Dopravní politika

1. Vedle zemědělství, zahraničního obchodu a rybolovu je doprava čtvrtým a posledním odvětvím, u něhož se členské státy rozhodly předat veškeré kompetence na úroveň Společenství, tedy provádět zde společnou politiku.
2. V současné době dochází v Evropské Unii k trvalému nárůstu dopravy, což  představuje velkou zátěž pro evropské dopravní systémy, které jsou roztříštěné. Důsledkem je přetížení silnic a leteckých cest, což vede ke snížení hospodářské účinnosti a ke zvýšení spotřeby paliva a znečištění životního prostředí. Proto je potřeba neustále vytvářet společná pravidla pro dopravní politiku v členských zemích EU a harmonizovat dopravní předpisy s ohledem na životní prostředí.
4. Po letech vyjednávání podepsala Unie v roce 2007 dohodu se Spojenými státy o „otevřeném nebi“, díky které může každá letecká společnost z EU provozovat lety z kteréhokoli letiště v EU do kteréhokoli města v USA.
5. V roce 1986 byla do společné dopravní politiky zapojena námořní doprava a v roce 1987 letecká doprava. Společná letecká doprava přinesla zvýšení konkurenceschopnosti a nižší tarify a také lepší spojení mezi členskými státy.
6. Základy dopravní politiky jsou obsaženy již v Římských smlouvách. Římská smlouva však nezahrnovala námořní a leteckou dopravu. Členské státy bránily své národní zájmy a dotovaly některé dopravní odvětví, především železnice a leteckou dopravu. V silniční dopravě přetrvaly různé národní kvóty zvýhodňující domácí přepravce až do začátku 80. Let.
7. Cílem komplexní strategie je zavést v Evropě konkurenceschopný dopravní systém, který zvýší mobilitu, odstraní největší překážky v klíčových oblastech a podpoří růst a zaměstnanost. Dramaticky by se také měla snížit závislost Evropy na dovozu ropy a emise uhlíku v dopravě by měli klesnout do roku 2050 o 60 %.

K dosažení tohoto cíle bude třeba transformovat současný dopravní systém v Evropě. Hlavní cíle, jichž je třeba dosáhnout do roku 2050, jsou následující:

• žádná vozidla s konvenčním palivem ve městech;
• 40% využívání udržitelných nízkouhlíkových paliv v letecké dopravě; nejméně 40% snížení emisí z lodní dopravy;
• 50% přesun cest na střední vzdálenosti v meziměstské osobní a nákladní dopravě ze silniční dopravy na železniční a vodní dopravu;

1. Po přijetí Maastrichtské smlouvy v roce 1993 začala Evropská unie rozvíjet aktivity v nové oblasti nazvané transevropské sítě. Jedná se o vybudování sítí v dopravě, telekomunikacích a energetice, včetně ropovodů a plynovodů. Projekt transevropských sítí je dovršením úkolu vytvořit prostor bez vnitřních hranic, usnadnit propojení různých částí Unie a zkrátit přepravní vzdálenosti.Mezi významné projekty transevropské sítě patří odstranění problémových míst na hlavní východozápadní vnitrozemské vodní cestě spojující Rýn, Mohan a Dunaj, dále program na regulaci dopravy na rušných plavebních cestách u pobřeží EU a modernizace několika severojižních a východozápadních železničních tras.
5. Finanční podpora z fondů Evropské unie pro sektor dopravy v České republice byla v období 2004-2006 realizována prostřednictvím OP Infrastruktura.
6. Jedním z úspěšně realizovaných projektů Moravskoslezského kraje, který vešel do povědomí občanů moravskoslezského regionu je bezesporu Modernizace a rozšíření letiště Ostrava-Mošnov. Projekt zahrnoval výstavbu odletové haly pro cestující a její vybavení potřebným technickým, informačním a bezpečnostním zařízením v souladu se standardy EU. Byl realizován od července 2005 do listopadu 2006.Celkový rozpočet projektu: 141 017 490 KčVýše dotace z EU: 42 849 575 Kč
7. Globálním cílem OP Infrastruktura byla ochrana a zlepšování stavu životního prostředí a rozvoj a zkvalitňování dopravní infrastruktury při respektování principů udržitelného rozvoje s důrazem na naplňování standardů Evropské unie.
8. Podpora z EU pro sektor dopravy prostřednictvím OP Doprava přímo navazuje na Operační program Infrastruktura.

Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Jedná se tedy o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu je také podporován rozvoj a modernizace pražského metra.

Operační program Doprava (OPD) spadá mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a z pohledu finančních prostředků je největším českým operačním programem: z fondů EU je pro něj vyčleněno 5,77 mld. €, což činí přibližně 21,6 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku.

Specifickými cíli operačního programu Doprava jsou:

• výstavba a modernizace sítě transevropských sítí a sítí na ně navazujících
• výstavba a modernizace regionálních sítí železniční dopravy
• výstavba a rozvoj dálniční sítě a sítě silnic I. třídy mimo transevropských sítí
• zlepšování kvality dopravy a ochrany životního prostředí z hlediska problematiky dopravy
• výstavba a modernizace důležitých dopravních spojení na území hl. m. Prahy

1. Dopravní nehody v EU

Zelená kniha věnuje pozornost mimo jiné dopravním nehodám a jejich nákladům.

Obzvláště ohroženy jsou děti. Každý rok přijde na evropských silnicích o život 1 100 dětí mladších 15 let a 100 000 se jich zraní.

Téměř 21 % všech obětí dopravních nehod v EU jsou chodci. Většinu z nich tvoří lidé ve věku nad 65 let.

Starší řidiči častěji způsobí zranění sobě, než ostatním účastníkům provozu. Úmrtnost řidičů ve věku nad 75 let je pětkrát vyšší než průměr a výskyt zranění je u nich dvakrát vyšší.

V roce 2008 zemřelo při nehodách okolo 6 800 motocyklistů. Pro srovnání: toto číslo představuje 17 % všech úmrtí, ke kterým na silnici došlo, přičemž řidiči jednostopých vozidel tvoří pouze 2 % všech účastníků silničního provozu.

Podíl smrtelných nehod je u mladých, začínajících řidičů ve věku 15–24 let téměř dvojnásobný než u zkušenějších řidičů.

• Osm zemí – Lotyšsko, Estonsko, Litva, Španělsko, Lucembursko, Švédsko, Francie a Slovinsko – snížilo v roce 2010 počet usmrcených osob při dopravních nehodách o více než 50 % oproti roku 2001, což bylo cílem EU. „Celkového cíle EU sice dosaženo nebylo, avšak všechny členské státy zaznamenaly poměrně významný pokrok. Celkové snížení počtu usmrcených v zemích EU přes 100 000 osob od roku 2001 představuje pozoruhodný výsledek s odhadovanými přínosy pro společnost ve výši 176 miliard €.