Hospodářská politika – pojmy
ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli, smlouva byla podepsána v roce 1951 Belgií, Lucemburské, Nizozemskem, Francií, Itálií a Německem.
ESVO – Evropské sdružení volného obchodu (známě také jako EFTA) založené státy Dánskem, Norskem, Portugalskem, Rakouskem, Velkou Británií a Severním Irskem, Švédskem a Švýcarskem.
Cecchiniho zpráva – v této zprávě, zpracované na žádost Komise experty pod vedením italského ekonoma, byly specifikovány efekty, které lze očekávat od zavedení jednotného trhu (efekt alokační, akumulační a lokalizační).
- Alokační efekt – vliv integrace na statickou, krátkodobou alokaci zdrojů může být i negativní. Likvidací bariér dojde k posílení tlaku hospodářské soutěže, což se projeví v nové alokaci všech zdrojů, v likvidaci neefektivních výrob a rozvoji efektivních. To ale může krátkodobě způsobit ztrátu pracovních příležitostí.
- Akumulační efekt – statické efekty z posílení konkurence atd. povedou k růstu výnosů a prostřednictvím vyšších investic podnítí v delším časovém horizontu růst. Pravděpodobně také ovlivní geografické rozdělení výroby uvnitř EU a posílí specializaci, která je zatím daleko nižší než v USA. Právě odstranění obchodních překážek může posílit geografickou specializaci v EU.
- Lokalizační efekt – hospodářský růst může vést ke sbližování hospodářské úrovně regionů díky vyšší mobilitě zboží, služeb, lidí a kapitálu. Zároveň ale může rostoucí specializace zvýšit polarizaci mezi bohatými a chudými státy a regiony.
Subsidiarita – princip subsidiarity má zajistit, aby všechna opatření byla přijímána co nejblíže občanům, tedy na nejnižším stupni správy, který umožňuje jejich realizaci nebo výkon. Jinými slovy, Unie nepřijme opatření (s výjimkou oblastí spadajících do její výlučné pravomoci), pokud je efektivnější učinit toto opatření na národní, regionální nebo lokální úrovni.
Výše částky, kterou přispívá každá země do rozpočtu – 1,27 % HNP
Fontainebleau – mechanismus, jehož podstatou je nárok členského státu, který má příliš nevyrovnaný vztah mezi příjmy a výdaji do rozpočtu, na dodatečné slevy příspěvkových povinností v jeho prospěch.
Had v tunelu – spadá do roku 1972, šlo o propojení měnových kursů mezi členskými zeměmi nejen vůči sobě, ale i vůči dolaru (kolísání měn připomínalo hada).
Jak ovlivňuje ECB měnovou politiku – základním nástrojem jsou operace na volném trhu (repo operace – základní repo operace je 3,25 %), které využívá k řízení likvidity na peněžním trhu a korigování krátkodobých úrokových sazeb.
Kolik členů má měnová unie – 12 členů (Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Řecko).
Jaká je předsednická země v roce 2003 – Řecko
OEEC – Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, založena v roce 1948 za účelem koordinace realizace Marshallova plánu.
Kohezní fond – tzv. fond soudržnosti nepatří mezi strukturální fondy a jeho cílem je hospodářský a sociální rozvoj v nových členských státech, jejíchž HDP (HNP) je nižší než 90 % průměru EU.
Screening – vyhodnocování kompatibility práva každé kandidátské země s pravidly Společenství, tento proces provádí Komise s každou kandidátskou zemí.
Co prosazuje EU v rámci energetické politiky – liberalizaci trhu (konkurenční prostředí).
Jaká je hranice regionu ucházejícího se o pomoc z rozvojového fondu (ERDF) – HDP regionu je nižší než 75 % průměru EU.
Velikost rybolovného pásma – společná rybolovná politika (CFP) vyhrazuje pobřežní pásmo v šířce 12 mil člunům z příslušných členských zemí.
Jak se nazývá 6. akční program na ochranu životního prostředí – Životní prostředí 2010: Naše budoucnost, naše volba.
Etapy vzniku EU – 1945 – 1951 etapa integračních východisek, 1952 – 1973 etapa ekonomického a sociálního rozvoje a integrační dynamiky, 1974 – 1985 etapa stagnace integračních procesů a strukturálních krizí, 1986 – 1992 etapa oživení integrační dynamiky, od 1993 etapa formování Evropské hospodářské, měnové a politické unie.
Kartelové dohody – dohody mezi podniky, jejich sdružování a případné jednání ve vzájemné shodě mající za cíl vyloučení, omezení nebo narušení soutěže (např. stanovení ceny, dohody o kvótách, rozdělení trhu a zdrojů, diskriminace obchodních partnerů).
Povolené kartelové dohody – bagatelní kartely (zvýhodnění MSP pro zvýšení konkurence) a krizové kartely (uzavření kartelů v krizových situacích, např. v případě katastrofy).
Doutnákový efekt – znamená prohlubování integrace o další oblasti hospodářství (doprava, zemědělství, apod.).
Prvky EMS – (od roku 1979) síť parit centrálních měnových kurzů, mechanismus udržování stanovených kurzů (ERM), společná měnová jednotka ECU.
Konvergenční kritéria – cenová stabilita (inflace), konvergence úrokových měr, stav veřejných financí, kursová stabilita.
Fondy EU – Fond soudržnosti, Evropský sociální fond (ESF), Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský zemědělský a garanční fond (EAGGF), Finanční nástroje pro řízení rybolovu (FIFG).
Ve které oblasti má EU exkluzivní postavení – v oblasti rybolovu a zemědělství.
Evropská rada – Evropská rada je z právního hlediska pouze orgánem Evropské unie, nikoliv Evropských společenství. Je složena z předsedů vlád členských států, s výjimkou Francie, která je zastoupena prezidentem, a z předsedy Komise. Úkolem Evropské rady je schvalovat základní směry vývoje EU a rozhodovat o věcech zásadního významu, jakými je např. revize zakládacích smluv a rozšiřování EU.
Rada EU – všeobecně známá jako Rada ministrů, je základním legislativním nepermanentním orgánem Společenství. Jejím úkolem je zastupovat zájmy členských zemí na evropské úrovni. Vlády členských zemí delegují do Rady jednoho ze svých členů (ministrů), který je oprávněn zavazovat vládu. Její složení je proměnlivé a závisí na projednávané záležitosti. Rada je hlavním legislativním orgánem. Významné pravomoci jí byly svěřeny v oblasti vnějších vztahů. Rada je pověřena uzavíráním nebo udělováním souhlasu s uzavíráním mezinárodních smluv. Rozhoduje o přístupu nových členských zemí a uzavírá dohody o přidružení s nečlenskými zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi. Spolu s EP rozhoduje o rozpočtu Unie.
Ve které radě ESCB jsou zástupci centrálních bank všech členských zemí – Generální rada.
Kdy byla založena EMU – 1. 1. 1999.
Kdo řeší přestupky v rámci ochrany hospodářské soutěže – Komise EU.
ECOFIN – Rada ekonomických ministrů pro hospodářské nebo finanční otázky.
Která země odmítla ratifikovat smlouvu z Nice – Irsko.
Jak se jmenuje případ největšího cenového a odbytového kartelu – kauza cementářského kartelu (90. léta, Řecko).
NUTS – jedná se o statistické vymezení (územní jednotka), které se používá pro zařazení jednotlivých regionů do některého ze tří cílů strukturální politiky EU.
- NUTS I – územní jednotka typu velkých oblastí (zemí, makroregionů) daného státu. Je obvykla tvořena několika jednotkami v úrovni NUTS II. ČR je vedena jako NUTS I.
- NUTS II – jednotka řádově nižší. Velikost těchto územních jednotek se pohybuje u počtu obyvatel mezi jedním až dvěma miliony obyvatel, rozloha území se u menších států (jako např. ČR) pohybuje mezi 3-10 tis. km2. V ČR je 8 jednotek úrovně NUTS II, které se skládají z 1-3 nových krajů a mají mezi 1 a 1,664 mil. obyvatel.
- NUTS III – jednotka vesměs odpovídající úrovni nejnižšího územně správního regionu státní správy (úroveň okresů a případ. Krajů). U menších států EU se velikost v počtu obyvatel pohybuje mezi 200 až 400 tisíci (průměr EU činí 410 tisíc obyvatel) a rozloha se pohybuje mezi 1-3 tis. km2 (průměr EU je 5,4 tis. km2). Určitým ekvivalentem této úrovni v ČR je 14 krajů.
- NUTS IV – představuje úroveň okresů, případně makroregionů.
- NUTS V – úroveň obcí, resp. „pověřených“ obcí, tj. obcí s přenesenou působností státní správy.
Finanční zdroje pro ČR po vstupu do EU – Česká republika bude moci po vstupu do Evropské unie čerpat finanční prostředky EU ze strukturálních fondů a fondu soudržnosti.
Komu jsou převážně určeny finanční dotace – na zemědělství a rozvoj venkova.
Která instituce se zaměřuje na podporu projektů EU – Evropská investiční banka (EIB).
TEN – transevropské sítě, existují ve třech sférách činností (dopravník, energetické a telekomunikační).
Způsoby regulace cen v SZP – regulace vládních dotací, prahová cena, stanovení dovozních kvót, stanovení výrobních kvót, přímá podpora.
MacSharryho reforma – příčinou reformy SZP v roce 1992 byly jednak narůstající náklady evropského rozpočtu na tuto politiku (výdaje rostly rychleji než objem zemědělské produkce), ale i závazky, které na sebe vzalo Společenství při podpisu uruguayského kola GATT. Cílem reformy bylo odstranit variabilní přirážky, zredukovat rozdíly mezi garantovanou a světovou cenou, zavedení přímých plateb za předpokladu, že zemědělec snížil obdělávanou plochu a chov skotu, starší zemědělci mohli odejít do předčasného důchodu.
Principy SZP – jednota trhu (zemědělské výrobky se mohou volně pohybovat po celém území EU), preference Společenství (ochrana domácích produktů před zahraničními konkurenty), finanční solidarita (výdaje na realizaci SZP jsou hrazeny z rozpočtu).
Podmínky projednávání fúzí Komisí EU – celkový obrat fúzovaných společností (5 mld. EUR), alespoň dva partneři fúze dosahují na území EU obratu vyššího než 250 mil. EUR, jeden z fúzujících partnerů dosahuje na území jednoho státu Unie obratu, který je menší než 66 % jeho celkového obratu v Unii. Aby se jimi Komise zabývala, musí být podmínky splněny současně!
APC – země Africko-karibsko-pacifické oblasti.
Které státy podepsaly Schengenskou dohodu – Francie, Německo, Lucembursko, Nizozemí a Belgie.
Která kritéria musel ČR splnit při vstupu do EU – Kodaňská a Maastrichtská kritéria.
Zakládající členové – Francie, Německo, Itálie, Lucembursko, Nizozemí a Belgie.
Komise EU ukládá firmám v rámci ochrany hospodářské soutěže tresty, které vymáhají – jednotlivé země.
Kabotáž – liberalizace poskytovaných služeb v dopravě.
Acquis Communaitaire – komunitární výdobytky, vše, co bylo v rámci EU dosaženo v rámci legislativy (dokumenty, doporučení, analýzy…).
STABEX – systém Stabex je základním pilířem politiky EU vůči rozvojovým zemím (exportu). EU garantuje státům AKP (70 rozvojových zemí z afrického, karibského a tichooceánského prostoru) minimální příjmy za téměř čtyřicet zemědělských výrobků, které jsou pro rozvojové země v jejich exportu nejdůležitější.
SYSMIN – systém stabilizace výnosů v těžebních oblastech rozvojových zemí AKP, asociovaných s EU. V rámci tohoto systému dostávají státy AKP mimo jiné zvláštní půjčky na financování specifických záměrů v oblasti těžby.
Pilíře EU – Evropská společenství (Hospodářská a měnová unie, celní unie, společné politiky), společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP), spolupráce v oblasti vnitřních věcí a justice.
Jaké předpoklady se musí překonat při vstupu do JVT – technické, fyzické a daňové.
Příjmy rozpočtu – celní poplatky z importu zboží, příjmy z vyrovnávání cen zemědělských produktů, část výnosů z daní z přidané hodnoty, příspěvky odvozené z výše HNP členských států.
AGENDA 2000 – politická diagnóza součastných problémů EU a náměty na politickou terapii, v oblastech vnitřní politiky, hospodářské politiky, zemědělské politiky, postavení EU ve světě, fungování Komise EU.
Z jakého fondu je financována SZP – ze zdrojů evropského rozpočtu prostřednictvím Evropského zemědělského záručního a orientačního fondu.
Volný pohyb osob – právo usazovat se, pracovat a žít v kterékoli členské zemi EU.
Architektura Evropy – označuje různé organizace, instituce, smlouvy a tradiční vztahy, které vytvářejí evropský prostor, v jehož rámci členské země spolupracují na řešení společných problému.
EEA – Evropský hospodářský prostor, vznikl díky vysoké intenzity obchodu i dalších forem hospodářské spolupráce států EFTA s ES na počátku 90. let. Mezi současné signatáře smlouvy jako partnera EU patří Island, Norsko a Lichtenštejnsko.
Agentury Evropské unie – veřejné orgány vzniklé dle legislativy EU a disponující právní subjektivitou.
Bílá kniha – Bílé knihy Komise jsou dokumenty, které obsahují návrhy na činnost Společenství v určité oblasti.
Celní unie – celní unie je podstatným prvkem společného trhu. Její zavedení bylo prvotním cílem po podpisu Římské smlouvy.
COREPER – (francouzský akronym pro označení Výboru stálých zástupců) je složen ze stálých zástupců členských státu (velvyslanců) a je v etapách, ve kterých je nutné předběžné vyjednávání, odpovědný za asistování Radě Evropské unie při projednávání agendy (návrhu právních aktu předložených Komisí).
COREU – komunikační sít Evropské unie mezi členskými státy a Komisí pro spolupráci v oblasti zahraniční politiky. V případě nouze umožňuje rychlejší přijetí rozhodnutí.
Demokratický deficit – pojem odvolávající se na názor, že Evropská unie je v důsledku složitých metod rozhodování, které používá, vzdálena běžnému občanovi a postrádá tak nutnou demokratičnost.
Nový přístup – od roku 1985 v rámci problematiky ochrany spotřebitele směrnice EU stanovují pouze základní požadavky na výrobek.
Finanční perspektiva – představuje základní rámec výdajů Evropské unie na období několika let.
ISPA – nástroj ISPA (Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) je zaměřen na podporu investičních projektů, které přispívají ke zlepšení infrastruktury životního prostředí a dopravních sítí transevropských sítí (TEN). Kandidátským zemím je poskytnuta pomoc pro splnění standardů legislativy Evropských společenství zejména v oblastech znečištění vod a ovzduší a odpadového hospodářství.
SAPARD – program SAPARD (Speciální předvstupní program pro rozvoj zemědělství a venkova) je předvstupním programem pomoci pro kandidátské země střední a východní Evropy při jejich přípravě na účast ve společné zemědělské politice EU a na čerpání strukturálních fondů.
Kodaňská kritéria – politické (stabilní instituce garantující demokracii, právní stát a ochranu lidských práv), hospodářské (fungující tržní hospodářství), zavedení acquis (věrnost politickým, hospodářským a měnovým cílům Unie).
Prvky sekundárního práva – nařízení, směrnice, rozhodnutí.
TAITEX – kancelář pro technickou pomoc a výměnu byla vytvořena jako odpověď na výzvu Bílé knihy k přípravě kandidátských zemí na začlenění do vnitrního trhu Unie (kveten 1995). Je řízena Evropskou komisí a původně měla napomáhat při přejímání a implementaci legislativy jednotného trhu v zemích střední a východní Evropy. Rozhodnutím Evropské rady v Lucemburku v prosinci 1997 se staly její cílovou skupinou všechny kandidátské státy.
Trojka – „Trojka“ se skládá z členského státu, který aktuálně předsedá Radě, z členského státu, který Radě předsedal v uplynulém šestiměsíčním období, a z členského státu, který bude tuto funkci zastávat v příštích šesti měsících.