Staroorientální civilizace
3. Staroorientální civilizace
Příčiny vzniku civilizace; hospodářství, společnost, politické dějiny a kultura
nejvýznamnějších civilizací na území Předního východu (Sumerové, Babyloňané,
Asyřané, Chetité, Foiničané, Židé a Peršané), Egypta, Indie a Číny; útok „mořských
národů“ a příčiny zániku jednotlivých států.
Příčiny vzniku civilizace
zemědělci se usazují, vytváří se státní útvary, budování městských států a
vzniká trvalé osídlení
společenská dělba práce, specializace řemeslníků a rozvoj obchodu, usedlý
způsob života, znaky státu, duchovní život
vznik písma, vyspělá kultura úřednický aparát a společenské vrstvy
v povodí velkých řek (Eufrat, Tigris, Nil), zemědělství, panovník je bohem či
jeho prostředníkem
doba bronzová – Egypt, Sumer – 4000 př. K.
Akadd, Indie, Čína – 3000 př. K.
Babylónie, Asýrie – 2000 př. K.
doba železná – Fénicie, Izrael, Persie – 1200 př. K.
Hospodářství, společnost, politické dějiny a kultura nejvýznamnějších civilizací na
území Předního východu
Sumerové – Mezopotámie
Samostatné sumerské městské státy – Kiš, Ur, Lagaš, Umma, Uruk a další.
Primitivní demokracie (shromáždění – dohoda), chrámové hospodářství
(centrem dění se stává chrám). Potom palácové hospodářství střídá chrám a
centrem dění se stává palác – král.
Panovník je obklopen shromážděním mužů (rada starších)
Dědičnost králů
Zikkurat (stupňovitá věž)
Klínové písmo – Epos o Gilgamešovi
Babyloňané
Babylonie vzniká dobytím městských států
V období Starobabylonské říše se stávají hlavním městem celé říše – dobytí
Asýrie
Soudce Chammurapi – Chammurapiho zákoník – byly potřeba zákony,
právní spis
Říše bohatne zejména zemědělstvím
Centrální moc – omezení kněží
V novobabylonském období byl Babylon pod nadvládou Asýrie. Spojili se
s Médy a Asýrii zničili
Nabukadnesar II. – dobyvatel – Jeruzalém, babylonské zajetí židů
Poté Babylon dobyla Persie (539 př. Kr.) – Babylon zaniká
Asyřané
Hlavní město Aššur, později Ninive (knihovna)
Staroasyrské období
Obchod a obchodní kolonie, ovládnutí Babylonií – Chammurapi
Středoasyrské období
Dobytí Chetity -> znovusjednocení -> ovládnutí Babylonu
Diplomatické styky s Amenhotepem IV.
Novoasyrské období
Hlavní město Ninive
Snaha o dobytí Egyptu – to se podařilo
Dobytí Babyonu
Asyrská říše byla ale velice vyčerpaná, docházelo k povstáním a nájezdům
Postupně Asýrie ztrácela Egypt a Babylonii
Hlavní město Ninive podlehlo nájezdům Babylonů spojeným s Médy
Chetité
Země Malé Asie, znalost železa
Konkurent Egypta – soupeření velmocí -> Bitva u Kadeše 1285 př. Kr.
Nájezdy mořských národů ale Chetité nepřečkali a země se rozpadla
Poté útoky Asýrie
Foiničané
Oblast středozemního moře, nejlepší mořeplavci, kolonizace
Těžba cedrového dřeva, výroba barevných látek a hlavně námořní obchod
Městské obchodní státy a přístavy – Týros -> odtud kolonizace severní Afriky
-> založení Kartága
Židé
Území Palestiny – nazývaná Země Izraele
Pelištejci – jedni z původních obyvatel, poté přicházejí Židé
Exodus Izraelitů z otroctví v Egyptě – pod vedením Mojžíše putovali pouští až
k Zemi zaslíbené
Doba soudců – vůdci kmenů – boje proti okolním národům – nejsilnější
Pelištějci
Doba královská – sjednocení 12 izraelitských kmenů a vzniká Izraelské
království
První panovník Saul – války proti Pelištejcům
Druhý, nejznámější panovník je David – dobyl Jeruzalém a ustanovil ho jako
hlavní město králů
Šalamoun – Nejmoudřejší vládce a člověk vůbec (podle Bible), z Izraele se
stává ještě mocnější a významnější stát – symbol moci a bohatství
Po Šalamounovi se Izrael rozdělila na Izraelské a Judské království (sídlo
Jeruzalém)
Zajímavost: Proroci – veřejné vystupování proroků – prostředník oznamující
lidu Boží vůli
Babylonské zajetí Židů – Nabukadnezar II.– dobyl Jeruzalém, zajetí trvalo 70
let
Doba nesvobody – ovládnutí Asýrií, Babylonií, Persií a později i Římem
Po Židovské válce nastává diaspora (rozptýlení)
Peršané
Území Íránu – expanze, války s Řeky
Dareios I. – rozdělil území říše na 24 satrapií (správní oblasti)
Za jeho vlády se Persie stala největší a nejsilnější říší světových dějin
Neúspěch Persie započal tažením do Řecka – řecko-perské války
Bitva u Marathónu (490 př. Kr.) – vítězství athén
Xerxes I. – Bitva u Salaminy (480 př. Kr.) – porážka Perského loďstva
O rok později prohráli Peršané u Platají – Peršané ukázali, že jsou porazitelní
a museli čelit povstání v Babylonii a Egyptě
Persie slábla a 333 př. Kř. Dareios III. Podlehl v bitvě u Issu Alexandru
Velikému
Egypt
Archaické období (5000-2700) – usazování v oblasti hor (Horní Egypt) a
oblasti Nilu (Dolní Egypt)
Stará říše (2700-2000) – Džoser, Snofrev, Rachev (pyramidy + Rachevova
Sfinga). Ovládnutí Núbie a Sinaje, snaha o rozdělení. Núbie oddělena
Roste moc šlechty a úřednictva
Rozdělení říše na Théby a Heliopolis (dvě centra)
Střední říše (2000-1800) – Mentuhotep II. – obchody s Mezopotámií
Znovusjednocení říše
Hl. město Véset. Nechal postavit pevnosti – Vládcovy zdi
Pronikoání Hyksósů do území Egypta (nižší kultura, ale lepší vojensky)
Hyksósové převzali vládu na Horním Egyptem a říše se zase rozdělila
Byli poražení až Ahmosem I. (zakladatel Nové říše)
Nová říše (1570-1080) – Ahmos I.
Sjednotil Egypt
Thutmose III. – největší dobyvatel
Amenhotep III. – marnotratný panovník, úpadek a hospodářská vyčerpanost
Amenhotep IV. – Monoteismus – Bůh Aton
Omezil moc kněží. Přesídlil do Achetatonu.
Tutanchamón
Ramess II. – po otci bojoval s Chetity, nakonec mírová smlouva (první
v historii) po bitvě u Kadeše 1285 př. n. l.
Ramess III. – Odrazil nájezdy mořských národů, země ale ekonomicky
upadala, rozpad na malé státy
Pozdní Egypt
Persie (Dareis I.) dobyl Egypt a dosadil sám sebe jako vládce, Egypt ho
nesnášel.
Egypt byl vysvobozen Alexandrem Velikým (sídlo Alexandrie)
Po Alexandrovi vládli Ptolemaiovci (Kleopatra VII.) -> Egypt se poté stal
sňatkem s Kleopatrou provincií Říma
Kultura Egypta: Hieroglyfy, papyrus, Knihy mrtvých, polyteismus
Indie
a) Harappská civilizace – města Harappy a Mohenžo Daro, zánik přírodní
katastrofou
b) Védské období – příchod kmene Árjů, život v kastách, vznik náboženství
c) Maurijská říše – až do vpádu Alexandra Velikého říše magadhská (král
Ašóka)
Čína
jednotlivé malé státy, dominuje dynastie Čou
říše Čchin a Chan
Útok „mořských národů“ a příčiny zániku jednotlivých států
vyčerpání nerostných zdrojů a zemědělské půdy
ve 13. a 12.stol. př. K. útok „mořských národů“, které útočí nejprve na Cheticii
a Tróju
rozšíření znalosti železa, ohrožení dalších národů
pozůstatky a památky – Egyptské pyramidy, Rhodský kolos, Vysuté zahrady
Semiramidiny, Babylónská věž, Palác perských králů v Persepolis, Čínská zeď