Vývoj českého pojistného trhu

 

Až do konce 18. století byly požáry jedny z nejničivějších živelních pohrom, které postihovaly evropské vnitrozemské státy, mezi nimi i součást rakouské říše –země Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko).

Požáry byly jednak tragédií pro postižené osoby, tzv. „pohořelé“, jednak zátěží pro stát, který přicházel o daně od zbídačených rodin a pro místní vrchnost, která na venkově přicházela o lacinou pracovní sílu robotou povinných poddaných.

 

Pokud požár v daném místě postihl jen jednotlivé rodiny a nezničil všechen majetek, byly „pohořelým“ poskytovány slevy na daních (berních). Např. za vlády Ferdinanda II (český král od 1617) byly obětem požárů běžně poskytovány slevy na daních po dobu tří let.

Marie Terezie v roce 1748 vytvořila Fond na náhradu škod vzniklých požáry, povodněmi a nepřízní počasí.

 

Situace před rokem 1989 (centrálně plánovaná ekonomika)

• 1945 -733 pojišťoven a pojišťovacích spolků
• 1948 – k moci komunistická strana, centrálně plánované hospodářství, odstranění demokracie. Pojišťovnictví – zestátnění pojišťovnictví -znárodněno 733 pojišťoven a pojišťovacích spolků. Všechny zestátněné pojišťovny (1947) sloučeny do pěti národních podniků. O rok později -sloučení těchto pěti národních podniků a tím vznikla Československá pojišťovna.
• úplný monopol Československé pojišťovny je spojen s rokem 1950, veškeré organizace a spolky nabízející pojišťovací služby byly donuceni svou činnost ukončit. V souvislosti snovým uspořádáním státu v roce 1968 byly z jedné státní pojišťovny vytvořeny dva samostatné subjekty – Česká státní pojišťovna (sídlo v Praze) a Slovenská štátna poisťovňa (sídlo v Bratislavě).
• 1951 -reforma odpovědnostního pojištění motorových vozidel-vznik pojištění ze zákona, dále pojištění zahrnovalo rizika, která byla dříve nepojistitelná. Další změnou bylo zrušení spoluúčasti pojistníka na náhradě škody.Po roce 1989
• Rozvoj. Po zániku monopolu jedné pojišťovny se začalo projevovat konkurenční prostředí a tržní ekonomika. Přijetí zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, otevřelo cestu k budování pojistného trhu, následné liberalizaci a propojení české pojistného trhu se světovým. Prostor pro vývoj pojišťovnictví v nových ekonomických podmínkách. Zahraniční pojišťovací instituce snovými pojistnými produkty. Změnilo se celkové myšlení pojistitelů v souvislosti snovými úkoly pro rozvoj pojistného trhu, změnil se přístup ke klientům.

 

• V první polovině 90. let čelily pojišťovny problémům se zastaralostí informačních systémů. Vypořádaly se, postupná modernizace.

 

• Příchod nových pojišťoven znamenal oslabování podílu České pojišťovny. 1991 -přijat zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví -možnost vzniku nových pojišťoven a vstup zahraničního kapitálu. Došlo k privatizaci České státní pojišťovny, která tehdy působila na pojistném trhu jako jediná pojišťovna. Tím vznikla Česká pojišťovna.

 

• Do roku 1991 měla Česká pojišťovna monopol na pojistném trhu. 1991 -začala na trhu působit další pojišťovna -Kooperativa, družstevní pojišťovna. V následujících letech přicházely na pojistný trh nové a nové pojišťovny. Díky rozvoji pojistného trhu začala Česká pojišťovna ztrácet své dominantní postavení. Stále však patří k pojišťovnám s největším podílem na trhu.

 

• Pojišťovny a zajišťovny jsou povinny dle novely zákona o pojišťovnictví, provedené zákonem č. 320/1993 Sb. (včetně prováděcí vyhlášky) od roku 1995 vytvářet technické rezervy.

 

Od 1. května 2004 ČR člen Evropské unie – řada legislativních změn. V průběhu let 2002 až 2004 byly přijaty následující zákony, resp. jejich novelizace:

 

• novela zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví;
• novela zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla;
• zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě;
• zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí.

 

SINGLE PASSPORT

• Dle tohoto principu může na základě povolení (licence, registrace) uděleného v jedné zemi, ve které má podnikající osoba sídlo nebo bydliště, tato osoba působit v kterékoli členské zemi, a to jen na základě oznamovací povinnosti vůči příslušnému orgánu té členské země, která povolení udělila. O provozování činnosti v rámci jednotného pojistného trhu Společenství na základě práva zakládat pobočky a na základě svobody poskytovat služby pak hovoříme v závislosti na míře integrace do ekonomiky hostitelské členské země.
• ČR od 1. 5. 2004.

 

Mezi princip jednotného evropského pasu patří:

– svoboda poskytovat služby;

– právo zakládat pobočky;

– specifické případy podnikání na území členských států EU a

– postavení hostitelského státu a kontrola dodržování podmínek pro udělení jednotného evropského pasu.

 

VYBRANÉ ÚDAJE POJISTNÉHO TRHU

(zdroj: výroční zpráva ČAP 2008)

 

VÝSLEDKY ČLENŮ ČAP

 

PROPOJIŠTĚNOST = tzv. globální pojištěnost

• Významný ukazatel vypovídající o rozvinutosti pojistného trhu je celková propojištěnost= předepsané pojistné/HDP
• EU (2006) – 8,6 %
• SVĚT (2006) – 8 %
• ČR (2006) – 3,8 %; (2009) – 4 %

 

Obecné faktory ovlivňující pojištěnost:

• ekonomická úroveň země, vyplývající z vývoje a objemu hrubého domácího produktu, vývoje a hodnot inflace, úrovně nezaměstnanosti, úrovně příjmů obyvatelstva a struktury výdajů obyvatelstva,
• podoba struktura finančního trhu, vývoj na finančních trzích,
• legislativní prostředí a pravidla pojistného práva (podoba a míra regulace pojišťovnictví ze strany státu)
• rozsah a podoba zásahů států při dokrytí potřeb ekonomických subjektů – míra krytí rizik prostřednictvím povinných pojištění, ze státních fondů apod.,
• úroveň rizikovosti vdané oblasti,
• otevřenost ekonomiky,
• uplatňování alternativních komerčních nástrojů ke krytí rizik ekonomických subjektů (například krytí potřeb prostřednictvím penzijních fondů),
• rozvinutost odvětví pojišťovnictví (počet a struktura pojistitelů, struktura nabídky pojistných produktů, struktura a podoba zprostředkování pojištění)
• situace na pojistném a zajistném trhu