Vyšší rostliny (Cormobionta)

podříše: VYŠŠÍ ROSTLINY (Cormobionta)

-převážně autotrofní (druhotně též heterotrofní) eukaryotické organismy

-vyvíjely se jako součást zelené větve rostlin (ze starobylých řas v kambriu)

-tělo(kormus) má soustavu vodivých, krycích a zpevňovacích pletiv

-přechod k životu na souši – vznik kořenů

-oddělení: rhyniophyta, mechorosty, plavuně, přesličky, kapradiny, lyginodendrophyta,

cykasy, jinany, jehličnany, krytosemenné

Ryniofyty (Rhyniophyta)

-nejjednodušší, meší keřovitý vzrůst, silur a devon

-tělo tvořil jen stonek s hadrocentrickým cévním svazkem

-podzemní části(fce kořene)-rhizomoidy

-nadzem.č.-mezomy –větví se do telomů

-telomy byly buď sterilní(asimil.fce) nebo fertilní(zakončené výtrusnicemi)

-ve výtrusnicích meioza – nepohybl.1n spory – z nich vyrůstaly hapl. gametofyty (nesly pohl.

orgány) – samčí 1n pohl.b.+ samičí p.b.= 2n zygota – z ní vyrůstal 2n sporofyt s výtrusnicemi

-rodozměna(metageneze) izomorfická =gametofyt a sporofyt se nelišily velikostí ani tvarem

-telomová teorie –vznik listů zplošťováním telomů

Mechorosty (Bryophyta)

-vodivá pletiva na omezeném stupni vývoje nebo druhotně potlačena

-převládá gametofyt nad sporofytem (pozn.u všech dalších oddělení je tomu již naopak)

-vývojově starší- lupenitá stélka

-vývojově mladší-stélka rozlišena na příchytná vlákna(rhizoidy), lodyžku(kauloid) a lístky (fyloidy)

-gametofyt –gametangia: -samčí –pelatky/antheridia

-oplození ve vodě nebo vlhkém prostředí; z oplozené vaj b.(zygoty) vyrůstá sporofyt

-sporofyt = štět s tobolkou(výtrusnice) -1n spory- prvoklíček(protonema) – stélka

třída játrovky

-porostnice mnohotvárná- dvoudomé laločnaté gametofyty (samčí terče s pelatkami a samičí

terče se zárodečníky

třída mechy

-gametofyt jednodomý nebo dvoudomý

-ploník obecný(Polytrichum commune –viz na zdi v bioši ) –u nás nejběžnější

-bělomech sivý, měřík příbuzný,..

-rašeliník(Sphagnum)-v mokřinách

-samičí –zárodečníky/archegonia –obs.po 1 vaj.buňce

zadržují

význam:-ochrana půdy před erozí

-evoluce:teorie vzniku mechorostů regresivním(zpětným) vývojem z primitivních kapraďorostů

-kapradiny, přesličky, plavuně = kapraďorosty -heteromorfní matageneze

-rostliny na bázi odumírají, na vrcholu stále dorůstají; z odumřelých částí se vytváří

rašelina

-lístky obs. úzké buňky s chloroplasty (chlorocysty), kolem nich velké odumřelé b.

s otvory(hyalocysty)-za sucha vyplněny vzduchem,za mokra vodou, kterou dlouho

-ovliv.vodohospodářský režim krajiny

-rašelina

– 1 –

Plavuně (Lycopodiophyta)

-už převaha sporofytu

-plavuň vidlačka- tenký, vidličnatě větvený stonek s adventivními kořeny

-asimilační lístky(trofofyly)

-výtrusné l.(sporofyly)

-prvoklíček (prokel)

-chráněné

-evoluce: z ryniofyt, největší rozmach v devonu a karbonu, dnes jen bylinný vzrůst

Přesličky (Equisetophyta)

-dnes bylinný vzrůst

-vytrvalá bylina, sporofyt přečkává v zemi článkovaným oddenkem

-nezelené jarní lodyhy-výtrusný klas, po vyprášení výtrusů zasychají

-zelené letní lodyhy –vyrůstají z oddenku v létě

význam: -polní plevel

-letní lodyhy – léčivky

-mírně jedovaté – postřiky proti houbám a roztočům

ev.:z ryniofyt

-přeslička rolní, př.lesní, př.poříční

Kapradiny(Polypodiophyta)

-byliny nebo dřeviny; nečlánkovaný,často zakrnělý stonek(někdy jen ve formě oddenku)

-velké složené listy (trofosporofyly)-asimil.i výtrus.fce

-kapraď samec (Dryopteris filix-mas – též na zdi, kdo to neví, neodmaturuje )

-plazivý oddenek s adv.kořeny

-velké slož.listy, na rubu kupky výtrusnic krytých blanitými ostěrami

-stěna výtrusnic má prstenec ztloustlých buněk – sucho-uniká z nich voda – pnutí- puknutí

výtrusnice a vyprášení výtrusů —prokel – jednodomý gametofyt

-papratka samičí, hasivka orličí, sleziník červený, osladič obecný, jelení jazyk,..

-žebrovice různolistá –rozlišeny sporofyly a trofofyly

-nepukalka vzplývavá –bezkořenná, vodní

ev.:z ryniofyt

r.nahosemenné -r.lyginodendrové, cykasy, jinany, jehličnany

-gametofyt u nich již není schopen samost. existence a stává se součástí sporofytu

-nedokonalá ochrana vajíček

-ve druhot. dřevě jako vodivé elementy pouze cévice(tracheidy)

-vývoj z ryniofyt; nahosemenné v devonu = prvosemenné rostliny

-2 vývoj.větve podle velikosti a složení listů: -jehličnany, jinany (malé, celistvé)

-z lyginodendrofyt se pravděp.vyvinuly krytosemenné r.

Lyginodendrophyta

-karbon-křída; vzhled stromovitých kapradin; primitiv.vajíčka

-výtrusy mají 4 pentlice(haptery)-při změně vlhkosti vzduchu se vzáj.proplétají

a jsou unášeny větrem;výtrusy jsou rozlišené na samčí a samičí(gametofyt dvoud.)

-asimil.fce; vytvoří zásobní látky, kt. jsou poté skladovány v oddenku a využity

pro vytvoření jarních lodyh v příštím roce

-vzácně na rybnících, hojně v akváriích

-lyginodendr.,cykasy (velké, členěné/složené)

– 2 –

Cykasy (Cycadophyta)

-dřeviny větš.stromového vzrůstu

-zpeřené listy obvykle nahromaděny na vrcholu kmene

-plodolisty(megasporofyly) a tyčinky(mikrosporofyly) tvoří oddělené soubory; někt.druhy dvoudomé

-nejv.rozvoj v druhohorách; dnes v tropech a subtropech

Jinany (Ginkgophyta)

-Jinan dvoulaločný(Ginkgo biloba)-jediný zástupce

typické dvoulaločnaté listy

-dvoudomý strom, opadavý

-tyčinky(mikrosporofyly) vyrůstají z brachyblastů jako jehnědovité soubory

-plodolisty(megasp.) nesou 2 vajíčka –jedno se po oplození mění v kulaté semeno

-okrasná dřevina v parcích, léčivé účinky

Jehličnany (Pinophyta)

-drobné lístky – jehlice

-mikrosporofyly a megasp. tvoří oddělené šištice; některé druhy dvoudomé

-samčí květy =šištice tyčinek, na každé 2 prašná pouzdra(výtrusnice)- v nich pylová zrna(samčí

mikrospory)

-samičí květy =šištice plodolistů, nesoucích po 2 nahých vajíčkách

pylová zrna –vznik meiozou mateř.buněk v praš.pouzdrech

-několik buněk proklových, velká vegetativní b., menší generativní b.(rozmn.)

-obal-blána exina – vyfouklá ve 2 vzdušné vaky

vajíčka – 1 obal (integument),uzavírá až na klový otvor mnohobuněčný 2n nucellus

-1 buňka nucellu se nápadně zvětší a meioticky se dělí – 4hapl.b.(makrospory)-

-3 menší zanikají, 1 makrospora se mění na zárodečný vak, jehož jádro se mnohonásobně

dělí a po vzniku přehrádek dává vznik samičímu proklu,ve kterém se na bližší straně ke

klovému otvoru vytvoří 3-6 zárodečníků,obsahujících po 1 vaječné buňce.

opylení a oplození:

-zralá vajíčka vylučují z klového otvoru polinační kapku, na které se zachycují pylová zrna

roznášená větrem – pyl vtažen dovnitř, otvor klový se uzavře a pyl klíčí v pylové láčky, kt.

prorůstají nucellem k zárodečníkům – generativní buňka mikrospory se rozdělí -2 nepohybl.

spermatické b. – menší zaniká, větší oplodní vaj.buňku v zárodečníku – 2n zygota – zárodek

(embryo) s větším počtem děloh

-vajíčko se přemění na křídlaté semeno

-samičí šištice se po oplození zvětšuje, dřevnatí a promění v plodní šišku

-borovice lesní (Pinus sylvestris), b.černá (P.nigra), b.kleč-kosodřevina, b.vejmutovka

-smrk ztepilý (Picea abies)

-jedle bělokorá (Abies alba)

-modřín opadavý (Larix decidua)

-douglaska tisolistá

-kryptomerie japonská

-sekvojovec obrovský –nejvyšší strom

-tisy, zeravy(thuje), cypřišky, jalovce

význam: -výrazně ovlivňují klima krajiny a vodohospod.režim

-dřevo,..

– 3 –