Krytosemenné rostliny
(MAGNOLIOPHYTA)
1. Vznik krytosemennosti:
-V první polovině druhohor (podnebí v juře bylo chudé na srážky, potlačilo květenu
zastoupenou cykasy, jinany a jehličnany, a umožnilo rozšíření KS, kt. byly lépe
přizpůsobeny suchozemským podmínkám.
-V dalším vývoji se KS rozdělily na: – Jednoděložné rostliny
– Dvouděložné rostliny
2. Obecná charakteristika:
-Většinou autotrofní byliny nebo dřeviny, přizpůsobeny suchozemskému životu.
– Vajíčko ukryto v pestíku, semena ukryta v plodech.
-Typické dvojí oplození zajištěné dvěma spermatickými buňkami.
-Cévní svazky obsahují pravé cévy (tracheje).
-Samčí gametofyt = klíčí v pylové zrno (má 2 sperm. buňky), samičí gametofyt =
zárodečný vak (vyvíjí se uvnitř vajíčka).
– Oba gametofyty (stejně jako u nahosemenných r.) nejsou schopny samostatné
existence-jsou součástí sporofytu.
– Tělo členěno na kořen, stonek a list, reprodukčním orgánem je květ.
3. Znaky KS:
Dvouděložné: Jednoděložné:
→ Klíčí dvěma dělohami → Klíčí jednou dělohou
→ Vytrvává hlavní kořen →Hlavní kořen zakrní a tvoří se kořeny
→Cévní svazky ve stonku jsou kruhovitě
uspořádány, tvoří se kambium (kořeny a
stonky druhotně tloustnou)
→Listy jsou řapíkaté, žilnatina zpeřená
nebo dlanitá
→Květy pěti-četné nebo čtyř-četné, květní
obaly většinou rozlišené na kalich a korunu
4. Vajíčko a pylové zrno KS:
Vajíčko (ovulum) – Ukryto v semeníku, stopkou přirůstá k jeho stěně.
adventivní
→Cévní svazky jsou rozptýleny, kambium se
netvoří (druhotně netloustnou)
→Listy jsou přisedlé, žilnatina souběžná
→Květy většinou trojčetné, tvořené okvětím
– Má dva obaly (Integumenty), které až na klový otvor uzavírají
mnohobuněčné diploidní pletivo (nucellus).
Zrání vajíčka – jedna z buněk nucellu se zvětší (2n)→meiticky se dělí→vznik 4 haploidních
-zbylá makrospora se 3x mitoticky dělí→ 8 (jader) buněk.
-dojde k následnému rozdělení:
buněk (makrospor), z nich 3 zanikají.
• 3 buňky se seřadí na pólu poblíž otvoru klového (z nich prostřední je buňka
vaječná-oosféra a sousední dvě jsou buňky pomocné – synergidy).
•další 3 buňky se seřadí na opačném pólu = protistojné buňky (antipody)
•zbylé dvě buňky (jádra) splynou→střední diploidní jádro→vajíčko je zralé,
Pylové zrno – vzniká meitotickým dělením mateřských buněk v prašných pouzdrech
-má dva obaly vnější (exina) a vnitřní (intina)
Zrání pyl.z. -pylové zrno vyklíčí na blizně v pylovou láčku→ vnitřní buňky se rozdělí na
připravené na oplození.
tyčinek.
větší buňku vyživovací (vegetativní, láčková) a menší (generativní,
rozmnožovací).
-buňka rozmnožovací se dělí na b.nástěnnou a b.spermatogenní.
-b.spermatogenní se dělí na 2 buňky spermatické→pylová láčka je připravena
oplodnit zralé vajíčko.
5. Opylení:
– 1. Fáze rozmnožování = přenos pyl. zrna z tyčinek na bliznu, pylové zrno se zachytí na
blizně→zralá pylová láčka.
-klovým otvorem vniká láčka k vaječné buňce a jádru.
– způsobeno většinou hmyzem (entogamie), větrem (anemogamie).
6. Oplození:
= splynutí jader pohl. buněk. Je dvojité.
1. Spermatická buňka z pylové láčky splyne s vaječnou buňkou→zygota (2n), která vyvíjí
v zárodek (embryo).
2. Spermatická buňka splyne se středovým jádrem (2n buňkou)→vznikne triploidní
jádro→mnohonásobně se dělí→živné pletivo (endosperm) = výživa vyvíjejícího se zárodku,
úplně celý se spotřebuje při klíčení semene.
– z obalů vajíčka vzniká→ osemení (testa).
– zbytek nucellu se přemění →živné pletivo (perisperm).
– tam, kde vajíčko přirůstalo ke stěně semeníku→jizva (pupek).
1. DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY (MAGNOLIOPSIDA)
-původnější než jednoděložné, mnohem početnější třída
Čeleď:
1. Leknínovité:
-vodní nebo bahenní byliny
-jednoduché listy, velké oboupohlavné květy
-plody – měchýřky
•leknín bílý
•stuhlík žlutý
2. Pryskyřníkovité:
-byliny, listy jednoduché nebo složené, oboupohlavné květy
-plody – měchýřky, nažky,vzácně bobule
•sasanka hajní •pryskyřník prudký •koniklec luční
•jaterník •pivoňka •hlaváček jarní
•blatouch bahenní •orsej letní •plamének (klematis)
3. Mákovité:
-byliny s mléčnicemi, idioblasty
-opium a olejnatá semena v máku
-plody – tobolky-makovice
•mák setý •zemědým lékařský
•mák vlčí •vlaštovičník
4. Brukvovité:
-byliny, idioblasty se silicemi
– plody-šešule, šešulky
•křen selský • kedluben •růžičková kapusta
•brukev zelná •hořčice setá •květák
•řepka olejka •penízek rolní •hlávkové zelí
•ředkev setá •kokoška pastuší tobolka
5. Růžovité:
-dřeviny nebo byliny
-plod – malvice, peckovice
•jahodník •jabloň •slivoň •višeň
•ostružník •švestka •třešeň •meruňka
•maliník •broskvoň •jeřáb •hrušeň
•hloh •růže •mochna husí •kontrihel
6. Bobovité:
-dřeviny nebo byliny
-plod – lusk
•pícniny – jetel luční, tolice vojtěška •trnovník akát
•luštěniny – čočka, hrách, bob, fazol
•olejniny – sója, podzemnice olejná
7. Miříkovité:
-byliny, květy- složený okolík
-siliční kanálky
-plod – nažka
•mrkev setá •kopr vonný •bolehlav plamatý
•petržel zahradní •kmín kořenný
•miřík celer •bolševník obecný
8. Lilkovité:
-byliny (v tropech i dřeviny)
– plod- bobule, tobolka
-přítomnost alkaloidů (např. nikotin)
•lilek brambor •rajče jedlé •paprika roční
•tabák virginský •durman •rulík zlomocný
•petůnie
9. Hluchavkovité:
-byliny, stonek čtyřhranný, obsahuje silice
– plod- tvrdky
•šalvěj lékařská •máta peprná •meduňka
•tymián •mateřídouška •majoránka
•rozmarýna •hluchavka
10. Hvězdicovité: asteraceae
-drobné květy, úbor
– plod nažka
•slunečnice roční •kopretina •heřmánek – plné květní lůžko
•jiřiny •chrpa •sedmikráska
•rmen rolní •lopuch • pampeliška lékařská
11. Bukovité:
-opadavé větrosnubné dřeviny
-plod- nažka
•buk lesní •dub letní •dub zimní
•kaštanovník jedlý
12. Břízovité:
-větrosnubné dřeviny
-plod- nažka, květ- jehněda
•bříza bělokorá •olše lepkavá
13. Lískovité:
-blízce příbuzné břízovitým
– plod-oříšek
•líska obecná •habr obecný
14. Vrbovité:
-dvoudomé dřeviny, jednopohlavní bezobalné květy, jehnědovitá květenství
-plod- tobolka
•vrba bílá, křehká,jíva
•topol bílý, černý, osika
15. Hvozdíkovité:
•kohoutek luční •ptačinec velkokvětý •hvozdík zahradní
16. Brutnákovité:
•plicník lékařský •kostival lékařský
17. Krtičníkovoté:
•divizna velkokvětá •podbílek šupinatý
18. Merlíkovité:
•špenát setý •řepa obecná
2. JEDNODĚLOŽNÉ ROSTLINY (LILIOPSIDA)
-vyvinuly se pravděpodobně z dvouděložných rostlin
Čeleď:
1. Liliovité: liliaceae
-byliny, rozmnožují se oddenky, hlízami, cibulemi
– plod- tobolka, bobule
– řada druhů obsahuje alkaloidy
•cibule kuchyňská •česnek kuchyňský •kořenokvětka
•konvalinka vonná •tulipány •lilie
•vraní oko •ocún lesní •pór
2. Vstavačovité: orchidaceae
-byliny, zákonem chráněné
-plod- tobolka
•střevíčník pantoflíček •prstenec májový •vanilkovník plocholistý
•vstavač kukačka •vemeník dvoulistý •hlístník hnízdák
•okrotice •kruštík širolistý
3. Lipnicovité:
-jednoleté nebo víceleté byliny- trávy
– stonek dutý, kolénkatý=stébla
-listy rozlišeny v čepel a pochvu- na jejich rozhraní často blanitý jazýček
-květy drobné, sestavené z klásků (pestík,tyčinka, pleva, plucka, osina,pluška,2 plevy)
-plod- obilka
•pšenice obecná •žito seté •ječmen setý
•rýže •kukuřice •bambus
•cukrová třtina •rákos •bojínek luční
•lipnice luční •psárka luční •kostřava
4. Arekovité:
-palmy
-tropické, subtropické
•datlovník obecný •kokosovník ořechoplodý •palma olejová
5. Kosatcovité:
•kosatec •šafrán •mečík
6. Zázvorníkovité:
•banánovník obecný
7. Šáchorovité:
• rod ostřice •papyrus
Význam jednoděložných a dvouděložných:
-ovoce (ananasovník, banánovník, pomerančovník, mandarinkovník, fíky)
-potravinářství (kokosová moučka, káva, čaj, kakao, koření)
-víno, pivo (ze samičích šištic chmele)
-omamné látky (opium)