Regionalismus ve SE a hlavní makroregiony
1 Vznik a charakteristika hlavních makroregionů. 1
2 Velikost světových ekonomických center 2
1 Vznik a charakteristika hlavních makroregionů
Vznik v důsledku diferenciačního procesu (různých podmínek, které existují ve světě)
1.1 2. polovina 19. století
jediné centrum – GB (využití polohy, námořní doprava, spojení do různých částí světa → kolonie = zdroj bohatství, rychlý rozvoj techniky)
1.2 Začátek 20. století
Tradiční centrum GB + nové centrum = ekonomika USA (extenzivní rozvoj zemědělství, příliv pracovních sil, dostatečné nerostné bohatství)
1.3 60. léta 20. století:
K ekonomickým centrům přibývá Japonsko (japonský ekonomický zázrak), centrum původního GB centra se mění v evropské ekonomické centrum (západní Evropa, struktura se mění s probíhající integrací, v současnosti EU-27)
3 centra = triáda (EU-27, USA, Japonsko), polycentrická struktura světové ekonomiky
1.4 Kolem 2000
začínají se prosazovat potencionální ekonomická centra, nejsou na vysoké ekonomické úrovni, ale mají obrovský potenciál – velké množství nerostné bohatstvím a velké množství obyvatel (Čína, Indie, Rusko)
1.5 Jádra makroregionů
Jednotlivá centra se stávají jádry, kolem kterých se makroregiony rozrůstají, nejsilnější ekonomika v daném makroregionu, která byla centra a později se stává jádrem, které přitahuje okolní ekonomiky
USA – jádrem severoamerického makroregionu
Eurozóna – EU-16, jádrem evropského makroregionu
Japonsko – jádrem asijsko-tichomořské makroregionu
V rámci daných ekonomických centrech se odstraňují překážky, které omezují obchod mezi jednotlivými státy center → rozvoj integračních procesů, jsou růžně silné (nejvíce se projevují v podobě EU, nejslabší intenzita v asijsko-tichomořském)
Specifický rys evropského centra – heterogennost = nemá jednu významnou ekonomiku (není jádrem jedna země), tvořena větším počtem relativně malých zemí, které aby obstály, zintenzivnili integrační proces, není jedna měna (existuje Euro, ale stále existují národní měny), je ekonomickým obrem (nejrozsáhlejší trh), ale poltickým trpaslíkem (není jednotná politická vůle)
2 Velikost světových ekonomických center
Rozloha
v tis. km2 v r. 2002 |
Počet obyv.
v mil. v r. 2002 |
Podíl na svět.
populaci v % v r. 2008 |
Podíl na
svět. HDP* v % v r. 1998 |
Podíl na
svět. HDP* v % v r. 2008 |
|
USA | 9,629 | 288 | 4,6 | 20,8 | 20,6 |
Eurozóna | 2,474 | 305 | 4,9 | 15,5 | 15,7 |
Japonsko | 378 | 127 | 1,9 | 7,4 | 6,3 |
Čína | 9,598 | 1 280 | 19,9 | 12,0 | 11,4 |
Indie | 3,287 | 1 049 | 17,8 | 4,4 | 4,8 |
Rusko | 17,075 | 144 | 2,1 | 1,6 | 3,3 |
Pramen: World Development Indicators. Washington: World Bank, 2004,
World Economic Outlook. Washington: IMF, September 1999 ,
World Economic Outlook. Washington: IMF, October 2009
(* podle parity kupní síly)
Velikost a síla ekonomiky vyjadřuje % HDP na světovém produktu
2.1 Ekonomická úroveň
Dále můžeme porovnávat ekonomickou úroveň (HDP/obyv.) v paritě kupní síly
Pořadí ekonomických center: 1. USA, 2. EU-16, 3. Japonsko, 4. Čína, 5. Indie
2.2 Zapojení center do mezinárodních ekonomických vztahů
Posuzuje se zapojení zemí do mezinárodního obchodu (podíl na světovém exportu a importu)
2.2.1 Podíl na světovém exportu a importu zboží v roce 2007
Export
pořadí ve světě |
podíl na sv. exportu v % |
Import
pořadí ve světě |
podíl na sv. importu v % |
|
Německo | 1. | 9,5 | 2. | 7,4 |
Čína | 2. | 8,7 | 3. | 6,7 |
USA | 3. | 8,3 | 1. | 14,2 |
Japonsko | 4. | 5,1 | 4. | 4,4 |
Rusko | 12. | 2,5 | 16. | 1,6 |
Indie | 26. | 1,0 | 18. | 1,5 |
Pramen: WTO: International Trade Statistics 2008, I. World Trade Developments in 2007
USA = největší podíl importu → tahoun ekonomického růstu, riziko, pokud nastanou problémy uvnitř USA