Německé předsednictví

 

• – leden – červen 07
• – muselo vyjít ze základních priorit

Priority

Diplomatická smrť – resuscitace „odložené smlouvy“

Smlouva o euroústavě – byla přepracována do Lisabonské smlouvy – o EU, fungování EU

summity:

 

EU – USA

EU – Rusko

EU – Kanada

EU – Japonsko

 

• – zaměřilo se na země, které jsou pro ně geopoliticky významnější

Uskutečňování Lisabonské strategie – delšího data

Dokončení společného prostoru svobody, bezpečnosti a práva

• – neekonomická oblast
• – řadě věcí z 3. pilíře

 

 

1. výročí Římské smlouvy

Římská smlouva, jež byla podepsána 25.3.1957 a vstoupila v platnost 1. ledna 1958, položila základy dnešní EU. Ačkoliv se původně jednalo především o hospodářskou integraci, EU se

vyvinula v projekt zajišťující občanům též vysokou úroveň sociální ochrany.

 

 

Rok 2007 – další rozšíření EU

• k 1.1.2007 Bulharsko a Rumunsko novými členy
• v EU nyní 27 členských zemí
• zvýšení počtu obyvatel EU o 30 mil. a rozšíření rozlohy o 349 000 km2
• bulharština a rumunština se stávají dalšími úředními jazyky EU

Vývoj přístupového procesu

• 1995 – Bulharsko a Rumunsko se stávají kandidátskými zeměmi
• 2000 – začátek jednání o vstupu do EU
• 2002 – Evropská rada dospěla k závěru, že bude usilovat o přijetí obou zemí za členy v roce 2007
• 2005 – podpis přístupové smlouvy
• přístupový proces je komplikovanější a trvá déle než už 10 středo- a východoevropských zemí
• ekonomicky slabé země – po vstupu nejpřísnější ochranné klauzule v historii EU
• podíl na HDP EU – 0,9 % EU
• prostředky z rozpočtu na období 2007-2013: Bulharsko 11 mld. EUR, Rumunsko 30 mld. EUR

 

Bulharsko

 

• rozloha: 111 000 km2
• počet obyvatel: 7 973 671
• hlavní město: Sofia
• forma státu: parlamentní republika
• komisařka: Meglena Kuneva – komisařka pro ochranu spotřebitele
• předsednictví: druhá polovina roku 2018
• počet poslanců EP: 18
• počet hlasů v Radě: 10
• ekonomický růst: 5,6 % (2004)
• HDP/obyv.: 7 600 USD (2004)

 

7

Rumunsko

• rozloha: 238 000 km2
• počet obyvatel: 21 795 mil.
• hlavní město: Bukurešť
• forma státu: republika, unitární stát
• komisař: Leonard Orban – pro mnohojazyčnost
• předsednictví: druhá polovina roku 2019
• počet poslanců EP: 35
• počet hlasů v Radě: 14
• ekonomický růst: 8,3 % (2004)
• HDP/obyv.: 2709 EUR (2004)

 

 

Rok 2007 – rozšíření EMU

• k 1.1.2007 se Evropská měnová unie rozrostla o dalšího člena – SLOVINSKO
• jako první z desítky nováčků přistoupivších v roce 2004 splnilo tzv. maastrichtská kritéria
• v roce 2007 v eurozóně 13 zemí
• pro Slovince největší úspěch od vstupu do EU

 

Eurozóna (2008)

15 členů EU užívá euro:

Belgie, Německo, Irsko, Řecko, Španělsko, Francie, Itálie, Kypr, Lucembursko, Malta, Nizozemí, Rakousko, Portugalsko, Slovinsko, Finsko

12 členů EU má dosud vlastní měnu:

Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Švédsko, Velká Británie

 

Portugalské předsednictví

červenec-prosinec 2007

Priority :

• – z velké části mají priority jako předcházející Němci
• Nová smlouva
• Lisabonská strategie

Předsednictví usilovalo přispět k naplnění ambiciózního úkolu stát se nejkonkurenceschopnější světovou ekonomikou. Strategie se zaměřuje na řešení dlouhodobých makroekonomických a strukturálních problémů Unie jako celku i každé členské země. Zvláštní důraz je kladen na inovace, výzkum a technologický vývoj, informační společnost a vytváření více a lepších pracovních míst.

• Bezpečnost, svoboda, spravedlnost

Předsednictví počítalo s očekávaným vstupem nových zemí do schengenského systému k 1. lednu 2008 a konalo kroky k dostatečnému zajištění ochrany vnějších hranic EU.

• Vnější vztahy a sousedská politika – bývalé kolonie – Brazílie, s. p. s. Afrika

Vnější vztahy a sousedská politika

Během předsednictví proběhly zejména summity:

 

2007-07-04 – EU/Brazílie

2007-09-14 – EU/Ukrajina

2007-10-10 – EU/Jižní Afrika

2007-10-26 – EU/Rusko

2007-11-22 – EU/ASEAN

2007-11-28 – EU/China

2007-12-07 – EU/Afrika

 

 

Lisabonská smlouva

Posláním smlouvy je především:

• posílení úlohy Evropského parlamentu i národních parlamentů a přehledné rozdělení pravomocí členských států a EU,
• zjednodušení rozhodovacích postupů a pravidel hlasování pro 27 členů, za účelem zvýšení akceschopnosti (jinak formulovat kvalifikovanou většinu)
• zakotvit Listinu základních práv do primárního evropského práva a docílit solidarity a lepší ochrany občanů,
• zajistit soudržnost politiky vnějších vztahů a využít tak svého geopolitického vlivu ve světě.

 

Lisabonská smlouva

Jednání o nové smlouvě dosáhlo vrcholu během summitu v Lisabonu 19. října 2007.

• 13. prosince 2007 byla podepsána tzv. Reformní, neboli Lisabonská smlouva.
• Ratifikace smlouvy bude povětšinou probíhat parlamentní cestou, nikoli referendem (Výjimkou je Irsko; předpoklad rozhodování formou referenda vychází z ústavy)
• Nenahrazuje dosavadní smlouvy, novelizuje je.

 

Lisabonská smlouva

• – snaží se měnit federalizační přístup, který byl v euroústavě
• – ČR se snažila zapracovat do smlouvy klauzuli, že kromě přesouvání pravomocí by bylo možné převzat nadstátní pravomoci a přesunout ji na národní úroveň – nakonec se zpětné odebírání kompetencí objevuje JEN v jednom z nezávazných doplňků

subsidiarita

• – pravomoci na úrovni, kde jsou nejefektivněji vykonavatelé

 

 

Schengen

• – lucemburské městečko s 1578 obyvateli na hranici s Německem ležící na řece Mosele
• – 1985 – podpis Schengenské dohody během lucemburského předsednictví EU

 

Schengenská dohoda

– dohoda o postupném zrušení kontrol na společných státních hranicích

Hlavní cíl: volný pohyb osob bez kontrol na společných hranicích

 

Historie

1984 – Saarbrückenská dohoda = předchůdce spolupráce

• – mezi SRN a Francií v důsledku stávkové pohotovosti evropských dopravců kvůli nekonečným frontám na hraničních přechodech mezi oběma státy
• – postupné zrušení kontrol na jejich společných hranicích

1985 – podpis Schengenské dohody

• – jednání o obdobných opatřeních navíc i se zeměmi Beneluxu
• – deklarace zájmu k vytvoření zóny volného pohybu osob a zrušení kontrol na společných, tj. vnitřních hranicích doprovázené zavedením účinných kontrol na hranicích vnějších

1990 – podpis Schengenské prováděcí úmluvy

• – znovupotvrzení záměru pětky (Francie, Německa a Beneluxu)

1995 – naplněno v praxi = odstraněny hraniční zábrany

1999 – Amsterodamská smlouva

• – Schengenský protokol = začlenění schengenského acquis do rámce EU (I.pilíř – azylová a migrační politika, vnitřní a vnější hranice, III.pilíř – policejní a justiční spolupráce v trestních věcech)

↓

• – povinnost nových členských států převzít schengenské acquis v plném rozsahu

↓

• – od roku 1999 každý nový členský stát EU musí bez výjimek splnit všechny požadavky dané příslušnými právními předpisy (podobně jako v případě jednotné měny euro, proto není otázkou zda, ale kdy se příslušný nový členský stát, a tedy i Česko plně zapojí do schengenské spolupráce a zruší kontroly na společných hranicích s dalšími státy schengenského prostoru (i státy ESUO – Norsko, Island)!!!

 

 

Rozšiřování Schengenského prostoru

1995: SRN, Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Portugalsko, Španělsko

1998: Itálie, Rakousko

2000: Řecko

2001: Švédsko, Finsko, Dánsko, Norsko, Island

 

Budoucí členové Schengenského prostoru

Švýcarsko a Lichtenštejnsko – od listopadu 2008

Kypr – předpoklad od r. 2009

Bulharsko a Rumunsko – předpoklad od března 2011

 

ČESKO V SCHENGENSKÉM PROSTORU

od 21.12.2007 pozemní hranice

od 30.3.2008 vzdušná hranice

 

Dočasné obnovení kontrol na vnitřních hranicích

• – po omezenou dobu lze obnovit kontroly tehdy, když si to vyžaduje zachování veřejného pořádku či vnitrostátní bezpečnosti mimořádné opatření
• – po dobu nepřesahující 30 dní nebo po předvídatelnou dobu trvání závažné hrozby, pokud tato doba přesahuje 30 dní
• – rozsah a doba trvání v míře nevyhnutelně nutné jako reakce na tuto závažnou hrozbu
• – pokud závažná hrozba pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost trvá déle, než bylo předjímáno, je možné ochranu vnitřních hranic prodloužit
• – Příklady:
  • o Finsko – Mistrovství světa v atletice 2005
  • o Německo – Mistrovství světa ve fotbale 2006
  • o Rakousko – Mistrovství Evropy ve fotbale 2008

 

Zajišťování ochrany Schengenského prostoru

Cíl: bezpečná Evropa bez hranic

• – detailní pravidla rozepisující aktivity jednotlivých států, včetně jejich vzájemné spolupráce především v následujících oblastech:

 

1. Ochrana vnějších hranic ČR

• – v Česku vnější hranice = mezinárodní letiště
• – fyzické oddělení cestujících v rámci schengenského prostoru a mimo něj
  • – Praha-Ruzyně
  • – Brno-Tuřany
  • – Ostrava-Mošnov
  • – Pardubice
  • – Karlovy Vary
• – hraniční kontroly pouze při odletu/příletu z/do zemí mimo Schengen
• – bezpečnostní prohlídka zůstane na letištích i po vstupu do Schengenu, a to bez ohledu na cíl cesty

 

Další spolupráce

2. policejní a justiční spolupráce
3. vízová a konzulární spolupráce
4. ochrana osobních údajů

• – efektivnější spolupráce v boji s nelegální migrací a organizovaným zločinem
• – přeshraniční pronásledování, policejní společná pracoviště (Furth im Wald, Petrovice/Bahratal), společné hlídky, apod.
• – sjednocená pravidla pro vydávání krátkodobých víz
• – výměna informací o vybraných osobách a věcech

5. Schengenský informační systém

(v Česku spuštěn od 1.9.2007)

= klíčový nástroj pro boj proti kriminalitě a nelegální migraci a výměna informací mezi všemi schengenskými státy

• – Sdílená databáze s údaji o:
• – osobách hledaných za účelem zatčení a předání nebo vydání (evropský zatýkací rozkaz), nebo za účelem zajištění jejich spolupráce v trestním řízení (svědci, předvolané osoby, osoby, kterým je třeba doručit trestní rozsudek)
• – pohřešovaných osobách,
• – nežádoucích osobách, kterým má být odepřen vstup a pobyt na území členských států,
• – hledaných (ztracených/ukradených) věcí – např. vozidel, střelných zbraní, dokladů totožnosti atd.

 

Lichtenštejnsko

• – daně nejsou harmonizovány s legislativou EU
• – daňové úniky

 

Kypr

• – v Eurozóně
• – komunistický prezident; prezidentský systém, silnější než ve Francii
• – v r. 03 a 04 referenda – turecká část se v referendu vyslovila pro vstup „sjednoceného“ Kypru do EU, bylo pozitivně kvitováno okolními zeměmi; v řecké (jižní) části Kypru chtěly vstoupit odděleně; turecká část je zaostalejší

 

 

Rok 2008 – Evropský rok multikulturního dialogu

• – „společně v rozmanitosti“ (Together in diversity) – snaha o posilování multikulturního dialogu, mírové řešení na Balkáně,
• – zvláštní pozornost bude věnována dialogu mezi náboženstvími
• – EK se zaměří na propagaci dialogu mezi kulturami v oblastech vzdělání, kultury, sportu, mládí a občanství

Cíle evropského roku:

• – připomenout Evropanům význam dialogu
• – rosazovat společné hodnoty a vzájemnou úctu
• – podporovat výměnu názorů a diskuzi
• – 27 národních a 7 stěžejních celoevropských projektů
• – zapojení občanů všech členských států, různá témata
• – podpora 15-ti významných osobností evropské kulturní scény – tzv. ambasadoři Evropského roku multikulturního dialogu

 

Slovinské předsednictví

leden – červen 2008

Slovinsko

 

• předsednictví 1.1.-30.6.2008
• 1. z nově přistoupených zemí v roce 2004
• rozloha 20 273 km2
• počet obyvatel 2 mil.
• hlavní město: Lublaň
• HDP/obyv. 14 691 EUR (2006)
• 84 % průměru EU
• ekonomický růst 5,2 % (2006)
• měna EURO

 

Motto: SI.NERGY FOR EUROPE

• – spolupráce nejen členských států, ale i spolupráce mezi občany, generacemi a kulturami
• – synergie = společné řešení může přispět k větší efektivnosti

priority – opět kopírují vývoj

• – Lisabonská smlouva
• jít příkladem ostatním členským zemím při ratifikaci Lisabonské smlouvy podepsané v prosinci 2007
• – Lisabonská strategie
• na jarním summitu pokračovat dalším implementačním cyklem Lisabonské strategie, posílení vědy a výzkumu, podpora malých a středních podniků, flexibilní trh práce
• – energetika a klimatická změna
• boj s klimatickou změnou – obchodování, zachycování a ukládání emisí, obnovitelné zdroje, projednání závěrečné fáze liberalizace evropského trhu s energiemi a plynem
• – západní Balkán
• rozvinout dialog se zeměmi západního Balkánu (Srbsko, Bosna a Hercegovina, Albánie, Černá Hora) a poskytnout tomuto regionu evropskou prosperitu, uzavřít stabilizační a asociační dohody

 

K o s o v o

Momentálně je nejdůležitější vyřešit problém s uznáním konečného statutu Kosova. Slovinci zdůraznili, že jednota EU je v této otázce nezbytná. Závisí na tom scénář sbližování EU a Srbska. Srbský premiér žádá přehodnocení postoje EU k otázce Kosova a hrozí nepodepsáním Stabilizační a asociační dohody a také chladnými vztahy s NATO. Slovinský prezident však zveřejnil své stanovisko, že „EU musí být připravená pomoci Kosovu na jeho cestě k nezávislosti,“ což pojímá jako nezvratitelný proces. Řada zemí EU nesouhlasí z obavy z napodobování scénáře na svém území.

 

Setkání EU – Srbsko

8. leden 2008

 

Slovensko – neratifikovali smlouvu, protože se spojilo ratifikování smlouvy s jiným zákonem

 

Jugoslávie – spojená – do r. 92 název Jugoslávie

Svazová republika Jugoslávie 92 – 03

Srbsko a Černá hora 03 – 06 – přejmenování Jugoslávie – stejné území

po r. 06 – oddělení Černé Hory, které ze Srbska udělalo vnitrozemské území – jihozápad Srbska tvořen Kosovem

• – v Srbsku není žádná strana, která by souhlasila s oddělením Kosova

 

 

Evropská unie

 

Institucionální předpoklady

• – instituce mají duální charakter

Instituce

• – mají nadstátní charakter – může dojít k přehlasování země
• – z části mají charakter pouze mezinárodních institucí – předpoklad shody všech zúčastněných zemí

výjimečná struktura- EU zcela výlučná a specifická struktura

 

Evropský parlament

 

• 785 přímo zvolených poslanců
• legislativní pravomoc (společně s Radou)
• rozpočtová pravomoc (společně s Radou)
• kontrola ostatních institucí
• předseda Hans-Gert Pöttering

 

Rada Evropské unie

 

• ministři 27 členských zemí
• legislativní pravomoc (s Parlamentem)
• rozpočtová pravomoc (s Parlamentem)
• rozhodnutí v oblasti zahraniční politiky
• rozhodnutí v oblasti zemědělství
• rotující předsednictví

 

Evropská komise

 

• 27 komisařů
• kontrola programování a implementace
• předkládání legislativních návrhů
• předseda Jose Manuel Durao Barroso

 

 

problém na rozdíl od EP – REU není nikým volena, má měnnou strukturu, mohou mít členy, které nikdo nevolil – REU trpí deficitem demokracie – bylo to slabé místo rozhodování – existují procedury (slyšení, spolupráce, spolurozhodování – může vracet radě ve 2. čtení návrh, souhlas – smlouvy – EP souhlasí nebo ne nebo také schvalování rozpočtu), které EP dávají různé kompetence

 

Evropský parlament – Pravomoci
Zákonodárná pravomoc

Většina evropských zákonů je přijata společně EP a Radou EU

Parlamentní kontrola

Parlament vykonává demokratickou kontrolu nad ostatními institucemi EU a rozhoduje o vyslovení důvěry Evropské komisi

Rozpočtová pravomoc

Evropský parlament s Radou Evropské unie spolurozhoduje o ročním rozpočtu EU

Rozhodnutí o rozšíření

Souhlas Evropského parlamentu je potřebný k umožnění přistoupení nových členských států

 

Zákonodárná moc – Spolurozhodování

smírčí výbor – Evropská Rada – hlavy států EU – ER se musí jednomyslně shodnout

spolurozhodování je nejdemokratičtější, nejdokonalejší forma

Rozpočtové příjmy EU
Finanční rok 2007

 

Rozpočet Evropské unie
Finanční rok 2007

 

 

Evropský Parlament: Křesla podle členských států – 2007 a 2009

Členský stát	EU27	EU 27 2009	Členský stát	EU 27	EU 27 2009
Německo	99	99	Rakousko	18	17
Velká Británie	78	72	Bulharsko	18	17
Francie	78	72	Dánsko	14	13
Itálie	78	72	Finsko	14	13
Polsko	54	50	Slovensko	14	13
Španělsko	54	50	Irsko	13	12
Rumunsko	35	33	Litva	13	12
Nizozemí	27	25	Lotyšsko	9	8
Belgie	24	22	Slovinsko	7	7
ČR	24	22	Estonsko	6	6
Řecko	24	22	Kypr	6	6
Maďarsko	24	22	Lucembursko	6	6
Portugalsko	24	22	Malta	5	5
Švédsko	19	18

Změna rozdělení křesel

2007 – 732 → 785 (po přistoupení Rumunska a Bulharska)

2009 – 736 (ČR přijde o 2 poslance)

 

Politické skupiny

EPP-ED: Skupina Evropské lidové strany (Křesťanských demokratů) a Evropských demokratů – největší podíl 278

PES: Skupina strany Evropských socialistů – 216

ALDE: Aliance liberálů a demokratů pro Evropu – 104

UEN: Skupina Unie pro Evropu národů – 44

Greens/EFA: Skupina Zelených/Evropská svobodná aliance – 42

GUE/NGL: Sjednocená skupina Evropské spojené levice/Severská zelená levice – 41

IND/DEM: Nezávislost/ Demokracie – 24

ITS: Identita, Tradice, Suverenita – 23

Nezařazení – 13

∑ 785

– hraje zde větší roli národní příslušnost – priority EP nepodléhají politickým tlakům

Parlamentní výbory

 

Zahraniční věci

Rozvoj

Mezinárodní obchod

Rozpočet

Kontrola rozpočtu

Hospodářské a měnové otázky

Zaměstnanost a sociální záležitosti

Životní prostředí, veřejné zdraví,

bezpečnost potravin

Průmysl, výzkum a energetika

Vnitřní trh a ochrana spotřebitele

Doprava a cestovní ruch

Regionální rozvoj

Zemědělství

Rybolov

Kultura a vzdělávání

Právní záležitosti

Občanské svobody, justice a vnitro

Ústavní záležitosti

Práva žen a rovnost pohlaví

Petiční

 

Rada EU – ČR 12 hlasů , v budoucnosti nebudou přepočítávány hlasy – počet hlasů se nebude zohledňovat, dnes – trojitá většina – přepočítávají se hlasy jednotlivých zemí

 

V minulosti se pří zásadním rozhodování se hledal kompromis, aby nebyla většina jednoho nebo dvou hlasů – neuznání

„lucemburský kompromis“ – umožnil Luc vetovat rozhodnutí, kerá by poškozovala Luc v oblasti jeho národních zájmů, princip se přenesl i do současnosti

 

 

EK

• orgán by se stal časem neakceschopný, stávající počet komisařů je konečný a pří dalšímu rozšíření bude muset dojít k redukci komisařů, princip rotace – skupiny zemí budou mít jednoho komisaře,
• komisaři prosazují to, co je jim svěřeno

 

Poradní výbory

ECOSOC

Výbor regionů

Coreper

• – pomocí por. výbory se mohou provádět lobbyistické tlaky

 

Soudní instituce

• – Evropský soudní dvůr – přijímá rozsudky i v hospodářské oblasti, jejich prostřednictvím se utváří vnitřní trh

 

ECB

• – realizuje a formuje měnovou politiku v eurozóně, u zemí, které nejsou v eurozóně, ale v EU ano – centrální banky

 

Evropský účetní dvůr

– kontroluje ostatní instituce EK, EP a ostatní – zda prostředky z rozpočtu jsou vynaloženy správně

 

EUROSTAT

• – umožňuje komparace ekonomických výsledů

 

Lobbyistická uskupení

• – ovlivňují HP výrazně
• – cíl: poskytování analýz, informací tak, aby ti, co navrhují zákony, bude přijatelný z hlediska dalšího schvalování v Radě a Parlamentu