Vývoj světové a české fantasy a sci-fi literatury

SCI-FI

 – literární žánr (science fiction – vědecká próza, vědecké literární dílo; vědecko fantastická literatura), zobrazující hypotetický svět s pomocím vědeckých objevů

• – jak by svět v budoucnu při určitém vývoji techniky vypadat
• – děj zařazen do budoucnosti (většinou), vývoj techniky velmi posunut dopředu
• – vznik na konci a poč. 20.století, nové vynálezy, celá řada lidí se snaží předpovědět jak bude ten svět v budoucnosti vypadat
• – v dílech se odráží euforie z techniky, ale i obavy z ní (možné války mezi světy, tragické záležitosti, riziko střetu civilizací, …)
• – díla si zakládají na reálnosti, racionální základ
• – tvoří alternativní světy, věrohodné, ověřené dosavadními vědeckými postupy
• – děje se odehrávají na tajemných vzdálených místech (vzdálené planety, vesmírné rakety, cesty do středu země), neprobádaná místa
• – můžeme uplatňovat svou fantazii
• – hrdinové – i roboti a nereálné postavy, kosmonauti, vědci
• – kombinace utopie (vize dokonalého světa v budoucnosti) a dobrodružného románu („Hvězdné války“)

• – Dva typy
  • – filozofické – problémy světa v budoucnosti (Herbet George Wells), musí se u toho přemýšlet – „Válka světů“
  • – dobrodružné – Jules Verne (považován za zakladatele Sci-fi), i pro děti (19.stol.), „Dva roky prázdnin“ – dobrodružné, „Cesta za 80dní kolem světa“ – spíše dobrodružné, „20tisíc mil pod mořem“, „Ocelové město“, „Cesta na měsíc“ – užití raket)
• – předchůdci už v 17.století (1818 – Mary Shalleyová – „Frankenstein“)

• – dvě hlavní centra
  • – spojené státy
  • – sovětský svaz

• – Tvůrci: Isaac Asimov – formulace zákonů robotiky; Arthur Charles Clarke – „Vesmírná Odyssea“ – i zfilmováno

• – po 2.sv válce – Peter Bouille – „Planeta opic“

• – Díla často výchovná funkce, oslavování etnických vývojů
• – vznikají kvalitní díla – „Solaris“ (Stanislav Len)
• – východní blok – Bulgakov
• – v poslední době se rozvíjí nová sci-fi: Kyberpunk (hrdina z okraje společnosti, často hacker, snaží se přežít ve světě) – Edward Gibbon
• – století – sci-fi má také kontakty s komixy („Superman“, „Batman“)

Česká sci-fi

• – Svatopluk Čech – „Výlet pana Broučka do měsíce“ – prvky sci-fi
• – mezi válkami první opravdový tvůrce – M. Troska (vl.jménem Jan Matzal) – „Kapitán nemo“
• – po 2.sv.válce – Ludvík Souček – dobrodružná sci-fi (ovlivnění civilizací) – „Cesta slepých ptáků“
• – Josef Nesvatba – „Einsteinův mozek“ – více filozofické
• – filmová – humorná sci-fi – „Zítra vstanu a opařím se čajem“, „Návštěvníci“

FANTASY

• – neuvěřitelné světy jako sci-fi, založeno na použití fantazie
• – žánr fatastické literatury, inspirace dávnými mýty (=na co si lidé nedovedli odpovědět, psali o tom, náboženské), středověkými pověstmi
• – citovost, pohádkovost („Pán prstenů“), není racionální základ
• – proti technice je zde mystika a magie
• – mystika, nadpřirozeno (duchové, skřítkové, draci, …) – není reálný pohled na svět
• – postavy – hrdina, jeho učitel, druh který je hloupější, event. Fatastická bytost
• – „Nekonečný příběh“ – kombinace reálného a nereálného světa
• – téma cesty (hrdina musí vykonat nějakou cestu, překonat překážky, aby došel k cíli)
• – uplatňuje se ve hrách – počítačové, stolní, … (Dračí doupě)
• – rozvíjí se pomaleji než sci-fi, popularita až 20.stol.
• – 1937 –R.R.Talkien – „Hobit“, kamarád s Lewisem
• – 1950 – Clive Staples Lewis – „Narnie“ (zfilmováno)
• – epické fantasy – vyprávěny příběhy založeny na nějakém putování
• – do Evropy se dostává hrdinská fantasy – tvůrce Robert Ervin Howard („Connan“) – zfilmováno; hrdina – ideální hrdina putuje světem a snaží se plnit nějaké úkoly, používá také své neuvěřitelné síly

• – současná doba – spíše humoristická a satirická – Terry Pratchet
• – Sapkovski – „Zaklínač“
• – Jiří Kulhánek – „Divocí a zlí“