Tranzice
Nedemokratické režimy – autoritarismus, totalitarismus
Totální ideologie – komunismus – marxismus – leninismus, neortodoxní varianty jako např.maoismus v Číně
2 koncepty totalitarismu
-t. jako imanentní rys lidské povahy – E.H.Carr, K.R.Popper, J.L.Talmon, je to přítomno, např. městské státy
v antickém Řecku
-t. jako čistě moderní fenomén – Hannah Arendt (3dílná publikace o totalitarismu), Giovanni Sartori, domnívají se, že
je ryze moderní
Juan J.Linz a jeho konceptualizace autoritativních režimů
-limitovaný politický pluralismus
-mentalita namísto ideologie
-není přítomen prvek intenzivní politické mobilizace – byla by škodlivá
-vůdce uplatňuje moc uvnitř předvídatelných hranic
Post-totalitní režimy ve střední a jihovýchodní Evropě (Juan J.Linz a Alfred Stepan)
-vyšší úroveň společenského pluralismu ve srovnání s čistě totalitním modelem
-žádné známky politického pluralismu (to je odlišnost od autoritativních systémů, kde lze známky politické plurality
nalézt)
-vedení je více byrokratické a technokratické, než charismatické
-stále existuje vládnoucí ideologie, ale nikdo v ní již nevěří
-ritualizovaný charakter masových aktivit na podporu režimu, obsah těchto akcí je vyprázdněný
Typy reálně socialistických/ komunistických režimů
Herbert Kitschelt – na začátku 90.let
-patrimoniální – Rusko – SS, Srbsko – Jugoslávie; velká tvrdost, nulová tolerance opozice, opresivní metody kontroly
nad společností, v určitých typech státu, více personální
-byrokraticko-autoritářský – dlouhá tradice modernizace a industrializace, české země, východní Německo; země
už byly moderní, nulový prostor pro opozici, opresivní kontrola – jiné nástroje, moc se opírala o technokratické a
byrokratické struktury
-národně-akomodační – Slovinsko, Chorvatsko, částečně Slovensko, Litva, Polsko, Maďarsko; „na půl cesty“,
komunistické síly mohly sehrát roli, obránce národních zájmů, větší pluralita
=na konci 80.let skončily
Typy přechodu k demokracii (tranzice)
-sjednaný přechod – Polsko, Maďarsko, nové svobodné volby, transformace politického systému, někteří autoři 4
ČSR, 29.12.1989 zvolen Havel (možná patří ke druhému?)
-přechod kolapsem nedemokratického režimu
-přechod sebevyloučením nebo stažením se nedemokratického režimu – méně častý, není ve střední a východní
Evropě, např.Peru
Koncept trojí tranzice
-transformace ekonomiky – předtím plánovaná ekonomika
-budování národa
-politická transformace k demokracii
Krize reálně socialistických režimů
-Německá demokratická republika 1953 – zemřel Stalin
-Maďarsko 1956 – revoluce, radikální
-Československo 1968
-Polsko 1980-81
– Fašismus – italský fašismus, německý nacismus
1
-Brežněvova doktrína omezené suverenity – země, které jsou součástí východního bloku neplatí pouze mezinárodní
politické omezení, ale příslušnost k bloku výrazně omezuje vnitřních změn – ekonomických, politických,
společenských; vědělo se, že je ji potřeba respektovat
-„normalizace“ v 70. a 80.letech
-revoluce 1989 („Annus Mirabilis“ – rok zázraků, Timothy Garton Ash
Fenomén Gorbačov
-Michail Sergejevič Gorbačov (u moci 1985-1991)
-Perestrojka
-Glasnosť
-Gorbačovův vliv omezený
-„Sinatrova doktrína“ (my way- naší cestou, opustili imperialistickou politiku vůči střední a východní Evropě)
-intervence v Afghánistánu
Demokratické revoluce 1989
-obecné příčiny revolucí (Jacques Rupnik)
-kolaps plánované ekonomiky – drastické zaostávání, neefektivita
-divergující síly uvnitř sovětského impéria
-úpadek ideologie
Rozdílnost leaderů pozdního reálného socialismu
-Gustav Husák a Milouš Jakeš
-Wojciech Jaruzelski
-János Kádár
Polsko 1987-88
-katolická církev a nezávislé odbory Solidarita (Lech Walesa)
-reformisté v PZPR (Meczyslaw Rakowski) – zhroutila se
-květen a srpen 1988 – vlna stávek
-leden 19879 : Jaruzelski rozhodl o konání kulatého stolu – diskuze s opozicí
-prosinec 1989 – „kontraktové volby“ – pakt, smlouva, vládnoucí moc + opozice
Polsko 1989
-kontraktové volby
-svobodně do senátu: 99 křesel pro Solidaritu, 1 nezávislý senátor
-částečně svobodné volby do dolní komory – 65% garantováno pro kandidáty PZPR a satelitních stran
-35% mandátu pro volnou soutěž – všechny obsazeny Solidaritou a jejími spojenci
-vláda Tadeusze Mazowieckeho
Maďarsko – volání po reformách
-symbolickým mezníkem oficiální pohřeb Imre Nagye v roce 1988 (Nagy popraven 1958)
-3 generace reformistů:
-následovníci tradice roku 1956
-frustrovaní intelektuálové z generace roku 1968
-mladí opoziční leadeři
-silné proreformní křídlo uvnitř MSZMP
-národní kulatý stůl – reformy shora
Maďarsko – k volbám 1990
-Maďarské demokratické fórum – MDF (1987)
-Mladí demokraté – Fidesz (1988) – snaha prezentovat svobodnou nekomunistickou alternativu
-Svobodní demokraté – SZDSZ (1988) – nejradikálnější
-obnovené strany: Křesťanští demokraté (KDNP) a agrárnící (FKGP)
2
-reformisté uvnitř Maďarské socialistické dělnické strany (MSZMP) vytvořili Maďarskou socialistickou stranu (MSZP)
v říjnu 1989
-svobodné volby 1990 – vláda MDF, KDNP a EKGP vedená Josefem Antalem
Československo
-pojem „sametová revoluce“ – relativně klidný a pokojný průběh události
-silná role studentů a umělců při nastartování revoluce
-velmi rychlý pokrok změn daný rychlým kolapsem moci KSČ
-reminiscence na rok 1968 se prolínaly s inspirací situací v ostatních středoevropských zemí
Předehra k „sametové revoluci“ 1988-1989
-1988-1989 viditelný nárůst aktivit proti režimu
-disent nově vnímán veřejností jako legitimní aktér (Václav Havel)
-série výročí:
-21.8.1968 – Sovětská okupace
-28.10.1918 – vznik Československa
-10.12.1948 – Deklarace lidských práv OSN
-16.1.1969 – smrt Jana Palacha
Listopad-prosinec 1989
-17.listopadu – studentské demonstrace
-osoby revoluce – Václav Havel, Alexander Dubček, Ladislav Adamec – pochopil, že je potřeba zahájit dialog s opozicí
-Občanské fórum
-Verejnosť proti násiliu – slovenský protipól OF
-Havel zvolen prezidentem (prosinec 1989)