TURÍN 3/1996 – 6/1997
Cíl:
revidovat Maastrichtskou smlouvu o EU s přihlédnutím ke zkušenostem z období po jejím podpisu
a řešit konflikt mezi procesem dalšího prohlubování a rozšiřování integrace
AMSTERDAMSKÁ SMLOUVA podepsána 2.10.1997
Amsterodamská smlouva – 1997 – 2000 – povolila postupovat v integračním procesu jednotlivým zemím v různých oblastech různou rychlostí
1994 – Norsko a Island mají možnost využít výhod které jim integrace přináší ,
Švýcarsko a Lichtenštejnsko – vstupují až v listopadu 2008
Lichtenštejnsko – „daňová oáza“ – je možné zde ukládat nezdaněné příjmy
Hlavní body Amsterdamské smlouvy:
SVOBODA, BEZPEČNOST A SPOLUPRÁCE
– zóna svobody, bezpečnosti a spravedlnosti má být vytvořena do 5 let
( Dánsko má výjimku)
– svoboda pohybu osob v Unii podle již dříve přijaté Schengenské
dohody (Británie a Irsko si uchovají hraniční kontroly )
– spolupráce v oblasti imigrace, vízové politiky a harmonizace
příslušných zákonù
– operační role bude poskytnuta policejní agentuře Europol
UNIE A OBČAN
– kapitola o zaměstnanosti v omezené míře počítá se společnými projekty na podporu pracovních míst
– sociální kapitola předpokládá harmonizaci sociálních předpisů
EFEKTIVNÍ A KOHERENTNÍ VNĚJŠÍ POLITIKA
– ustavení nové instituce uvnitř generálního sekretariátu
Rady, zabývající se plánováním a včasným upozorňováním na různá bezpečnostní rizika
– posílení role generálního tajemníka Rady EU
– do acquis zařazeny tzv. petersberské úkoly ( humanitární a záchranné akce, bojové nasazení při řešení krizových situací, opatření k udržení míru), perspektiva začlenění ZEU do systému EU
– strategie musí být přijímána jednomyslně, při její realizaci je nutný souhlas většiny
INSTITUCE
– Komise EU by neměla mít více než 20 členů
– posílení role parlamentu EU v systému orgánů EU
– zjednodušil se mechanismus tzv. spolupráce mezi Radou EU a EP
OTÁZKA UŽŠÍ SPOLUPRÁCE – FLEXIBILITY
Maastricht umožnil členským zemím postupovat různou rychlostí k cíli – hospodářské a měnové unii.
Do Amsterdamské smlouvy je začleněna tzv. zmocňovací klauzule umožňující „těsnější
spolupráci“. Tím byl dán právní rámec pro diferencovanou integraci.
AGENDA 2000
politická diagnóza současných problémů EU a náměty na politickou terapii
identifikovala potřebu reforem v oblastech:
1/ vnitřní politiky
2/ hospodářské a sociální soudržnosti
3/ společné zemědělské politiky
4/ postavení EU ve světě
5/ efektivnějšího fungování Komise EU
Obsahuje 10 analýz žadatelských států o členství v EU, včetně analýz dopadů rozšíření na politiky EU
Summit v Nice
- – 9. prosince 2000
- Institucionální změny Unie
- Politická priorita – rozšíření EU
- Charta základních práv
- Evropská sociální agenda
- Evropská agentura pro bezpečnost potravin
- Ostatní (klimatické změny, zahraniční otázky, rozvojová politika, obrana, lidská práva)
Nově přistoupivší země SVE 1.5.2004: Polsko Maďarsko, Slovinsko Česko Estonsko Slovensko Litva Lotyšsko
Nově přistoupivší země k 1.5.2004 z oblasti Středomoří: Malta, Kypr
Noví členové od 1.1.2007: Bulharsko, Rumunsko
PŘIDRUŽENÉ ZEMĚ: Turecko, Chorvatsko, Makedonie
Hlavní HP cíle EU
– Lisabonská strategie –vytyčila HP cíle EU na 2000 – 2010 – dohnat a předehnat USA – není příliš úspěšná – jestliže se EU rozhodla rozšířit na východ EU a dotovat různé infrastrukturní fondy, nemůže být tak ekonomicky úspěšná aby dohnala ekonomiku USA, navíc USA prošly určitým historickým vývojem, na rozdíl od EU, která je ještě „mladá“
– otázka hospodářské a sociální koheze (stmelování, sbližování) – od r. 1993 – měnová unie nemůže existovat v heterogenním prostoru
– integrační proces v rámci Evropy není zdaleka dokončen – mnoho zemí ještě chce přistoupit ( Makedonie, Albánie, Kosovo,…) – Rusko nemůže být členem, ale jde o výraznou spolupráci, Bělorusko nechce být členem EU – spíše integrace s Ruskem
– EU nemůže žádné evropské zemi zabránit stát se jejím členem, pokud splňuje daná kritéria