Evropská centrální banka

1. Úvod
2. Vznik a vývoj Evropské centrální banky
   a) Hospodářská a měnová unie
   i)           1.etapa hospodářské a měnové unie
   ii)          2.etapa hospodářské a měnové unie
   iii)         3.etapa hospodářské a měnové unie
   b) Základní charakteristika ECB
   c) Právní úprava
3. Úkoly,úlohy, cíle a pravomoci ECB
   a) Úkoly a úlohy ECB
   b) Cíle ECB
   c) Pravomoci ECB
   d) Právní nástroje ECB
4. ECB jako orgán EU
   a) ECB v soustavě orgánů EU
   b) Vztah centrální banky k národním orgánům
   c) Vztah k národním centrálním bankám
5. Organizace ECB
   a) Vnitřní struktura, složení a fungování orgánů ECB
   b) Základní jmění ECB
6. Nezávislost ECB
   a) Institucionální nezávislost
   b) Osobní nezávislost
   c) Finanční nezávislost
   d) Věcná nezávislost
   e) Rozpočtová nezávislost
7. Závěr
8. Zdroje

 

1. Úvod

Cílem této seminární práce je zjistit podrobnější informace o Evropské centrální bance a Evropském systému centrálních bank.

Aspekty cíle jsou:

– Jaké jsou úkoly a úlohy Evropské centrální banky.

– Jaké má Evropská centrální banka pravomoci a jak ovlivňuje Centrální banky jednotlivých členských zemí.

– Jak mezi sebou Evropská centrální banka a Centrální banky členských zemí spolupracují.

– Jak funguje Evropská centrální banka v rámci EU.

– Jaké jsou orgány Evropské centrální banky a jak jsou lidé voleni do funkcí v rámci Evropské centrální banky.

– A posledním cílem je zjistit v čem je Evropská centrální banka nezávislá a naopak v čem je závislá na EU.

Evropská centrální banka (ECB) má na starosti od 1. ledna 1999 provádění měnové politiky v eurozóně, ta je druhou největší ekonomikou na světě po Spojených státech. Eurozóna vznikla v lednu 1999, tím že jedenáct členských států EU přeneslo odpovědnost za měnovou politiku z národních centrálních bank na ECB. Řecko se k eurozóně přidalo v roce 2001, Slovinsko v roce 2007, Kypr s Maltou v roce 2008 a Slovensko v roce 2009. Vytvoření eurozóny bylo významným milníkem během dlouhého a složitého procesu evropské integrace. Aby státy mohly vstoupit do eurozóny, musely splnit tzv. kritéria konvergence (ty se týkají vývoje cen, vývoje ve fiskální oblasti, vývoje směnných kurzů a vývoje dlouhodobých úrokových sazeb). Tato kritéria budou muset být splněna i ostatními členskými státy, než přijmou euro. Aby účast v Hospodářské a měnové unii byla úspěšná, jsou v konvergenčních kriteriích stanoveny ekonomické a právní podmínky.

Evropská centrální banka

Měnová politika vychází ze Smlouvy o založení Evropského společenství (SES) a Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Na základě tohoto statutu byla 1. června 1998 ustavena ECB i Evropský systém centrálních bank (ESCB). ECB byla založena jako hlavní součást Eurosystému a ESCB. ECB spolu s národními centrálními bankami vykonávají činnosti, které jim byly přiděleny. ECB má právní subjektivitu podle mezinárodního veřejného práva

 

 

Evropský systém centrálních bank

ESCB je složen z ECB a národních centrálních bank (NCB) všech členských států EU bez ohledu na to, zda zavedly, nebo nezavedly euro.

Eurosystém

Eurosystém se skládá z ECB a národních centrálních bank zemí, které zavedly euro. Eurosystém a ESCB budou souběžně fungovat, dokud se všechny členské státy EU nestanou členy eurozóny.

Eurozóna

Eurozóna se skládá ze zemí, které zavedly euro.

 

2. Vznik a vývoj ECB
3. a) Hospodářská a měnová unie

V červnu 1988 Evropská rada potvrdila, že chce zavést Hospodářskou a měnovou unii, tímto úkolem pověřila výbor, jejímž předsedou byl Jacque Delors. Ten měl navrhnout konkrétní postup, který by směřoval k této unii.

Výbor sestával z guvernérů národních centrálních bank ES a jeho členy dále byli Alexandre Lamfalussy, v té době generální ředitel Banky pro mezinárodní platby (BIS), Niels Thygesen, profesor ekonomie z Dánska, a Miguel Boyer, tehdejší prezident Banco Exterior de España. [1]

Výsledkem zprávy bylo, aby bylo unie dosaženo ve 3 krocích.

•  První etapa HMU
•  Druhá etapa HMU
•  Třetí etapa HMU

Tab. č.1 Tři etapy Hospodářské a měnové unie

Zdroj: http://www.ecb.int/ecb/history/emu/html/index.cs.html

 

1. i) První etapa HMU

1.etapa byla zahájena 1.července 1990, tím že byla zrušena omezení pohybu veškerého kapitálu mezi jednotlivými členskými zeměmi. Dohled nad tím měl Výbor guvernérů.

1. ii) Druhá etapa HMU, ustavení EMI a ECB

Druhá etapa začala založením Evropského měnového institutu (EMI). Ten byl založen 1.ledna 1994. V tomto dni skončil Výbor guvernérů, který byl založen v roce 1964. Přechodná existence EMI rovněž odrážela stav měnové integrace v rámci Společenství. Evropský měnový institut neodpovídal za provádění měnové politiky v Evropské unii – tento úkol zůstal v působnosti národních orgánů – ani neměl žádné pověření k provádění devizových intervencí.[2]

EMI měl dva hlavní úkoly, a to hlavně posílit spolupráci mezi centrálními bankami a koordinovat měnové politiky a přípravy, které byly nezbytné proto, aby se ustanovil ESCB.

 

V druhé etapě též došlo k jmenování prezidenta, viceprezidenta a čtyř dalších členů Výkonné rady ECB. Jejich jmenování nabylo účinnosti1.června 1998 a to znamenalo ustanovení ECB.

ECB a národní centrální banky zúčastněných členských států tvoří Eurosystém, který formuluje a definuje jednotnou měnovou politiku ve třetí etapě HMU.[3]

Vznikem ECB vstoupil EMI do likvidace.

iii) Třetí etapa HMU, neodvolatelné stanovení směnných kurzů

Neodvolatelným stanovením směnných kurzů měn jedenácti členských států, které se jako první účastnily Měnové unie, a prováděním jednotné měnové politiky pod dohledem ECB začala 1. ledna 1999 třetí, závěrečná etapa HMU.
Vstupem Řecka do třetí etapy HMU 1. ledna 2001 vzrostl počet zúčastněných členských států na dvanáct. Třináctým členem eurozóny se stalo 1. ledna 2007 Slovinsko, po němž o rok později následovaly Kypr a Malta a k 1. lednu 2009 pak Slovensko. Dnem, kdy tyto země vstoupily do eurozóny, se automaticky stala také jejich centrální banka součástí Eurosystému.[4]

 

1. b) Základní charakteristika ECB

Po přechodu Hospodářské a měnové unie do 3.fáze k 1.1.1999 přešla pravomoc zúčastněných států v oblasti měnové politiky na Evropský systém centrálních bank jako součást 1.pilíře EU. Jeho institucionálním jádrem je ECB a národní banky členských států. ESCB je tedy založen na dvoustupňovém principu. Samostatnost národních bank je zachována.

 

1. c) Právní úprava ECB
   ECB je se svým právním řádem začleněna do institucionální struktury EU, ale na jejích orgánech je právně nezávislá. Postavení ECB je ustanoveno v primárním právu v SES a Protokolu o Statutu ESCB a ECB. Pravomoci ECB jsou uvedeny v Protokolu a mohou být měněny jen rozhodnutím Rady se souhlasem Evropského parlamentu a to buď jednomyslně, nebo kvalifikovanou většinou. ECB má oddělenou právní subjektivitu. V každém členském státě má nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, je to stejná způsobilost, jako je přiznána právnickým osobám daného státu. Může tedy nabývat a pozbývat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudy.ESCB právní subjektivitu nemá. Sídlo ECB je ve Frankfurtu nad Mohanem.

 

3.              Úkoly, úlohy, cíle a pravomoci ECB
a)Úkoly a úlohy ECB

Evropská centrální banka postupuje aktivně při plnění úloh, které jí byly svěřeny, a usiluje o dosažení vysoké míry důvěryhodnosti, profesionality, efektivnosti a transparentnosti.

Transparentnost znamená, že centrální banka poskytuje veřejnosti a trhům veškeré příslušné informace o své strategii, závěrech, rozhodnutích týkajících se její politiky i o svých postupech. Tyto informace jsou poskytovány včas a otevřeným a jednoznačným způsobem.

ECB vytváří prostředí důvěryhodnosti tím, že vystupuje jednoznačně v otázce svého pověření a v plnění svých úkolů. Významná je především pravidelná komunikace, pokud jde o hodnocení hospodářské situace centrální bankou. Centrální banky by rovněž měly zaujímat otevřený a realistický postoj k tomu, čeho lze prostřednictvím měnové politiky dosáhnout a zejména čeho dosáhnout nelze.

ECB veřejně vyhlašuje svou měnověpolitickou strategii a zveřejňuje své pravidelné hodnocení hospodářského vývoje. Díky tomu může trh lépe porozumět, jak měnová politika systematicky reaguje na hospodářský vývoj a náhlé změny. Opatření měnové politiky jsou tedy ve střednědobém výhledu pro trhy předvídatelnější a lze tak efektivněji a přesněji působit na očekávání trhů.

Nezávislá centrální banka musí být za účelem zachování legitimity odpovědná vůči demokratickým institucím a veřejnosti za jednání učiněná při výkonu svého pověření. ECB má podle statutu povinnost zveřejňovat čtvrtletní zprávu o činnosti Eurosystému a konsolidovanou týdenní rozvahu. Dále má povinnost podávat výroční zprávu o své činnosti a o měnové politice v předchozím a stávajícím roce.

Kromě výše uvedených publikací vydává ECB celou řadu dalších specializovaných titulů.[5]

Úkoly

Úkoly ESCB a Eurosystému jsou popsány ve Smlouvě o založení Evropského společenství. Podrobněji jsou pak definovány ve Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. Statut je jedním z protokolů připojených ke Smlouvě.

Ve Smlouvě se odkazuje na „ESCB“ a nikoliv na Eurosystém. Smlouva totiž vycházela z předpokladu, že všechny členské státy EU zavedou euro. Do té doby bude tyto úkoly plnit Eurosystém.

Základní úkoly

Podle Smlouvy o založení Evropského společenství plní ESCB tyto základní úkoly:

• vymezuje a provádí měnovou politiku eurozóny,
• provádí devizové operace,
• drží a spravuje devizové rezervy států eurozóny (správa portfolií),
• podporuje plynulé fungování platebních systémů.

Další úkoly

• Bankovky: ECB má výhradní právo rozhodovat o vydávání bankovek v eurozóně.
• Statistika: ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami shromažďuje od orgánů státní správy nebo přímo od hospodářských subjektů v jednotlivých zemích statistické informace, které potřebuje ke své činnosti.
• Finanční stabilita a dohled: Eurosystém se také snaží napomáhat institucím, které odpovídají za dohled nad úvěrovými institucemi a za stabilitu finančního systému.

• Mezinárodní a evropská spolupráce: v rámci plnění úkolů, které byly svěřeny Eurosystému, udržuje ECB pracovní vztahy s příslušnými institucemi, orgány a fóry v rámci EU i v mezinárodním měřítku. [6]

 

1. b) Cíle ECB

Hlavním cílem ECB je péče o kupní sílu eura, tedy o cenovou stabilitu v eurozóně
Dále podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ve Společenství se záměrem přispět k dosažení cílů Společenství, jak jsou vymezeny v článku 2. [7] Dalším cílem je podporovat obecné hospodářské politiky Společenství, a aby docházelo k účinné alokaci zdrojů. Těchto cílů by mělo být dosaženo za předpokladu, že bude všeho dosahováno v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží.

 

1. c) Pravomoci ECB
   K největší pravomoci patří výlučné právo povolat emisi bankovek a mincí euroměny. Dále má právo být konzultována jednak orgány Společenství pří přijímání komunitárních právních aktů, ale i legislativními orgány členských států. Na základě bankovních licencí má ECB na starosti sjednocování podmínek bankovního dohledu v jednotlivých členských státech. Významnou roli má i při harmonizaci statistických údajů a hlášení.
2. d) Právní nástroje
   Smlouva ES a Statut stanoví rovněž právní instrumentárium, pomocí něhož ECB plní úkoly ESCB. ECB může vydávat nařízení, dále podávat doporučení a zaujímat stanoviska. Adresáty těchto nástrojů mohou být všechny členské státy EU nebo jednotlivci z nich pocházející. Může také Výkonnou radou ECB ukládat pokuty a opakované penále podnikům. Proti uložené sankci, je ale možnost podat opravný prostředek k Radě ECB popř. k Evropskému soudnímu dvoru (ESD) nebo Soudu prvního stupně (SPS).

Zatímco při stanovení vnitřní měnové politiky Společenství postupuje ECB zcela nezávisle na základních komunitárních orgánech, ve vnějších vztazích jedná zpravidla Rada EU. Navíc je ECB povinně konzultována při přijímání všech aktů Společenství i národních úřadů, které se dotýkají oblasti její působnosti.
Výkon pravomocí je pod kontrolou ESD/SPS. Může tedy být proti ní uplatněna žaloba o neplatnosti aktu ECB, která však kvůli nedotknutelnosti postulátu nezávislosti ECB, nesmí vést k přezkoumání měnově-politického obsahu předmětu aktu, nýbrž může směřovat jen k otázkám jeho kompetenčního základu a legislativě. Jsou připuštěny i žaloby na nečinnost ECB.

Spory ze soukromoprávních nebo veřejnoprávních smluv uzavřených ECB, které obsahují příslušnou rozhodčí doložku, rozhoduje ESD, v ostatních případech pak národní soudy, popř. jiné jurisdikce. Při vynucování povinností národních centrálních bank má ECB postavení Komise vůči členským státům EU a může v konečném stadiu procedury předat věc k rozhodnutí ESD.[8]

 

4. ECB jako orgán EU
   a) ECB v soustavě orgánů EU
   Místo v soustavě orgánů EU ECB zaujala1.ledna 1999, tedy dnem svého vzniku. ECB je součástí EU, jako jsou ostatní centrální banky součástí jednotlivých členských států. Z hlediska věcné příslušnosti plní ovšem centrální banka v každém státu funkci orgán měnové politiky. V členských zemích EU plní národní centrální banky funkci orgánu měnové politiky jen tam, kde tento členský stát není součástí měnové unie. Pokud je členský stát orgánem měnové unie, odevzdala jeho národní centrální banka veškeré měnové pravomoci do rukou ECB a ECB je orgánem měnové politiky celé eurozóny. Národní centrální banky účastnických států třetí etapy hospodářské a měnové unie jsou tak pouze národními orgány pro provádění jednotné měnové politiky ECB.[9]

 

1. b) Vztah centrální banky k národním orgánům
   Vztahy centrálních bank v zemích EU, včetně ECB k ostatním orgánům, jsou dány jednak subjekty takových vztahů, jednak jejich obsahem. V třetí etapě HMU byla měnová politika centrálních bank z národní úrovně přesunuta na úroveň nadnárodní, tj. na ECB, avšak otázky hospodářské politiky, zejména politiky rozpočtové, zůstaly v rukou členských států. Lze tedy říci, že členské státy, které vstoupily do třetí etapy HMU, ztrácejí tradiční dichotomii státu a centrální banky, neboť rozpočtová funkce státu tu není více postavena do protikladu k měnové úloze vlastní centrální banky, nýbrž je konfrontována s měnovou funkcí ECB.
   Členské státy mají proto považovat své hospodářské politiky za věc společného zájmu a tyto politiky koordinovat v rámci EU.
   Každý členský stát byl povinen zajistit nejpozději k datu ustanovení ECB a ESCB, aby jeho vnitrostátní právní předpisy, včetně statutu národní centrální banky, byly slučitelné s SES a se Statutem ECB.[10]

 

c)Vztah k národním centrálním bankám
Úkoly, svěřené ESCB uskutečňuje ECB buď svojí vlastní činností, nebo prostřednictvím národních centrálních bank, přitom je na nich nezávislá. Členské státy si zachovaly organizační pravomoc ve věcech centrálního bankovnictví., jelikož i když jsou členy ESCB neztrácejí svojí formální samostatnost. Pořád se řídí podle předpisů své země, ale ty musí být v souladu s pokyny ECB.

Je kladen důraz na princip proporcionality, to znamená, že ECB má rozhodovat pouze tehdy je li to nutné k zajištění jejich cílů. Národním centrálním bankám připadá tedy hlavně implementační funkce. Národní centrální banky mohou vykonávat i jiné úkoly na vlastní zodpovědnost, tedy úkoly, které jim udělily členské státy, ale nesmějí být v rozporu s cíli a úkoly ESCB.

 

5.Organizace ECB
a)Vnitřní struktura, složení a fungování orgánů
ESCB je řízen orgány ECB s rozhodovacími pravomocemi a to Radou ECB a Radou guvernérů ECB a nepravidelným orgánem je Generální rada ECB. Tato vnitřní organizace je řízena na základě Jednacího řádu.
Rada guvernérů se skládá ze členů Výkonné rady ECB a z guvernérů národních bank členských států, jímž nebyla udělena výjimka. K tomu, aby bylo dosaženo závěrů je hlasováni prostou většinou, přičemž kvórum tvoří dvě třetiny členů, ti mají rovné hlasy. Jako poradní orgány, zde fungují výbory, jejichž členy jsou především experti národních centrálních bank. Jedním z těchto výborů je např. Výbor pro boj proti podvodům v oblasti centrálního bankovnictví.
Výkonná rada ECB je tvořena prezidentem, viceprezidentem a dalšími čtyřmi členy, kteří jsou voleni společnou dohodou. Lidé voleni do těchto funkcí jsou většinou předsedové vlády a jejich funkční období je 8 let. Jsou to osoby, které mají zkušenosti v měnových a finančních záležitostech. Členy mohou být jen příslušníci členských států a nesmějí vykonávat jinou funkci, ať výdělečnou čí nevýdělečnou. Člen může být odvolán ESD, v případě, že již nesplňuje podmínky, které jsou důležité pro vykonávání této funkce.
Generální rada ECB je tvořena prezidentem a viceprezidentem ECB guvernéry národních centrálních bank všech členských států EU.

 

b)Základní jmění ECB
Základní jmění ECB činilo 1.1.1999 5 miliard EUR. Základní jmění může být navyšováno rozhodnutím Rady ECB, které je přijímáno kvalifikovanou většinou.

 

6.Nezávislost ECB
Zásada nezávislosti tvorby moderní měnové politiky na centrech politické moci, která výslovně zakazují, aby ECB, národní centrální banky a členové jejich orgánů požadovali nebo přijímali pokyny od orgánů Společenství nebo členských států. Zárukou autonomie evropského bankovního systému jsou dále: např. rozpočtová nezávislost s garancí vlastních příjmů, revizí účtů ECB a národních centrálních bank externími auditory a omezení působnosti Účetního dvora pouze na zkoumání efektivity správy ECB, stanovení podmínek pro jmenování funkcionářů ECB i národních centrálních bank a možnost uvolnění z funkce, pro výkon jejich činnosti, jakož i minimální délky funkčního období guvernérů v délce pěti let. Členové Rady guvernérů ECB jednají při výkonu své činnosti na svojí vlastní odpovědnost.[11]

 

 

a)Nezávislost institucionální
Neboli nezávislost organizační znamená, že ECB nebude požadovat ani přijímat pokyny od orgánů Společenství, od žádné vlády členského státu nebo od jakéhokoli jiného orgánu. A naopak tyto orgány se zavazují, že budou tyto principy tolerovat a nebudou se snažit o jakékoli ovlivnění ECB.
b)Nezávislost osobní
Neboli nezávislost personální znamená, že způsob jmenování členů orgánů ECB s rozhodovacími pravomocemi nebo národní centrální banky nesmí zavdávat pochybnost, že takto jmenovaný člen nebude požadovat nebo přijímat pokyny od orgánů společenství, od žádné vlády členského státu nebo jakéhokoli jiného orgánu. A naopak tyto orgány se zavazují, že budou tyto principy tolerovat a nebudou se snažit o jakékoli ovlivnění ECB.[12]

c)Nezávislost finanční
Znamená zákaz financování centrální banky z rozpočtu státu či EU a zákaz pro centrální banku jakkoli sanovat rozpočet EU či státu.[13]

 

d)Nezávislost věcná
Neboli nezávislost funkční znamená, že centrální banka je autonomním orgánem pro stanovování a provádění měnové politiky.[14]

 

e)Nezávislost rozpočtová
Neboli nezávislost hospodářská stanoví vztah státních orgánů k hospodaření a k rozpočtu centrální banky, včetně auditu hospodaření centrální banky[15].

 

7.Závěr
Cílem této seminární práce bylo zjistit podrobnější informace o ECB. A to hlavně informace o tom, jaké má ECB úkoly a úlohy, jaké jsou její pravomoci v čem je závislá a jak komu je odpovědná, kdo jí dává úkoly a kdo jsou vůbec lidé, kteří ji řídí. Dále jsem zjišťovala, kdy vůbec vznikl nápad, aby ECB vznikla a kdo stál za jejím vznikem. A jaký je její vztah s centrálními bankami členských zemí.
Po prozkoumání materiálů a ECB jsem zjistila několik zajímavých informací, které jsem

Dále jsem se snažila vysvětlit několik pojmů, které s ECB souvisí a to hlavně ESCB, eurozóna a ekosystém. Měnový systém ECB vychází se Smlouvy o založení Evropského společenství a Statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky. ECB byla ustanovena na základě tohoto statutu. Vykonává úkoly, které jí byly přiděleny a má právní subjektivitu.

Počátky ECB spadají do roku 1988, kdy potvrdila Evropská rada, že chce vytvořit HMU, tímto úkolem byl pověřen Jacque Delores, ten ustanovil, že tohoto záměru bude docíleno ve 3 etapách, ve druhé etapě byl ustanoven EMI, ten měl za úkol spolupráci mezi jednotlivými centrálními bankami členských zemí a dále měl připravit podklady pro ESCB. V této druhé etapě došlo k jmenování prezidenta, viceprezidenta a čtyř členů ECB, tím nabyla banka účinnosti. ECB je institucionálním jádrem ESCB.

ECB je se svým právním řádem začleněna do institucionální struktury EU, ale na jejích orgánech je právně nezávislá Pravomoci ECB jsou uvedeny v Protokolu a mohou být měněny

ECB veřejně vyhlašuje svou měnověpolitickou strategii a zveřejňuje své pravidelné hodnocení hospodářského vývoje. ECB je nezávislá. Nezávislá centrální banka musí být za účelem zachování legitimity odpovědná vůči demokratickým institucím a veřejnosti za jednání učiněná při výkonu svého pověření. ECB má podle statutu povinnost zveřejňovat čtvrtletní zprávu o činnosti Eurosystému a konsolidovanou týdenní rozvahu. Dále má povinnost podávat výroční zprávu o své činnosti a o měnové politice v předchozím a stávajícím roce.

Kromě výše uvedených publikací vydává ECB celou řadu dalších specializovaných titulů

Dalším úkolem bylo zjistit, jaké má ECB úkoly. Zjistila jsem že ECB má tyto základní úkoly:

vymezuje a provádí měnovou politiku eurozóny, provádí devizové operace, drží a spravuje devizové rezervy států eurozóny (správa portfolií), podporuje plynulé fungování platebních systémů-Mezi další úkoly patří ,ECB má výhradní právo rozhodovat o vydávání bankovek v eurozóně. ECB ve spolupráci s národními centrálními bankami shromažďuje od orgánů státní správy nebo přímo od hospodářských subjektů v jednotlivých zemích statistické informace, které potřebuje ke své činnosti. Eurosystém se také snaží napomáhat institucím, které odpovídají za dohled nad úvěrovými institucemi a za stabilitu finančního systému.

V rámci plnění úkolů, které byly svěřeny Eurosystému, udržuje ECB pracovní vztahy s příslušnými institucemi, orgány a fóry v rámci EU i v mezinárodním měřítku

Dále jsem zjišťovala cíle ECB a jejím hlavním cílem je péče o kupní sílu eura, tedy o cenovou stabilitu v eurozóně
Dále podporuje ESCB obecné hospodářské politiky ve Společenství se záměrem přispět k dosažení cílů Společenství. K pravomocem patří výlučné právo povolat emisi bankovek a mincí euroměny.ECB může vydávat nařízení, dále podávat doporučení a zaujímat stanoviska. Adresáty těchto nástrojů mohou být všechny členské státy EU nebo jednotlivci z nich pocházející. Může také Výkonnou radou ECB ukládat pokuty a opakované penále podnikům. Proti uložené sankci, je ale možnost podat opravný prostředek k Radě ECB popř. k Evropskému soudnímu dvoru (ESD) nebo Soudu prvního stupně (SPS).

Navíc je ECB povinně konzultována při přijímání všech aktů Společenství i národních úřadů, které se dotýkají oblasti její působnosti.

ECB je konrolována ESD/SPS. Může tedy být proti ní uplatněna žaloba o neplatnosti aktu ECB, která však kvůli nedotknutelnosti postulátu nezávislosti ECB, nesmí vést k přezkoumání měnově-politického obsahu předmětu aktu, nýbrž může směřovat jen k otázkám jeho kompetenčního základu a legislativě. Jsou připuštěny i žaloby na nečinnost ECB.

Jedním z posledních úkolů bylo zjistit, jak ECB spolupracuje s ostatními centrálními bankami a jak je na tom v rámci EU.ECB je součástí EU, jako jsou ostatní centrální banky součástí jednotlivých členských států.

Pokud je členský stát orgánem měnové unie, odevzdala jeho národní centrální banka veškeré měnové pravomoci do rukou ECB a ECB je orgánem měnové politiky celé eurozóny. Národní centrální banky účastnických států třetí etapy hospodářské a měnové unie jsou tak pouze národními orgány pro provádění jednotné měnové politiky ECB Úkoly, svěřené ESCB uskutečňuje ECB buď svojí vlastní činností, nebo prostřednictvím národních centrálních bank, přitom je na nich nezávislá. Členské státy si zachovaly organizační pravomoc ve věcech centrálního bankovnictví., jelikož i když jsou členy ESCB neztrácejí svojí formální samostatnost. Pořád se řídí podle předpisů své země, ale ty musí být v souladu s pokyny ECB.

A nakonec jsem zjišťovala jaké jsou orgány ECB a v čem je nezávislá.

ESCB je řízen orgány ECB s rozhodovacími pravomocemi a to Radou ECB a Radou guvernérů ECB a nepravidelným orgánem je Generální rada ECB. Tato vnitřní organizace je řízena na základě Jednacího řádu.

ECB je nezávislá v několika oblastech a to hlavně v oblasti institucionální, osobní, finanční, věcná a rozpočtové. Členské státy se musely naopak zavázat, že budou tuto nezávislost podporovat.

ECB je tedy orgánem EU je na něm nezávislá, je kontrolována ESD/SPS. Dostává úkoly, které plní spolu s centrálními bankami členských států. Její orgány jsou Rada guvernérů, Výkonná ráda a Generální rada. Členy jsou guvernéři národních bank a lidé, kteří jsou významní v oblasti financí.

ECB je významným orgánem EU.

 

8.Zdroje
http://www.ecb.int/ecb/html/index.cs.html

Tomášek M. (2004)Evropské měnové právo;C.H.Beck 1.vydání
Tichý/Arnold/Svoboda/Zemánek/Král(2006)Evropské právo;C.H.Beck 3.vydání