Politika a programování rozvoje venkova v EU a ČR.

  Vymezení problematiky venkova v EU. Formování politiky rozvoje venkova v EU a ČR. Jaké jsou základní odlišnosti procesu programování politiky venkova oproti programování strukturální pomoci v EU? Nástroje a programy politiky rozvoje venkova v ČR. Perspektivy politiky rozvoje venkova v programovém období 2014-2020.

 

– v souvislosti se změnami v geopolitickém uspořádání Evropy a v důsledku změn v charakteru venkova a také prudkému růstu měst v důsledku průmyslového rozvoje, se EU začala zabývat i problematikou venkova, která vchází do popředí zájmu EU od 80. let 20. století od prvního vyslovení myšlenky politiky rozvoje venkova

 

VYMEZENÍ PROBLEMATIKY VENKOVA V EU

– paradoxní je, že neexistuje jednotná, celosvětově uznávaná definice pojmu venkov – přitom se jedná o oblasti, které zaujímají (nejen v EU) největší územní rozlohu na světě

 

– problematice a vymezení venkova se věnuje mnoho autorů, ale vzhledem k subjektivnímu nahlížení na danou problematiku se jednotlivé definice liší

– např. „Řídce osídlený prostor, ve kterém má důležitou funkci zemědělství.“, „oblast s nízkým počtem a hustotou obyvatel“, či z hlediska sociologického je venkov definován jako „oblast s jiným způsobem života, oproti životu v oblastech městských“

 

– často uváděným důvodem zaostávání venkovských oblastí je nízký aglomerační potenciál, nedostatek lidského kapitálu a nízká vybavenost infrastrukturou

 

Vymezení venkovského prostoru – dle kritéria hustoty zalidnění[1]

• Metodika OECD

 

– velmi obtížné, ale jedinou, všeobecně uznávanou mezinárodní definicí (kterou používá EU – tím pádem je aplikována i v ČR) je vymezení dle OECD, které je založeno na podílu obyvatelstva, jež žije na území s hustotou zalidnění menší než 150 obyv. na km²

– dle této metodiky jsou venkovské oblasti definovány na dvou úrovních:

• na úrovni lokální: – hustota zalidnění na úrovni LAU2 (bývalý NUTS5 – obce). V tomto případě jsou za venkovský prostor považovány obce s velikostí do 2000 obyvatel, obce s velikostí do 3000 obyvatel, a takové, které mají hustotu zalidnění menší, než 150 obyvatel/km².

• na úrovni regionální: – Regionální úroveň NUTS3 je pak ale v rámci tohoto dále klasifikována na převážně městské, významně venkovské a převážně venkovské oblasti

 

 

• Definice dle EUROSTATu – každý region je pak klasifikován jako:

 

• hustě osídlená zóna: skupiny obcí, u nichž je hustota obyvatelstva vyšší než 500 obyvatel na km² a celkový počet obyvatelstva celé zóny je nejméně 50 000 obyvatel.
• přechodná zóna: skupiny obcí, u nichž je hustota osídlení vyšší, než 100 obyvatel na km² a celkový počet obyvatelstva celé zóny je nejméně 50 000 obyvatel nebo se musí jednat o zónu, která je přilehlá, respektive sousedí s hustě osídlenou zónou.
• řídce osídlené oblasti: do této kategorie spadají všechny obce, které nejsou klasifikovány jako hustě osídlené, anebo nespadají do přechodné zóny

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

– venkovské oblasti tvoří více než 90% území EU a žije v nich cca polovina jejích obyvatel

 

 

 

venkovské regiony EU:

 

– charakteristické jedinečnými kulturami, hospodářskými a sociálními vazbami

 

– zvláštními řemeslnými aktivitami

 

– krajinnou rozmanitostí

 

 

 

 

 

 

 

 

FORMOVÁNÍ POLITIKY ROZVOJE VENKOVA V EU A ČR

 

EU:

– v počátcích formování SZP (60. léta 20. století) nebyla problematika venkova brána v potaz, až na přelomu 80. – 90. let 20. století, kdy byla EK vydána zpráva s názvem Budoucnost venkovské společnosti – zde byl venkovský prostor a zejména jeho rozvoj uznán za legitimní oblast politik EU a od roku 1989 měl mít každý komisař pro zemědělství odpovědnost za rozvoj venkova.

– pořád se ale nejednalo o politiku rozvoje venkova v dnešní podobě

– významnějším mezníky:

 

1. CORK (1996), kdy se konala konference EU o rozvoji venkova, na základě které byla vydána CORKSKÁ DEKLARACE:

• byly položeny základy dnešního II. pilíře SZP
• deklarace doporučila začlenit venkov do existujících politik států

 

Pilířová struktura SZP:

– 1. pilíř – zaměřen na podporu trhu zemědělské produkce, ochranu ŽP a rozvoj venkova

– 2. pilíř – Politika rozvoje venkova – zaměřena na podporu rozvoje venkova a ŽP

 

– k těmto nově ustanoveným dvěma pilířům pak vznikly 2 evropské fondy:

• pro 1. pilíř EAGF – Evropský zemědělský garanční fond
• pro 2. pilíř EAFRD – Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (následník EAGGF – Evropského zemědělského záručního a orientačního fondu)

 

2. SALZBURG – SALZBURGSKÁ KONFERENCE (2003) – 2. evropská konference o rozvoji venkova

• zaměřena na potřeby dnešního venkova
• v návaznosti na konference byla přijata deklarace, která vymezila principy, dle kterých by se měla řídit politika rozvoje venkova v období 2007-2013
• politika rozvoje venkova měla být založena na partnerství mezi veřejnými organizacemi, soukromými organizacemi a občanskou společností (Místní akční skupiny) v souladu s principem subsidiarity

 

3. CÁCERES (2004) – vydána deklarace z Cáceres (Španělsko[2]) – deklarace požadovala vytvoření evropské politiky rozvoje venkova k využití Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova

Hlavní myšlenkou konference a Deklarace z Cáceres, jenž vychází ze závěrů tohoto setkání, byla nutnost uvědomit si důležitost a význam venkovských ekonomik, které je nutné posílit napříč Evropou, zejména pak také v nových členských zemích EU. Mimo jiné byly prostřednictvím Deklarace zavedeny indikátory rozvoje venkova a typologie venkovských oblastí

 

ČR:

– již jako kandidátská země měla ČR možnost čerpat finanční prostředky z předvstupního programu SAPARD – měl napomáhat kandidátským zemím při řešení konkrétních úkolů při zavádění acquis communitaire vztahující se k SZP

 

– po vstupu ČR do EU jsme měli možnost čerpat finanční prostředky i v rámci OP Rozvoj venkkova a multifunkčního zemědělství (OP RVMZ) pro období 2004-2006 – pro rozvoj venkova byla důležitá priorita II. Rozvoj venkova, rybářství a odborné vzdělávání, přičemž bylo čerpáno z Evropského zemědělského záručního a orientačního fondu (EAGGF) – ze sekce orientační z Finančního nástroje pro usměrňování rybolovu (FIFG)

 

– pro období 2007-2013 v oblasti rozvoje venkova je to pak Program rozvoje venkova 2007-2013, v rámci 2. pilíře SZP

 

ZÁKLADNÍ ODLIŠNOSTI PROCESU PROGRAMOVÁNÍ POLITIKY VENKOVA OPROTI PROGRAMOVÁNÍ STRUKTURÁLNÍ POMOCI

 

– od regionální politiky se odlišuje tím, že podpora poskytovaná v rámci rozvoje venkova se týká všech regionů, nikoliv jen regionů znevýhodněných

– každá země EU si v oblasti rozvoje venkova určí svou vlastní národní strategii a konkrétní program rozvoje venkova na regionální úrovni

 

NÁSTROJE A PROGRAMY POLITIKY ROZVOJE VENKOVA V ČR PRO OBDOBÍ 2007-2013

 

Hierarchie programování rozvoje venkova

• Národní strategický plán rozvoje venkova ČR  

 

1. – NSPRV ČR byl v období 2007-2013 realizován prostřednictvím Programu pro rozvoj venkova
2. – vychází z hlavních strategických priorit EU pro období 2007-2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a udržitelný a ekonomický rozvoj

 

• Program rozvoje venkova ČR

 

Tento program je nástrojem pro získání podpory ze strany Evropské unie z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, jak uvádí Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. 9. 2005, čl. 15.

Řídícím orgánem Programu rozvoje venkova (dále jen PRV) v České republice je ministerstvo zemědělství, zprostředkujícím subjektem pak Státní zemědělský intervenční fond (SZIF). Daný program byl schválen pro současné programové období 23. 5. 2007.

 

Základní struktura Programu rozvoje venkova 2007-2013:

• Konkurenceschopnost lesnictví, zemědělství a potravinářství;

• Zvýšení biologické rozmanitosti, ochrana vody a půdy a zmírnění klimatické změny;

• Život ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova;

• LEADER za účelem dosažení os I – III – ,,zaměřená na pomoc místním obyvatelům venkovských mikroregionů principem ,,zdola–nahoru‘‘ vypracovat vlastní strategii rozvoje území, ve kterém žijí a podpořit projekty pro jeho rozvoj‘‘, jak udává nařízení Rady 1698/2005.Co se týče financování PRV na období 2007 – 2013, PRV ČR 3 669, 8 mil. EURPERSPEKTIVY ROZVOJE VENKOVA V PROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2014-2020  První pilíř je určen pro přímé platby a v rámci druhého pilíře (ROZVOJ VENKOVA) byly stanoveny tyto priority:

 

1. V rámci Programu rozvoje venkova pro budoucí programové období již byly stanoveny dva pilíře – tak, jako tomu bylo v období 2007-2013
2. – Evropská komise již v roce 2011 vydala nařízení, ve kterém stanovuje strategii budoucí společné zemědělské politiky, a na základě kterého započaly přípravy budoucího programového období.

• Transfer znalostí a inovací;

• Zvýšení konkurenceschopnosti (lesní hospodářství, zemědělství);

• Podpora pro organizaci potravinového řetězce a řízení rizik;

• Obnova, zachování a posílení ekosystémů;

• Podpora efektivního využívání zdrojů a přechod na nízkouhlíkové hospodaření (investiční opatření, nároková opatření)

• Podpora sociálního začleňování, snižování chudoby a podpora hospodářského rozvoje ve venkovských oblastech, neboli Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD), v rámci   kterého má být využit potenciál předešlé metody LEADER a mají být nastaveny minimální kvalitativní standardy pro MAS a prostřednictvím dané metody budou implementována všechna projektová opatření.

 

 

– v období 2014-2020 je na politiku rozvoje venkova nahlíženo jako na důležitou součást jedné z nejdůležitějších priorit EU – SZP EU

– nicméně jako v jiných oblastech, i v politice rozvoje venkova dojde ke zpoždění, kdy první výzvy současného programového období jsou plánovány na 1. polovinu roku 2015

[1] dalšími kritérii pro vymezení venkovského prostoru může být: statut obce, počet obyvatel dané obce

[2] Melecký má v prezentaci, že je to ve Francii – zkoušela jsem to hledat na mapě, ve Francii žádné takové město není a i v ostatních diplomkách na toto téma, které jsem našla je napsáno, že je to ve Španělsku