Evropa po třicetileté válce
13. Evropa po třicetileté válce
a. „Zlaté století“ v Nizozemí a holandské umění; Anglie za vlády Stuartovců a anglické
revoluce; Francie za vlády Bourbonů a válka o španělské dědictví; svatá říše římská a
mocenský vzestup Pruska; Rusko za vlády Romanovců a severní válka; vláda Kateřiny II.;
hospodářský vývoj v 17. a na počátku 18. století; baroko a rokoko.
b. Regionální dějiny po třicetileté válce.
Zlaté století v Nizozemí a holandské umění
Nizozemí = bohatá měšťanská republika (parlament, místodržící – prezident)
bohatí měšťané stavěli větrné mlýny, hráze
díky levné dopravě ovládli obchod po moři (po Portugalcích)
kalvinismus (střídmě žít, kvalitně pracovat)
bohaté měšťanské domy, lidé se sdružovali do bohatých spolků –
napodobovali život šlechty
změna v malířství: malíři pracovali pro trh (snížení cen ->museli malovat to, co
chtěli lidé)
-> specializace na portréty, rodinný život, krajiny, lodě,.. -> na všechno co je
nizozemské
Rembrandt van Rijn – Danae; Peter Paul Rubens ́
Anglie za vlády Stuartovců a anglické revoluce
Jakub I. Umírá -> Karel I.
Náboženské spory (puritáni x anglikánská církev)
Puritáni byli proti absolutismu a chtěli reformu anglikánské církve a tvrdý
přístup ke zbytku katolíků v zemi -> pronásledování -> emigrační vlna do
Severní Ameriky -> Nová Anglie
Personální unie – Karel bojoval se Skoty a Iry a potřeboval peníze – parlament
odmítl a zavedli Petici práv
Parlament rozpustil (období krátkého parlamentu) – utužování absolutismu
Poté parlament znovu svolal (Skoti chtěli nezávislost) a musel podstoupit
řadu požadavků parlamentu -> omezení absolutismu
Karel se dostal s parlamentem do sporů a Anglie se rozdělila na 2 tábory
– panovník, část šlechty, anglikánská církev, Irsko, Skotsko a parlament
s puritány
Občanská válka -> do čela puritánů se dostal Oliver Cromwell -> 1645
bitva u Naseby -> roku 49 byl Karel popraven -> vyhlášena republika ->
Commonwealth
Irsko a Skotsko se postupně dostaly pod vládu Anglie
Budování silného loďstva – Navigační akta (zákon o plavbě a obchodu) – do
Anglie mohou pouze anglické lodě s anglickým zbožím – mířené proti silnému
Nizozemsku
Cromwell nechal roku 1653 rozehnat parlament -> prohlásil se Lordem
Protektorem a nastolil vlastní diktaturu
Definitivní konec zlatého věku alžbětinské vlády
Než Cromwell zemřel, vedl válku s Nizozemím o námořní velmoc, kterou
vyhrál díky Navigačnímu aktu. Postavení Nizozemí se ale nijak zvlášť
neměnilo
Roku 1658 umírá a na trůn se dostává stuartovec Karel II.
Monarchie byla hlídána parlamentem, který se rozdělil na dvě skupiny
Konzervativnější Toryové (vyšší vrstva, duchovenstvo) a Liberálnější Whigové
(nižší vrstva proti absolutismu)
K trůnu se posléze dostal Jakub II., který se snažil vrátit zemi ke katolicismu,
za což byl sesazen a dosazen byl Nizozemský Vilém Oranžský
Jeho přijetí bylo podmíněno podepsáním Listiny práv, která vymezovala moc
panovníka a parlamentu -> základ konstituční monarchie
1707 se Anglie stává Spojeným královstvím Velké Británie (Irsko zůstalo
kolonií, Skotsko si udrželo vlastní právní řád a náboženskou svobodu)
Francie za vlády Bourbonů a válka o španělské dědictví
Ludvík XIV. – „Jeden král, jedna víra, jeden zákon“
Nastoupil po smrti Julese Mazarina (1661), který ho doporučil jako vládce
Dovršení absolutismu a centralizace, moc panovníka roste podle armády a
katolické církvi => zrušil Edikt Nanský => hugenoti utekli do Nizozemí
Jean Baptista Colbert – zlepšení hospodářství -> merkantilismus
Podpora výroby luxusního zboží (parfémy, nábytek)
Hlavní aspekt jeho vlády byly nepřetržité dobyvačné války
Devoluční válka – Měl zdědit Nizozemské provincie po smrti Španělského
krále Filipa IV., ale ostatní Evropské státy se proti Francii postavily a válka
nakonec skončila mírem
Válka s Augsburskou ligou (Španělsko, Portugalsko, říše)
Vyčerpávající válka končí mírem a Ludvík získává Alsasko a Štrasburk
Válka o dědictví Španělské
Více vyvážet, méně dovážet, dovoz omezen cly, zájem o kolonie
Snaha o expanzi
1701-1714
Rakouští Habsburkové proti Bourbonům
Ludvík měl na trůn stejný nárok jako Habsburkové, ale ostatním státům
by se nelíbila ani jedna možnost
Ke kompromisu se došlo na mírových jednáních v Utrechtu a Rastattu
Francie získala Španělskou korunu, Rakouští Habsburkové Itálii a
Španělské Nizozemí a Británie navíc ještě získala Gibraltar
Svatá říše římská a mocenský vzestup Pruska
Politicky a územně roztříštěné Německo součástí Svaté říše římské
Hlavou římsko-německý císař, volen na doživotí kurfiřtským sborem
Po vymření Habsburků (do té doby císařové oni) o císařský titul dlouhé boje
V 18.stol. Prusko 1 z nejvýznamnějších států na německém území
Prusko 3 části: Braniborsko a Pomořansko, Východní Prusko, území
v severním Porýní
1.pol.18.stol. – díky silné armádě a úsporné finanční politice Prusko
nejvážnějším konkurentem Sv.ř.ř.
1740 pruským králem Fridrich II. – úplná náboženská tolerance, hospodářství
v duchu merkantilismu, nové manufaktury, stavba průplavů a splavňování řek
=> rozvoj obchodu
Po vymření mužské linie Habsburků zahájil války proti Marii Terezii o její
dědictví => války o rakouské dědictví => r.1742 uzavřen vratislavský mír,
Prusko získalo většinu území Slezska a celé Kladsko
r.1756 vypukla válka Marie Terezie s Pruskem znovu, 1757 p. vojska
poražena v bitvě u Kolína, nakonec 1763 mír => potvrzení Prusku zisk
Slezska a Kladska => Prusko novou evropskou velmocí
Rusko za vlády Romanovců a severní válka
Rusko zaostává za Evropou
Změna by měla přijít s Petrem Velikým 1689
Chce otevřít okno do Evropy – kontakty
Severní válka – válka o Vasovské dědictví (Švédsko)
Zprvu vyhrávali seveřané, ale Petr postupně začal vyhrávat
1703 založen Petrohrad na pobřeží Baltu
1709 Bitva u Poltavy – Švédsko poraženo
Rusko získalo – Livonsko, Estonsko, Ingrii, Karélii -> silná expanze
Přístup k Baltskému moři
Také silný reformátor – vojenství, hospodářství, vzdělání, správa
Snaha o zkulturnění po vzoru západu
Silná armáda, zejména námořní
Armáda a reformy vyžadovaly hodně peněz -> zavedení daní
Merkantilismus, manufaktury
Petr kladl velké důrazy na vzdělání – Akademie věd
Vláda Kateřiny II.
Manželka Ruského cara Petra III.
Armádou svrhla svého manžela a zaujala jeho místo
Velké úspěchy v zahraniční politice, přístup k Černému moři
Zlikvidován Polský šlechtický stát
Klášterům odebrala majetek a začala nové zbrojní manufaktury
Také velký důraz na vzdělání po vzoru Petra Velikého
Hospodářský vývoj v 17. A na počátku 18. Století
Evropa – velké rozdíly mezi západní, střední a východní Evropou
během 17. st. pozvolný přechod z trojpolního systému k střídavému
hospodářství, pěstování krmných rostlin (pícniny, řepka kukuřice) ->více
dobytka ->větší produkce mléka a masa
+ kvalitnější obdělávání půdy, nové plodiny (brambory) ->větší úroda –
>výrazně se zvýšil počet obyvatelstva snížený válkami, hladomory a
epidemiemi
ve střední Evropě – nevolnictví,nucená robota ->nespokojenost ->vzpoury –
největší v Čechách 1680 potlačena vojskem -> robotní patent císaře Leopolda
I.: 3 dny pracovat na panském, 3 dny na svém, v neděli volno
poddaný se nemohl bez svolení pána oženit, studovat, stěhovat
formy zemědělského hospodaření se lišily podle postavení rolníků –
v oblastech s robotním a nevolnickým systémem převládal šlechtický
velkostatek závislý na práci poddaných
x např.v Anglii a Nizozemí farmářský systém založený na projímání půdy
(produktivnější)
řemeslnictví – rozpadaly se cechy -> vznik manufakturní výroby
sdružená manufaktura = každý vyrábí něco
rozptýlená manufaktura = zakázky firem pro vesnice -> řešení chudoby na
vesnicích
nejvýznamnější odvětví: těžba a zpracování železa, textilní a sklářská výroba
zdroj energie: rostl počet pohonných mechanismů – vodní kola, větrné mlýny
obchod – centra: Amsterodam, Londýn, Liverpool, Paříž, Hamburk – přístavní
města ->rozvoj dálkového obchodu -> prohlubování rozdílu mezi západní a
střední Evropou (na Z vznik bank..)
vědy – největší postavou Isaak Newton; filozofové René Descatres, Thomas
Locke, John Locke, G. W. Leibniz, Jan Amos Komenský
vznik vědeckých společností – Královská společnost v Londýně, Král.
akademie v Paříži
náboženství – římský katolicismus, evangelíci (luteráni, kalvinisté), pravoslaví
(východ Evropy), řeckokatolické náb. (středových. E), islám v osmanské říši
Židé žili uzavřeni v ghettech, neměli plnoprávné postavení ve společnosti
Baroko a rokoko
baroko – architektura – prvky: křivky – ovály, různé oblouky, stěny vypuklé nebo
vyduté, balustrády, římsy, sloupy, průčelí, pilastry ->vše nějak zvlněné
monumentální stavby, jedna osová souměrnost staveb
cíl: ohromit
G. L. Bernini – Vatikánský chrám sv. Petra, sousoší Vidění sv. Terezie,
J. B. Fischer z Erlachu – vídeňský chrám sv. Karla Boromejského,
Dientzenhoferové, Jules Hardouin-Mansart – Versailles, Invalidovna
Carravaggio, R. van Rijn, P. P. Rubens, Diego Velásqeze
malířství – náměty z církevní a biblické historie, z antiky
literatura: Pedro Calderon de le Barca, Koliere
hudba: Johann Sebastian Bach, Georg Fridrich Händel