Česká klasická poezie 2.pol. 19.století

 

Kulturní a politický vývoj

• revoluční rok 1848: Bachův absolutismus, cenzura – Borovský, Němcová pod policejním dohledem
• = česká literatura 2. poloviny 19. století
• česká literatura nevycházela ve velkém množství → jen díla: Erben – Kytice 1853; Němcová: Babička 1855
• Lumír: jediný český, beletristický časopis
• autoři soustředili kolem almanachů = sborníky – sem přispívali autoři
• almanach Lada Niola (1855): vydal Josef Václav Frič
• almanach Máj (1858): mladá básnická generace – podle názvu almanachu májovci

 

Májovci

• snaží se zobrazovat soudobou společnost městskou i venkovskou: realisticky
• snažili se včlenit národní literatury do evropského kontextu (ve světě realismus – u nás romantismus)

 

• Jan Neruda  
• z Malé Strany; nedokončil vysokou školu; novinář; nikdy se neoženil; přítelkyně Karolina Světlá: dopisoval sis ní

1. novinář: fejetony, napsal jich přes 2000, podepisoval se trojúhelníkem

• Kam s ním, Fejeton s o fejetonu
• přispíval do: Národní listy, Lumír, Květy, Obrazy ze života
• různé časopisy

2. cestopisy: hodně cestoval, své dojmy vylíčil v díle Obrazy z ciziny
3. dramata: pokoušel se o dramata, nebyl úspěšný
4. próza:

• Povídky malostranské (1878): náměty z Malé Strany
• povídková kniha Arabesky
• povídka Trhani
• 2 soubory fejetonů: Studie krátké a kratší, Žerty hravé i dravé

5. básnické sbírky:

• Hřbitovní kvítí: sbírka přijata špatně kritikou i čtenáři
• Knihy veršů: jiný typ jeho lyriky, 3 knihy: Knihy veršů lyrických, Kniha veršů výpravných, Kniha veršů časových a příležitostných; verše věnovány matičce, otci a Anně Holinové
• sociální balady: Dědova mísa, + lyrika vlastenecká
• Písně kosmické: touha po poznání, vědecký a technický pokrok
• epické Balady a romance: zaměňuje baladu a romanci
• lyrické Prosté motivy: čtyři části: názvy podle ročních období: jarní, letní, podzimní a zimní: zachycuje vývoj člověka
• Zpěvy páteční: Ignát Hermann, Jaroslav Vrchlický, verše z Nerudovy pozůstalosti, vydány po jeho smrti

 

 

 

• Karolina Světlá
• vlastní jméno Johanna Rottová, Světlá – podle místa, kde se narodil její muž; silný citový vztah k Janu Nerudovy
• děj svých románů a povídek umístila do Prahy a do Podještědí
• hrdinkami jsou ženy, které obětují své osobní štěstí, pokud to společnost vyžaduje
• podle jedné její povídky napsala Eliška Krásnohorská libreto ke Smetanově opeře Hubička
• podještědské romány:
• Vesnický román, Kříž u potoka, Frantina, Kantůrčici, Nemodlenci
• pražské romány
• Černý Petříček
• Jakub Arbes
• romaneto: novela; napínavý děj; fantastické a detektivní prvky; nepochopitelná záhada: v závěru racionálně vysvětlena (jméno podle Jana Nerudy)
• dílo: vliv anglického gotického románu, E.T.A. Hoffmana a Edgara Allana Poea
• 1) romaneto: Svatý Xaverius, Newtonův mozek: až k science-fiction
• 2) sociální romány: Kandidáti existence, Štrajchpudlíci, Anděl míru
• 3) publicista: Národní listy, Květy
• Adolf Hejduk: život a tvorba svázána s jižními Čechami
  • Vítězslav Hálek
  • populární ve své době
  • dobře přijat kritikou – melodické verše, radostné ladění, písňová forma
• 1) lyrické básně:
  • přírodní verše: sbírka V přírodě
  • Večerní písně: poslání a postavení umělce (perifráze = opis); národ musí mít svou slovesnost a kulturu
  • melodické verše, i zhudebňovány Bedřichem Smetanou
• 2) epika: Pohádky z naší vesnice: Dražba
• 3) povídky: prostředí české vesnice, vztahy mezi rodiči a dětmi: rodiče nutí své děti, aby si vzaly někoho koho nemilují
  • Muzikantská Liduška: dívka, která si nemohla vzít svého milého a zbláznila se, Na vejminku: sociální problematiku venkova, Na statku a v chaloupce
• 4) novinář: Národní listy, Květy
• 5) dramatik: Záviš z Falkenštejna

 

Ruchovci a lumírovci

 

1. a) kulturní a politický vývoj

• 60.-80. léta 19. století
• pád Bachova absolutismu: rozvoj veřejného osvětlení; národní obrození se uzavírá
• 1867: Rakousko-Uherské vyrovnání: nerovnovážné postavení Čechů
• oživení veřejného a kulturního života:

1. a) nový tisk: časopisy, noviny
2. b) vznikají spolky:
   • spolek Svatobor: organizační základna spisovatelské obce
   • umělecká Beseda: spolek českých umělců
   • Spolek českých žurnalistů
   • Sokol: tělovýchovný spolek
   • pěvecké spolky: Hlahol
   • 1868: položení základního kamene Národního divadla: neorenesance; slavnostní otevření divadla v červnu roku 1881: první představení opera Libuše od Bedřicha Smetany, požár: obnovení divadla a jeho činnosti v listopadu 1883 (Národ sobě)
   • generace Národního divadla:
   • architekti Josef Zítek, Josef Schulz (ten převzal Zítkovu úlohu při nové stavbě po požáru v roce 1881)
   • malíři Mikoláš Aleš (lunety ve foyeru), František Ženíšek (alegorie Múz na stropě hlediště), Vojtěch Hynais (opona)
   • sochař Bohuslav Schnirch (triga na hlavním průčelí divadla)

 

1. b) literární vývoj
   • generace ruchovsko-lumírovská
   • charakter poezie: patetický/oslavný – pompézní verš, zatížený rétorikou
   • záliba ve veršované epice: Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický
   • četné překlady: Jaroslav Vrchlický (překládal z mnoha jazyků), Josef Václav Sládek
   • nové formy evropské poezie: využívání mnoha forem a žánrů evropské poezie (např.: ritornel, rondel, rondó, villonská balada, balata, rispet, sestina, orientální gazel, malajská lidová píseň)
   • obliba písně a lidové poezie: Josef Václav Sládek
   • zájem o historii: historická epika

 

• ruchovci:
• almanach Ruch: sestavil ho Josef Václav Sládek, sepsán u příležitosti položení základního kamene Národního divadla (1868)
• básníci i prozaikové
• Eliška Krásnohorská, Svatopluk Čech
• = škola národní, v díle: zájem o českou minulost; důraz na svobodu národa a vlastenectví; myšlenka slovanské vzájemnosti (Svatopluk Čech); názory prezentované v časopisu Osvěta
• Svatopluk Čech
• ruchovec, vystudoval právnickou fakultu, pracoval jako advokátní koncipient

• 1) žurnalista: Národní listy, Květy (spoluzakladatel tohoto časopisu), Světozor, Lumír
• 2) básnické epické skladby
  • s historickou tématikou: husitská tématika: báseň Husita na Baltu (v almanachu Ruch), epopej Adamité, báseň Žižka;;; pobělohorská tématika: epická skladba Václav z Michalovic
• s venkovskou tématikou: problematika české vesnice: Ve stínu lípy: krátké básnické povídky
• 3) alegorické básně: báseň Evropa, Slávie
• prosazoval myšlenku spojení všech slovanských národů = panslovanství: typické pro národní obrození a 19. století
• 4) politická lyrika: sbírky Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka (během jednoho roku 24 vydání): nesvoboda národa – měli bychom si vážit českého, co máme, lidského myšlení – alegorie: obavy z cenzury
• 5) satirická tvorba:
• veršovaná: Hanuman
• prozaické: Výlety pana Broučka = broučkiády; Pravý výlet pana Broučka do měsíce; Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století: měšťan se dostane mezi husity a porovnává je
• Eliška Krásnohorská
  1. a) libreta: Bedřich Smetana, podle povídky Karoliny Světlé napsala libreto k opeře Hubička; další opery: Tajemství, Čertova stěna
  2. b) básně
  3. c) překlady: Mickiewicze, Puškina, Byrona)
  4. d) próza: tvorba pro mládež: Svéhlavička

 

• lumírovci:
• časopis Lumír: redaktor Josef Václav Sládek (20 let v čele Lumíru); Jaroslav Vrchlický, Julius Zeyer
• = kosmopolitní škola
• usilovali o povznesení české literatury na světovou úroveň: vlastní tvorbou i četnými překlady
• zájem o evropskou a světovou literaturu
• zásada umění pro umění: umění je samo o sobě cílem a má zobrazovat krásu, požadavek formální dokonalosti
• Josef Václav Sládek
• (27. října 1845: Zbiroh – 28. června 1912: Zbiroh)
• tíhl spíše k lumírovcům, ale patřil k oběma směrům
• pocházel z chudých poměrů
• rodiče chtěli, aby byl kněz: gymnázium v Berouně, Akademické gymnázium v Praze
• spolek Ruch: sestavil 1. díl almanachu Ruch: 1868
• 1868: přerušil studia: cesta do Ameriky: zklamán národním úpadkem, „chtěl zmužnět“; 2 roky: ovlivnila jeho tvorbu; unešený americkou svobodou, ale viděl i bezpráví na Indiánech, pracoval jako novinář, učitel, dělník na stavbě železnice
• Na hrobech indiánských: 1. část: básně: opěvuje americkou přírodu; 2. část: próza, jak se Češi zapojují do bezpráví
• po návratu již nedokončil školu: začal pracovat: redaktor Národních listů, posílal příspěvky z Ameriky
• Z publicistiky: jeho příspěvky z Ameriky
• 1873: odkoupil Lumír
• Emílie Nedvídková: první žena, po necelém roce zemřela při porodu i s dítětem – událost se promítla i do jeho díla
• Marie Veselá: druhá žena, velká opora, dcera Helena
• v této době se věnoval hlavně básnické tvorbě a překladům
• trpěl nervovou chorobou a revmatismem: nemohl intenzivně pracovat: posléze opustil i Lumír
• na památku rodičů dvě básně: Matce, Otci – ze Sbírky a jiné básně
• F. X. Šalda: po smrti Josefa Václava Sládka: výjimečný básník, ryzost
• po jeho smrti jeho dílo upadlo v zapomnění, ale roku 1918 nový zájem
• dílo:

1. a) publicistika: Národní listy, Lumír: redaktor
2. b) náměty na cestopisné črty a studie z cesty do Ameriky: Americké obrázky
3. c) básnické sbírky:

• Básně: U Michiganu, také verše kde reaguje na smrt ženy, cesta do Ameriky, vlastenecké a politické básně
• Jiskry na moři
• Sluncem a stínem: životní vyrovnání
• U bran štěstí
• Na prahu ráje
• Světlou stopou
• Ze života
• Selské písně a české znělky: inspirované lidovou slovesností, vztah k půdě, láska k rodné zemi, bohu, rodině – tradiční křesťanské hodnoty
• pozdní lyrika: V zimním slunci

1. d) verše pro děti:
   • 3 sbírky

1) Zlatý máj: původně měl být zhudebněn, hl. témata: příroda, zvířata, dětský svět, neměl ještě zkušenosti – některé básně příliš dlouhé nebo smutné, Ptáče

2) Skřivánčí písně: předčila 1. sbírku, Pacholátko: téměř říkadlo, písňová forma, pár vlasteneckých básní

3) Zvony a zvonky: pro starší děti: většinou vlastenecké básně: Jsem Čech!, Znám křišťálovou studánku

• silná výchovná stránka: snažil se najít formu, aby nenápadně poučoval: bajka Osel a vůl

1. e) překladatelská činnost:

• z dánštiny, švédštiny, španělštiny, ale i slovanská literatura: pouze okrajová záležitost
• hlavně z angličtiny, angličtina nejbližší
• překládal např. 52 her Williama Shakespeara: modernizoval, ale zachoval ráz i děj díla; nedopřeložil Jindřich VI.: umírá
• nahradil staré otrocké překlady: drží se spíše atmosféry, než jak jsou verše přesně: nová, moderní metoda: autor musí být jazykově schopný
• vytvořil alternativu k překladatelské metodě J. Vrchlického a E. Krásnohorské
• Jaroslav Vrchlický (Emil Frída)
• 1853 Louny – 1912 Domažlice
• lumírovec, básník, dramatik, překladatel
• Bohuslavenská fakulta: filozofická fakulta: filozofie, dějepis, francouzská literatura
• jeho žena Ludmila: dcera Sofie Podlipské (sestra Karoliny Světlé)
• uznáván ve své době: na přelomu století: nová básnická generace: kritizovala ho a nebyl již tak úspěšný
• manželství narušeno: manželčina nevěra, dověděl se že jejich tři děti, možná ani jeho nejsou, 90. léta: rozchod s Ludmilou: opustila ho (Okna v bouři: Za trochu lásky)
• nemoc (1908): mozková mrtvice: nemohl číst ani psát, špatně mluvil
• tajemník české techniky: 1877
• člen České akademie
• čestný doktor filozofie
• řádný profesor srovnávacích literatur na Karlově univerzitě
• člen panské sněmovny ve Vídni, poslanec: politicky činný; usiluje o všeobecné volební právo
• dílo:
• překládal z 18 jazyků
• 270 děl včetně překladů, původních děl 80
• 1) lyrika: v díle se projevuje rytmus básníkova života, ve kterém se střídají chvíle radostně: milostného štěstí, s obdobím pesimismu, zklamání, životní krize
  • Sny o štěstí: lyrika, v Itálii
  • Sonety samotáře
  • Strom života: přírodní lyrika
  • Dojmy a rozmary: Mně v hloubi duše láska vždycky zpívá: milostné štěstí
  • Hudba v duši: náznak zklamání
  • Hořká jádra: Balada každodenní
  • Okna v bouři: Za trochu lásky: krizové období, anafora, metafora: perly rosy
  • Meč Damoklův: plný zoufalství, sbírka vyšla posmrtně, poslední sbírka
  • vyhledával ve světové literatuře různé žánrové formy a uváděl je do české literatury: villonská balada, ritornel, rondel, rondó, balata, rispet, sestina, orientální gazel, malajská lidová píseň
  • spory Vrchlického s nastupující mladou moderní básnickou generací: opakuje to, co vzniklo v cizině, nepůvodnost, málo svědomitý, nemá vlastní vztah
• 2) epika: básnický cyklus Zlomky epopeje: vychází z Legendy věků Victora Huga: snaží se posoudit myšlenkový vývoj lidstva
• součástí jsou básně s česko-selskou tématikou: Selské balady: povstání sedláků (16.-18. století)
• 3) drama: Noc na Karlštejně, trilogie Hippodamie: Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie
• 4) překladatel: Francouzská literatura nové doby, Italská literatura nové doby, Johann Wolfgang Goethe: Faust, Dante: Božská komedie, Cyrano z Bergera, Victor Hugo, Hans Christian Andersen (Malá mořská víla)
• Julius Zeyer
• lumírovec
• romantické ladění příběhů
• narodil se v Praze, žil 12 let ve Vodňanech
• většinou epické dílo: různá témata: cizí prostředí: ruský carský dvůr: Ondřej Černyšev, Francie: Román o věrném přátelství Amise a Amila
• Karolinské epopeje: 4 veršované příběhy
• Vyšehrad: cyklus pěti básní s postavami Libuše a jejích sester
• legenda Inultus: ze Tří legend o krucifixu
• Dům tonoucí hvězdy: věnováno autoru současnosti
• drama: Radúz a Mahulena: hudba Josef Suk; motiv lásky