Česká prozaická tvorba meziválečného období
- próza 1. poloviny 20. století dosáhla vysoké úrovně
- autory nemůžeme jednoznačně zařadit do určitých skupin kvůli působení různých uměleckých a filozofických směrů
- autoři mění žánry a tématiku
- charakteristické je množství uměleckých směrů a tvůrčích individualit
- ve 20. letech se objevují menší prozaické žánry, autoři experimentují (Vladislav Vančura: Rozmarné léto)
- ve 30. letech se rozvíjí větší prozaické žánry: romány (klasické historické romány: Vladislav Vančura: Markéta Lazarová)
- dvacátá léta
- 1) působí ještě autoři starší generace; z 19. století přechází realismus (Alois Jirásek, Zikmund Winter, Karel Václav Rais, bratři Mrštníkové, Tereza Nováková: píše i v 1. polovině 20. století) a impresionismus (Fráňa Šrámek: Stříbrný vítr)
- nové proudy
- 2) expresionismus v české próze: expresionisté se soustředili v Brně, vytvořili Literární skupinu: Lev Blatný, Ladislav Klíma, Richard Werner
- 3) experimentální/avantgardní próza: Vladislav Vančura: Rozmarné léto, Karel Konrád
- 4) téma první světové války v české literatuře = legionářská literatura: Jaroslav Hašek
- třicátá léta
- 1) psychologická próza: Jaroslav Havlíček, Egon Hostovský, Jarmila Glazarová: Advent, Marie Pujmanová, Božena Benešová
- 2) katolická próza: Jakub Deml, Jaroslav Durych, Jan Čep
- 3) ruralismus = venkovská próza: Jan Čep, František Křelina, Vojtěch Martínek, Josef Knap
- 4) společenský a historický román: Ivan Olbracht, Vladislav Vančura, Marie Pujmanová, Marie Majerová
- 5) spisovatelé demokratického proudu: měli blízko k TGM a Lidovým novinám; Josef a Karel Čapek, Karel Poláček, Eduard Bass: působil v kabaretu Červená sedma; sportovní prostředí: Klabzubova jedenáctka, cirkusové prostředí: Cirkus Humberto
- 6) německy píšící autoři na našem území: Franz Kafka, Egon Erwin Kisch, Franz Werfel
- německy psaná literatura na našem území
- Gustav Meyrink, Max Broth, Franz Werfel: román Píseň o Bernadettě, románová práce Čtyřicet dnů; žili v Praze, Židé
- Egon Erwin Kisch: reportér, Americký ráj, Zapovězené lokály a jiné obrázky
- Franz Kafka
- narodil se v Praze, zemřel v Rakousku na tuberkulózu
- Žid, pracoval v pojišťovně
- vydal pár povídek, vše ostatní vyšlo posmrtně, v závěti žádal přítele Maxe Brotha, aby jeho díla po smrti zničil, což se nestalo, díla zničena nebyla, naopak Max Broth je nechal vydat
- v dílech je zřejmá propojenost mezi hlavními hrdiny a Kafkou samotným
- psal pouze německy, používá er-formu
- existencialismus; absurdní literatura: objevuje se absurdita; pocit naděje x bezmoc, ironie, neschopnost vzdorovat, odcizení; svérázný humor
- povídky: Ortel, Proměna, Amerika, Nezvěstný
- romány: Zámek, Proces (nedokončil)
- jeho překladatelé: Milena Jesenská (jako první překládala Kafku do češtiny), Pavel Eisner, Josef Florian
- psychologická próza
- Egon Hostovský
- představitel psychologické prózy
- český spisovatel židovského původu; představitel exilové literatury
- ve 22 získal Státní cenu za román Žhář; bratranec Stefana Zweiga (přeložil jeho 3 novely)
- dvakrát emigroval do USA (zde také později umírá), pracoval na ministerstvu zahraničí
- po jeho smrti vznikla literární cena Egona Hostovského
- hlavní hrdinové: bezmocní, osamělí lidé, hledají ztracené kořeny, zápasí se zlem
- tvorba ovlivněna: jeho židovstvím, dvojí emigrací, expresionismem, Dostojevským
- dílo: převládají psychologické romány
- Dům bez pána, Nezvěstný, Listy z vyhnanství (1941, vyšly v USA), Danajský dar, Žhář, Literární dobrodružství českého spisovatele v cizině
- Jaroslav Havlíček
- představitel psychologické prózy
- zaměřil se na maloměstské prostředí; líčil mezní situace a psychicky narušené jedince
- Muž sedmi sester
- Petrolejové lampy (původní název Vyprahlé touhy): hlavní hrdinka Štěpka Kiliánová
- Neviditelný (film Prokletí domu Hajnů): o rodině Hajnů postižené dědičnou psychickou nemocí
- Helimadoe: začáteční písmena jmen pěti dcer maloměstského doktora
- Božena Benešová
- představitelka psychologické prózy
- Don Pablo, don Pedro (to jsou míčky) a Věra Lukešová (hlavní hrdinka, studentka)
- Jarmila Glazarová
- Vlčí jáma
- Advent: meziválečná psychologická próza, próza baladická; hlavní hrdinka Františka, svobodná matka, syn Metod, později si vezme jiného muže: trpí v tomto svazku), ze syna vyrůstá vzdorovité a toulavé dítě
- Vladislav Vančura
- prozaik, meziválečné období, dramatik scénárista, režisér
- studia: práva na KU, poté přestoupil na medicínu; manželka Ludmila, dcera Alena
- odpůrce náboženské totality katolické církve; roku 1921 vstoupil do komunistické strany, později vyloučen
- první předseda Devětsilu
- za okupace v ilegálním odboji, v době heydrichiáda zatčen a popraven
- napsal 19 knih prózy, 5 divadelních her, podílel se na natáčení 5ti filmů
- povídky: Dlouhý široký a Bystrozraký; Amazonský proud, Luk královny Dorotky
- dramata: Učitel a žák, Nemocná dívka, Alchymista, Jezero Uhereve, Josefina
- pro děti: Kubula a Kuba Kubikula
- naučné: Obrazy z dějin národa českého (nedokončeno, známá je novela Kosmas)
- romány: Rozmarné léto, Markéta Lazarová, Pekař Jan Marhoul, Pole orná a válečná, Poslední soud, Útěk z Budína, Tři řeky
- spisovatelé demokratického proudu
- autoři spojeni s činností Lidových novin, měli blízko k Masarykovi – Pátečníci
- Karel a Josef Čapek, Eduard Bass, novinář Ferdinand Peroutka, Karel Poláček
- Karel Poláček
- Žid, humorista, novinář, filmový scénárista
- bojoval v první světové válce, pracoval v Lidových novinách: kvůli původu propuštěn: poté se stal knihovník
- patřil k Pátečníkům: název skupiny byl odvozen od pravidelného setkávání v pátek odpoledne, v domě bratří Čapků na Vinohradech (členové: Karel a Josef Čapek, TGM, Edvard Beneš, Ferdinand Peroutka, Eduard Bass, Karel Poláček, Vladislav Vančura, Josef Kopta, František Langer, Václav Rabas)
- uvězněn v Terezíně, zahynul v koncentračním táboře v Osvětimi
- tématika: sportovní tématika, židovské prostředí; spisovný jazyk x nespisovný: humorné texty
- romány: Muži v ofsajdu (1931), Hostinec U Kamenného stolu (1941), Bylo nás pět (1946), Michelup a motocykl
- pohádka: Edudant a Fraucimor
- literatura o první světové válce
- Jaroslav Hašek
- prozaik, satirik, novinář
- vyučil se drogistou, studoval obchodní akademii
- vedl bohémský a tulácký způsob života (cestuje po Evropě); přispívá do anarchistického časopisu Omladina
- 1918: vstoupil do Rudé armády, prosinec 1920 vrací se do Čech
- znechucen politickým vývojem odešel do Lipnice nad Sázavou, kde naspal Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války, dílo nedokončil (zemřel), pokusil se jej dopsat Karel Vaněk
- povídky, humoresky: Trampoty pana Tenkráta, Můj obchod se psy a jiné humoresky, Dobrý voják Švejk a podivné historky
- román: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- Ivan Olbracht
- vlastním jménem Karel Zeman
- levicově zaměřený český spisovatel, publicista, novinář; 1947: národní umělec
- studoval práva a filozofii: nedokončil; otec: Antal Stašek
- časopisy: Dělnické listy, Rudé právo, Právo lidu
- dvakrát vězněn za své politické názory; pobyty v Rusku a Podkarpatské Rusi
- Nikola Šuhaj loupežník: podkarpatská tématika, baladická próza
- psychologická próza: Zamřížované zrcadlo, Podivné přátelství herce Jesenia, O zlých samotářích
- Žalář nejtemnější, Dobyvatel, Země bez jména, Hory a staletí, Golet v údolí, Biblické příběhy (v době okupace)
- katolická literatura
- Katolická moderna: časopis Nový život; převládá víra, Bůh, spirituální/duchovná poezie
- Karel Dostál-Lutinov, Xaver Dvořák, Sigismund Bouška; výtvarník František Bílek: výtvarná stránka Nového života; patří k nejvýznamnějším představitelům našeho symbolismu
- ve 30. letech se katoličtí autoři soustřeďovali kolem časopisu Akord a řád
- básníci: Jan Zahradníček, Bohuslav Rejnek, Jakub Deml
- prozaici: Jaroslav Durych, Jan Čep, Jakub Deml
- Jakub Deml
- představitel katolické literatury; narodil se v Tasově; přátelství s Otokarem Březinou
- po sporech s církevní vrchností odešel na odpočinek, poté se věnoval cele literatuře
- zpočátku spolupracoval s Katolickou modernou, názorově se ale s jejími představiteli rozešel
- prozaik: Zapomenuté světlo (film), Hrad smrti, Tanec smrti
- básník: Moji přátelé (básně v próze), Miriam
- deníky: Šlépěje: 26 svazků
- Jan Čep
- studoval filozofickou fakultu Univerzity Karlovy; Josef Florian: významný vydavatel a katolický myslitel, ovlivnil Jana Čepa
- 1948: emigrace do Francie: nešťastný; zemřel v roce 1973 po těžké nemoci v Praze
- představitel ruralismu, realistické tendence: próza o venkově: pokračuje z 19. století (Karel Václav Rais, Karolina Světlá, Tereza Nováková)
- zachycuje život na venkově; hrdinky ženy, hrdinové překonávají krize a životní tragédie nevrácením k náboženské víře a tradicím; porovnává život ve městě a na venkově (ten vítězí, klid a mír)
- prozaik: povídky/novely s venkovskou tématikou: Dvojí Domov, Vigilie, Zeměžluč; román: Hranice stínů
- překladatel: z francouzštiny (Honere de Balzac), z angličtiny (Robert Louis Stevenson), z němčiny
- Jaroslav Durych
- vojenský lékař, první světová válka
- povídkové soubory: Tři dukáty, Tři troníčky, Sedmikráska
- romány: historická tématika – Bloudění = Valdštejnská trilogie: tří dílný román o třicetileté válce; Requiem
- 1940: Služebníci neužiteční: první díl vyšel u nás, ostatní vyšli v Římě (po roce 1948 nemohla vycházet u nás díla většiny katolických i dalších autorů; vycházela v zahraničí)
- Karel Klostermann
- česky i německy: dvojjazyčnost
- Šumava: zde vyrostl
- autor románů a povídek ze života šumavských obyvatel: skláři, učitelé, dřevorubci
- Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, Mlhy na blatech, Skláři
Filmy:
Petrolejové lampy (J. Havlíček, režisér Juraj Herz; i divadelní hra); Helimadoe (J. Havlíček, režisér Jaromil Jireš); Prokletí domu Hajnů (J. Havlíček: Nezvěstný); Vlčí jáma, Advent (Jarmila Glazarová); Rozmarné léto, Konec starých časů (V. Vančura; režisér Jiří Menzel); Markéta Lazarová (V. Vančura, režisér František Vláčil, scénárista František Pavlíček); seriál Bylo nás pět (Karel Poláček, režisér Karel Smyczek); Hostinec U Kamenného stolu, Muži v ofsajdu (Karel Poláček), Dobrý voják Švejk, Poslušně hlásím (Jaroslav Hašek); Zapomenuté světlo (Jakub Deml)
Karel Čapek
- český spisovatel, novinář, dramatik, překladatel a fotograf
- v roce 1909 začíná studovat FF na UK, dále pak studoval Berlínskou univerzitu, Sorbonu v Paříži; stává se dokonce doktorem filozofie UK
- 1921: s bratrem Josefem vstupuje do pražské redakce Lidových novin, kde pracuje až do své smrti
- 1922: se poprvé osobně setkává s TGM ve Vinohradském divadle, během jeho života se sním setká ještě mnohokrát, včetně jeho návštěv v Topol´čiankách (kdy se rodí základy pro jeho Hovory s TGM)
- 1921-1923 pracuje jako dramaturg Vinohradského divadla
- od roku 1924 začíná pořádat ve svém domě páteční setkávání intelektuálů – Pátečníci
- 1938: pravicový tisk (nacisticky orientovaný) proti němu vede nactiutrhačnou kampaň, politické útoky proti jeho osobě
- 25.12. umírá na oboustranný zápal plic,
- Karel Čapek zemřel pouhých pár měsíců před plánovaným zatčením gestapa; zatímco jeho bratr Josef byl za svou protifašistickou činnost vězněn od roku 1939 až do roku 1945 v německých táborech, kde také umírá
dílo:
- autor slova robot: RUR (více se ale připisuje jeho bratru Josefovi), využívá zvláštností českého jazyka, veliká slovní zásoba; používání cizích slov
- jeho pozdější dílo velice ovlivnila blížící se hrozba druhé světové války a nástup nacismu v Německu
- 1) novinář
- působí v redakci Národních listů, dále Nebojsa a Lidové noviny
- autor mnoha fejetonů, vyjadřoval se k aktuálním problémům – psal sloupky
- Italské listy: výbor fejetonů z jeho cest po Itálii
- Anglické listy: cestopisné fejetony z jeho cest po Anglii
- 2) prozaik
- Boží muka (1917)
- Krakonošova zahrada (1918)
- Továrna na absolutno (1922)
- Krakatit (1922; zfilmováno roku 1948)
- Povídky z jedné kapsy; Povídky z druhé kapsy (1929)
- Zahradníkův rok (1929)
- tzv. noetická trilogie: spojená podobnými filozofickými myšlenkami a závěry: Hordubal (1933); Povětroň (1934); Obyčejný život (1934)
- Válka s mloky (1939)
- První parta (1937, zfilmováno roku 1959)
- Život a dílo skladatel Foltýna (1939 – vydáno posmrtně, nedokončený román)
- politické dílo: Hovory s TGM(1928-1935): tři svazky, literární záznamy prezidentových vzpomínek
- tvorba pro děti: Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek (1932); Dášenka čili život štěněte (1933)
- 3) dramatik
- Loupežník (knižně vychází 1920; zfilmován roku 1931)
- Hra lásky osudná (1922)
- RUR (1920): V dramatu poprvé zaznělo slovo robot, které Čapkovi údajně poradil bratr Josef. Čapek zde varuje před zneužitím techniky. Továrník Rossum vyrábí dokonalé roboty, kteří jsou k nerozeznání od lidí. Roboti postupně vykonávají stále více práce a lidé postupně degenerují. Roboti se vzbouří (ale nemají lidské city a emoce) a začnou vyvražďovat lidi, nakonec vyvraždí všechny až na starého Alquista. Robotům hrozí zánik, protože nejsou schopni vyrábět sami sebe; po Alquistovi chtějí, aby zase objevil tajemství jejich výroby. Alquist se snaží všemožně zjistit informace o konstrukci robotů,ale jako stavitel samozřejmě neví jak. Mezitím se na scéně objeví roboti z poslední série, Primus a Helena, kteří mají některé lidské vlastnosti, city a emoce, jež ostatním robotům chybí. Alquist zjistí, že se milují, a požehná jim jako zakladatelům nového rodu.
- Ze života hmyzu (1921)
- Věc Makropulos (1922; zhudebněno Leošem Janáčkem)
- Adam Stvořitel (1927): Adam vyčítá Bohu, že špatně stvořil svět a tak ho zničí. Postupně vytváří nový svět, který ale není lepší než ten předchozí
- Bílá nemoc (1937): zfilmována roku 1937 H. Haasem, Čapek vyznamenán státní cenou
- Matka (1938)
- rozdělení dramat podle tématiky:
- a) léta: antiutopická dramata: RUR: 1920, premiéra 1921 – přeloženo do více než 30 jazyků; Věc makropulos: 1922
- b) léta: hry reagující na blížící se hrozbu války a hrozbu fašismu: Bílá nemoc, Matka