(NAFTA)

1        Jaké faktory umožnily USA stát se nejsilnější ekonomikou světa?. 1

2        Proč se USA staly v 80. letech největším světovým dlužníkem?. 2

3        Jaké faktory ovlivnily konjunkturu americké ekonomiky v 90. letech?. 4

4        Co bylo příčinou stagnace americké ekonomiky po roce 2000?. 4

5        Jaké jsou příčiny a důsledky finanční krize po roce 2007?. 5

6        Jaké je současné postavení USA ve světové ekonomice?. 5

7        Jaké faktory ovlivnily integrační procesy v severní Americe? Jaké integrační seskupení bylo vytvořeno?  5

1         Jaké faktory umožnily USA stát se nejsilnější ekonomikou světa?

Velké přírodní bohatství, rozlehlé území (extenzivní zemědělství), pracovní síla (přísun kvalifikované pracovní síly), velké obyvatel, poloha stranou válečných konfliktů

1.1       Po první světové válce

Nejbohatší země světa, nové finanční centrum světa (Wall Street), největší vývozce kapitálu, zboží, velká míra protekcionismu (ochrana domácího trhu)

1.2       Přelom 20. a 30. let

Světová hospodářská krize → změna pohledu na ekonomiku: zvětšuje se role státu v ekonomice, státní zásahy do ekonomiky, Rooseveltův program New Deal („nový úděl“) = zavedení státního plánování, kontrola státem, snížit míru nezaměstnanosti, podpora vědy a výzkumu → pomáhá USA)

1.3       Po 2. Světové válce

Nejbohatší ekonomika, nejsilnější měna (Bretton-woodský měnový systém: vstupuje v platnost 1945, dolar má statut rezervní měny a je základem nového měnového systém, USA musely garantovat směnitelnost USD za zlato v pevně stanoveném kurzu 35 USD za trojskou unci zlata (forma zlatého standardu))

Rezervní měna je ve vyšším množství uchovávána mnoha vládami a institucemi coby část jejich zahraničních směnných rezerv, má současně tendenci být mezinárodní měnou pro určování ceny zboží na globálním trhu.

Rezervní měny (2008): USD – 64 %, EUR – 26,5 %, GBP – 4 % a JPY – 3,3 %

Problém s nízkou poptávkou na rozdíl od zbytku světa – mění se nástroje hospodářské politiky (Keynesiánská hospodářská politika = povzbuzení poptávky a přitom udržet plnou zaměstnanost a ekonomický růst → expanzivní rozpočtová politika zaměřená na růst vládních výdajů → růst HDP 3 %)

1.4       Počátek 60. let

Program New Economics = zaměření na růst produktivity práce, udržet tempo ekonomického růstu, reakce na konkurenci Japonska a SRN, roste počet sociálních programů = stát blahobytu → expanzivní fiskální politika → opakovaný deficit až do roku 1997 → roste veřejný dluh

Vědecko-technický rozvoj – Kenedyho projekt „Man on the Moon“

1.5       Po válce ve Vietnamu (konec 60. let a 70. léta)

Přehřátí konjunktury → vysoká míra inflace → znehodnocení dolaru → dopady na vnější ekonomické vztahy → Centrální banky se snaží zabránit znehodnocení → nabízí zásoby dolarů FEDu za zlato, zatímco dolar se znehodnocuje → zrušení směnitelnosti dolaru za zlato (1971 jednostranné rozhodnutí FEDu) → zánik brettonwoodského měnového systému

Oslabující role ve světové ekonomice

Surovinové krize: strukturální krize (pokles AS) → nutnost restrukturalizace – Japonsko reaguje rychleji než USA, objevuje se stumflace a stagflace (do té doby neznámé jevy), hospodářská politika selhávala, nástroje pro řízení ekonomických procesů se stávají nepoužitelné → potřeba najít nové nástroje, změnit typ hospodářské politiky

Carterovská doktrína – Keynesianská hospodářská politika (růst AD), inflace 12 – 14 % – rozhodující cíl zaměstnanost

1.5.1     Důsledky

Stagnace HDP, růst nezaměstnanosti, inflace, taxflace

2         Proč se USA staly v 80. letech největším světovým dlužníkem?

Nový ekonomický směr = neokonzervatismus (ekonomie strany nabídky, reaganomika)

2.1       Rysy reagonomiky:

1. Posílení tržního prostředí – potlačení přímých státních zásahů do ekonomiky

• Důraz na stabilní cenovou hladinu

• Potlačení aktivní rozpočtové politiky – odklon od fiskální politiky, omezení redistribuční funkce státní rozpočtu, orientace na monetární politiku (restriktivní monetární politika → nutnost snížit míru inflace → vysoké úrokové sazby)

• Sociální škrty – úspory na straně výdajů (zrušení demotivujících prvků – sociálních dávek)

• Snížení daňového zatížení – stimulace ekonomických aktivit subjektů

 

2.2       Výsledky

2.2.1     Klesá míra inflace

Účinnost vysokých úrokových sazeb → pokles inflace z 13,5 % na 3 % za cenu nízkých temp růstu produktu, a růst nezaměstnanosti (cca 10 %)

2.2.2     Prohloubení deficitu státního rozpočtu

I přes snížení daní a sociálních škrtů, způsobeno nárůstem výdajů na armádu v důsledku studené války (Star Wars) → cílem bylo vyčerpat SSSR, zároveň obrovský vědecko-technický rozvoj (NASA)

2.2.3     Zahraniční dluh USA roste

USA se stávají největším světovým dlužníkem, vysoké úrokové sazby lákají zahraniční kapitál, který se ukládá do amerických bank, kupují se americké dluhopisy… → zadlužování USA → zhodnocení USD → zlevňuje se dovoz a zdražuje se vývoz → USA se stávají významným světový dovozce zboží → USA se stává největším světovým dlužníkem (do té doby největším světovým věřitelem) – absolutní velikost zahraničního dluhu, ne v HDP/zahraniční dluh

2.2.4     Problém dvojího zadlužení

= 1. Vnitřní (státní dluh), 2. Vnější dluh (zahraniční dluh)

Problematiku dvojího dluhu musí řešit George Bush st.

1. otázka snížení zadlužení za cenu zpomalení temp ekonomického růstu
2. nadále podporovat ekonomický růst, pokračovat v prohlubování deficitu rozpočtu → ohrožení postavení US ekonomiky

Vybírá si první variantu = v ekonomickém smyslu si vybírá správnou variantu, ale je politicky neúspěšná

2.2.5     Restrukturalizace americké ekonomiky

V důsledku dostatku kapitálu (vysoké úrokové míry), v podstatě financován z celého světa, nutný předpoklad pro budoucí růst i za cenu vysoké nezaměstnanosti

3         Jaké faktory ovlivnily konjunkturu americké ekonomiky v 90. letech?

Podíl USA ekonomiky na světovém HDP mírně roste na 25 % – 28 %

Bill Clinton: pragmatická hospodářská politika (využití všech možnosti hospodářských politik – monetární i fiskální politiky), snaha ovlivnit AS (nízké daně, nejsou velké sociální výdaje) i AD (investice do školství, vědy a výzkumu)

Výrazné zpružnění trhu práce (důležitý faktor, USA předběhli zbytek světa): souvisí s národními zvyklostmi (člověk musí pracovat a jít za prácí – stěhování), trh práce je k tomu přizpůsoben (trh s bydlením funguje), zapojení IT na trh práce (hledání práce) → pokles míry nezaměstnanosti na úroveň kolem 4 % (pohybuje se na hranici přirozené míry nezaměstnanosti, i nižší)

Zapojení nových IT – snížení nákladů, zvýšení zisku, inovace výroby…

První ½ 90. let: vysoká C, vysoký nárůst I

Druhá ½ 90. let: rozhodující úloha C, míra S má záporné znaménko (kdo chtěl práci, tak jí našel → přestali hledět na budoucnost, nízké úrokové sazby)

Potvrzuje se dlouhodobý trend na vnějším zadlužení ekonomiky (deficitní PB)

1997 – asijská měnová krize nemá hlubší dopady na USA ekonomiku

1997-1999 – přebytek státního rozpočtu, splácí se dluhu

Zvyšování úrokových sazeb (obava z přehřátí ekonomiky)

4         Co bylo příčinou stagnace americké ekonomiky po roce 2000?

2000: zmražení situace, růst inflace → ekonomická stagnace

2001: psychologický, sociální, mezinárodní a ekonomický problém v důsledku teroristických útoků + antrax a SARS (největší dopad na leteckou dopravu a letecký průmysl a C), výzva G. W. Bushe k zachování normálního režimu života (přestali nakupovat, z důvodu strachu, kde se sdružuje více lidí)

Výrazné zvýšení nákladů firem v důsledku bezpečnostních opatření (kontrola osob, růst nákladů na pojištění…)

2002: vypuknutí účetních skandálů (Enron…), slabení důvěry v kapitálové trhy

2003-2007: audity velkých firem, zvýšení vládních výdajů (expanzivní fiskální politika), válka proti terorismu (Áfgánistán) a Iráku → návrat k mírnému vzestupu, nezaměstnanost kolem 6 %, nízké úrokové míry

5         Jaké jsou příčiny a důsledky finanční krize po roce 2007?

Jedním z aspektů jsou masové půjčky na hypotéky subjektům, které nebyly dlouhodobě schopny je splácet

6         Jaké je současné postavení USA ve světové ekonomice?

7         Jaké faktory ovlivnily integrační procesy v severní Americe? Jaké integrační seskupení bylo vytvořeno?

7.1       NAFTA

Integrační seskupení, mezi USA, Kanadou a Mexikem

Základní ustanovení: pásmo volného obchodu, působnost je rozšířena o pohyb služeb, kapitálu, ochrana duševního vlastnictví (= omezená společný trh – není volný pohyb osob a nefunguje společná zahraničně-obchodní politika)

Přínosy: pro Mexiko (otevření trhů v USA – posílení firem z Mexika, zisk zahraničních investic – příliv kapitálu = dlouhodobý přínos – snížení nezaměstnanosti, ale vytváří restrukturalizační tlaky), Kanadu (podobné jako pro Mexiko), USA (investoři získali nové prostředí, příliv investic do Mexika a Kanady), nárůst zahraničního obchodu mezi všemi státy

Náklady: Mexická měnová krize – není jednoznačný názor, jestli byla NAFTA příčinou krize nebo ji pomohla vyřešit (krize neměla hluboký průběh a rychle odezněla)

7.1.1     Proces vzniku

V 70. letech se není zájem o integrační proces – USA s Kanadou mají ekonomickou propojenost (ale problém na straně Kanady – strach z USA velmoci, chtějí zůstat nezávislým ekonomickým subjektem), Mexiko by rádi spolupracovalo s USA, ale USA má strach z pracovní síly a zemědělství

Odstranění cel na automobily a automobilové součástky

Mění se v 80. letech: USA oslabují na světovém trhu, zájem na integraci Severní Ameriky (uhájení ekonomického prvenství, obrovský ekonomický potenciál), příčiny: rychlý ekonomický rozvoj Japonska, prohlubování integračních procesů v Evropě, restrukturalizace hospodářství ve Spojených státech → vznik 1991, vstupuje v platnost 1994

Účast v NAFTě nabízen