Versailleská smlouva
Versailleská smlouva
– 28.6.1919 v Zrcadlovém sále ve Versailles, jako výsledek Pařížské mírové konference
Velká 4 – Wilsonem, Lloydem Georgem a Clemenceauem, Orlando
– Vypořádání s Německem
o Uzemní úpravy – celkem ztratilo 10% obyvatel a 13% území
o vojenské úpravy
o Hospodářské úpravy
Návrat Alsaska-Lotrinska Francii
Odstoupení Poznaně a části západního Pruska Polsku – vznik polského koridoru,
na jehož konci byl Gdaňsk, prohlášen za svobodné město pod správou UN
Šlesvicko, Horní Slezsko, Východní Prusko – plebiscity, na jejichž základě se
Němci musel vzdát dalších území
Museli se vzdát kolonií
Snížení stavu armády
Armáda nesměla používat letadla, tanky.. a na jeho území se nesměly vyrábět
Dělostřelectvo, námořnictvo, letectvo mělo být předáno do rukou vítezům
Omezení něm. Námořnictva do budoucna
Aby byly podmínky dodrženy, měli spojenci okupovat 15 let Porýní
byl problém stanovit kolik mají platit na reparacích, takže se rozhodnutí o
celkové sumě oddálilo na rok 1921, do té doby 5 milonu dolarů
Němci museli předat obchodní loďstvo, rybářské a vybavení železnic….
spojencům – problém, z čeho budou platit reparace
– Němcům upřen vstup do UN, politické spojení s Rakouskem
– Mocnosti měli různé úmysly s obsahem smlouvy, ale obávaly se, že kdyby byla moc tvrdá, tak by
se Němci obrátili k Rusku a do Evropy by se dostal komunismus.
Socialisté a vznik Německé republiky
– Od 10/1918 kancléřem Max Bádenský – měl změnit politiku
– 10/1918 ústavní změny – Německo se stává parlamentní demokracií, vláda závislá na hlasování o
důvěře v Říšském sněmu
– Spojenci nevěří v přerod v demokracii, Němci si uvědomují, že nastává konec války
– Republika byla vyhlášena 9. 11. V Berlíně → to hodilo moc socialistům, chtěli po pádu monarchie
udělat z Německa socialistický stát, ale nepovedlo se.
– Socialisté sami totiž bylo rozštěpeni. Umírnění věřili, že radikální společenské změny povedou
k rozpadu říše, protože v Porýní a Bavorsku začla vznikat separatistická hnutí. Většinoví
socialisté vytlačili radikály z vlády, jejich podporou byli Spartakovci, z nichže se vyvinula
komunistická strana Německa. Revoluční hnutí po Německu, ale potlačena.
– Většinoví soc. museli pomoc od pravice (Hindenburg, Groner)→pomohlo překonat demobilizaci
a přechod k mírové ekonomice
Freikorps
– Dobrovolnické jednotky, kde hlavní roli hráli bývalí důstojníci
– Boj proti extremistům
– vytvořeny 1918
strana Centrum
– v listopadu 1918 na ústavodárném shromáždění získali republikáni většinu hlasů – republikáni
byli: Socialisté, katolická strana Centrum a liberálně levicová Demokratická strana (ty dvě byly
stejně silné jako Socialisté, proto byli nuceni spolupracovat. Ústava tedy nezavedla socialistický
systém, ale parlamentní demokracii. Všechno měl v moci Řísšský sněm (parlament) – volený
lidmi od 21 let poměrným sst.
– Vláda měla větší pravomoce než za císařství – daně se vybíraly přímo – díky Mathiasi
Erzbergeovi (strana Centrum)
– Jen strana Centrum a umírnění socialisté přijali Versaill. Smlouvu, malá většina→díky tomu,
že smlouvu přijali už nikdy nezískali většinu, posílení radikální pravice
Počátky bolševického režimu v Rusku
– Bolševická opatření – konfiskace soukromých účtů, znárodnění bank, zrušení soukromého
obchodu, předání továren dělníkům, zestátnění půdy – konec kapitalismu
– Poté, co se chopili moci prohlásil Všesvazový sjez dělnických a vojenských rad představitele
Sovětů za legitimní vládu
NEP
– Nová Ekonomická politika
– 1921 připouští volnost ve vnitrostátním obchodu
– Těžký průmysl, doprava, úvěrový systém a mezinárodní obchod zůstaly v rukou státu
ČEKA
– 12/1917
– Všeruská mimořádná komise, jejímž účelem bylo bojovat proti kontrarevoluci a sabotáži
– Nástroj vlády, používající teror
Boj mezi esery a bolševiky
– Eseři (socialisté – revolucionáři) byly jediní partneři bolševiků ve vládě
– Bolševici s nimi rozhodli přestat spolupracovat, když byli proti brest-litevskému míru, který
připravil Rusko o zemědělskou Ukrajinu
– Eseři zavraždili Německého vyslance Wilhelma von Mirbacha ve snaze způsobit rozkol; vládu se
jim ale svrhnout nepovedlo
– Eseři se snažili otřást režimem pomocí série vražd, byl raněn i Lenin →odpovědí bylo zesílení
rudého teroru Čeky
Občanská válka
– 1918-1920
– Bolševici – Rudá armáda, důležitá postava Trockij x „bílí“, nejednotní, něměli takovou podporu
obyvatel, podpora od VB a Fr
– Bolševici se snažili získat Polsko, Pobaltské státy a Finsko, to se jim nepovedlo, ale svoje území
obsadili dobře
– Bolš. Situace nebyla moc dobrá, ale domnívali se, že s koncem války bude nutnost v některých
zemích revoluce ..
Komunistická internacionála a její cíle
– 3/1919 Kominterna – první schůze
– Měla podnítit šíření revoluce do dalších zemí
– Důsledky: rozštěpení dělnických hnutí vzešlých z marxismu; 1917 se marxismus rozštěpil na
komunismus a socialismus
– V kominterně měl hlavní hlas Světový kongres komunistických stran Rozhodnutí kongresu
nebo jeho výkonného výboru byla závazná pro všechny komunistické strany: ty musely
sledovat „linii“, kterou stanovila Kominterna.
– Centrum bylo v Moskvě, stály tajemník – Zinověv
– Cíle:
o Udržení, obrana, posílení bolševického režimu v Rusku
o Světová revoluce, komunistické strany měly budovat ve svých zemích organizace
mládeže atp .na podporu
o Svržení vlád v kapitalistických zemích Evropy
o Podkopání Evropské vlády nad koloniemi
Cordon Sanitaire
– „hráz“ proti bolševikům, která je měla oddělit od demokratické Evropy
– Na tuto politiku se přistoupilo na Pařížské mírové konferenci
Kappův puč
– Jaro 1920
– Pokus o převrat a nastolení monarchie zpátky
– V reakci na snižováni stavů armády podle Versailles
– Generálové se pokusili svrhnout vládu, ta uprchla, ale občané vyhlásili generální stávku, Kappovi
došlo, že nebude úspěšný, tak utekl do zahraničí
reparace, inflace a politická nestabilita v Německu počátku 20. Let
– Výše reparací a jak je bude Německo splácet, bylo odloženo na pozdější dobu; představy
spojenců Dohody a Němců se značně lišily.
– Dohoda o výši byla dána Němcům formou ultimáta, dospělo se k ní na konferenci v Londýně v 5/
1921
– Všechny N. pol. strany souhlasily, že reparace jsou moc vysoké (132 miliard Marek), ale neshodli
se jak prosadit snížení. Pravicové strany prosazovaly obstrukční politiku, republikáni splacení
části s tím, že to třeba pak povede k jednání o hospodářské spolupráci – Walter Rathenau
– W. Rathenau byl ministr, snažil se o zastavení inflace tím, že se platby ve zlatě nahradí zbožím;
politici ale věřili, že se Němci musí obrátit za podporou na východ, k Rusku, proto ho dotalčili,
aby podepsal 16.4.1922 smlouvu s Ruskem, za to byl zavražděn
– Politika negativní poslušnosti – vydávalo se pořád víc peněz do oběhu, znehodnocování Marky
= důkaz, že nejsou schopní platit. Totální nefunkčnost měny – 1 dolar stál na podzim 1923 2,3
bilionu Marek (1914 to byly 4 Marky)
– Chaos – Porůří – separatistické snahy, Sasko – radikální levice, Bavorsko – Hitler a Lundendorf
Stresemannova stabilizace
– Gustav Stressemann – založil novou stranu, prosazoval obnovení monarchie ale s parlamentní
vládou. Tvrdil, že je třeba vzdát boj v Porúří, kde se Francouzi snažili obsadit doly.
– V srpnu 1923 se stal kancléřem s programem stabilizace německé měny a obnovení politiky
plnění mírové smlouvy. Jeho prvním krokem bylo ukončení pasivního odporu v Porúří.
– Velmoci pochopily, že je třeba se domluvit na kompromisu. Dohodly se na tom, že celou věc
znovu projedná výbor expertů v cele s Američanem. Charlesem G. Dawesem. Vytvoření tohoto
výboru znamená počátek období stabilizace v Evropě. Urovnalo to spory FR a VB, které se po
konferenci zvětšovaly. Po válce byla dominantní FR, teď spíš VB
Vstup Itálie do 1WW a válečné cíle
– It. Vstoupila do války s cílem získat nová území – VB, FR a Rusko slíbili územní zisky (Tridentsko,
Jižní Tyroly, Terst, Istrii, část Dalmácie) v tajné londýnské smlouvě 1915. Ty byly Itálii slíbeny jako
obrana před Habs.mon. – nikdo nepočítal, že zanikne
– Problémy, Itálie je ochotná se vzdát přislíbeného, když dostane Rijeku
– Nakonec dostali všechno kromě Rijeky a Dalmácie
Krize italského liberálního vládnutí
– Kritika vlády, že si neprosadila všechno – Benito Mussolini
Fasci di combattimento
– organizace, kterou založil Mussolini 23 března 19I9 v budově na Piazza San Sepolcro v Miláně
– členové známí jako fašisté
sociální problémy Itálie 20. let
– zadluženost, snaha vyřešit tiskem peněz →inflace (lira na jedné pětině předválečné hodnoty)
– schodek zahraničního obchodu
– vyčerpání půdy – muselo se dovážet i obilí
– pokles hodnoty měny usnadňoval vývoz průmyslových výrobků – peníze se hromadily u
podnikatelů →dělníci nic, chtěli to jak v Rusku
katolická lidová strana
– po dělnických bouřích v Itálii, ke vzniku dal souhlas Benedikt XV.
– Hlavou Luigi Sturzo
– Podpora u katolické buržoazie + si hledali u dělníků a rolníků
Mussolini a pochod na Řím 1922
– Mus. Tvrdil, že zachránil Itálii od komunismu
– V zemi potřeba reformy, té se od dělnických bouří bali podnikatelé a průmyslníci, proto se obrátli
k fašismu
– Uchopení moci – 27. říjen 1922 pochod na Řím – fašisté rozšířili své organizace a vláda
kapitulovala, úvahy o podílu fašistů ve vládě byly ale už dřív. Mussolini nechtěl čekat, proto
pochod. Vláda je chtěla porazit, ale rozmyslela si to – buď že bylo fašistů moc, nebo armáda
s nimi bojovat nechtěla. Mussolini se tedy rozhodl nebýt jen v koaliční vládě, ale premiér –
splnilo se mu
Velká fašistická rada
– Nejvyšší autorita fašistické strany
– Cca 30 lidí, které vybral Mussolini ze svých přívrženců
– Sestavovali kandidátní listiny
Duce
– Vůdce strany
– Mussolini
Korporativní Italský stát
– Ve skutečnosti spíše sloužil majetnějším vrstvám
– Zaměstnavatelé a zaměstatnci každého průmyslového odvětví měli vytvořit sdružení, v každém
měly být výbory se zástupci zaměstnanců, zaměstnavatelů a vlády, které určovaly pracovní
podmínky
– Rozhodnutí výborů – závazná, proto zakázány stávky
– Výbory se spíše zastávaly průmyslníků než dělníků
Konkordát 1929
– Upravoval vztah mezi církví a státem
– Církevní katolicismus jako oficiální náboženství státu
– Papež byl vůdcem Vatikánu
– Mohl jmenovat italské biskupy poté, co dostal pro své kandidáty schválení od vlády
– Náboženské vzdělání na školách
– Církevní sňatek jako povinný
Boj o moc po Leninově smrti
– 21.1.1924 zemřel Lenin – nabalzamované tělo před Kremlem
– Ke konci života měl Lenin se Stalinem konflikty, ale nedokázal jej už udržet od přístupu k moci,
Stalin byl moc bezohledný a měl být odstraneněn z funkce, si přál Lenin, ale neuskutečnilo se,
protože bolševičtí papaláši se víc báli Trockého
– Stalin měl vliv, jako generální tajemník strany na členy, obzvlášť nové
– Trockij – známější, věřil, že jde udržet Rusko jako jediný nekapitalistický stát, ale chtěl šířit
revoluci pořád do E, i za cenu pádu režimu, to by způsobilo novou pol. a hosp. krizi a to novou
revoluci, Stalin zpočátku souhlasil, pak ne→“budování socialismu v jedné zemi“
Struktura mocenských orgánů v SSSR
– Základním prvkem byly sověty rolníků a dělníků na místní, oblastní a republikové úrovni; vyšší
sověty tvořili delegáti nižších sovětů. Každé dva roky volil Všesvazový sjezd sovětú ústřední
výkonný výbor, složený ze dvou komor: jedna zastupovala lid a druhá jednotlivé republiky
Sovětského svazu. Ústřední výkonný výbor se scházel každý rok a vykonával podobnou funkci
jako evropské parlamenty . Jmenoval Radu lidových komisařů, která vykonávala nejvyšší vládní
moc.
– Dvanáctka lidových komisařů, kteří řídili politiku státu, však byla takřka nezávislá na voleném
tělese, které je jmenovalo. Jedním z důvodů bylo to, že nepříliš častá a poměrně krátká zasedání
Všesvazového sjezdu sovětů a ústředního výkonného výboru nedovolovala skutečný dohled nad
lidovými komisaři, kteří museli denně přijímat důležitá rozhodnutí
– Komisaři čerpali z postavení ve straně, která byla řídícím prvkem ve struktuře
– Volební právo měl každý člověk, který si vydělával plodnou prací
– Komunistická stranna
o Protiklad sovětů, řízena shora – ústředním výborem – 20 komunistů
o Ti nej komunisti se soustřeďovaly v politbyru, které určovalo ruskou komunistickou
o V čele generální tajemník, určoval hierarchii a schvaloval nové členy = Stalin, strana zas
Stalinova cesta k moci
– Viz boj o moc po leninově smrti
Socialismus v jedné zemi
– Stalinova teorie
– Podporovala byrokracii
– Cílem bylo proměnit Rusko v průmyslový stát, který by mohlo soupeřit s VB, USA
– Změny i v zemědělství
– Toho se muselo dosáhnout bez narušení systému státních zásahů a bez cizího kapitálu
– Tak vznikly dvě pětiletky
Odstavení Trockého
– Kritizoval soc. v jedné zemi, že podporuje byrokracii,, jeho politika byla označena za
protirevoluční a podvratnou,
– 1927 byl odstaven z funkce a vyloučen ze strany
– Pak ve vyhnanství v Kazachstánu
– 1929 vypuzen z Ruska, odešel do Mexika, kde byl 1940 zavražděn, podle všeho na Stalinův příkaz
Kolektivizace venkova a hladomor
– Kolektivizace, aby se usnadnilo využití nových metod a strojů, očekávala se i lepší kontrola nad
venkovem
– Nelíbilo se kulakům, tak začli pěstovat jen pro sebe, aby nemuseli nic odvádět, ničili stroje..pak
pobili stáda krav.. bolševici na ně poštvali se svou pomocí dělníky; konfiskace půdy a majetku
kulaků a jejich deportace na nucené práce
politiku
určuje kandidáty do sovětů, tak měl dohled nad vším
Ruský způsob industrializace
– Zemědělství a obrana ovlivňovaly zprůmyslnění země
– Důraz na těžký průmysl
– Vznik velkých měst v okolí dolů (Magnitogorsk)
– Omezení výroby spotřebního zboží → nízké mzdy → nízká životní úroveň→ nebylo za co utrácet,
tak peníze ukládali do státních dluhopisů, které financovaly zprůmyslnění
– Důraz na vzdělání, aby lidé uměli pracovat s moderními technologiemi
Stranické spektrum Výmarské republiky
– Národní bolševismus – spojení mezi krajní levicí a krajní pravicí
– Německo = republika s parlamentním systémem
– Ubylo říšských pravomocí na úkor federace
– Posílení odborů
– V nové vládě byly pořád osobnosti z dob monarchie, republika neměla moc velkou podporu
– Změna – 1928 – po přijetí Dawesova plánu a locarnských dohod – obrat ve prospěch
republikánské levice
– Pak vstup monarchistické Německé lidové strany do koalice se 3mi republikánskými
– Hosp. krize – sílí napětí mezi pravým a levým křídlem. Socialisté – obava, že přívrženci se obrátí
ke komunismu; NLS – ostře pravicová postoje
– 1929 smrt vůdce NLS Stressemana – povedlo se mu prosadit Youngův plán, že Něm, nebude už
hosp. kontrolováno, sníženy reparace a ukončení okupace Porýní
– 1930 rozpad koalice
Dopad velké hospodářské krize
– Hospodářský rozvrat vynesl nové osobnosti v oblasti ekonomiky – Hugo Stinnes – obří koncerny
– Rychlý růst nezaměstnanosti, z 1 mil. na 6
Brüningův kabinet
– Nacionalistický člen strany Centrum, Prezident Hindenburg ho vybral k sestavení vlády
– Byl ve válce, spíše autoritář než demokrat
– Krizi lze překonat snížením množství oběživa a snížením podpory v nezaměstatnosti, když říšský
sněm odmítl jeho nápady, tak ho rozpustil a uvedl je v platnost pomocí nouzových opatření
– V 3/1931 uzavření celní unie s Rakouskem, což Francie nechala v Haagu u soudu zrušit→vyvolalo
krizi
– Přestalo se mu dařit, šířila se nacionalistická opozice, tak ho Hindenburg odvolal
Volby roku 1932
– prezidentské
o Skončilo první volební období prezidenta Hindenburga, v dalších volbách sice vyhrál zas,
– Parlamentní ̈
o Méně hlasů pro národní socialisty, krize na vrcholu
Papenova vláda a nástup nacistů k moci
– Papen byl následníkem Brüninga, domníval se, že ho budou nacisté podporovat, ale oni ne
– Růst popularity nacionalistického extremismu vedl pravici k tomu, že umírnění konzervativci
nebyli ochotni uzavřít spolupráce se socialisty
– Hitler požadavek, že musí být kancléřem v jakékoli vládě, kterou bude jeho strana podporovat
– Po tom, co byli oslabeni socialisté se Papen snaží vládu zachránit koalicí s národními socialisty,
ustoupil jim v tom, že Hitler bude kancléř, ale už jen další dva budou nacisté – Göring a Frick,
ostatní členové buď konzervativci nebo odborníci
získal přes 50 %, ale Hitler měl kolem 35%, takže bylo vidět, jak nacionalisté sílí
– V takovém případě, kdy měl být i Papen vicekancléřem a Hitler obklopen konzervativci se ho
neobávali, 30.1.1930 byl jmenován kancléřem
Politická a sociální základna NSDAP
– Dělníci, především staří, pro ně moc nehlasovali
– Podporovali je průmyslníci, kteří předpokládali, že bude ukončena vstřícná politika k dělníkům
– Příslušníci šlechty, protože chtěli skoncovat s republikou
– Mládež a studenti, kteří se obávali, že se s z nich stane akademický proletariát
– Většina hlasů od nižší střední vrstvy, kterou zasáhla inflace
Struktura NSDAP
– Hierarchická
– Na vrcholu vůdce – Hitler
– Pod ním Gaulieter – župní vedoucí, ten rozkazoval své Gau – župě
– Župy se dělily na okrsky, v jejichž čele stáli straničtí funkcionáři odpovědní župnímu vedoucímu
– Rozkazy tak vždy šly od Hitlera tímhle systémem až k prostým členům
– NSDAP měla svůj polovojenský oddíl, Sturmabteilung – úderná jednotka, SA a SS (schutzstaffel) –
ochranný oddíl
– SA nejprve byla tělesnou stráží Hitlera a spolupracovníků, pak rozbíjení srazu komunistů; nejprve
dostávali jen jídlo a oblečení, pak ale i plat, takže se tam hrnuli nezaměstnaní a organizace sílila
– SS získali na významu až později
Hlavní prvky Hitlerovy ideologie
– (Mein kampf – názory na techniku propagandy – fanatismus, hysterie
– Obsah propagandy musí být jednoduchý
– Jednostranný přístup, nic nerozebírat, vše je černé nebo bílé
– Vytváření velkých lží – u malých masy napadne, že je to lež, ale nenapadne je, že by si někdo
vymyslel něco tak velkého
– Hitlerova síla v projevech, prezentoval se jako asketa,bez manželky, který všechno děla jen pro
Německo, rozdával dětem čokoládu a měl rád psy – to je velká lež, o domácnost se starala sestra
a doma měl ,milenku Evu Braunovou)
– Politické představy s prvky darwinismu, wagnerovského romantismu a prvky Nietzscheho
fil. „boj mezi silnými a slabými, kde silní vítezí“
– Boj mezi rasami, jimž je nadřazena árijská
– Důležitost elit – mezi árijci je nejdůl. Elita Němci,mezi Němci elita nacionálních socialistů, proto
měli výsadu vládnout
– Nepřáteli byla FR a VB, ale jako stárnoucí demokracie bez elit, větší nepřítel – bolševické Rusko
– Chtěl se rozšířit do Ruska, tvrdil, že komunismus je židovská ideologie a Židy pohrdal
– Antisemitismus
Politické změny 1933 a 1934
– Zpočátku se Hitler snažit dělat zastánce konzervativní revoluce – chtěl si tím získat Hindenburga
– konzervativní linie mu umožňovala nalákat do strany další členy; chtěl si tím pojistit, že se proti
němu neobrátí vojenská velení; pomáhala i zajišťovat přísun zahraničních příspěvků
– hitler chtěl nové volby a rozpuštění sněmu
– 28.2.1933 – podpálen Říšský sněm, nacisté obvinili komunisty, že se jednalo o signál na kom.
Povstání
– Den na to byla vydána nouzová opatření, která platila až do konce Třetí říše.:
o Jako „obranná opatření proti komunistickému násilí“ – zrušena: osobní svoboda,
svoboda projevu, shromažďování, neporušitelnost poštovního a telefonního tajemství a
nedotknutelnost soukromého vlastnictví
o Zvýšen počet trestných činů, za které bylo možné dostat trest smrti (šíření fám se stalo
o Říšská vláda mohla v případě potřeby sesadit vlády spolkových zemí
Likvidace německé opozice
– Komunisty obvinili z podpálení ŘS – viz výše,
– Pak ve volbách získali 44 % a spolu s Německou nacionální lidovou stranou většinu, ale po
nouzových opatřeních pozatýkali komunisty, tak už nebylo nac. Strany třeba..
– Hitler chtěl ale odstranit parlament a volby
– H. předložil zmocňovací zákon, kdy pravomoci z ŘS převedl na 4 roky na vládu;, vyhrožoval
stranám, tak proti byli jen sociální demokraté – 23.3 odsouhlasen
– Soc.dem.odstranil tak, že oddělil odbory a pak prohlásil jejich nepotřebnost – měli se soustředit
do Německé pracovní fronty (1.máje), bez odborů neměli sílu, někteří odešli a napadli režim
zvenčí →označili stranu za vlastizrádnou a zakázali ji, vůdce uvěznili
– Strana Centrum – poslal Papena do Vatikánu vyjednat konkordát; paže Pius XI přijal, protože se
o konkordát s Německem snažil už dlouho = první mezinárodní uznání nacistického režimu a jeho
posílení. Strana Centrum už tak neměla smysl, tak byla rozpuštěna. Hitler ale církev napadal i
přes konkordát, takž to bylo k ničemu
– Německá nacionálně lidová strana – tehdy slíbil, že ve vládě nebudou žádní další nacionální
socilité (on a dva další), vytvořil ale další ministerstva, kam už dosazoval jen svoje lidi – Göringa,
Goebelse + odměňoval ty členy státní správy, kteří se odklonili od nacionálně lidové strany
k nacionálně soc. , kdo přestup odmítl, měl problémy; lidová se tak se socialistickou chtěla
sloučit, začala se rozkládat a byla rozpuštěna
– 14.7.1933 – NSDAP je jedinou politickou stranou v Německu
– Pokusy o zakládaní, organizování, udržování jiných stran se staly zločinem
Antisemitismus a norimberské rasové zákony
– Antisemitismus měl v jeho ideologii hlavní místo
– Obvinění Židů, že oni jsou tou ekon. Silou, která ničí nezávislost malých podnikatelů a
obchodníků
– Původně měli být Židé jen vyčleněni ze státní správy, ale že budou moci pokračovat ve své
existenci
– Všechna povolání byla organizována do sdružení, kam Židé neměli přístup a bylo tak obtížné
vykonávat povolání, děti měli omezený přistup do škol, to stejné v obchodě a hospodářském
životě
– Emigrovat mohli jen ti mladí, střední věk a staří ne
– Politika antisemitismu vyvrcholila Norimberskými zákony 15.9.1935
o zbavovala Židy německého občanství, zákaz sňatků a pohlavního styku lidí s židovskou
o Byli zatlačováni do ghett
o Označeni Davidovou hvězdou
Likvidace moci SA
– Staří členové NSDAP se domnívali, že dojde k revoluci a moc bude v rukou všech, ne jen Hitlera –
Ersnt Röhm. Chtěl začlenit SA do armády,s tím, že velitelé SA obdrží důstojnické hodnosti. To se
nelíbilo generálům armády. Hitler je ale potřeboval, chtěl po blížící se smrti Hindenburga spojit
pozici kancléře s prezidentem.
– 30.6.1934 – Röhm a jeho spolupracovníci přepadeni v letovisku a zavražděni →zbavil se
radikálního křídla a získal vděčnost armády
– 2.8.1934 Hindenburg zemřel a Hitler sloučil funkce kancléře a prezidenta
vlastizradou)
krví s lidmi s nežidovskou krví.
Schachtova ekonomika
– Hjalmar Schacht – předseda Říšské banky, ministr hospodářství
– Upustil od deflační politiky – do hosp. nové peníze zahajováním veřejný ch prací (budování
dálnic, zakázky na zbraně)
– Měnová kontrola, dovozní omezení
– Vrchol úspěšné inflační pol. – 1938, Schacht tedy odstoupil
Masové organizace totalitního státu
– SA – výše
– SS – výše
– Gestapo – tajná státní policie, teror. Hledali nepřátele nacismu, které zatýkali, vyslýchali, mučili,
posílali do koncentračních táborů
– Hitlerova mládež – Hitlerjugend, mladší děti
– Pracovní služba – arbeitdienst – povinná pro studenty, dobrovolná pro ostatní;
o Pro elitu speciální školy, výcvik..aby pak mohli jít do vedení státu
– Pracovní fronta – pozornost podmínkám v továrnách, pravidelné dovolené pro dělníky, přes
spec. Organizaci Kraft durch Freude (radostí k síle) finančně podporovala cestování dělníků
během dovolených
Základní směry nacistické zahraniční politiky
– Ze začátku byl ochotný přistoupit na omezování zbrojení
– 26.1.1934 smlouva o neútočení s Polskem
– Anšlus – odhalení agresivity Hitlera→Francie posílila spojenectví s východem (SSSR), Itálie
nepodporovala anšlus, obávala se zásahu so své zahraniční pol. a sféry vlivu. Od opatrné
podpory k protinacistu
– 3/1935 ustavení o odzbrojení VS prohlásil za zrušená
– Uzavření anglicko-německé námořní dohody→Itálie viděla, že demokracie nejsou schopny
jednat, obsadila tedy Etiopii
– Remilitarizace Porýní→porušil nejen Versailles, ale i locarnské dohody→žádná odpověď od
nikoho, , Německo se zase stalo nejsilnější mocnosti v Evropě
Likvidace Zinověva, Kameněva a Bucharina
– Byli odsouzeni ve vykonstruovaných procesech→ většina odsouzena k smrti
– Měl racionální důvod se jich zbavit
– Bucharin se stavěl proti jeho zemědělské politice – tvrdil, že spolupráce s kulaky by byla lepší než
je kamsi odsunout
Stalinovy politické procesy 30. Let
– Tajná policie
– Oběti jdou do milionu
– Nejznámější odsouzení ve vykonstruovaných procesech
– Čistky mířily především proti starým bolševikům
Stalin versus Kirov
– Kirov patřil spíše ke „starým bolševikům“
– Chtěl proměnit komunistickou internacionálu v organizaci všech dělnických stran světa, která by
působila nezávisle na diktátu Moskvy
– Liberálnější politika
– Usilovali o zpomalení kolektivizace
– Zvolnění industrializace, zlepšení hospodářského a sociálního postavení lidových mas
Základní cíle Stalinovy zahraniční politiky
– Stalin se obával rozpínavosti nacistického Německa, takže vstoupil do UN a pak dohody s Francií
a Československem o pomoc v rámci nevyprovokovaného útoku
– Politika lidové fronty – komunisté budou spolupracovat s jakýmkoliv politickým uskupením, které
bude proti nacismu (s pravicí i levicí). Tyto lidové fronty zakládány všude
– Vyvolat válku mezi Německem a západem
–
–
–
–