Česká klasická poezie 2.pol. 19.století
Kulturní a politický vývoj
- revoluční rok 1848: Bachův absolutismus, cenzura – Borovský, Němcová pod policejním dohledem
- = česká literatura 2. poloviny 19. století
- česká literatura nevycházela ve velkém množství → jen díla: Erben – Kytice 1853; Němcová: Babička 1855
- Lumír: jediný český, beletristický časopis
- autoři soustředili kolem almanachů = sborníky – sem přispívali autoři
- almanach Lada Niola (1855): vydal Josef Václav Frič
- almanach Máj (1858): mladá básnická generace – podle názvu almanachu májovci
Májovci
- snaží se zobrazovat soudobou společnost městskou i venkovskou: realisticky
- snažili se včlenit národní literatury do evropského kontextu (ve světě realismus – u nás romantismus)
- Jan Neruda
- z Malé Strany; nedokončil vysokou školu; novinář; nikdy se neoženil; přítelkyně Karolina Světlá: dopisoval sis ní
- novinář: fejetony, napsal jich přes 2000, podepisoval se trojúhelníkem
- Kam s ním, Fejeton s o fejetonu
- přispíval do: Národní listy, Lumír, Květy, Obrazy ze života
- různé časopisy
- cestopisy: hodně cestoval, své dojmy vylíčil v díle Obrazy z ciziny
- dramata: pokoušel se o dramata, nebyl úspěšný
- próza:
- Povídky malostranské (1878): náměty z Malé Strany
- povídková kniha Arabesky
- povídka Trhani
- 2 soubory fejetonů: Studie krátké a kratší, Žerty hravé i dravé
- básnické sbírky:
- Hřbitovní kvítí: sbírka přijata špatně kritikou i čtenáři
- Knihy veršů: jiný typ jeho lyriky, 3 knihy: Knihy veršů lyrických, Kniha veršů výpravných, Kniha veršů časových a příležitostných; verše věnovány matičce, otci a Anně Holinové
- sociální balady: Dědova mísa, + lyrika vlastenecká
- Písně kosmické: touha po poznání, vědecký a technický pokrok
- epické Balady a romance: zaměňuje baladu a romanci
- lyrické Prosté motivy: čtyři části: názvy podle ročních období: jarní, letní, podzimní a zimní: zachycuje vývoj člověka
- Zpěvy páteční: Ignát Hermann, Jaroslav Vrchlický, verše z Nerudovy pozůstalosti, vydány po jeho smrti
- Karolina Světlá
- vlastní jméno Johanna Rottová, Světlá – podle místa, kde se narodil její muž; silný citový vztah k Janu Nerudovy
- děj svých románů a povídek umístila do Prahy a do Podještědí
- hrdinkami jsou ženy, které obětují své osobní štěstí, pokud to společnost vyžaduje
- podle jedné její povídky napsala Eliška Krásnohorská libreto ke Smetanově opeře Hubička
- podještědské romány:
- Vesnický román, Kříž u potoka, Frantina, Kantůrčici, Nemodlenci
- pražské romány
- Černý Petříček
- Jakub Arbes
- romaneto: novela; napínavý děj; fantastické a detektivní prvky; nepochopitelná záhada: v závěru racionálně vysvětlena (jméno podle Jana Nerudy)
- dílo: vliv anglického gotického románu, E.T.A. Hoffmana a Edgara Allana Poea
- 1) romaneto: Svatý Xaverius, Newtonův mozek: až k science-fiction
- 2) sociální romány: Kandidáti existence, Štrajchpudlíci, Anděl míru
- 3) publicista: Národní listy, Květy
- Adolf Hejduk: život a tvorba svázána s jižními Čechami
- Vítězslav Hálek
- populární ve své době
- dobře přijat kritikou – melodické verše, radostné ladění, písňová forma
- 1) lyrické básně:
- přírodní verše: sbírka V přírodě
- Večerní písně: poslání a postavení umělce (perifráze = opis); národ musí mít svou slovesnost a kulturu
- melodické verše, i zhudebňovány Bedřichem Smetanou
- 2) epika: Pohádky z naší vesnice: Dražba
- 3) povídky: prostředí české vesnice, vztahy mezi rodiči a dětmi: rodiče nutí své děti, aby si vzaly někoho koho nemilují
- Muzikantská Liduška: dívka, která si nemohla vzít svého milého a zbláznila se, Na vejminku: sociální problematiku venkova, Na statku a v chaloupce
- 4) novinář: Národní listy, Květy
- 5) dramatik: Záviš z Falkenštejna
Ruchovci a lumírovci
- a) kulturní a politický vývoj
- 60.-80. léta 19. století
- pád Bachova absolutismu: rozvoj veřejného osvětlení; národní obrození se uzavírá
- 1867: Rakousko-Uherské vyrovnání: nerovnovážné postavení Čechů
- oživení veřejného a kulturního života:
- a) nový tisk: časopisy, noviny
- b) vznikají spolky:
- spolek Svatobor: organizační základna spisovatelské obce
- umělecká Beseda: spolek českých umělců
- Spolek českých žurnalistů
- Sokol: tělovýchovný spolek
- pěvecké spolky: Hlahol
- 1868: položení základního kamene Národního divadla: neorenesance; slavnostní otevření divadla v červnu roku 1881: první představení opera Libuše od Bedřicha Smetany, požár: obnovení divadla a jeho činnosti v listopadu 1883 (Národ sobě)
- generace Národního divadla:
- architekti Josef Zítek, Josef Schulz (ten převzal Zítkovu úlohu při nové stavbě po požáru v roce 1881)
- malíři Mikoláš Aleš (lunety ve foyeru), František Ženíšek (alegorie Múz na stropě hlediště), Vojtěch Hynais (opona)
- sochař Bohuslav Schnirch (triga na hlavním průčelí divadla)
- b) literární vývoj
- generace ruchovsko-lumírovská
- charakter poezie: patetický/oslavný – pompézní verš, zatížený rétorikou
- záliba ve veršované epice: Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický
- četné překlady: Jaroslav Vrchlický (překládal z mnoha jazyků), Josef Václav Sládek
- nové formy evropské poezie: využívání mnoha forem a žánrů evropské poezie (např.: ritornel, rondel, rondó, villonská balada, balata, rispet, sestina, orientální gazel, malajská lidová píseň)
- obliba písně a lidové poezie: Josef Václav Sládek
- zájem o historii: historická epika
- ruchovci:
- almanach Ruch: sestavil ho Josef Václav Sládek, sepsán u příležitosti položení základního kamene Národního divadla (1868)
- básníci i prozaikové
- Eliška Krásnohorská, Svatopluk Čech
- = škola národní, v díle: zájem o českou minulost; důraz na svobodu národa a vlastenectví; myšlenka slovanské vzájemnosti (Svatopluk Čech); názory prezentované v časopisu Osvěta
- Svatopluk Čech
- ruchovec, vystudoval právnickou fakultu, pracoval jako advokátní koncipient
- 1) žurnalista: Národní listy, Květy (spoluzakladatel tohoto časopisu), Světozor, Lumír
- 2) básnické epické skladby
- s historickou tématikou: husitská tématika: báseň Husita na Baltu (v almanachu Ruch), epopej Adamité, báseň Žižka;;; pobělohorská tématika: epická skladba Václav z Michalovic
- s venkovskou tématikou: problematika české vesnice: Ve stínu lípy: krátké básnické povídky
- 3) alegorické básně: báseň Evropa, Slávie
- prosazoval myšlenku spojení všech slovanských národů = panslovanství: typické pro národní obrození a 19. století
- 4) politická lyrika: sbírky Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka (během jednoho roku 24 vydání): nesvoboda národa – měli bychom si vážit českého, co máme, lidského myšlení – alegorie: obavy z cenzury
- 5) satirická tvorba:
- veršovaná: Hanuman
- prozaické: Výlety pana Broučka = broučkiády; Pravý výlet pana Broučka do měsíce; Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století: měšťan se dostane mezi husity a porovnává je
- Eliška Krásnohorská
- a) libreta: Bedřich Smetana, podle povídky Karoliny Světlé napsala libreto k opeře Hubička; další opery: Tajemství, Čertova stěna
- b) básně
- c) překlady: Mickiewicze, Puškina, Byrona)
- d) próza: tvorba pro mládež: Svéhlavička
- lumírovci:
- časopis Lumír: redaktor Josef Václav Sládek (20 let v čele Lumíru); Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer
- = kosmopolitní škola
- usilovali o povznesení české literatury na světovou úroveň: vlastní tvorbou i četnými překlady
- zájem o evropskou a světovou literaturu
- zásada umění pro umění: umění je samo o sobě cílem a má zobrazovat krásu, požadavek formální dokonalosti
- Josef Václav Sládek
- (27. října 1845: Zbiroh – 28. června 1912: Zbiroh)
- tíhl spíše k lumírovcům, ale patřil k oběma směrům
- pocházel z chudých poměrů
- rodiče chtěli, aby byl kněz: gymnázium v Berouně, Akademické gymnázium v Praze
- spolek Ruch: sestavil 1. díl almanachu Ruch: 1868
- 1868: přerušil studia: cesta do Ameriky: zklamán národním úpadkem, „chtěl zmužnět“; 2 roky: ovlivnila jeho tvorbu; unešený americkou svobodou, ale viděl i bezpráví na Indiánech, pracoval jako novinář, učitel, dělník na stavbě železnice
- Na hrobech indiánských: 1. část: básně: opěvuje americkou přírodu; 2. část: próza, jak se Češi zapojují do bezpráví
- po návratu již nedokončil školu: začal pracovat: redaktor Národních listů, posílal příspěvky z Ameriky
- Z publicistiky: jeho příspěvky z Ameriky
- 1873: odkoupil Lumír
- Emílie Nedvídková: první žena, po necelém roce zemřela při porodu i s dítětem – událost se promítla i do jeho díla
- Marie Veselá: druhá žena, velká opora, dcera Helena
- v této době se věnoval hlavně básnické tvorbě a překladům
- trpěl nervovou chorobou a revmatismem: nemohl intenzivně pracovat: posléze opustil i Lumír
- na památku rodičů dvě básně: Matce, Otci – ze Sbírky a jiné básně
- F. X. Šalda: po smrti Josefa Václava Sládka: výjimečný básník, ryzost
- po jeho smrti jeho dílo upadlo v zapomnění, ale roku 1918 nový zájem
- dílo:
- a) publicistika: Národní listy, Lumír: redaktor
- b) náměty na cestopisné črty a studie z cesty do Ameriky: Americké obrázky
- c) básnické sbírky:
- Básně: U Michiganu, také verše kde reaguje na smrt ženy, cesta do Ameriky, vlastenecké a politické básně
- Jiskry na moři
- Sluncem a stínem: životní vyrovnání
- U bran štěstí
- Na prahu ráje
- Světlou stopou
- Ze života
- Selské písně a české znělky: inspirované lidovou slovesností, vztah k půdě, láska k rodné zemi, bohu, rodině – tradiční křesťanské hodnoty
- pozdní lyrika: V zimním slunci
- d) verše pro děti:
- 3 sbírky
1) Zlatý máj: původně měl být zhudebněn, hl. témata: příroda, zvířata, dětský svět, neměl ještě zkušenosti – některé básně příliš dlouhé nebo smutné, Ptáče
2) Skřivánčí písně: předčila 1. sbírku, Pacholátko: téměř říkadlo, písňová forma, pár vlasteneckých básní
3) Zvony a zvonky: pro starší děti: většinou vlastenecké básně: Jsem Čech!, Znám křišťálovou studánku
- silná výchovná stránka: snažil se najít formu, aby nenápadně poučoval: bajka Osel a vůl
- e) překladatelská činnost:
- z dánštiny, švédštiny, španělštiny, ale i slovanská literatura: pouze okrajová záležitost
- hlavně z angličtiny, angličtina nejbližší
- překládal např. 52 her Williama Shakespeara: modernizoval, ale zachoval ráz i děj díla; nedopřeložil Jindřich VI.: umírá
- nahradil staré otrocké překlady: drží se spíše atmosféry, než jak jsou verše přesně: nová, moderní metoda: autor musí být jazykově schopný
- vytvořil alternativu k překladatelské metodě J. Vrchlického a E. Krásnohorské
- Jaroslav Vrchlický (Emil Frída)
- 1853 Louny – 1912 Domažlice
- lumírovec, básník, dramatik, překladatel
- Bohuslavenská fakulta: filozofická fakulta: filozofie, dějepis, francouzská literatura
- jeho žena Ludmila: dcera Sofie Podlipské (sestra Karoliny Světlé)
- uznáván ve své době: na přelomu století: nová básnická generace: kritizovala ho a nebyl již tak úspěšný
- manželství narušeno: manželčina nevěra, dověděl se že jejich tři děti, možná ani jeho nejsou, 90. léta: rozchod s Ludmilou: opustila ho (Okna v bouři: Za trochu lásky)
- nemoc (1908): mozková mrtvice: nemohl číst ani psát, špatně mluvil
- tajemník české techniky: 1877
- člen České akademie
- čestný doktor filozofie
- řádný profesor srovnávacích literatur na Karlově univerzitě
- člen panské sněmovny ve Vídni, poslanec: politicky činný; usiluje o všeobecné volební právo
- dílo:
- překládal z 18 jazyků
- 270 děl včetně překladů, původních děl 80
- 1) lyrika: v díle se projevuje rytmus básníkova života, ve kterém se střídají chvíle radostně: milostného štěstí, s obdobím pesimismu, zklamání, životní krize
- Sny o štěstí: lyrika, v Itálii
- Sonety samotáře
- Strom života: přírodní lyrika
- Dojmy a rozmary: Mně v hloubi duše láska vždycky zpívá: milostné štěstí
- Hudba v duši: náznak zklamání
- Hořká jádra: Balada každodenní
- Okna v bouři: Za trochu lásky: krizové období, anafora, metafora: perly rosy
- Meč Damoklův: plný zoufalství, sbírka vyšla posmrtně, poslední sbírka
- vyhledával ve světové literatuře různé žánrové formy a uváděl je do české literatury: villonská balada, ritornel, rondel, rondó, balata, rispet, sestina, orientální gazel, malajská lidová píseň
- spory Vrchlického s nastupující mladou moderní básnickou generací: opakuje to, co vzniklo v cizině, nepůvodnost, málo svědomitý, nemá vlastní vztah
- 2) epika: básnický cyklus Zlomky epopeje: vychází z Legendy věků Victora Huga: snaží se posoudit myšlenkový vývoj lidstva
- součástí jsou básně s česko-selskou tématikou: Selské balady: povstání sedláků (16.-18. století)
- 3) drama: Noc na Karlštejně, trilogie Hippodamie: Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie
- 4) překladatel: Francouzská literatura nové doby, Italská literatura nové doby, Johann Wolfgang Goethe: Faust, Dante: Božská komedie, Cyrano z Bergera, Victor Hugo, Hans Christian Andersen (Malá mořská víla)
- Julius Zeyer
- lumírovec
- romantické ladění příběhů
- narodil se v Praze, žil 12 let ve Vodňanech
- většinou epické dílo: různá témata: cizí prostředí: ruský carský dvůr: Ondřej Černyšev, Francie: Román o věrném přátelství Amise a Amila
- Karolinské epopeje: 4 veršované příběhy
- Vyšehrad: cyklus pěti básní s postavami Libuše a jejích sester
- legenda Inultus: ze Tří legend o krucifixu
- Dům tonoucí hvězdy: věnováno autoru současnosti
- drama: Radúz a Mahulena: hudba Josef Suk; motiv lásky