Svět mezi válkami
22. Svět mezi válkami
Poválečné uspořádání světa; mezinárodní vztahy 20. let; „zlatá 20. léta“; „světová
proletářská revoluce“ a občanská válka v Rusku; Stalinova diktatura v SSSR; vznik
fašismu v Itálii a jeho rozšíření; světová hospodářská krize 30. let; nástup nacismu
v Německu a budování nacistického státu; agrese totalitních států ve 30. letech;
pokus o kolektivní bezpečnost v Evropě a politika usmiřování; třetí svět mezi válkami.
Poválečné uspořádání světa
Konec I. SV – 11.11.1918 podepsalo Německo příměří ve francouzském
Compiegne, vítězství Dohody
Hlavním ekonomickým vítězem USA, vydělalo i Švédsko, Švýcarsko,
Nizozemí, Japonsko, Kanada, Nový Zéland, Austrálie, jižní Afrika, Čína a Indie
Zánik čtyř monarchistických říší – ruská, habsburská, německá a turecká
R-U se rozdělilo na Rakousko, Maďarsko, Československo, Království Srbů,
Chorvatů a Slovinců, Polsko, Rumunsko a Itálii
Z carského Ruska se vyčlenily státy Litva, Lotyšsko, Estonsko a Finsko
Polský stát se obnovil i na územích Německa, R-U a Ruska – chtějí až k Baltu
Bulharsko přišlo o Řecko
Ukrajina chce samostatnost, ale Rusko by bez obilnic nefungovalo – nepodaří
se
Území pod německou a tureckou nadvládou si mezi sebe rozdělily Velká
Británie, Francie, Belgie, Japonsko, Itálie a Řecko
Osmanská říše
Po válce ztratila většinu Arabských území – zůstalo pouze území dnešního
Turecka
Mezi Turky vzniká odpor proti výsledku 1WW – probíhá revoluce
1922 vyhlášena republika – sesazen poslední sultán Mohamed IV.
K moci se dostal Vojenský generál – Mustafa Kemel Attatürk
Attatürk skončil s muslimskými tradicemi, oddělil náboženství od státu
Vybuduje zemi západního střihu – povolil alkohol, přijal latinku a zrušil
mnohoženství
Zakázal veškeré náboženské symboly na veřejnosti, zakázal tradiční
muslimské šaty
Zavedl povinně západní módu
Přijal Gregoriánský kalendář
Během 1WW Turci ale povraždili několik set tisíc Arménů žijících v Turecku –
genocida
Zrovnoprávnil muže a ženy – že žena není majetkem muže
Po válce morální úpadek, naděje se upíná k Woodrow Wilsonovi (svobodná
demokratická společnost amerického typu, chce vytvořit Společnost národů,
kam ale USA později nikdy nevstoupí) a V.I. Leninovi (cesta sociální vzpoury,
občanské války, násilné revoluce, odpoutání od tradičních demokratických
hodnot Západu, chce vytvořit komunistickou společnost hojnosti a dostatku,
kde je každý odměňován dle svých potřeb)
Versailleská mírová konference 18.1.1919 (48. výročí vyhlášení německého
císařství)
účast 27 válčících států Dohody a 5 britských dominií, Rusko nepřizváno
vedoucí funkce Nejvyšší rada – Francie, USA, Velká Británie, Itálie, Japonsko
ti rozhodují, někdy dokonce jen rada tří (W. Wilson, G. Clemenceau, D.L.
George)
W. Wilson – zásada, že poražená velmoc nebude trestána ztrátou
obyvatelstva, nakonec se soustředil na vznik Společnosti národů
Clemenceau – Francie zničená bojem, chce, aby Německo zaplatilo za válku
Mírová smlouva s Německem podepsána 28.6.1919, účinnost od ledna 1920
potrestání Německa: 1) reparace – konečná výše měla být stanovena do
května 1921, do té doby má zaplatit 20 mld marek ve zlatě, zboží a cenných
papírech
2) vojenská omezení – 15 let okupace levého břehu Rýna dohodovými vojsky,
pravý břeh do hloubky 50km demilitarizovaným pásmem
armáda max. 100 tis. dobrovolníků
ne letectvo, tanky, zepelíny, ponorky, těžké dělostřelectvo, plynové zbraně
-> demilitarizace Porýní
3) ztráty – 13% území, 10% obyvatelstva, kolonie, na 15 let odtrženo Sársko
(pak plebiscit, kam se chce přidat)
4) ekonomická opatření – snížit cla, aby Francie mohla obchodovat,
zmezinárodnit řeky
VB chce z Německa protiváhu Francie, proto se snaží tresty zmírnit
obdobně potrestáno i Rakousko, Maďarsko – rozsekáni do okolních států
(Slovensko, Rumunsko, Jugoslávie), Bulharsko, Turecko (revoluce, padl
sultán, reparace)
nespokojenost s Versailleským systémem na stranách poražených i vítězů
vznik Společnosti národů – při vzniku vstoupilo 45 států, má pomáhat rozvoji
spolupráce mezi státy a národy, udržení míru a bezpečnosti ve světě
sídlem Ženeva
Československo to podporuje, uznání si získal československý ministr
zahraničí Edvard Beneš
Systém ale nebyl dokonalý – státy vojensky zasahují proti státům, které
narušují mír – čili by došlo k dalším bitvám a míru by se nedosáhlo
Malá dohoda
Washingtonská mírová konference 1921/22
Za první Republiky se Československo orientuje hlavně na Francii,
kde se podle Francouzského vzoru budovala armáda a všude se učila
Francouzština. Dále Rumunsko a Jugoslávie. S nimi vznikla „malá
dohoda“. Tyto 3 státy měli každý Maďarskou menšinu. Tím tedy
obklopili Maďarsko jejíchž cílem bylo získat svá území zpět. Maďaři se
velice lehce stali největšími spojenci Hitlera.
Mezi těmito tři státy také vznikla i obchodní unie. Československo mělo
velký export a jeden z nejlepších průmyslů.
Malá dohoda se později rozpadla díky hospodářský krizi.
9 zemí (např. USA, VB, Japonsko, Francie a Itálie)
oblasti Tichomoří a Dálného východu
rozdělení sfér vlivu v Tichomoří a na Dálném východě, poměr velikosti a
tonáže válečných lodí
po 10 letech se systém smluv zhroutil v souvislosti s narůstající agresí
Japonska na Dálném východě
Mezinárodní vztahy 20. let;
Německo nespokojeno téměř se všemi hranicemi
Polsko spokojeno, zdvojnásobilo území
Maďarsko a Jugoslávie nespokojeni
Řekové vystěhováni po turecké revoluci 1920 z Malé Asie
po válce roste nacionalismus – ten, kdo je s hranicemi spokojen je chce udržet
a ten, kdo spokojen není chce změnu => krátké lokální války
Malá dohoda 1920/21
Mocenské soupeření Francie a Velké Británie
jejich spojenectví se rozpadlo, protože vzniklo z nouze když Německo
ohrožovalo Francii i VB
Každý jiné cíle – Francie chce dominovat a oslabit Německo, Velká británie
chce z Německa protiváhu Francie
Francie tvrdě proti Bolševikům, VB je šetří
VB – Irák, F – Lýbie, Sýrie, něm. kolonie v Africe
Janovská konference duben/květen 1922
Řešení otázky ruské, posouzení německých reparací – nedošlo ke
konečné dohodě
Rapallská smlouva mezi Německem a Sovětským svazem – spolupráce
vojenská, kulturní, obnovení diplomatických styků, likvidace válečných náhrad
Německá otázka – výmarská republika až do nástupu Hitlera
oslabená ekonomika díky reparacím (132 mld. zlatých marek)
Rúrská krize 1923– armáda Francie a Belgie obsadily Porúří, Německo
vyhlásilo pasivní rezistenci
Dawesův plán 1924– USA znepokojuje krize Německa a mocenský vzestup
Francie, proto Německo ekonomicky podporují, měnová reforma, nové marky,
reparace rozloženy na delší období, splátky sníženy
Youngův plán 1929– díky pomoci USA se ekonomika Německa stabilizuje,
plán stanovil konečnou výši reparací, menší roční splátky, Francie vyklidí
Porýní
Francie začíná prosazovat politiku kolektivní bezpečnosti – síť smluv, podle
které musí státy pomoci napadenému státu
Locarnská konference 1925 – Německo se zavázalo, že nebude měnit
hranice, ale jen na západě
Briand-Kellogův pakt 1928 – do r. 1931 největší úspěch
podepsalo více než 60 států, zaručily se, že nebudou mezinárodní spory řešit
válkou, ale nebyly udány sankce za porušení
VB – krize způsobená válkou, nezaměstnanost, nejsou prostředky na sociální
zabezpečení, dělnické stávky, nakonec se ekonomika stabilizovala
USA – rychlý ekonomický rozvoj, rychlé navrácení k předválečnému stavu,
rozšíření ekonomického vlivu do Latinské Ameriky, Pacifiku
Francie – politická nestabilita, rozvrácená ekonomika, hospodářská nestabilita
„Zlatá 20. léta“;
Liberalismus – stát nezasahuje do ekonomiky
zásady liberálního tržního mechanismu a technická a technologická
rekonstrukce
Elektrika – elektromotory, elektrospotřebiče v domácnostech (žárovky,
telefony, vysavače, gramofony, lednice, …)
od 1920 hromadné zavádění telefonů
1920-22 pravidelné rozhlasové vysílání
zvukový film, elektronická nahrávka
objevy – výroba benzinu, umělého kaučuku, elektronových mikroskopů,
děrnoštítkových počítačových strojů, televize, barevná fotografie
automobily – Henry Ford (model T a A), nové silnice, plány prvních dálnic,
roste spotřeba paliv
rozvoj civilní letecké dopravy – později i přes oceán, letiště Stará Ruzyň
(funkcionalistický styl)
pásová výroba (H.Ford)
lidé začínají žít jako my dnes
životní styl – kina (i 2x denně), divadla, turistický ruch, zkracování sukní a
vlasů, sportovní oblečení, jazz, charleston
růst prům. výroby – Japonsko 100%, Francie a Německo 20%, VB vyrovnání
předválečného stavu, Československo 40%
USA – nevídaný hospodářský vzestup, politický izolacionizmus, omezení
přistěhovalectví, prohibice, masová kultura (rozhlas, biografy)
„Světová proletářská revoluce“ a občanská válka v Rusku;
Světová proletářská revoluce – Lenin myslel, že v tak zaostalé zemi revoluce
dlouho nevydrží
V.I.L. chce komunistické státy po celé E, které by pak hospodářsky pomohly
Rusku
krvavě potlačená povstání hlavně v Německu a Maďarsku
šíření revolučních myšlenek pomocí stoupenců
založena komunistická internacionála 1919, která má sdružovat všechny
komunistické strany
proti vznikla Socialistická dělnická internacionála, která chce zachovat
demokratický politický systém
lokální revoluce – 3 dny – 3 měsíce
V prosinci r. 1922 vznikl Svaz sovětských socialistických republik, složený
z Ruské federace, Ukrajinské republiky, Běloruské republiky a Zakavkazské
federace
Občanská válka v Rusku 1917/18-1921
zemřelo 9 mil. lidí
masakry zajatců a civilního obyvatelstva, vznikla ČEKA (politická policie)
Rudá armáda (vybudoval Trockij) mezi Moskvou a Petrohradem, okolo
nepřátelé
Rudá armáda x „bílí“ (bojují za demokracii nebo monarchii)
F se chtěla angažovat, VB nechtěla
Proti Rudé armádě na jihu bílí a Poláci, kteří chtějí Litvu a téměř zdvojnásobit
území, Ukrajina chce samostatný stát
Hladomor
Nakonec zvítězila Rudá armáda
Stalinova diktatura v SSSR;
leninismus – v komunistické straně demokracie, diskutování
totalitu stihl vybudovat už Lenin – znárodnění a kolektivizace, chtěl odstranit
obchod a peníze, každý pracuje jak může a dostává co potřebuje
po smrti Lenina do čela komunistické strany s SSSR J.V.Stalin – žádná
komunikace, vše řídí sám, demokracie ani uprostřed strany, likvidování těch,
kteří si pamatují Leninův režim
Stalin chce z Ruska udělat průmyslovou velmoc – industrializace, pětiletky
(poprvé r. 1927)
1921-7 – elektrifikace Ruska, budování těžkého průmyslu, postavení metra
státní kontrola
gulagy – koncentrační tábory
„socialistická demokracie“ – průmyslová, budovatelská, stavby elektráren,
továren, železnic
Stalin likvidoval soupeře
kolektivizace – lidé musí do strany, odevzdat půdu, stroje, dobytek, jinak
posíláni do gulagů
někteří nechávají pole pustnout, vybíjí stáda => hladomor (hodně postižena
Ukrajina)
kolchozy – zemědělská družstva, kam se musel odevzdat dobytek,
stroje a půda, potom všichni užívají vše společně
r. 1933 kolektivizace končí
1934-38 masové čistky – likvidace skutečných i domnělých nepřátel ve straně
dotvoření totalitního režimu za obrovského strachu – pod dohledem
hospodářství, školství, věda, kultura i umění
1934 vstoupil SSSR do Společnosti národů
ovládání lidí, porušování občanských práv
úplné ovládnutí společnosti Stalinem
Vznik fašismu v Itálii a jeho rozšíření;
fašismus – pravicový extremismus, usiluje o diktaturu, charakteristický je
nacionalismus
demokratické vlády nezvládají hospodářskou, sociální a politickou krizi =>
podpora fašismu
nejednotný, v jednotlivých státech rozdíly
italská vláda nepopulární, protože se nedokázala prosadit na Pař. konferenci,
nedokázala řešit hospodářské problémy
zakladatelem je Benito Mussolini – pochází ze socialistické rodiny, do I.SV se
angažoval v sociální demokracii
B.M. kolem sebe shromáždil ty, kteří byli nespokojení a vytvořil FASCIO,
nadstranické hnutí
1921 Národní fašistická strana
1922- B. Mussolini se dostává k moci díky nestabilitě
pochod fašistů na Řím – králem Viktor Emanuel, bojí se o korunu, a tak se
s B.M. dohodne => B.M. získává 3 křesla (armáda, policie, finance) a jeho
stoupenci další => z pochodu se stane slavnostní jízda Římem
fašisté omezili vliv parlamentu, zakázali opoziční strany, zavedli dohled nad
tiskem, omezili občanská práva a svobody, státní kontrola hospodářství
po vítězství v Itálii se rozšířil i do ostatních zemí E, ohlas i v Lat.Americe
nebezpečí – odnož fašismu je nacismus v Německu
Světová hospodářská krize 30. let;
20.léta – rozkvět hospodářství, investice do akcií, nárůst hodnoty
25.10.1929 – „černý pátek“ = krach na NY burze
krize postihla celý svět
nadměrná výroba zboží, pro který není odbyt => pokles cen => zhroucení
světového zahraničního obchodu
lidé zjišťují, že přicházejí o majetek a prodávají => ceny tím více padají
pokus o udržení ceny zboží – likvidování (oheň, voda)
USA zavedly cla, aby zabránily nadměrnému dovozu => ostatní státy také,
krize se vyvezla
pokles dolaru => prohlubování krize
1932 – pokles průmyslové výroby o 46%
měnová krize – devalvace (snížení hodnoty) měny
roste nezaměstnanost – více než 30 mil. lidí přišlo o práci
v krizi vidí totalitní představitelé šanci, jak svůj režim rozšířit => vytvoří totalitní
stát, kde pomocí politiky „tvrdé ruky“ vyřeší krizi
řešení státu – sociální dávky, státní zakázky (silnice, letiště, přehrady)
F.D.Roosevelt – program Nový úděl => státní dozor nad bankovnictvím,
devalvace
r.1937 USA dosáhly úrovně srovnatelné se situací před krizí
Nástup nacismu v Německu a budování nacistického státu;
Narodil se 1889 v rakouské vesničce
Otec – Alois Hitler – 3x ženatý
Brzo ztratil matku a vyrůstal s nevlastní matkou
Měl nezávidění hodné dětství
Otec byl alkoholik, přišel domů a bil svou manželku a potom i Adolfa
Otec se pak upil k smrti v hospodě j
Ze strany matky tam neměl žádné problémy a žil s ní
Nebavila ho škola – jen malování a dějepis (hlavně ho zajímalo Německo a
jeho úspěchy)
Chtěl se stát malířem a odchází do Vídně protože to bylo centrum Střední
Evropy. Zde se hlásí na akademii malířského umění. 3 roky po sobě to
zkoušel a nikdy neuspěl a posledně mu řekli ať to radši už nikdy nezkouší
znovu protože nemá talent
Mezitím co se snažil prorazit maluje Vídeňské památky a různé rychlokresby a
jako malíř pokojů
Žil napůl jako bezdomovec, přespával na lavičkách a nádražích. Přespával i
na ubytovnách s nejnižší vrstvou.
Stýkával se s radikálama od kterých přebíral jejich názory, které ho dost
ovlivnily.
V této době žilo ve Vídni spoustu židů a Slovanů kteří si žili velice dobře – židi
byli velice dobří s penězi
Byl velice rozšířený nacionalismus a xenofobie (strach z cizinců) +
nesnášenlivost židů
Hitler se stále snažil prosadit, ale nedaří se mu. Po čase získává dojem, že
Vídni jakožto Německému městu ubírají ostatní národy životní prostor
1914 začíná první světová válka
Hitler je z ní nadšený, podporuje jí a má pocit že to Němci všem natřou a
přihlásil se do války jako dobrovolník – přihlásil se do Bavorský armády
Byl velice rychle zraněn, střepina ho trefila do ruky a nemohl bojovat. Měl
doživotní třas v ruce, který se jen zhoršoval
Byl velice zklamaný, že ho museli propustit z armády a on nemohl Německu
pomoct
Válka skončila, Německo bylo poraženo a cíl byl srazit Německo na kolena
Francie si prosadila, že Německo bude muset platit obrovský odškodný za
válku a že nesmí mít armádu
Německo nebylo schopný nic splácet a Francie obsadila západní část
Německa (Porýní a Porúří) což je ekonomicky nejúspěšnější část Německa
čímž nemohli nic dělat a ekonomika padala
=> Německo zbankrotovalo -> Peníze ztratily hodnotu a nastala hyperinflace
(1922-1923)
Houska stála několik miliard marek
Začaly se vyrábět jiná platidla
Adolf Hitler mezitím vstoupil do malé nevýznamné politické strany NSDAP
(Německá národně socialistická strana práce)
Během hyperinflace se pokusí v Mnichově udělat státní převrat -> Pivní puč
(hospodská strana)
Samozřejmě se jim to nepovedlo ale nikdo tomu vůbec nevěnoval pozornost
protože byly větší problémy – Hitler za to šel ale na několik měsíců do vězení –
tam všechny své myšlenky hodí na papír a vyjde kniha Mein Kampf – politický
program a obviňuje tam židi a Slovany
Ve vězení pochopil, že aby získal moc, musí zmanipulovat masy
Protože bylo Německo v krizi, jeho slibům se jednoduše věřilo
Hlásá nacionalismus (odčiní WW1, vrátí Němcům důstojnost)
1928 se s NSDAP dostal do parlamentu, 1932 vyhrává volby (víc, jak 40%
hlasů)
NSDAP se tváří jako levice, ale ve skutečnosti je krajní pravice
Hitler chce po právu sestavit vládu a být jejím předsedou (=kancléř)
Německý prezident, Paul von Hindenburg, stál Hitlerovi v cestě – tuší, co je
zač
Nakonec musí ustoupit, protože ostatní vlády držely maximálně 2 měsíce
1933: rok Hitlerova nástupu k moci – stává se kancléřem
1934 Paul von Hindenburg umřel, Hitler zrušil funkci prezidenta a funkce
převedl na sebe
Hitler v té době měl již svojí vlastní policii, armádu, protože ta obyčejná
nefungovala
SS, SA a SD (špioni) – co nevyřeší, obyčejná policie, nastoupí a vyřeší SS a
SA
Další cíl byl zlikvidovat ostatní politické strany a celý parlament
SS a SA zastrašovali a vyhrožovali ostatním politikům
Nakonec Hitler zapálí budovu parlamentu (Říšský sněm)
Potom rozjel velké vyšetřování, kdo to zapálil a hodil to na komunisty
Hitler ovládal ministerstvo vnitra, které bylo zodpovědné za vyšetřování, proto
mu to prošlo
Svolá parlament na jiné místo a předloží jediný zákon o rozpuštění parlamentu
Veškeré funkce parlamentu se převádí na vládu v čele s kancléřem
Zmocňovací zákon – zrušil parlament
Hitler se stává vládcem, do konce WW2 parlament není obnoven
Budova je ponechána vyhořená
1935 Hitler se rozhodl, že vybuduje znova armádu a zároveň odmítl platit
reparace
Současně buduje i koncentrační tábory (neplést si s vyhlazovacím táborem) –
pracovní/vězeňský tábor
Umisťuje zde své odpůrce, homosexuály, jehovisty atd.
1935 Přijal Norimberské zákony – co to je árijská rasa, co je čistý a co ne a
kdo je žid a kdo není žid
Zakazuje židům a árijcům sňatky, židi také nemohli mít řidičák, nemohli
zaměstnávat nežidy, nesměli vykonávat lékařskou praxi, nesměli studovat na
vysokých školách, pálily se židovská díla
Zároveň zakázal Němcům cestovat – Mohli jen na povolení úřadu
1934 – Noc Dlouhých Nožů – SS dal rozkaz aby vyvraždili SA protože se bál,
že by se postavili proti němu
1938 – Křišťálová noc – Útok na židovské domy, obchody a synagogy
Nacisti byli mistři v propagandě, využívali geniálně film a plakát a byli první
kteří si uvědomili jakou moc mají média
Hitler vycházel z Darwinovi revoluční teorie, že právo na přežití mají ti
nejsilnější a slabší mají ustoupit v zájmu prosperity lidského rodu
Odmítal křesťanství protože to odporuje evoluční teorii kdy silnější pomáhají
slabším
Několika slavným židům se podařilo utéct z Německa – Albert Einstein,
Thomas a Heinrich Mann, Feuchtwagner
Agrese totalitních států ve 30. Letech
1) Dálný východ – Japonsko agrese vůči Číně, r. 1931 ovládli Mandžusko,
vytvořili zde přes nesouhlas Společnosti národů loutkový stát Mandžukuo
– r. 1937 válka Japonska proti Číně, proti čínští nacionalisté
(Čankajšek) a komunisté (Mao Ce-tung)
2) Latinská Amerika – boje mezi Bolívií a Paraquayí, mezi Peru a Kolumbií
3) Evropa – zdrojem napětí Německo, fašismus (Osa Berlín-Řím-Tokio),
přidalo se i Maďarsko a Bulharsko
4) Afrika – Itálie chce rozšířit koloniální državy => r. 1935 Itálie útočí přes
nesouhlas Společnosti národů na Etiopii
Italové brutálním bojem zvítězili, r. 1936 padlo hlavní město Addis Abeba
5) Španělská občanská válka 1936/9 – vyprovokovali španělští fašisté pod
vedením generála Franca (mají podporu Itálie a Německa)
povstání proti demokratům (podpora SSSR)
VB, USA a F vyhlašují neutralitu
Podpora SSSR slábne => vítězí Franco, nastoluje režim po vzoru Itálie
Pokus o kolektivní bezpečnost v Evropě a politika usmiřování;
Francie – 1936 politika kolektivní bezpečnosti = síť smluv o vzájemné pomoci
VB – politika appeasementu => usmiřování agresora pomocí ústupků
po ústupcích si A.H. myslel, že může uskutečňovat své útočné plány =>
zaútočil na Rakousko pod záminkou sjednotit německý lid v jednom státě,
potom útoky na Československo => 30.9.1938 Mnichovská dohoda
Třetí svět mezi válkami.
po I.SV se prosazují i závislé a koloniální země Asie, Afriky a Latinské
Ameriky
národněosvobozenecké hnutí – nacionalismus, mnoho etnik na jednom místě,
kulturní a náboženské rozdíly, nedemokratické chování velmocí
Čína – formálně samostatný stát, kde ale své zákmy uplatňuje především
Japonsko
vládne strana Kuomintang (demokrat Sunjatsen) – nacionalismus,
demokracie, blahobyt lidu
po smrti Sunjatsena do čela Čankajšek – 1927 státní převrat, sjednocení Číny
občanská válka mezi Kuomintangem a Komunistickou stranou Mao Ce-tunga
Indie – boje o politickou samostatnost (Mahátma Gándhí a Džaváharlál Nehrů)
M. Gándhí – nenásilný boj za samostatnost (nespolupráce s britskými úřady,
bojkot všeho anglického)
následovala tvrdá britská perzekuce, M. Gándhí na 6 let do vězení