Habsburská monarchie v době českého národního obrození a revoluce 1848
18. Habsburská monarchie v době českého národního obrození a revoluce 1848
Metternichovský absolutismus; cesty a doprava v novověku;
život měšťanstva v době biedermeieru; české národní obrození po napoleonských
válkách;
revoluce 1848, její porážka a důsledky; regionální dějiny v době národního obrození.
Metternichovský absolutismus
Absolutistická monarchie v Rakousku, největší moc má císař, kancléř a
císařští úředníci
1812 – občanský zákoník – rovnost před soudem
Metternich vládne za Ferdinanda I.
Utužování policejního dohledu => utlumení politického a společenského života
Národní hnutí – Uhry – maďarština úředním jazykem
Cesty a doprava v novověku
Moc se necestovalo, jen pěšky – celý život +- 30 km od města
Výjimka je studium a řemeslo
Využívaly se povozy (něco jako stopování)
Rozmach dostavníků, které sloužily původně pro poštu
Měli dané trasy
Vznikla pevná síť zájezdních hostinců a zastávek – jízdní řád
1810 byly v Čechách budovány císařské silnice (dlážděné, 14 metrů široké, se
škarpami)
1823 zaveden poštovní rychlík – kočár pro 8 lidí; rychlost 12-13 km/h
Jezdil každý týden, zajištěno přespání a jídla
1827 koněspřežná železnice („koněspřežka“)
Jeden osmimístný vagón tažený koněm; 15 km/h
Jedna pro osobní dopravu – České Budějovice-Linec
Třicátá léta dominuje normální lokomotiva, parník – utáhne více a rychleji
Začíná v Anglii, v zápjetí se rozšiřuje do Čech
První železnice u nás 1839 Brno-Vídeň; 35 km/h
Druhá dráha: Vídeň-Praha – 1845
Dále Praha-Pardubice-Česká Třebová-Brno – spojnice prvních dvou (i Český
Brod)
1841 Lodě a parníky
První parník na světě byl v New Yorku
První v Čechách: Mělník-Sasko „Bohemia“
Druhý: „Germania“
Železnice mění způsob života a vnímání času lidu
Životní tempo a čas se pomyslně zrychluje – jízdní řád dodržovaný na minuty
Život měštanstva v době biedermeieru
Měšťanský styl, vycházející z klasicismu a kladoucí důraz na útulný a utěšený
domácí interiér
Důraz na myšlenku vlastní hodnoty – vzdělání -> povinná školní docházka
Mizela negramotnost, zvyšovala se úroveň škol a knihoven
Vznikaly různé vzdělávací spolky – měšťanské salony (předčítání lit. Děl,
hudba)
Důraz na praktické zaměření vzdělání
Celková úroveň středních i venkovských vrstev se zvýšila
Výlety do přírody
Klidný život, rodinné zázemí
České národní obrození po napoleonských válkách
Šlo o „obrození“ českého národa a jazyka
Vliv osvícenství – zájem o národ z hlediska vědy a historie, ne vlastenectví
1.období německého zájmu – Dobrovský – mluvnice německy, gramatika –
slovotvorba, skladba, skloňování, Německo-český slovník
Václav Thám – Bouda na Václ. náměstí
M.V.Kramerius – vydavatel
První fáze je přípravná/obranná – 1790-1815
2.období vlastenecké agitace – nyní se do společnosti snaží prosadit
vlastenectví
3.období masového hnutí – české knihy, divadlo
J.Jungmann – rozšiřování slovní zásoby
Presl – chemie (koncovky ný, natý, …)
Palacký – časopis Českého muzea, Matice česká
V.Hanka – rukopisy
Druhá fáze útočná; akcent na rozvoj kultury a jazyka – 1815-1830
J.K.Tyl – české plesy, besedy, hry
K.H.Borovský
1848 – národ formuluje své politické požadavky
F.Palacký – nejvýznamnější politik 19.století
Myšlenka publicistiky – rozšiřovat
Třetí fáze je vrcholná, akcent na politické požadavky – 1830-1848
Revoluce 1848, její porážka a důsledky
Začala v březnu a potom hned začala revoluce v celý Habsburský monarchii
U nás ta revoluce nebyla nijak krvavá a agresivní… spíše politické
vyjednávání, manifestace
V Praze se sešla ve Svatováclavských lázních česká inteligence – chtěli se
dohodnout na tom, co změnit a jak má stát vypadat
Sepsali to do petice a poslali císaři, jak by jim to vyhovovalo
Důležité body revoluce
První bod – Spojení Čech, Moravy a Slezska do jednoho státu v rámci
Habsburské monarchie = autonomie (samospráva) – budou mít svou vládu,
svůj parlament ale společný poštovní známky, měnu, armádu, atd.. Nemohli
se ale domluvit na tom, který město bude hlavní. Moraváky napadlo že by to
bylo na střídačku Brno a Praha.
Celý tento bod neprošel a od té doby o to česká politika usilovala až do roku
1918
60% Čechů a 40% Němců
Němci si dobře uvědomovali, že kdyby prošla autonomie, tak by se stali
menšinou a tudíž by se museli podřizovat a začali si také uvědomovat, že by
se v budoucnu měli naučit česky
Panoval tu silný nacionalismus který pokračoval až do druhé světové války
Totální nesnášenlivost mezi národy
Němci samozřejmě chtěli spojit Moravu, Čechy a Slezsko k Německu
Třetí bod – Aby se rozšířilo volební právo i na venkovany a měšťany menších
měst – prošlo
Čtvrtý bod – Zrovnoprávnění češtiny a němčiny, zavedení češtiny na vysokých
školách – prošlo
Šestý bod – Zrušení roboty a maximální čtyřletá vojenská služba – prošlo
Tím vlastně skončil poslední zbytek středověku v Čechách
Stálo je to hodně peněz, aby to vynahradili šlechtě
Zrušením roboty nastal OBROVSKÝ ekonomický rozvoj a vzniká tu vrstva
podnikatelů
Sedmý bod – Zavedení obecní samosprávy – aby se úřady mohly sami o sobě
rozhodovat – prošlo
Devátý bod – Zrušení cenzury – prošlo
Jedenáctý bod – Svobodné právo na shromažďování – prošlo
Dvanáctý bod – Zrovnoprávnění všech křesťanských církví – prošlo
Císař tohle vyslyšel
V Čechách byl parlament, uskutečnili se první volby
Čechy do Prahy na léto svolaly Všeslovanský sjezd – zástupci všech
Slovanských zemí
Lidé se v Praze začali bouřit proti státní moci čím dál tím víc. V Praze bylo
přítomno vojsko, které tyto nepokoje měli zklidnit – generál Windischgrätz.
Generálovi ale někdo zastřelil manželku, strašně se naštval a rozhodl se že
Prahu obsadí vojensky a zlikviduje všechny zárodky revoluce. Obyvatelstvo
si to ale nenechalo líbit a začali bojovat s armádou – stavěli barikády ze
všeho co měli. Armáda ale samozřejmě vyhrála a celá revoluce byla zničena.
Naštěstí ale většina požadavků byla vyslyšena a Češi z toho nakonec nevyšli
naprázdno
Císař Ferdinand V. slíbil, že Habsburská monarchie bude přeměněna na
Konstituční monarchii. Panovník tím ztrácí většinu moci a zákony začne
schvalovat parlament
S cílem zřídit ústavu, dal shromáždit do Kroměříže zástupce z Habsburský
monarchie
Do konce roku 1848 byla v celý monarchii revoluce potlačena, Ferdinand V.
byl donucen svojí rodinou odstoupit a novým císařem se stal jeho synovec
František Josef I.
Regionální dějiny v době národního obrození
po zrušení nevolnictví ->stěhování do měst
hospodářství – pěstování pšenice, brambor, kukuřice, cukrové třtiny -> stavby
cukrovarů
rozvoj měst: Kolín – 1843-5 stavba železnice -> rozvoj Českého Brodu
-> Kostelec n/Č. lesy (hrnčířství) a Kouřim upadají, protože nejsou dráze
odbočka z trati Olomouc- Praha
při náročné stavbě železnice povstání dělníků – potlačeno
napoleonské války – Rusové šli pře Polsko do Prahy (ČB, Kolín)
NO: 1. fáze – učen. zájem -> vznik školní sítě – ve větších městech kvalitnější
vzdělání díky obrozencům, kteří vyučovali
Jan Jakub Ryba – Česká Mše Vánoční
3. fáze – Josef Kajetán Tyl -> příjezdy divadelních společností
-> vznikají ochotnické kroužky – besedy, deklamovánky,..
– 1848-49 – tento region revoluci hodně prožíval – železnice
-> petice, úředníci z Vídně
– v Běchovicích střet revolucionářů s vojáky
– ČB – rodina Brabců – hudebníci