Revoluce

• Některé režimy autokratické: Osmanská říše, Rusko, papežský stát – forma vlády byla

absolutistická, ale lišili se od absolutistických států

• Absolutistické monarchie: Francie, Rakousko, Portugalsko, Španělsko, Dánsko, Švédsko,

výkon politické moci se lišil, více strukturovaná; nejefektivnější režim

• Šlechtické monarchie/republiky: Benátky, Polsko, Nizozemí (Polsko – aristokratický sněm,

každý měl právo veta, volilo i krále)

• Konstituční monarchie: VB (po roce 1688)

• Konstituční republika: Švýcarsko

Thomas Hobbes- Leviathan, podporoval absolutistickou vládu, pokud ne->lidé by se vyvraždili

• Monarchomachové – podporovali absolutismus

Absolutističtí panovníci

• Ludvík XIV.- Francie nejsilnější evropskou velmocí

• Marie Terezie – efektivní panovnice, vládla v podstatě sama, modernizovala rakouskou

monarchii

Osvícenský absolutismus

• Spokojili se s formou absolutistické monarchie, hodí se to pro společenské změny a

prosazování nových myšlenek (Josef II., Friedrich Veliký)

• Liberalizace společenského života

• Absolutistická monarchie – politická a společenská hierarchie (panovník, šlechta-neplatili

daně, duchovenstvo- nejméně koherentní skupina; intelektuální a duchovní výbava národa,

měšťanstvo- nejdůležitější složka, dynamika, chtějí něco měnit, emancipují se, kulturně značně

na výši, schopni komunikovat o myšlenkách, financují ekonomický chod celého státu, nemohli

volit, nebyli plnohodnotnou součástí franc. Politiky->tlak na změnu režimu, rolníci- více než 80%

tehdejšího obyvatelstva)

Vliv osvícenského myšlení

• Všechno toto myšlení a vliv měšťanstva a situace ve Francii vedlo k revoluci (VFR)

• Krize Fr. absolut. režimu se začala ukazovat už dříve – J. Necker – doufalo se, že zachrání

finanční situaci fr. dvora, věděl, že nemůže zvýšit daně měšťanstvu a ani nemohl zavést daně

šlechtě (bez souhlasu generálních stavů se nedalo zavést je)

Předzvěst revoluce:

• V Nizozemí (1787-1788) – požadavek měšťanů na další politická práva

• Polské události roku 1791 – přijaly konstituci, ale pak se rozdělilo

• Situace ve Francii nebyla jediná

Základní opozice v průběhu francouzské revoluce

1. Květen 1789-červen – král vs. Třetí stav

2. Červen 1789 – leden 93 – král kontra revoluční režim – krále popravili v lednu

3. Březen 1793 – prosinec – povstání ve Vendée; hora(jakobínští radikálové) kontra girondisté

4. Srpen 99 – listopad – direktoriát kontra royalisté; Bonaparte kontra direktoriát (velmi rychle

transformoval Francii v jeho samovládu)

Počátek revoluce

• Svolání generálních stavů – zasedání v květnu 1789

• Na zasedání gen.stavů (měšťané po levici, šlechta po pravici krále)

• 2 možnosti: 1) každý jeden hlas (nepříjemné pro šlechtu a duchovenstvo, měšťanů více)

• Většina třetího stavu požadovala větší hlasovací práva, jejich požadavky byly

odmítnuty

• Třetí stav se trhnul a rozhodl se že si vytvoří vlastní parlament, založili Národní

shromáždění -> vytvoří novou ústavu

• Napětí se začalo šířit i do pařížských ulic, začaly vznikat Národní gardy

• Vznikl Výbor veřejného blaha

• Symbolický útok na Bastilu – 14.7. 1789

• V srpnu 1789 byly zrušeny vazby nevolnického systému a rolníci se stali svobodnými občany

• Nejvýraznější dokument Deklarace práv člověka a občana z 26. srpna 1789

• V prosinci 1789 – nové členění Francie, 90(83??) departmentů, chtěla radikálně rekonstruovat

francouzskou politiku a společnost, nacionalizace fr. Obyvatelstva

• V červu 1790 – občanská ústava duchovenstva – sekularizace fr. Státu (omezování církevního

vlivu)

• V září 1791 – na scénu se dostali nové politické síly, nové zákonodárné shromáždění

• V léte 1792 – zákonodárné shromáždění zrušeno, nové volby – zvoleno třetí radikální

Národní shromáždění (Konvent), zrušena monarchie, nastolena republika, král se pokusil

utéct, nepovedlo se mu to, začali se scházet jakobíni (nejradikálnější političtí vůdci- vůdce byl

Robespierre, růst významu polit. násilí), největší revoluční teror

• Revoluční kalendář – radikálně transformoval kalendář

• 1793 Ludvík XVI. Popraven gilotinou

• Kult rozumu

• Výbor pro veřejné blaho – původně Danton, potom ho vedl Robespierre, exekutiva

• Přijala se nová ústava, která byla demokratická, ale nikdy nebyla prakticky provedena

• Danton popraven, když se ukázalo že je Robespierre šílený tak byl 1794 popraven, likvidace

polit. protivníků- bylo potřeba uklidnění, revoluce vstoupila do 2. fáze

2.Fáze (1794-1804)

• 94-95 – thermidorská reakce – přijaly další ústavu, vytvořily kolektivní Direktorium (nahradilo

Výbor pro veřejné blaho), začalo se dařit ve válkách

• Všeobecná branná povinnost, vyvážet revoluční myšlenky do Evropy, začali expandovat,

Direktorium přehnalo likvidaci parlamentu

• 1799 – byl proveden převrat, na místo Direktoria byli zvoleni tři konzuli

• 99-1804 – éra konsulů – hlavní Napoleon , dva jen v pozadí

• Květen 1804 se Napoleon korunoval císařem a Fr opět monarchií

• Napoleon – dokázal se domluvit s katolickou církví, podepsal konkordát s papežem (nevrátili

se do privilegované role, neměli politickou moc)

• Jeho konkordát se stal předlohou mnoha dalších

• Vymyslel řadu řádů a hodností – vytvořil novou aristokracii

• Code civil (1804) – občanský zákoník, první moderní v Evropě – inspirací pro další evropské;

sjednotil právní systém po celé Francii, respektoval rovnost před zákonem

• Expanzivní zahraniční politika – nejbližší provincie přidala ke Francii; byly aplikovány ústavy

podle francouzského vzoru i politické systémy, byl vytvořen základ na kterých navázala

liberalizace těchto zemí

• Došlo ke exportu revoluce do Evropy

• Nakonec napoleonský režim poražen

• Vídeňský kongres – snažil se restaurovat politický řád v Evropě

2)Po stavech (nechtěli měšťané)

• Geopolitické rozdělení na velmoci – VB, Rakousko, Prusko, Rusko,(Francie)

• Svatá aliance – Alexandr I. ; odvolávala se k Bohu a ke křesťanským tradicím, měla

zavazovat panovníky; Metternich nakonec uvedl tento dokument v život – VB neschválilo,

osmanský sultán, papež (naštval se na Vídeňský kongres, zmenšili území) – bylo to proti

revolučním myšlenkám

Liberalismus, nacionalismus

– tyto tendence byly příliš silné

• Nacionalistické hnutí bylo motorem revolučního hnutí v Evropě

• O’Sullivan – expert na fašismus, snažil se vystopovat kořeny, nazýval to aktivistický styl

politiky (přesvědčení že politika není všemocná)

• Politický styl, který osvícenci vymysleli, se objevil v radikálních myšlení revolucionářů

• Další revoluce nebyly tak radikální jako VFR

• Lidé začali věřit, že politika může zlepšit lidský úděl

• Hl. motivy revoluce let 20. a 30. byl liberalismus a nacionalismus

• Risorgimento nacionalismus – italsky národní obrození , Mazzini, Garibaldi – je potřeba

zhroutit starý řád, obnovit pozitivní momenty VFR, osvobodit utlačované národy Evropy (jako

Italové neměli stát, němci neměli svou říši) – projevoval se v různých částech Evropy, studentské

hnutí, tento trend byl vítán u německých panovníků, Metternich dokázal pacifikovat

• Zasáhla Portugalsko, Španělsko, Itálii – ŠP a P – revoluce v koloniích, vznikají nezávislé státy,

podlomuje se situace ve vnitřní politice

• Všechny tyto periferní revoluce byly potlačeny, Rakušané potlačili Itálii, Francie Šp, v

Portugalsku revoluce nebyla úspěšná

• Šp a Port. na tom byly nejhůř

Na počátku 30. let revoluc. vlna znovu

• V červenci roku 1830 další revoluce ve Francii – Karel X. se pokusil vládnout v duchu

svaté aliance, Karla svrhli, zvolili si nového krále – Ludvíka Filipa Orleánského -reformnější a

demokratičtější vláda; chtěl udržovat status quo Vídeňského kongresu-> pronikaly ale ideologie

• Boj za belgickou nezávislost – umírněnější, byla blízko Fr, kopíroval novou červencovou

monarchii Fr, neohrožovala status quo

• Polsku se toto nepodařilo, bylo rozděleno mezi Rusko, Prusko, řada Poláků prchla do Francie –

inspirovali se belgickým příkladem, ale Polsko bylo součásti Ruska a to hrálo velkou roli a tak jen

potlačilo Polské povstání, toto je mocenská sféra Ruska, Rusové rozhodují

• V některých italských menších měst také

• Francie vždy zdůrazňovala liberálním zastáncem italských svobod, Metternich konzervativní

názor

VB

• Změny ve Francii vedlo k myšlenkám, že VB potřebuje postoupit dále liberalizaci

• Chartistické hnutí – snažilo se vnášet nové myšlenky

• 1832 důležitá reforma britského parlamentu (skončila až 1999) – nutnost reformovat House

of Lords, reformovat volební právo, systém dvou politických stran (Torries, Whigs) -> dnes

konzervativci a liberálové

U nás Metternichovský absolutismus – až do 1848

Výpisky z četby

Osvícenská politická filosofie

Ať jsem hledala sebevíc, tak nic k tomuhle jsem v povinné literatuře nenašla

Vliv americké revoluce a války za nezávislost na evropské dění

– Válka za nezávislost postrčila franc. Finanční krizi na samý okraj únosnosti

– Přinutila Francouze zamyslet se nad svými vyhlídkami, Američané se bouřili proti

méně horším podmínkám, než vládly v Evropě (jestli Jindřich III. tyran, tak co ostatní

evr, panovníci)

Důsledky první průmyslové revoluce pro evropské společnosti

– Průmyslová revoluce – označení, běžně používané pro řadu technologických a

organizačních změn;

– mnoho prvků:

vybudováním vodní cestym jež překřížila řeku Bartonovým akvaduktem

kamene a povrch z asfaltu

o zavedení mechanických strojů – nejznámější

o zemědělství

o pohyb pracovních sil

o parní síla: použití v praxi v roce 1711 – Thomas Newcomen

o stroje (spřádací stroje, tkalcovský stav – Jacquard, 1804)

o dolování: rozmach těžby uhlí-nejúčinnějšího paliva pro výrobu páry

o metalurgie

o továrny- zakládání továren zapříčinilo rychlý růst nových městských center-
jejich archetypem se stal Manchester

o pozemní komunikace – velké náklady uhlí, železa a dalších druhů zboží bylo

potřeba dopravit z dolů a přístavů do továren, zatímco hotové výrobky měly

putovat na vzdálené trhy- využívalo se řek, silnic a železnic

-1760 zdokonalil inženýr James Bridley možnosti dosavadních kanálů

-1815 J.L.Adam – systém silničních staveb, používajících podklad z úlomků

o peněžnictví

o demografie – průmysl. Revoluce vede ke vzrůstu populace a rostoucí populace

povzbuzuje proces prům. revoluce

Politické příčiny francouzské revoluce

– panoval názor, že filosofové podkopali ideologické základy starého režimu, zatímco

ministři Ludvíka XVI. Vedli Francii ke státnímu bankrotu

– ve svolání generálních stavů a následném útoku na Bastilu viděli historici přímý

důsledek lidového hněvu, výstředností dvora, církve a šlechty i reforem

– pozdější výzkum odhalil roli pařížského parlamentu při blokování královských

reforem, parlamentních pamfletistů při šíření myšlenek filosofů a vyložil ideologii

jako zvláštní, svébytnou sílu

Radikalizace revoluce 1789-1794

– fr. Revoluce postupovala ke stále vyššímu radikalismu, dokud nebyly odstraněny

všechny instituce dřívějšího politického a sociálního řádu

– ze 4. na 5. srpna 1789, zrušilo Ústavodárné národní shromáždění celý systém

nevolnictví a šlechtických privilegií

– 26. Srpna Deklarace práv člověka a občana

– Prosinec 1789 – zrušení provincií a civilní uspořádání duchovenstva (červen 1790)

– V září 1791 zavedena nová ústava-> volby – odstranily původní umírněné vůdce

– Nové Zákonodárné shromáždění mělo k monarchii mnohem méně sympatií

– Léto 1792 – nové národní shromáždění – Konvent – vyhlášena republika

– Král popraven v lednu 93

– Hlavní revoluční proud ovládli fanatičtí radikálové, kteří se předtím zmocnili městské

pařížské správy – Komuny

– Generální stavy a Národní ústavodárné shromáždění (89-91) ovládali Mirabeauovi

konstitucionalisté, Zákonodárné shromáždění (91-92) republikánští girondisté

(skupina poslanců, centristi ochotní ke spolupráci s královou vládou, ale postupně se

klonili k demokratickému a republikánskému smýšlení), Národní Konvent (92-95) se

řídil příkazy Robespierrových extrémistických jakobínů

– 22. Září (1792), den vyhlášení republiky, byl později zvolen za počátek revolučního

kalendáře

– Výkonná moc byla v rukou dvou po sobě následujících Výborů pro veřejné blaho:

– Byla nemilosrdně likvidována kontrarevoluce

– Byla uzákoněna nová demokratická ústava zajištující všeobecné volební právo,

referendum a volenou vládu – fakticky vůbec neplatila

– Období největšího teroru nastalo po zavedení diktatury jakobíny v létě 1793, které

trvalo až do roku 1794

– Pařížské Výbory pro veřejné blaho se staly nástroji neomezené diktátorské moci

Deklarace práv člověka a občana

– Nejsilnější moderní impuls

– 26. 8. 1789

– Lidé svobodní, rovní atd…

http://www.historie.upol.cz/19/prameny/prava.htm

Občanské uspořádání duchovenstva

– 1790

– Zabaven veškerý církevní majetek

– Republika pronásledovala kněze odmítající přísahu věrnosti, zrušila církev jako

ústavní instituci, nechristianizovala veřejný život zavedením světského kalendáře a

vlastních světských kultů

Vznik pojmů pravice a levice

– Na zasedání generálních stavů zaujala šlechtická dvorská strana místo po králově

pravici, zatímco třetí stav na levici.

– Usednout po pravé straně určité autority bylo tradiční výsadou privilegovaných

Druhá fáze 1794-1804

– Trvala nestabilita výkonné moci, ale ustala krvežíznivost

– Po Robespierrově pádu vládli thermidoriáni

– V listopadu 1795 díky další ústavě a dalšímu parlamentu, se dostalo k moci pětičlenné

direktorium

– V listopadu 1799, po státním převratu provedeném nejúspěšnějším generálem

direktoria, byl ustaven a následně všenárodním hlasováním potvrzen tříčlenný

konzulát

– V květnu 1802 povýšil nejúspěšnější generál, Napoleon Bonaparte, sám sebe na

doživotního konzula a v květnu 1804 na císaře

Napoleonská etapa 1804-1815

– Revoluce získala stabilitu tím, že se upjala na kult Napoleona

– Požadavky armády – absolutní priorita

Ekonomické experimenty revoluční Francie

1. Od dubna 1793 do července 93, dominoval v něm Danton

2. Červenec 93-červenec 94, hlavní slovo Robespierre

– V roce 1790 bylo Ústavodárné shromáždění, které zrušilo staré důchody, nuceno

zavést řadu nových daní z pozemků, zisku a majetku

– Postátnění církevního majetku financovalo vydání asignátů (státních poukázek),

z nichž se pak stala vysoce znehodnocená forma papírových peněz

– V roce 1793 přijali jakobíni ekonomický program určený k pokrytí potřeb veliké

armády, teroru a jejich vlastní sociální ideologie; zavedení řízeného zbrojního

průmyslu, přísná kontrola cen prostřednictvím zákona o maximálních cenách a zrušení

všech rolnických dluhů

– Po roce 1795 direktorium rabovalo a ukládalo daně

– Republika i císařství se postavily proti svobodnému obchodu

– Staré nenáviděné daně a výjimky zmizely, ústavní režim směřoval ke spravedlivému a

všeobecnému zdanění

– Jakobíni odstranili požadavek, podle něhož bylo volební právo omezeno na platiče

daní, zatímco direktorium se vrátilo k demokracii majetných

Rozsah francouzské moci v Evropě v době revolučních a napoleonských válek a její

projevy

– Během let 1792-1812 došlo na mapě Evropy a v systému států k dalekosáhlým

změnám, francouzské revoluční armády zavedly územní a politické změny trojího

typu

1) Nesmírně se v několika fázích zvětšilo fr. území přímou anexí větších částí

2) Vytvořena řada nových států, pevně připoutaných ke Francii a majících vlastní

3) Po posledních Napoleonských výbojích bylo několika tradičním státním útvarům

Nizozemí, Německa, Švýcarska a Itálie

model ústavy a správy dle francouzského vzoru, Batavská republika, Království

etrurijské, Rýnský svaz, Velkovévodství bergské, Království vestfálské,

Velkkovévodství varšavské, pět italských republik tzv, Království italské

umožněno nadále existovat, ale s podstatně modifikovanými hranicemi a přísnou

kontrolou vnitřních záležitostí, Rakousko, Prusko, Španělsko, Neapolsko,

Portugalsko