Konkurenceschopnost EU ve světovém obchodě
Vymezte pojem „intra-EU obchod“ a „extra-EU obchod“. Analyzujte postavení EU ve světovém obchodě z hlediska dlouhodobých trendů, pokrývající teritoriální a komoditní strukturu unijního obchodu. Obchodní strategie EU pro období 2011-2020.
Intra obchod EU
- obchod mezi jednotlivými státy v rámci EU – každý trh vystupuje samostatně,
- uplatňují se pravidla JVT – nejsou obchodní bariéry, platí 4 svobody (volný pohyb zboží, služeb, osob, kapitálu),
- platí zákaz diskriminace (zákaz odlišného zacházení ve stejné situaci na základě země původu, např. zákaz zacházet se zbožím původem v jiném členském státě jinak než se zbožím domácím)
- vzájemné uznávání (např. výrobek vyrobený a uvedený na trh v souladu s právem jednoho členského státu musí být akceptován v jiném členském státě)
- Zboží, které je předmětem intra obchodu, musí splňovat podmínku, že bylo vyrobeno v některé ze zemí Unie. Hodnota obchodu se zjišťuje každý měsíc vnitřním statistickým systémem INTRASTAT a informace do tohoto systému dodávají přímo firmy, které se na vnitřním obchodu podílejí.,
- tvoří 2/3 veškerého obchodu se zbožím a službami Unie (v r. 2011 asi 3,9 bil. USD se zbožím + v roce 2009 1 bil. USD se službami)
- podíl intra obchodu v jednotlivých členských zemích se různí: nejméně VB (50 %), Řecko, Itálie; nejvíce ČR, Slovensko, Lucembursko (80 %). V roce 2009 dominovala ČR – asi 81 % podíl intra obchodu.
Komoditní struktura intra obchodu se zbožím
Nejvíce se obchoduje s průmyslovými výrobky, méně, zemědělskými, palivy a farmaceutickými. V rámci intra obchodu jsou nejaktivnější Německo, Nizozemí, Francie, Belgie, Itálie, VB (hlavně země EU-15). Z nových zemí mají největší podíl ČR, Maďarsko a Polsko.
| 2011 | ||||
| INTRA Obchod se zbožím | 3,905 | |||
| Z toho zemědělské produkty | 0,467 | |||
| Z toho paliva | 0,312 | |||
| Z toho průmyslové výrobky | 2,916 | |||
| Z toho farmaceutické výrobky | 0,186 | |||
| 2011 | |||
| Odchozí zb. | Příchozí zb. | ||
| Německo | 627,2 | 572,6 | Přebytek ! |
| Nizozemí | 368,2 | 199,8 | Přebytek ! |
| Francie | 261,4 | 346,5 | deficit |
| Belgie | 246,8 | 226,5 | |
| Itálie | 210,5 | 213,5 | deficit |
| Spojené království | 182,5 | 235,8 | deficit |
| Polsko | 104,7 | 103,6 | |
| Česká republika | 96,7 | 81,1 | |
| Maďarsko | 61,2 | 51,2 | |
Intra obchod se službami
Obchod se službami je co do objemu menší, v roce 2009 asi 1 bil. USD. Největší podíl mají cestovní a přepravní služby. Ostatní, jako finanční, informační, počítačové aj. jsou zanedbatelné. Nejvíce opět obchodovalo Německo, ale je deficitní. Dále Nizozemí, Francie, Belgie, Itálie.
| 2009 | |||
| Poskytnuté služby | Přijaté služby | Saldo | |
| Německo | 87,4 | 107,3 | -19,8 |
| Nizozemí | 49,3 | 40,2 | 9,1 |
| Francie | 51,2 | 47,3 | 3,9 |
| Belgie | 40,4 | 37,8 | 2,6 |
| Itálie | 39,5 | 45,3 | -5,8 |
| Spojené království | 66,3 | 59,4 | 6,9 |
| Polsko | 15,2 | 13,2 | 2,0 |
| Česká republika | 10,7 | 9,0 | 1,7 |
| Maďarsko | 9,1 | 8,2 | 0,9 |
Extra obchod EU
V případě extra obchodu Evropské unie jsou trhy sedmadvaceti zemí Unie vnímány jako jednotný trh. Tento obchod se tedy uskutečňuje mezi trhem Unie a třetími zeměmi (nečlenskými státy EU). Naprostá většina zemí, se kterými Unie obchoduje, je členem WTO, tudíž pravidla obchodování jsou stanovena na základě dohod, které utváří strukturu WTO. Systém dohod je velmi složitý, celý ho však propojují základní zásady, které jsou všem dohodám společné – zásada nediskriminace, princip nejvyšších výhod a národního zacházení.
Otevřenost EU – podíl obchodu na HDP – nepřesahuje 20 % (dle fojtikove). Je však zásadním kritériem pro růst obchodu.
Partneři:
EXPORT EU: Vyvážíme do USA, Číny, Ruska, Švýcarska, Japonska… Skokový meziroční růst Číny! růst i u Ruska, i když v roce 2009 kvůli krizi klesl objem exportu o 50 %. Problém: odbyt je hlavně v zemích vyspělých (USA, JAp, Rusko), kde není mnoho prostoru na získání většího podílu na trhu.
| 2009 | 2010 | 2011 | Podíl v roce 2011 | |
| USA | 285,4 | 320,7 | 329,3 | 17,0 % |
| Čína | 113,9 | 149,7 | 172,0 | 8,9 % |
| Švýcarsko | 125,0 | 140,8 | 155,1 | 8,0 % |
| Rusko | 91,6 | 114,5 | 136,9 | 7,1 % |
IMPORT DO EU: nejvíce dovážíme z Číny, hodně také z Ruska – nerostné suroviny. ropu + zemní plyn také z Norska (je na 5. místě). Klesá podíl USA.
| 2009 | 2010 | 2011 | Podíl v roce 2011 | |
| Čína | 298,3 | 374,0 | 404,8 | 17,3 % |
| Rusko | 163,1 | 207,7 | 274,2 | 11,8 % |
| USA | 223,0 | 224,4 | 256,7 | 10,9 % |
| Švýcarsko | 104,2 | 112,8 | 133,6 | 5,5 % |
Komoditní struktura:
Vývoz je z 80% tvořen průmyslovými výrobky, stroji, elektrotechnikou aj. V dovozu hraje velkou roli dovoz nerostných surovin.
| 2011 | 2011 | |||||||
| Export zboží | 2,132 | Import zboží | 2,349 | |||||
| Z toho zemědělské produkty | 7,4 % | Z toho zemědělské produkty | 7,9 % | |||||
| Z toho paliva a nerostné suroviny | 9,4 % | Z toho paliva a nerostné s. | 34,0 % | |||||
| Z toho průmyslové výrobky | 80,0 % | Z toho průmyslové výrobky | 56,1 % | |||||
Dlouhodobé trendy:
- Oslabování pozice EU ve světovém obchodě, ačkoliv se zvyšuje počet členských zemí – roste vliv zemí BRICS.
- přesouvá se výroba do zemí BRICS
- špatné rozmístění unijního vývozu – není místo na exportních trzích pro růst podílu
Nová obchodní strategie EU 2011 – 2020 – Obchod, růst a celosvětové záležitosti – Trade, Growth and World affairs
Obchodní politika jako klíčový prvek Strategie EU 2020
Inteligentní + Inkluzivní + Udržitelný růst
Priorita: zlepšit přístup k největším a nejrychleji rostoucím ekonomikám světa
! v současnosti není v platnosti celá tato strategie, ale pouze její části !
Ve strategii se píše, že do roku 2015 bude 90 % světového růstu vznikat mimo EU (z 1/3 v Číně), proto je jejím cílem hlavně zvýšit otevřenost ekonomiky, zlepši mezinárodní obch. vztahy a více je zakládat na reciprocitě. Evropa ve své Strategii deklaruje, že bude chtít sázet na udržení otevřeného světového obchodu a zmiňuje jeden zásadní argument – otevřené ekonomiky zpravidla rostou rychleji než ekonomiky uzavřené, a proto otevřené trhy potřebujeme pro podporu evropské konkurenceschopnosti. Do této logiky zapadá snaha Komise o další snižování celních sazeb, dokončení 10 let trvajících jednání o mnohostranné liberalizaci mezinárodního obchodu a otevření přístupu na trh pro služby, investice a veřejné zakázky.
Naplnění strategie ovlivní také LS – po jejím schválení mají Komise a Parlament větší pravomoci vůči zemím v obch. politice (např. sjednávání dohod o ochraně investic)
Nová obchodní strategie – Šest priorit podle Evropské komise
- Dokončit ambiciózní vyjednávací program v rámci Světové obchodní organizace WTO a také vlastní jednání s hlavními obchodními partnery, například s Indií nebo se sdružením Mercosur, čímž by se hrubý domácí produkt Unie do roku 2020 zvýšil o více než jedno procento oproti běžnému růstu.
- Zlepšit obchodní vztahy se strategickými partnery (USA, Čína, Rusko a Japonsko) a klást přitom hlavní důraz na odstraňování necelních překážek obchodu.
- Zlepšit přístup evropských firem na světové trhy vytvořením mechanismu, který by obnovil rovnováhu mezi otevřenými trhy v EU (například v oblasti veřejných zakázek) a uzavřenějšími trhy obchodních partnerů mimo Unii.
- Zahájit jednání s klíčovými obchodními partnery o komplexní úpravě investičních podmínek.
- Zajistit, aby se obchodování řídilo více pravidly, založenými na právu EU.
- Zajistit, aby přístup k obchodu nebyl omezován a užitek z něj měli všichni, nejen určité skupiny. Komise pracuje na novém rámci pravidel pro poskytování obchodních zvýhodnění rozvojovým zemím, jehož prostřednictvím navrhne způsob, jak konkrétně může obchod nadále podporovat rozvoj.
znění strategie http://ec.europa.eu/europeaid/infopoint/publications/trade/14e_en.htm
Plánovaný výsledek:
- Evropští spotřebitelé budou mít přístup k širší paletě zboží za nižší ceny.
- Evropské podniky získají větší přístup na vývozní trhy a snížení nákladů
- Pracovníci – obchodní vytváří více pracovních míst v Evropě i mimo
- Rozvojové země – přístup na trhy EU za výhodných podmínek, ekonomický vzestup.