Humor a satira v české literatuře 19. a 20. století
( hlavní osobnosti: Havlíček, Hašek, Jirotka, Poláček )
Humor a satiru můžeme v naší literatuře sledovat již od 14. století.
Mezi základní žánry patří:
- satira – umělecké dílo odsuzující výsměchem, sarkasmem, ironií, vtipem a nadsázkou
- záporné lidské vlastnosti, společenské jevy, vztahy mezi lidmi atd.
- píseň
- aforismus
- epigram
- alegorický epos
- humoristická povídka
- humoristický román
- parodie
- apokryf
- pamflet
- veselohra
- fraška, satirická komedie
- groteska
- anekdota Za reprezentanty české satiry můžeme považovat: Josef Kainar, Ivan Vyskočil, Milan Uhde, Václav Havel.Tradice nesatirická je charakteristická laskavým, idylickým, poetickým či recesním humorem a je daleko širší:
- Mastičkář, Karel Havlíček Borovský, Jaroslav Hašek, Jiří Voskovec a Jan Werich,
- Rozpor mezi tragickým a komickým se uplatňuje v humoru v různých etapách společenského vývoje v různé síle.
- od Národního obrození ( Štěpánek, Klicpera, Tyl )
- přes 80. a 90. léta 19. století ( Vrchlický )
- meziválečné období ( Čapek, Vančura, Poláček )
- až po současné autory ( Miroslav Horníček ). V počátcích Národního obrození usilují mnozí autoři o humor a satiru:v próze: Václav Matěj Kramerius ( Knížky lidového čtení ) V závěru Národního obrození se rozvíjí žánr veselohry: V. K. Klicpera – Divotvorný klobouk, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast, Zlý jelen Hlavní postavou zde je:Karel Havlíček Borovský (1821 – 1856)
- Politická satira se uplatňuje zejména v období realismu.
- Josef Kajetán Tyl – Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, Strakonický dudák
- Jan Nepomuk Štěpánek – Pivovar v Sojkově
- Prvním teoretikem českého humoru se stal Josef Jungmann dílem Slovesnost.
- v dramatu: Václav Thám, Matěj Kopecký.
- v poezii: Šebestián Hnědkovský, F. L. Hek, F. L. Čelakovský, Ján Kollár
- narodil se v Borové u Přibyslavi, zemřel v Praze
- vystudoval gymnázium v Německém Brodě, pak studoval filosofii v Praze
- v roce 1841 byl vyloučen z kněžského semináře pro četbu Husovy Postily
- pod vlivem J.Kolára studoval slovanské jazyky a literaturu.
- od roku 1842 byl vychovatelem v Moskvě. Zde se přesvědčil, že slovanská idea se nemůže uskutečnit ve světě velkých sociálních protikladů a národnostní nesnášenlivosti.
- v roce 1844 se vrátil do Prahy, kde se stal redaktorem Pražských novin ( příloha Česká včela )
- založil politický deník Národní noviny ( do roku 1850 ). V této době hájil politiku českých liberálů a austroslavistů ( Palacký, Šafařík ). Stál v opozici proti absolutistické vládě
- v roce 1849 byl poprvé postaven před soud pro napadení Oktrojované ústavy, ale byl osvobozen
- od roku 1850 vydával v Kutné Hoře dvakrát týdně protivládní a proticírkevní časopis Slovan. Za tuto činnost byl v roce 1851 znovu souzen a znovu osvobozen. Brzy byl ale deportován do Brixenu, zde byl internován až do roku 1855. Zde onemocněl a roku 1856 v Praze zemřel. Jeho pohřeb se stal národní manifestací proti absolutismu a germanizačnímu útlaku.
- jako novinář stál od počátku na straně liberálů. O tom svědčí knižní výbor jeho novinových statí Duch národních novin. Jeho články vynikají zejména satirickou útočností, odvážnou kritičností a přesným vtipným výkladem
- proti církvi je zaměřen výbor statí ze Slovanu Epištoly kutnohorské
- do jeho publicistiky dále patří Obrazy z Rus, otiskované v letech 1843 – 1846 v: Květech časopisu Českého muzea.
- Knižně vyšly až roku 1904.
- České včele
- poezii psal Havlíček už za pobytu v Rusku, znal dobře lidovou slovesnost ohlasu Čelakovského i jiných básníků, znal dílo Lessingovo a Puškinovo. I v jeho poezii je zřetelný vliv lidové poezie.
- jeho nejoblíbenějším útvarem byl epigram ( krátká satirická báseň s vyhrocenou pointou ). Napsal okolo 200 epigramů, které podle zaměření rozdělil: Církvi
Králi
Vlasti
Múzám
Světu
Část jich nesměla být po roce 1848 publikována.
- největší satirické skladby vytvořil v Brixenu:
Tyrolské elegie – o jeho zatčení a deportaci do Brixenu.
Král Lávra – na motivy irské pohádky.
- Křest svatého Vladimíra – parodie na carský absolutismus.
Jana Nerudy
- májovec
- u něj se prolíná ironie a satirický tón celým dílem, zejména v: Balady a romance a v povídkách: Povídky malostranské
- ve fejetonech: sbírka Žerty hravé a dravé
- básnických sbírkách: Hřbitovní kvítí
František Ferdinand
- jeho dílo vyniklo v oblasti historických veseloher z pražského prostředí Šamberka: Jedenácté přikázání
Podskalák
Svatopluk Čech
- ruchovec
- uplatnil satiru ve zvířecím eposu Hanuman nebo v satirické alegorii Pravda.
- v próze získal největší oblibu Pravý výlet páně Broučkův do Měsíce a parodie na dobové utopické romány Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století. Jaroslav Vrchlický
- lumírovec
- zaujal veselohrou Noc na KarlštejněV období kritického realismu převažuje v humoru téma historické a venkovské:Ladislav Stroupežnický – Naši furianti ( veselohra )František Gellner – Po nás ať přijde potopa Pohádky z naší vesnice ( parodie na současný politický život ). Ve 20. století se humoru a satiry užívá zcela programově jako jednoho z nejpůsobivějších prostředků, který ovlivňuje posluchače a čtenáře.
- V 1. pol. 20. století najdeme humor a satiru v různých žánrech:
- Viktor Dyk – Satiry a sarkasmy
- Josef Svatopluk Machar – Satirikon ( sbírka básní )
- Karel Václav Rais – Pantáta Bezoušek
- v poezii: zde je humoru a satiry užito jen minimálně ( např. Vítězslav Nezval )
- v próze: zde představuje vrchol satirický román Jaroslava Haška: dále – Můj obchod se psy a jiné humoresky Shovívavý humor, zaměřený na duše zlodějíčků a dobráckých strážců zákona, představují díla Povídky z druhé kapsy
- Karel Poláček: Dům na předměstí
- Satirami na maloměsto se prosadil:
- Karla Čapka: Povídky z jedné kapsy
- K poetismu se blíží Vančurovo Rozmarné léto ( humoristické vyprávění z maloměšťáckého prostředí ).
- Dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona
- Osudy dobrého vojáka Švejka ( odsuzuje válku )
Okresní město
Michelup a motocykl
Muži v ofsajdu
Bylo nás pět
Další představitelé:
Ignát Hermann: U snědeného krámu – naturalistické dílo, zachytil zde svoje
zkušenosti z učení.
Otec Kondelík a ženich Vejvara – ukazuje, že šťastný život
se dá prožít za každých
okolností.
Eduard Bass: Klapzubova jedenáctka – román pro mládež.
Cirkus Humberto – oslavuje píli, poctivost a solidaritu českého
člověka.
Jaroslav Žák: Trampská trilogie:
1) Vzpoura na parníku Primátor Dittrich
2) Dobrodružství šesti trampů aneb Nové pověsti české
3) Z tajností židovského podsvětí
– zde uplatnil trampský humor.
Študáci a kantoři ( film M. Friče – Škola, základ života )
Cesta do hlubin študákovy duše ( také zfilmováno )
– díla ze studentského prostředí.
Václav Lacina: Čtení o psaní aneb Spisovatelem snadno a rychle
– uplatnil asociativní představivost a dadaismus.
Panstvo se baví – humorně laděný románový cyklus.
Zdeněk Jirotka: Saturnin
Muž se psem
– humorné romány, které vyšly za okupace.
divadelní komedie: mají různou podobu:
- Satira na lidské vlastnosti: Karel Čapek: Loupežník
bratři Čapkové: Ze života hmyzu
- Komedie z městské periferie: František Langer: Obrácení Ferdyše Pištory
- Jazyková komika: Jiří Voskovec a Jan Werich: West pocket revue
- Politická satira ( ve 30. letech ): Jiří Voskovec a Jan Werich: César
Kat a blázen
Těžká Barbora.
Poválečné období ( po roce 1945 )
poezie:
- vážné téma opustila až v 60. letech v písňových textech Jiřího Suchého, Jana Vodňanského, v Kainarově sbírce, kritizující maloměšťáka Člověka hořce mám rád a ve výboru Kainarových písňových textů Miss Otis lituje.
- v 70. letech píše Jiří Žáček svoje básně s prvky černého humoru, parodie a recese:
Mezi řečí
Aprílová škola
próza:
- vyniká jazykovými hříčkami a groteskní nadsázkou dílo Ivana Vyskočila:
Vždyť přece létat je tak snadné.
- černý humor ožívá v řadě próz Bohumila Hrabala: Obsluhoval jsem anglického krále.
- jemný humor je vlastní: Miroslavu Horníčkovi: Chvála pohybu
- Františku Nepilovi: Lípová alej.
- satiry a grotesky představují díla Vladimíra Škutiny: Prezidentův vězeň
Na hradě plném bláznů.
- metodu podobenství užil Milan Uhde ve hře Král Vávra, která je inspirována Havlíčkem.
- absurdní parodii představují hry Václava Havla: Zahradní slavnost Semafor ( Suchý, Šlitr, Šimek, Grossman, Dvořák, Krampol )Vecerní Brno ( jen humor a satira )Husa na provázku ( dnes Na provázku )
- Divadlo Járy Cimrmana
- H – divadlo
- Divadlo Y
- Humoru a satiře se od 60. let daří zejména v divadlech malých forem:
- Vernisáž.
Sklep
Satiru rozvíjejí i písničkáři: Nohavica
Hutka
Nos
Janík
Humor a satiru najdeme i v exilové a samizdatové literatuře.