Pojem pojištění

Pojištění

 Podstata pojmu pojištění: jako finanční kategorie, jako finanční služby, součást fin. trhu

Vyrovnání se s nahodilými událostmi

Subjekt má dvě možnosti

 

• z vlastních zdrojů (samopojištění)
• pojištění – nástroj finanční eliminace negativních důsledků nahodilosti.

 

Pojem pojištění

• Finančně eliminuje dopad nahodilých událostí – neovlivňuje výskyt a ani vznik škod;
• Jako finanční kategorie představuje tvorbu, rozdělování a užití pojistného fondu k úhradě peněžních potřeb ekonomických subjektů, jež jsou odhadnutelné.

 

Potřeby ekonomických subjektů

Musí být:

• Peněžně ocenitelné – potřeby konkrétní (lze přímo peněžně vyčíslit) a potřeby abstraktní (nelze přímo peněžně vyčíslit) – zde k ohodnocení dochází dopředu sjednanou velikostí krytí;
• Musí u nich platit, že pro jednotlivý subjekt je problematický odhad toho, zda dojde k nahodilé události, ale vcelku lze odhadnout výskyt a rozsah nahodilých událostí pomocí statistických propočtů.

Pojistný fond

= peněžní rezervní fond, který se tvoří a rozděluje na základě tzv. pojistné metody.

 

Pojistná metoda – má svá specifika v přístupu k tvorbě a rozdělování rezervního fondu.

 

Tvorby a rozdělování peněžního rezervního fondu má svá specifikace v přístupu k tvorbě rezervního fondu i v rozdělování tohoto fondu.

 

Tvorba rezervního fondu

• Podílí se na ní všechny zúčastněné subjekty;
• Velikost příspěvků jednotlivých účastníků pojištění se odvíjí od velikosti rizika = velikost jednotlivých příspěvků závisí na pravděpodobnosti realizace rizika a předpokládané velikosti škod v důsledku realizovaných rizik.
• Při tvorbě pojistného fondu není z hlediska pojistného fondu důležitá velikost příspěvků jednotlivých účastníků, ale velikost celkově vytvořené rezervy, která má být dostatečně velká k úhradě nastalých náhodných potřeb.

 

Rozdělování pojistného fondu

• Pojistná metoda se projevuje v tom, že z vytvořené rezervy jsou uhrazovány náhodné potřeby v souvislosti s realizací rizik.
• Probíhá na základě principu podmíněné návratnosti – ve prospěch jednotlivých účastníků pojištění jsou prostředky pojistného fondu rozdělovány jen za podmínky realizace rizika (vzniku náhodných potřeb).

 

Pojištění

• – Pomocí pojištění dochází k vyrovnávání rizika v rámci subjektů zúčastněných na pojištění

 

větší počet subjektů ohrožených příslušným rizikem

příspěvky na pojištění

pojišťovna

plnění ve prospěch účastníků postižených realizací rizika

POJIŠTĚNÍ

• – JAKO FINANČNÍ SLUŽBA,
• – JAKO DŮCHODOVÁ KATEGORIE,
• – JAKO PRÁVNÍ VZTAH.

 

Pojištění – finanční služba

• Pojištění patří mezi finanční služby, jejíž předmětem je za úplatu poskytovat pojistnou ochranu.
• Pojištění působí na průběh procesu reprodukce tím, že přesouvá část finančních prostředků tam, kde jsou v daném okamžiku třeba.

 

Pojištění – důchodová kategorie

• – Prostřednictvím pojištění dochází k důchodové stabilizaci ekonomických subjektů.

 

Pojištění – právní vztah

• – Právní pohled – pojištění představuje právní vztah, při kterém pojistitel na sebe přebírá závazek, že pojištěnému poskytne pojistné plnění, nastane-li nahodilá, v pojistných podmínkách blíže označená, událost, a že pojištěný bude za tuto službu platit pojistiteli, dle smlouvy, pojistné.

 

Jedná se tedy o dvoustranný závazek vyznačující se jak vzájemností práv a povinností, tak i vzájemnou podmíněností plnění (synallagmatický právní vztah).

 

Členění pojištění

 

Hledisko způsobu financování:

• Pojištění sociální – zahrnuje úhradu sociálních rizik v rozsahu daném rozhodnutím státu, je koncipováno v ČR jako pojištění povinné;

 

• Pojištění komerční (soukromé) – zahrnuje krytí rizik ekonomických subjektů (FO i PO), obvykle v návaznosti na jejich rozhodnutí a potřeby (kromě některých povinných pojištění).

 

Členění dle právního hlediska:

• Pojištění dobrovolné – sjednání pojistné smlouvy mezi pojistníkem a pojistitelem, a to v závislosti na rozhodnutí pojistníka;
• Pojištění povinné:
• Povinné smluvní – dle právního předpisu je určena povinnost dané pojištění si sjednat;
• Zákonné – povinnost pojištění dle zákona, pojistná smlouva se nesjednává.

 

Zdravotní pojištění – ČR

 

Zařazení zdravotního pojištění

V rámci sociálního pojištění jsou kryta rizika, která mají sociální charakter. Tato sociální rizika jsou v různém rozsahu zahrnována v jednotlivých státech do sociálního pojištění, které je většinou povinné. Podoba a organizace začleňování jednotlivých sociálních rizik do sociálních pojištění má v jednotlivých zemích různou podobu.

 

Možné varianty financování zdravotní péče ve světě:

1. A) Financování zdaní

• lékaři jsou zaměstnanci státu, zdravotní péče je pro občany bezplatná
• Velká Británie, Dánsko, Švédsko, Itálie, Řecko, Španělsko

 

1. B) Zdravotní pojištění

• smluvní
• zdravotnická zařízení poskytující služby jsou soukromá, dochází k prodeji a koupi zdravotnických služeb a soukromého pojištění
• USA, částečně Švýcarsko
• 2. povinné
• stát vytváří legislativní a ekonomické podmínky pro povinné zdravotní pojištění
• poskytování zdravotní péče je oddělené od jejího financování
• zdravotnická zařízení jsou samostatné podniky, mají uzavřenou smlouvu s jednou nebo několika zdravotními pojišťovnami
• Rakousko, Německo, Belgie, Holandsko, Francie, ČR

 

Organizace a financování zdravotního pojištění v ČR

Základní rozdělení zdravotního pojištění

• veřejné (zákonné)
• soukromé (komerční)

 

Základní rozdíl těchto dvou pojištění je v dobrovolnosti jeho uzavření. Zatímco zákonné zdravotní pojištění musí odvádět jednotlivým zdravotním pojišťovnám každý zákonem stanovený plátce, u komerčního pojištění záleží na libovůli každého z nás, zda se jej rozhodneme uzavřít či nikoliv.

 

Zákonné zdravotní pojištění

Právo na bezplatnou zdravotní péči, stejně jako povinnost být zdravotně pojištěn, jsou stanoveny zákonem.

Soukromé zdravotní pojištění

Pomocí soukromého zdravotního pojištění má klient možnost pojistit se proti riziku ztráty příjmu, které vznikne v důsledku úrazu či nemoci. Jeho smysl tedy spočívá v tom, že pojišťovna vyplácí ve smlouvě sjednané plnění v případě nemoci či úrazu, kdy je pojištěnému uznána pracovní neschopnost nebo kdy pobývá v nemocnici.

 

Zdravotnictví v České republice je financováno z těchto zdrojů:

• veřejné rozpočty
• přímé platby občanů, resp. komerční připojištění
• veřejné zdravotní pojištění

Právní úprava

• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souv. zákonů
• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

 

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souv. Zákonů

obsah zákona:

• vznik a zánik zdravotního pojištění
• práva a povinnosti plátců pojistného
• práva a povinnosti pojištěnce
• podmínky poskytování zdravotní péče a její úhrady
• síť zdravotnických zařízení

 

 

Vznik a zánik pojištění

Zdravotní pojištění vzniká dnem narození (jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky) nebo dnem, kdy se osoba bez trvalého pobytu na území České republiky stala zaměstnancem anebo získáním trvalého pobytu na území České republiky. Smrtí pojištěnce, ukončením trvalého pobytu či „ztrátou“ zaměstnání pojištění zaniká.

 

Co je hrazeno?

Ze zákonného zdravotního pojištění se hradí péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav. Do zákonem stanoveného rozsahu péče patří:

 

• léčebná péče ambulantní a ústavní (včetně diagnostické péče, rehabilitace, péče o chronicky nemocné a zdravotní péče o dárce tkání nebo orgánů související s jejich odběrem)
• pohotovostní a záchranná služba
• preventivní péče
• dispenzární péče
• odběr tkání nebo orgánů určených k transplantaci a nezbytné nakládání s nimi (uchovávání, skladování, zpracování a vyšetření)
• poskytování léčivých přípravků, prostředků zdravotnické techniky a stomatologických výrobků
• lázeňská péče a péče v odborných dětských léčebnách a ozdravovnách
• závodní preventivní péče
• doprava nemocných a náhrada cestovních nákladů
• doprava žijícího dárce do místa odběru a z tohoto místa, do místa poskytnutí zdravotní péče související s odběrem a z tohoto místa a náhrada cestovních nákladů
• doprava zemřelého dárce do místa odběru a z tohoto místa
• doprava odebraných tkání a orgán
• posudková činnost
• prohlídka zemřelého pojištěnce a pitva, včetně dopravy

 

 

 

Jak si vybrat zdravotní pojišťovnu?

Podle zákona o veřejném zdravotním pojištění lze zdravotní pojišťovnu změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí. Novorozené dítě si s volbou pojišťovny nemusí lámat hlavu -stává se automaticky pojištěncem té zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěna jeho matka. Ostatní si mohou vybrat kteroukoliv z devíti zdravotních pojišťoven.

 

Základním kritériem pro výběr zdravotní pojišťovny by měla být především dostupnost smluvní lékařské péče pojišťovny, neboť působnost některých pojišťoven je pouze regionální a může se stát, že nejbližší zdravotnické zařízení nemá uzavřeny smlouvy se všemi zdravotními pojišťovnami.

 

Dalším kritériem ovlivňujícím volbu pojišťovny je praktická využitelnost nabízených výhod. Každá pojišťovna totiž vytváří tzv. fond prevence, z něhož jsou financovány zdravotní programy, v jejichž rámci mohou pojištěnci čerpat různé výhody.

 

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

obsah zákona:

• vyměřovací základ
• rozhodné období (kalend. měsíc, za které se platí pojistné)
• odvod pojistného za osoby bez zdanitelných příjmů
• způsob placení pojistného
• penále
• přerozdělování pojistného
• povinnosti plátců pojistného

 

 

Účastníci právních vztahů:

• Pojištěnci
• Zdravotní pojišťovny
• Zdravotnická zařízení
• Správní úřady

 

Kategorie plátců pojistného

 

• Zaměstnanci a zaměstnavatelé
• Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ)
• Osoby, za které je plátcem stát
• Osoby, které mají na území České republiky trvalý pobyt a nespadají ani do jedné ze skupin uvedených pod body 1-3 (tzv. osoby bez zdanitelných příjmů)

 

Za vyjmenované osoby platí stát měsíčně pojistné ve výši 13,5% z částky rovnající se vyměřovacímu základu pro platbu pojistného státem.

• Nezaopatřené děti
• Poživatelé důchodů
• Ženy na mateřské a rodičovské dovolené, ženy pobírající peněžitou pomoc v mateřství a muži po dobu jejich nepřítomnosti v práci, po kterou se jim poskytuje peněžitá pomoc podle předpisů o nemocenském pojištění
• Příjemci rodičovského příspěvku
• Uchazeči o zaměstnání

 

• Osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované, a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního, plného invalidního, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě
• Osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)
• Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV
• Osoby pečující o osoby závislé na péči jiné osoby ve stupni II, III anebo stupni IV
• Osoby povolané k vojenskému cvičení
• Osoby ve vazbě nebo výkonu trestu odnětí svobody
• Mladiství, umístění ve školských zařízeních pro výkon ustavní výchovy a ochranné výchovy
• Osoby celodenně, osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku
• Osoby, které jsou plně invalidní nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání plného invalidního důchodu nebo starobního důchodu
• Osoby s trvalým pobytem na území ČR, příjemci dávek nemocenského pojištění, za které není plátcem pojistného zaměstnavatel ani stát, které neplatí pojistné ani jako osoby samostatně výdělečně činné
• Osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu
• Cizinci, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území ČR za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti
• Žadatel o udělení azylu a jeho dítě narozené na území, cizinec, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území, pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti

 

 

Komu se zdravotní pojištění platí?

Zdravotní pojištění se platí soukromým zdravotním pojišťovnám, kterých v současné době působí na našem území devět.

 

1. Česká národní zdravotní pojišťovna
2. Hutnická zaměstnanecká pojišťovna
3. Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví
4. Revírní bratrská pokladna
5. Vojenská zdravotní pojišťovna ČR
6. Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
7. Zaměstnanecká pojišťovna Škoda
8. Zdravotní pojišťovna METAL -ALIANCE
9. Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR

 

Každá zdravotní pojišťovna nabízí doplňkový program nad rámec základní lékařské péče plně hrazené ze zákona. Mezi bonusy patří bezplatné plavání, příspěvek na ozdravné pobyty, hormonální antikoncepce a mnoho dalších.

Zdravotní pojišťovny hradí zdravotnickým zařízením poskytnutou zdravotní péči:

• na základě bodového ohodnocení zdravotních výkonů
• platbou za počet registrovaných pojištěnců (kombinovanou kapitačně výkonovou platbou)
• agregovanou platbou za ošetřovací den v ústavní zdravotní péči
• platbou za diagnózu
• paušální částkou nebo rozpočtem na stanovené období
• kombinací těchto způsobů

 

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ – ČR

 

• – jsou kryta rizika, která mají sociální charakter, a z nich vyplavující potřeby.

K těmto potřebám řadíme:

• potřeby v souvislosti s dlouhodobou pracovní neschopností;
• potřeby v souvislosti s krátkodobou pracovní neschopností;
• potřeby v souvislosti s pracovními úrazy a nemocemi z povolání;
• potřeby zdravotní péče;
• potřeby v souvislosti s nezaměstnaností.

 

Odlišnosti od komerčního pojištění

• Rezervy se nevytvářejí zcela v závislosti na riziku, ale je pro všechny účastníky pojištění stanovena stejným způsobem (% z příjmů).
• Princip solidarity – rezerva se vytváří z příspěvků všech zúčastněných na pojištění, ale pojistné náhrady jsou vypláceny pouze těm, kteří byli postiženi daným sociálním rizikem.
• Princip ekvivalence – pojistné má odpovídat přebíranému riziku

 

Financování sociálního pojištění

• – V rámci státního rozpočtu;
• – V rámci fondů sociálního pojištění.

 

 

Řešení sociálních rizik prostřednictvím státu

• – Sociální pojištění zařazeného do sociálního zabezpečení
• 1) Sociální pojištění,
• 2) Státní sociální podpora (systém soc. dávek),
• 3) Sociální pomoc (př. Církevní organizace),
• 4) Sociální důchodové pojištění,
• 5) Sociální nemocenské pojištění,
• 6) Pojištění nezaměstnanosti;
• – Zdravotní pojištění (rámec zdravotních pojišťoven),
• – Pracovní úraz a nemoci z povolání – zákon č. 266/2006 Sb. O úrazovém pojištění zaměstnanců.

 

Sociální zabezpečení

= soubor institucí, zařízení a opatření směřující k zmírňování nebo odstraňování následků sociálních událostí (nemoc, stáří, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, úmrtí živitele, péče o dítě).

 

Šest základních finančních metod realizace sociálního zabezpečení:

• Spoření,
• Soukromé pojištění,
• Podnikové zaopatření,
• Sociální pojištění,
• Státní zaopatření,
• Sociální pomoc.

 

SPOŘENÍ

• – je využitelné jen k pokrytí rizika stáří, ostatní soc. rizika se vyskytují v každém věku, proto je jím nelze pokrýt
• – někde existují systémy povinného spoření/provident funds – zaměstnanci i zaměstnavatelé platí pravidelné příspěvky na účty jednotlivých zaměstnanců u příslušného fondu, jsou úročeny a při dosažení důchodového věku, smrti či invaliditě se celá částka jednorázově vyplatí zaměstnanci nebo pozůstalým, někde lze při nezaměstnanosti či nemoci poskytnout částečné výplaty (první takovýto povinný fond zřízen 1951 vMalajsii), existují především v rozvojových zemích (Afrika, Asie, Oceánie)

 

 

výhody: zabezpečení svých potřeb

nevýhody: nedochází k přesunu rizika na celé společenství osob ohrožených stejnými riziky (vznikne-li 1 člověku riziko dříve vyčerpá si své úspory – pokud si nějaké nashromáždil), úspory nejsou chráněny proti inflaci (znehodnocení úspor) přechod k jiné metodě SZ

 

 

SOUKROMÉ POJIŠTĚNÍ

• – nadstavba nad základní systém sociálního zabezpečení nebo jeho alternativa
• – použitelné jen pro osoby, které splňují kritéria selekce rizik pro soukromé pojištění (mají o něj zájem obvykle osoby nižším než průměrným rizikem)
• – poptávku po něm ovlivňuje sociální politika vlády – jaký rozsah základního systému SZ uplatňuje (ČR – v dřívějším komunistickém systému byly všechny potřeby hrazeny z veřejných rozpočtů nízká úroveň soukromého zabezpečení formou životního i důchodového pojištění)
• – využitelné pro všechna sociální rizika (nemocenská, důchod…..), u kterých lze sjednat pojištění
• – u některých rizik a osob může plně nahrazovat sociální pojištění (pokud bude soukromé pojištění levnější než sociální, pak jednotlivec, který by jinak podléhal sociálnímu pojištění má možnost neúčastnit se ho za podmínky, že si sjedná soukromé poj. odpovídající úrovně), pro indiferenci je dále nutný odpočet pojistného soukromého poj. od základu daně z příjmů (jako u soc. poj.) –vlády stanovují horní hranice (obvykle vyšší než pro sociálním poj.)
• – uplatnění zásady ekvivalence= pojistné má odpovídat přebíranému riziku (cena soukromého pojištění bude nižší jen tehdy, bude-li individuální riziko nižší než průměrné riziko za soubor osob zahrnutých v sociálním pojištění, nutno ale zohlednit vyšší správní náklady u soukromého poj.)
• – preferuje se před jinými formami úspor, pokud se nezdaňují úroky v pojistných plněních ŢP nebo pokud lze odečíst pojistné od základu daně z příjmů (v ČR bylo prvním případem podpory soukromého pojištění penzijní připojištění se státním příspěvkem)
• – lze do něj přiřadit soukromé pojištění se státními dotacemi (poj. nezaměstnanosti, nemoc. poj.), neúspěšnost těchto systému neb dochází k jeho přibližování k soc. poj.

 

PODNIKOVÉ ZAOPATŘENÍ

• – firma poskytuje svým zaměstnancům dávky sociálního zabezpečení ze svých prostředků na základě zákona (zákonné poj. nebo povinně smluvní) nebo dohodě se zaměstnanci a to z rezerv nebo běžných příjmů
• – vzniklo na konci 19. stol. jako důsledek zavedení institutu odpovědnosti zaměstnavatele za škody vznikající zaměstnancům při pracovních úrazech a nemocích z povolání (v ČR má zákonnou formu, vzniká dnem vzniku pracovněprávního vztahu)
• – má odlišnou podobu v různých zemích –může poskytovat peněžité dávky a úhradu zdravotní péče při pracovních úrazech a nemocích z povolání, peněžitou dávku v době nemoci či po dobu mateřské, úhradu zdrav. péče, přídavky, odstupné, penze (penze z podnik. zaopatření má povahu doplňku nebo alternativy soc. poj. či státnímu zaopatření, obvykle podporovány státem formou odpočtu od daňového základu)

 

 

SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ

• – soc. poj. vzniklo v Německu na konci 19. stol. (v ČR krátce poté u úrazového a nemocenského pojištění)

= povinnost pojištění ze zákona(z důvodu podceňování soc. rizik ze strany obyvatelstva) → velký počet pojištěnců → nízké správní náklady, některá rizika by nešla ani soukromým poj. pojistit (př. nezaměstnanost), umožňuje snáze překonat dopady inflace

 

• – obvykle financováno příspěvky na sociální zabezpečení od zaměstnanců a zaměstnavatelů, případně státními dotacemi
• – fondy soc. poj. jsou odděleny od státního rozpočtu, používá se systém pay-go (průběžný systém financování)
• – nárok na dávky je založen na placení pojistného nebo na délce zaměstnání, nezjišťuje se zde sociální potřebnost
• – je do něj zahrnováno i zdravotní pojištění (v ČR stojí mimo), povinné penzijní připojištění (Francie)

 

 

STÁTNÍ ZAOPATŘENÍ

• – spočívá v úhradě výdajů sociálního zabezpečení ze státního rozpočtu, bez jakékoliv vazby na konkrétní druh příjmu SR (je alternativou sociálního pojištění)
• – takto mohou být financování kterékoli dávky
• – může být i nepřesně definováno jako dávky univerzálního charakteru = poskytované všem ve stejné výši (př. přídavky na děti, penze)
• – tento charakter má celé české „sociální zabezpečení“ (mimo zdravotní pojištění – funguje samostatně) – sice existuje pojistné na SZ, ale nemá charakter účelové daně

 

SOCIÁLNÍ POMOC

• – poskytování dávek za podmínky sociální potřebnosti, v zásadě se nezkoumají příčiny jejího vzniku, podstatný je výsledný stav (= finální princip X soc. poj. -kauzální princip = nezkoumá se, zda výše dávky postačuje k úhradě potřeb), dávky mají formu individualizovanou (do hranice sociální potřebnosti)
• – financování z veřejných rozpočtů (ze státních a místních) popřípadě charit
• – výplata dávek může být podmíněna: výší příjmů jednotlivce nebo rodiny, individuální poměry rodiny či jednotlivce (př. dlouhodobá nemoc), výší majetku

 

• – tendence k integraci systémů sociálního pojištění a sociální pomoci (prvky soc. pomoci pronikají do konstrukce dávek v podobě různých minim důchodu)

 

 

 

 

ČR 3 základní systémy sociálního zabezpečení:

• sociální pojištění
• sociální zaopatření státem/státní sociální podpora = peněžité dávky ze SR (především porodné, péče o nezaopatřené děti, ztráta živitele)
• sociální pomoc/sociální péče = pro osoby nacházející se ve stavu nouze nebo nepříznivé životní situaci, kterou nejsou schopny řešit sami. Kombinace peněžitých a věcných (pečovatelská služba) dávek.

 

Konstrukce dávek

• zásluhové (dávky závislé na výdělku),
• univerzální (poskytované ve stejné výši všem),
• individualizované (poskytované v individuálně stanovené výši).

 

používají se často jejich kombinace

(zásluhová+univerzální nebo

zásluhová+individualizovaná)

 

 

STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA

• Přídavek na dítě,
• Sociální příplatek,
• Příspěvek na bydlení,
• Rodičovský příspěvek,
• Porodné,
• Pohřebné,
• Dávky pěstounské péče
• (Životní a existenční minimum).

 

Důchodové pojištění

Důchody, které dlouhodobě nahrazují příjem:

 

• Starobní,
• Plný invalidní,
• Částečný invalidní,
• Vdovský a vdovecký,
• Sirotčí.

 

Nemocenské pojištění

Dávky krátkodobě nahrazují příjem.

 

• Nemocenské,
• Peněžitá pomoc v mateřství,
• Ošetřovné,
• Vyrovnávací příspěvek v mateřství.

 

• – Od 1. ledna 2009 je nemocenské pojištění upraveno zákonem č.187/2006Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.
• – Jde o komplexní úpravu nemocenského pojištění, která zahrnuje jak okruh osob účastných nemocenského pojištění (tj. zaměstnanců, příslušníků ozbrojených sil a bezpečnostních sborů i osob samostatně výdělečně činných), jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění, tak organizační uspořádání nemocenského pojištění, jakož i řízení v tomto pojištění.
• – Pojistné na nemocenské pojištění je upraveno zákonem č.589/1992Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
• – V souvislosti s přijetím zákona č.362/2009Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010, dochází v oblasti nemocenského pojištění ke změnám ovlivňujícím výši dávek. Přijatá opatření mají platit pouze pro rok 2010 a jejich cílem je snížení deficitu státního rozpočtu.

 

 

Přehled změn v oblasti nemocenského pojištění:

• – zavedení jednotné procentní sazby pro výpočet denní výše nemocenského ve výši 60%,
• – snížení zápočtu výdělku pro stanovení denního vyměřovacího základu do první redukční hranice u peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství ze současných 100% na 90%,
• – snížení procentní sazby pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ze současných 70% na 60%,
• – zavedení třídenní karenční doby u ošetřovného.

 

• – Dne 1. června 2010nabyl účinnosti zákon č.166/2010Sb., kterým se mění zákon č.187/2006Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.362/2009Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s návrhem zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2010.
• Tímto zákonem se

navrací způsob výpočtu peněžité pomoci v mateřství a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství před 1. 1. 2010,

přiznává se doplatek peněžité pomoci v mateřství za období od 1. 1. 2010 do dne účinnosti zákona (tj. do 31. 5. 2010),

ruší se nevyplácení ošetřovného po dobu prvních 3 dnů potřeby ošetřování (péče), a to ode dne účinnosti zákona.

 

 

Dávky v případě nezaměstnanosti

• – Státní podpora v nezaměstnanosti je finanční výpomocí pro ty, kdo práci nemají, ale zároveň ji aktivně hledají nebo se účastní rekvalifikačních kursů. Podmínkou je registrace na úřadu práce v místě trvalého bydliště.

 

SAZBY POJISTNÉHO

 

Sazby pojistného 2008

Sazby pojistného sociálního pojištění v % z hrubé mzdy/příjmu po odečtení výdajů OSVČ

 

	Zaměstnavatel za zaměstnance	Zaměstnanci	OSVČ
Pojistné celkem	26 %	8 %	29,6 %
– Nemocenské	3,3 %	1,1 %	– – Důchodové
	21,5 %	6,5 %	28 %
– Politika nezaměstnanosti	1,2 %	0,4 %	1,6 %

 

Sazby pojistného 2009

Sazby pojistného sociálního pojištění v % z hrubé mzdy/příjmu po odečtení výdajů OSVČ

 

	Zaměstnavatel za zaměstnance	Zaměstnanci	OSVČ
Pojistné celkem	25 %	6,5 %	29,4 %/30,6 %
– Nemocenské	2,3 %	0 %	– /1,4 % – Důchodové
	21,5 %	6,5 %	28 %
– Politika nezaměstnanosti	1,2 %	0 %	1,2 %

 

Sazby pojistného 2010

Sazby pojistného sociálního pojištění v % z hrubé mzdy/příjmu po odečtení výdajů OSVČ

 

	Zaměstnavatel za zaměstnance	Zaměstnanci	OSVČ
Pojistné celkem	26 %	6,5 %	29,2 %/30,6 %
– Nemocenské	2,3 %	0 %	– /1,4 % – Důchodové
	21,5 %	6,5 %	28 %
– Politika nezaměstnanosti	1,2	0 %	1,2 %