Nejstarší písemné památky na našem území (9.-15. stol)

 

• 1) Velká Morava: pol. 9. stol: netrvala příliš dlouho (rozpad na začátku 10. stol)
• 2) doba šíření křesťanství ze západu = Východofranská říše (973- zřízeno biskupství v Praze); obřadní řečí latina
• 3) Čechy byly feudálním státem: Slavníkovci proti Přemyslovcům (vládnoucí rod), Lucemburkové
• 4) kulturní vývoj:
  1. a) středisko Velká Morava
  2. b) románský sloh-12. stol
  3. c) gotika-15. stol
     • raná = přemyslovská
     • vrcholná = lucemburská
     • pozdní = jagellonská = vladislavská

 

• 5) nejstarší literatura
  9. a) staroslověnské písemnictví Velké Moravy (9. stol)
     • 863- Konstantin a Metoděj: pozval je Rastislav, aby dále šířili a upevňovali křesťanství a jazyk
     • staroslověnština: umělý jazyk vytvořený na základě nářečí, kterým se hovořili kolem Soluně; zde žili Slované; hlaholice(hlavně u nás) a cyrilice; zavedli do bohoslužby, dosud latinské, slovanský jazyk
     • dílo:
  10. překlady z latiny do staroslověnštiny: překlady evangelií; právní texty: Konstantin: Byzantský občanský a trestní zákoník = zákoník sudnym ljudem; kněžský zákoník: Monokánon; Kyjevské listy: zachovaly se jen zlomky; překlad bohoslužby z latiny do staroslověnštiny, hlaholice
  11. původní práce: Proglas: veršovaná předmluva k překladu evangelií, zdůrazňuje vzdělání, bohoslužbu a význam psaného slova v národním jazyce
  12. Život Konstantinův a Život Metodějův: toto napsali jejich žáci

 

1. b) latinská a staroslověnská literatura(10.-11. stol)
   • legendy = hageografie, čerpaly ze života prvních českých světců: václavské a ludmilské legendy
   • ve staroslověnštině vznikly tyto dvě legendy: 1. staroslověnská legenda o sv. Václavu z 10. stol.;; 2. staroslověnská legenda o sv. Václavu z 11. stol.
   • v latině: tzv. Kristiánova legenda – neznámý autor, vrcholné dílo
   • písně: Hospodine pomiluj ny, počeštěná podoba, původně staroslověnská píseň, všeobecně oblíbené, národní dílo,; zpívala se při slavnostních příležitostech; za vlády Karla IV. došlo k oživení staroslověnské liturgie: součást korunovačního obřadu, přepis této písně je z doby Karla IV.
   • sázavský klášter: centrum staroslověnské vzdělanosti, opat Prokop, Přemyslovci nebyli nakloněni staroslověnské liturgii, žáci Konstantina a Metoděje jsou vyhnáni

 

2. c) latina začala vytlačoval staroslověnštinu (12.- polovina 13. stol),
   • latinské písemnictví
   • legendy: svatováclavské, prokopské, legendy o sv. Vojtěchovi i o Cyrilovi a Metodějovi
   • kazatelství: opatovický homiliář: sbírka kázání
   • kroniky: Kosmova kronika (12.stol)
   • první latinsky psaná česká kronika
   • Kosmas byl kanovník pražského biskupství (12.stol), velice vzdělaný, vysoká stylistická úroveň textů; kronika psána latinsky, próza prokládána verši, své vyprávění oživuje citáty antických autorů či zábavnými historkami nebo dialogy; rozlišuje bájivá vyprávění starců: zaznamenává staré pověsti, hodnověrné zprávy očitých svědků a vlastní zkušenost
   • Kosmovi pokračovatelé: kanovník Vyšehradský, kanovník Vincentius, opat Jarlouch, mnich sázavský

 

3. d) první česky psané památky (poloviny 13. stol)
   • poč. 13. stol první česky psaná věta v latinském textu zakládající listiny litoměřické kapituly;;; kratičké a neuctivé charakteristiky mnichů vepsala neznámá řeholnice do chorální knihy kláštera sv. Jiří v Praze
   • glosy: vpisky do latinského textu
   • překlady modliteb, částí bible: žaltáře, evangelia
   • písně: Svatý Václave: druhá nejstarší píseň v českém jazyce z 11./12. stol.: sv. Václav je oslavován jako patron země a nebeský rytíř

 

4. e) čeština jako plnohodnotný lit. jazyk (do pol. 14. stol)
   • rozvíjí se česky psaná literatura
   • laizace literatury: účast šlechty na lit. životě, světské náměty
   • česká literatura
   • rozvíjela se legendistika: biblická tématika: život Ježíše Krista, Panny Marie, např.: Apokryf o Jidášovi (epika)
   • duchovní lyrika: Ostrovská píseň napsaná v kodexu (=soubor textů) Ostrovského kláštera u Davle; Kunhutina modlitba, napsaná v breviáři (=modlitební kniha) abatyše Kunhuty
   • epika duchovní: legendy, veršovaná epika, apokryfy
   • epika světská: Alexandreida, Dalimilova kronika
   • Alexandreida (veršovaná navazuje na dřívější Alexandreidy) z 13/14. stol., postava Alexandra Velkého, zachyceno středověké prostředí, dochovaly se různé zlomky: Českobudějovický, Svatovítský zlomek, dochovalo se 3000 veršů zlomků, původně 8 500
   • Dalimilova kronika: 1.česká veršovaná kronika ze 14.stol.
   • latinská literatura na našem území
   • legendistika – sv. Prokop, Anežka
   • kronikářství – Zbraslavská kronika, opat ze Zbraslavského kláštera
   • německá literatura:
   • milostné verše Václava II., německá Alexandreida: Ulrich von Etzenbach, epos Tristan a Isolda

 

Svatováclavská tradice v české literatuře: lidé se v těžké době obracejí k naději, k sv. Václavovi

• 1) Staroslověnské legendy
• 2) Kristiánova legenda: latinsky
• 3) píseň Svatý Václave: sv. Václav je oslavován jako patron země a nebeský rytíř
• 4) Karel Toman: Září (2.pol. 20.stol.): sbírka Měsíce ( z r. 1918), období 1. světové války
• 5) František Halas: Praze (2.pol. 20.stol.): sbírka Torzo naděje z roku 1938, básník v ní reagoval na ohrožení naší země německým fašismem
• 6) Petr Skoumal: Neopouštěj nás: Písňový text z konce osmdesátých let 20. století odráží oživené politické dění v Československu. Vládnoucí režim rozháněl vodními děly protestní shromáždění vodními děly, jež se mj. konala v Praze u sochy sv. Václava

 

 

6) literatura doby lucemburské

1. Historický a kulturní vývoj

• rok 1310 nástup Lucemburků na český trůn
• rok 1400 – 1470 doba husitského hnutí; 40. – 70. léta doznívání husitských myšlenek
• vláda Karla IV.: období rozvoje a rozkvětu
• r. 1340 arcibiskupství v Praze – Arnošt z Pardubic
• 1348: založení Karlovy univerzity: první vysoká škola ve střední Evropě
• doby gotická, na závěr renesance; gotické deskové malířství

 

2. Literatura a její vývoj

• literatura doby Lucemburské
• literatura husitská
• vzniká jak latinská tak i česká literatura

• laicizace literatury: čtenáři i spisovatelé se rozšiřují i do řad šlechty a měšťanstva

 

• LATINSKÁ LITERATURA
• Karel IV.: významný panovník, vzdělaný, také sám psal
• Vita Caroli: Karla IV. napsal svůj životopis: zážitky z dětství, kdy žil v cizině a počátky pobytu v Čechách
• Legenda o sv. Václavovi: navazoval na české tradice
• je spoluautorem Korunovačního řádu (píseň Hospodine pomiluj ny) a Karlova majestátu
• latinská kronika Přibíka Pulhavy z Radonína: na této kronice spolupracoval i Karel IV.
• Bartoloměj z Chlumce = Klaret: napsal 3 veršované slovníky (veršovaní pro snazší zapamatování); latinské pojmy vysvětluje českými slovy

 

• ČESKÁ LITERATURA
• POEZIE
• Duchovní lyrika: texty: písně: Buoh všemohoucí; Jezu Kriste, Ščedrý kněže
• Světská lyrika: milostná lyrika: Dřevo se listem odievá;; svítáníčka
• Duchovní veršovaná epika: legendy
• Legenda o svaté Dorotě
• Legenda o svaté Kateřině: nový symbolický význam barev (bílá: naděje, nevinnost; modrá: věrnost; zelená: boží přízeň, klid, radost; černá: smrt; žlutá: svatozář; červená: láska);; děj se odehrává v Alexandrii, Kateřina odmítá všechny své nápadníky, dala přednost utrpení, mučení a lásce ke Kristu;; erotická milostná mystika: láska ke Kristu, zasnoubení s Kristem;; autor odkazuje k eposu Tristan a Isolda
• Legenda o svatém Prokopovi: vůči Legendě o sv. Kateřině se liší hlavně stylem psaní: stylisticky vyspělejší text – Legenda o sv. Kateřině; Prokopova legenda určena pro širší publikum
• Světská veršovaná epika: např.: Tristram a Izalda; námět: láska
• Satirické básnictví: satira
• Hradecký rukopis: dvě části: Desatero kázanie božie: jak a kdo porušuje přikázání;; Satiry o řemeslnících a konšelích: ukázka Pekař;; název podle místa nálezu: Hradec Králové, autor neznámý;; v rukopise se objevila bajka o Lišce a džbánu
• Podkoní a žák: spor mezi studentem a panským sluhou
• Spory: vody s vínem; duše a těla
• Žákovská poezie: studenti: makarónská poezie: verš český se střídá s veršem latinským;; Píseň veselé chudiny

 

 

• PRÓZA
• Tkadleček: řeší závažné filozoficko-teologické otázky (existence zla, svoboda lidského jednání;; vysoká stylistická úroveň textu
• do literatury se dostává zábavný prvek
• Překlady cestopisů: Marco Polo: Million a Mandeville
• Příběhy ze života rytířů (z Německa): text Štilfríd a Bruncvík
• Zábavná četba: Trojánská kronika: roku 1468 první česky tištěná kniha, byla vytištěna v Plzni; vypráví o trójské válce, dobrodružný román
• Tomáš Štítný ze Štítného: z jižních Čech, pochází ze Štítného u Jindřichova Hradce, původní díla psal pro poučení svých dětí, psal česky ale o náboženských věcech – psaní traktát
• Texty sestaveny do souborů: Knížky šestery o obecných věcech křesťanských;;Řeči besední;; Řeči nedělní a sváteční: první česká postila
• Traktát = vysvětluje náboženské otázky
• Postila = soubor kázání; vzniklo ze lat. slova post illa verba = po těchto slovech (po slovech z evangelia čtených při bohoslužbě)

 

• DRAMA
• Staročeské drama: náboženský obsah, náměty: nejdříve Kristova smrt a vzkříšení;; u nás už ve 12.stol se hrálo toto drama v klášteře sv. Jiří na Hradčanech;; nejprve se hrálo v klášterech a kostelech, později na tržištích a náměstích (světský prvek do dramatu vnesli studenti, kteří se podíleli na zinscenování her);; s ohledem na publikum neznalé latiny se střídali verše latinské a české;; veršované drama
• Mastičkář: světský prvek, mistr Mastičkář na tržišti vychvaluje své masti a tři Panny Marie si je kupují, aby jimi pomazali Kristovo tělo, jeho pomocníci znevažují mastičkářovi léky i jeho samotného

 

 

7) literatura doby husitské

• Na husitské hnutí mnoho názorů: přineslo něco dobrého: např. se všichni naučili číst, ale také špatného: ničení památek a měst
• Snaha o reformaci církve (rozkoly mezi papeži, existují vzdoropapežové; odpustky …) a společnosti: John Wycliffe: kritizuje církev, církev jeho myšlenky zavrhnula; Konrád Waldhauser: tyto snahy se objevují v jeho kázáních, kázal latinsky a německy; Jan Milíč z Kroměříže: kázal česky; Matěj z Janova: kázal latinsky
• Mistr Jan Hus:
• Život: narodil se 1370 v Husinci; vystudoval Karlovu univerzitu, později zde učil; kázal v Betlémské kapli v češtiny; kázal myšlenky Johan Wycliffa – ty byly církví zavrhnuty; upálen v Kostnici r. 1414
• Dílo: psal latinsky a česky
• O církvi: latinský spis, jeho reformní názory
• Výklad Viery ( Věřím v Boha), Desatera a Páteře (Otčenáše; z lat. Pater noster = otče náš): dílo napsáno česky
• Knížky o svatokupectví: kritika odpustků, nesouhlas s obsazováním církevních úřadů za peníze
• Postila
• Dcerka: spis byl určen ženám
• O pravopisu českém: latinsky psaná práce;; psaná čeština se přibližuje hovorovému jazyku;; zjednodušení českého pravopisu – místo spřežek diakritická znamínka (háčky – původně tečky, čárky)
• Listy přátelům: dopisy psal přátelům po odchodu z Prahy, zejména za pobytu v Kostnici, obhajoba svého učení

 

• Husitská literatura: žánry
• nevzniká zábavná literatura
• aktualizace žánrů: píseň, kronika, kázání
• vzniká literatura převážně v českém jazyce
• 15.století – překlady Bible: znalost čtení a psaní i mezi prostými řadovými příslušníky církve
• píseň:
• při obřadech (duchovní písně): např.: autor Jan Hus: Navčeš nám Kriste; Králi slavny doby
• bojové písně: Ktož jsú boží bojovníci, autor Jan Čapek; nachází se v Jistebnickém kancionálu: jedním z autorů některých písní je také Jan Hus: jsou zde písně latinské a české (Jistebnice v jižních Čechách)
• biblická tématika: Povstaň, povstaň,veliké město pražské
• kázání:
• Jeroným Pražský: přinesl do Čech z Anglie Viklefovy spisy, byl rovněž upálen v Kostnici
• Jakoubek ze Stříbra: zavedl přijímání pod obojí;; kázal v Betlémské kapli
• Jan Želivský: Iniciátor defenestrace
• Václav Koranda
• kroniky
• latinské kvůli propagaci
• Vavřinec z Březové: (kronika původně v latině); stoupenec pražanů – umírněnější husité;; kronika Koruny české;; Husitská kronika
• Mikuláš Biskupec z Pelhřimova: píše latinsky, stoupenec radikálnějšího hnutí = taborité;; Táborská kronika
• Budyšínský rukopis: autor neznámý, patří k umírněnějším pražanům
• v této době vznikají také díla protihusitské strany: Protihusitská strana
• báseň Václav, Havel a Tábor

 

• Doba doznívání husitských myšlenek
• vláda Jiřího z Poděbrad: cestuje po Evropě
• vznikají cestopisy: Deník Václava Šaška z Bířkova: z tohoto románu vychází Jirásek
• Petr Chelčický (asi 1390 – asi 1460), narodil se v Chelčicích v jižních Čechách, psal postily a traktáty
• Postila: v první části vyjadřuje nesouhlas s církví, jejím bohatstvím, odpustky atd., a v druhé části odsuzuje jednání husitů: válčení a ničení
• O trojem lidu: neoprávněnost nadřazování šlechty a duchovních nad sedláky a nevolníky, myšlenka rovnoprávnosti všech stavů velmi pokroková, kázal žít v chudobě a prostotě
• Sieť viery pravé: kritika papeže a císaře, síť víry zabírá co nejvíce lidí, je trhána hříšníky
• O boji duchovním: duchovní stav, šlechtici, poddaní, vyjadřuje soucit s podmanými, odmítl jakýkoli boj a fyzické násilí: boj pouze na duchovní úrovni
• Jeho stoupenci vytvořili novou církev: jednota bratrská: oslovují se bratři a setry, odmítají světské zákony, Bible: měřítko všeho, odmítali vzdělání, službu ve vojsku