Literární tvorba světců a jejich obraz v české i světové literatuře
Texty:
Sv. Augustin – Vyznání (čít I/107)
Tomáš Akvinský – Suma proti pohanům
Píseň tvorstva (čít I/109, Sv. František (oslavná báseň)
Píseň písní, Jan z kříže (oba vychází z textu bible)
1. Jaké jsou typy oslavných básní – hymnus, óda, dithyramb
a. Hymnus – (chvalozpěv) – patetická báseň menšího rozsahu, inspirovaná nadosobními hodnotami (život, víra, láska, vlast). Psal je Březina, Zahradníček….
b. Óda – oslavná báseň většího rozsahu velebící boha, hrdinu, nebo něco vznešeného, velkého – přátelství, lásku…
c. Dithyramb – oslavná píseň, která je vyjádřením bezprostřední radosti nebo nadšením
2. oslovení – epiteton
3. přísudek slovesný jmenný – spona je slovesná část přísudku (být, bývat, stát, stávat se) a jmenná část (příd, přísl, podst.)
4. doplněk – atribut verbální – závislý na podmětu a přísudku, nebo předmětu a přísudku
5. Co víte o španělské barokní poezii? Mystická poezie (alegoričnost a dvojznačnost v pojetí lásky (duchovní a smyslová). Terezie z Ávily – členka karmelitánského řádu, založila 30 klášterů, inkviziční proces
6. básnický přesah – jestliže věta nebo větný úsek překročí verš a přesáhne z jednoho verše do druhého.
7. najděte apozici – přístavek
psaní velkých písmen – bible, Písmo svaté, Starý a Nový zákon, Bible kralická, Svatováclavská bible, Pán Bůh, Hospodin, evangelium, Evangelium sv. Jana, bůh (Bůh), apoštol, Pánbůh, Syn Boží, Spasitel, Duch svatý, svatá Trojice, sv. Josef, Panna Maria, Madona Ochranitelka, desatero Božích přikázání, Apokalypsa, Madona, Panna, Svatý otec
8. Osobnost sv. Václava v české literatuře
Svatováclavská tradice v české literatuře: lidé se v těžké době obracejí k naději, k sv. Václavovi
1) Staroslověnské legendy (první (10.stol.) a druhá (11.stol.)) od původ druhé legendy se do dnes vedou spory, zda není podvrhem ze 14.stol.
2) Kristiánova legenda: latinsky, autor neznámý, o životě a utrpení sv. Václava a Ludmily, 10.stol., próza, autor píše o dějinách českého křesťanství, které navazuje na Cyrila a Metoděje, jejichž životy líčí. Autor chtěl nahradit neúplná a rozporná svědectví vylíčení života Ludmily., povznést vzdělanost v Čechách.
3) píseň Svatý Václave, vévodo české země: sv. Václav je oslavován jako patron země a nebeský rytíř, druhá nejstarší česká báseň, 12.stol.
4) Karel IV.: Legenda o sv. Václavu: panovník navazoval na slavné české tradice (sledoval zájmy svého rodu, spojeného skrze něho s Přemyslovci, latinsky, 14.stol,
5) Karel Toman: Září (2.pol. 20.stol.): sbírka Měsíce ( z r. 1918), období 1. světové války, personifikace, metafora, metonymie, básn. přesah (najít)
6) František Halas: Praze (2.pol. 20.stol.): sbírka Torzo naděje z roku 1938, básník v ní reagoval na ohrožení naší země německým fašismem
7) Petr Skoumal: Neopouštěj nás – Písňový text z konce osmdesátých let 20. století odráží oživené politické dění v Československu. Vládnoucí režim rozháněl vodními děly protestní shromáždění vodními děly, jež se mj. konala v Praze u sochy sv. Václava
Svatý Václav (? 895 – 28.9.935)
Kníže z rodu Přemyslovců, nejvýznamnější český světec a patron naší země. Jeho odkaz zůstává v symbolech českých dějin stále živý. Doba jeho vlády je v legendách popisována jako zlatý věk.
Jeho otcem byl kníže Vratislav a matka Drahomíra. Václavovo výchovy se ujala jeho babička, který ho naučila číst a psát, poté studoval na první církevní škole v Čechách na hradišti Budeč. Po smrti otce se měl jako prvorozený stát knížetem, vlády se ale zmocnila jeho matka a začala likvidovat své protivníky, i Ludmilu. Nakonec matku vyhnal na Budeč (po čase se vrátila) a ujal se vlády. Válčil s Jindřichem I. Ptáčníkem, ale jako mírumilovný panovník zajistil mír a klid v zemi a německému panovníkovi platil tribus pacis. Víra v jeho životě hrála zásadní roli. Mimo jiné založil na Hradě Svatovítskou rotundu, předchůdkyni chrámu sv. Víta. Prosazoval lásku s bližnímu svému a věřil v napravitelnost lidí – zrušil trest smrti. Pomáhal potřebným. Václav byl trnem v oku svému bratrovi Boleslavovi, který jej 28.9.935 nechal zavraždit u dveří kostela v Staré Boleslavi. Paradoxně to byl Boleslav, který ostatky bratra převezl do kostela sv. Víta a položil základ Václavského kultu. Na sklonku 10.století byl Václav prohlášen za svatého. Od 11.století byl zobrazován jako ideální panovník a ochránce přemyslovského rodu. Ve 13.století vznik svatováclavský chorále, který se stal středověkou obdobou naší národní hymny. Karel IV. zdůrazňoval svoji příbuznost s Přemyslovci – svatováclavská koruna – korunovační klenoty. Obdivovatelem Václava byl i Hus, husité přidali ke svatováclavskému chorálu další sloky. 28. 10.1918 se u sochy sv. Václava četla zpráva o vyhlášení samostatnosti. Den úmrtí Václava si každý rok připomínáme státním svátkem.
8) Co je to legenda? z lat. to, co mělo být čteno při mši v určitý den, lit. žánr psaný v próze nebo verši, vypráví o narození, životě, utrpení, umučení či usmrcení světců a světic, o jejich mimořádných činech a zázracích
Legenda o svaté Kateřině – doba lucemburská – nový symbolický význam barev (bílá: naděje, nevinnost; modrá: věrnost; zelená: boží přízeň, klid, radost; černá: smrt; žlutá: svatozář; červená: láska);; kateřina je z královského rodu, odmítne se stát ženou císaře Maxencia a dá přednosti Kristovi (kolen roku 307 v Alexandrii);Kateřina má dvě vidění kde se setká s Kristem. Poprvé ho vidí jako dítě na rukou Panny Marie, které se na ni nechce podívat, protože není pokřtěná. Dá se tedy pokřtít. V druhém vidění spatří Krista jako dospělého muže, zamiluje se a slaví se svatba. V další části Kateřina disputuje s pohanskými mistry, které nakonec přehádá a obrátí je na křesťanství. Sama byla pro víru mučena a popravena. Při bičování se na jejím těle objevuje šestero barev (viz symbolika); mísení světské a mystické erotiky; autor odkazuje k eposu Tristan a Isolda,. Konec 14.století. INTERPRETOVAT
Legenda o svatém Prokopovi: vůči Legendě o sv. Kateřině se liší hlavně stylem psaní: stylisticky vyspělejší text – Legenda o sv. Kateřině; Prokopova legenda určena pro širší publikum
Legenda o svaté Dorotě
Písničkám Petr Skoumal
Mariánský kult v české literatuře
1. co je to báseň v próze – obvykle považována za typ poezie, který se z hlediska zvukového a grafického jeví jako próza, tj. je psána jako próza bez veršového členění a nevyužívá obvyklých zvukových znaků poezie (rým, rytmus, byť např. nepostrádá zvukomalebnost řeči). Je ale psána s básnickým způsobem vyjadřování, neobvyklým, metaforickým a symbolickým jazykem, a vůbec důrazem na jazyk básně, je mimo jiné více obrazný a budí větší citový efekt.
Jakub Deml – Miriam – báseň v próze, pokora, citová vřelost, úžas nad zdánlivou prostotou lidí a věcí, v nichž sídlí krása a Boží milost. (http://www.deml.cz/miriam)
· představitel katolické literatury; narodil se v Tasově; přátelství s Otokarem Březinou, katolický kněz
· po sporech s církevní vrchností odešel na odpočinek, poté se věnoval cele literatuře
· zpočátku spolupracoval s Katolickou modernou, názorově se ale s jejími představiteli rozešel
· prozaik: Zapomenuté světlo poutník bloudící rodným Tasovem (film), Hrad smrti, Tanec smrti
· básník: Moji přátelé (básně v próze), Miriam (báseň v próze)
· deníky: Šlépěje: 26 svazků
Václav Renč – Popelka Nazaretská
· Básník, dramatik, překladatel z němčiny a francouzštiny, italštiny, angličtiny…
· Vězněn
· Popelka nazaretská, Pražská legenda – básnické skladby napsané ve vězení, mariánský motiv
Popelka nazaretská, která nezapře ducha českého baroka, je nejznámějším dílem Václava Renče. Skladba vznikla v komunistickém kriminále „zapsaná do paměti… v nejnaprostější samotě samotě… už ve vyšetřovacích vazbách“. Básník ji po svém návratu z vězení (1951 – 1962) nijak neupravoval. Kniha lyrické poezie českého básníka je volným přebásněním části Starého a části Nového zákona.
Uveďte příklady moderní české literatury s tématikou světců
Jan Zahradníček
· Spolupracoval s katolickými literárními kritiky (Bedřich Fučík)
· Nejvýznamnější básník katolické orientace
· Přispíval do mnoha časopisů (Akord)
· Překládal z francouzštiny a němčiny
· Roku 1951 byl ve vykonstruovaném procesu spolu s dalšími katolickými autory odsouzen na 13 let vězení za údajnou velezradu
· Po amnestii roku 1960 byl propuštěn a téhož roku zemřel
· Přátelil se s Seifertem, Halasem, Holanem, Horou, Palivem
DÍLO:
· Pokušení smrti:
· Jeřáby, Žíznivé léto, Pozdravení slunci – 30.léta
· Korouhve, Svatý Václav (1945), Stará Země (1946) – po osvobození vydané – svatováclavský motiv jako motiv češství, důležitost světců pro národní literaturu
· La Saletta
· Znamení moci (1951) – trpké zkušenosti s totalitním režimem
František Křelina – Dcera královská, Blahoslavená Anežka Česká – historický román