Průmyslová revoluce

– Průmyslová revoluce = velký technický a sociálně ekonomický převrat vyvolaný a charakterizovaný

hromadným zaváděním strojů do výroby.

– přechod od manufaktury k továrně

– mateřskou zemí = Anglie

Anglie:

– nejlépe připravená k přechodu od agrární k průmyslové společnosti v oblastech zemědělství, obchodu

s ovčí vlnou a jejího manufakturním zpracování

– vytvoření velkého národního trhu (sjednocením Skotska s Anglií 1707 a zrušením cel mezi Anglií a

Irskem 1785).

– měla vládu ochotnou podpořit zahraniční politiku zájmům podnikatelů.

– vytvořila největší koloniální říši světa v čele s bohatou Indií → primát ve světovém obchodu

– 1851 královna Viktorie – první průmyslová výstava v londýnském Crystal palace

– asynchronní šíření z Anglie do ostatního světa (v 60. letech do Francie a Německa přelom 19. a 20. stol.

do Ruska …)

Periodizace

1760 – 1780 – přípravné stadium průmyslové revoluce

1780 – 1815/18 – stadium rozmachu průmyslové revoluce

1815/18 – 1832 – stadium vyvrcholení průmyslové revoluce

Průběh průmyslové revoluce

2 fáze: 1. mechanizace textilního průmyslu

1.mechanizace textilního průmyslu: – rostoucí poptávka po výrobcích tohoto odvětví

2. výstavba velkého těžkého průmyslu

– nízké náklady na mechanizaci

– možnost zaměstnat u strojů ženy a děti → nižší mzdy

⇒ nahromadění kapitálu pro 2. fázi

2. Výstavba velkého těžkého průmyslu: – zpočátku velmi pozvolná,

až na přelomu století se začalo tempo rozvoje

těžkého průmyslu blížit tempu růstu lehkého

průmyslu

– rozvoj velkého množství oborů

Bavlnářství:

– hlavní surovinou se stala bavlna, její výroba stoupla až 7x

– hlavní postavení v tomto oboru ve světě měla Anglie

– se stalo prvním továrním průmyslem

– spojeno s otroctvím (jih Spojených států)

Vynálezy:

– stroje se staly hybnou silou průmyslové revoluce

– rozvoj pracovních strojů, které nahradily dělníka

– John Kay – vynález létacího člunku, který zdvojnásobil výkon tkalcovského stavu

– Joseph – Merie Jacquard z Lyonu – vynález mechanického vzorového stavu ke tkaní látek různých

vzorů.

– James Hargreaves – spřádací stroj

– Edmund Cartwright – mechanický tkalcovský stav

– James Watt – vynález PARNÍHO STROJE, který se stal se základní motorickou silou průmyslu

Chemie – spojena s textilnictvím(rozvoj běličství, tiskařství, barvířství)

Těžba uhlí

– zvýšení poptávky po tomto materiálu

– nejdůležitější zdroj energie

Těžba železa

– pro výrobky železářského průmyslu se teprve v průběhu průmyslové revoluce objevily široké odbytné

možnosti

– využití železa na kolejnice, k tovární výrobě, ke stavbě mostů, lodí, ke konstrukci celkových textilních

strojů, soustruhů, železnic, lokomotiv a vagonů

– nutnost vzniku lepší technologie na výrobu železa (domácí výroba již nestačila) → přechod

k vysokopecní výrobě → masová výroba surového dřeva

Doprava

– zlepšení silnic a rozsáhlá stavba průplavů

– snaha sblížit místních trhů a vyřešit problém levné dopravy uhlí

– makadamování = metoda pevné hladké a mírně zaoblené úpravy vozovky

Obchod

– růst vnitřního obchodu

– ve 20. letech vydány v Anglii nové navigační zákony, uvolňující obchod mezi Anglií, jejími koloniemi

a cizinou, postupně byly rušeny privilegované monopolní společnosti

Zemědělství

– byla rozšířena výměra orné půdy, byl zcela odstraněn úhor a zaveden norfolkský systém se střídáním

plodin, vydatným hnojením a větším důrazem na pěstování hovězího dobytka

– rozmach chovu ovcí

– nové výrobní nástroje (žací stroje s kosovým pak srpovým a nakonec nůžkovým principem, lištový typ

mlátičky – vynálezce A. Meikl) → počátek industrializace zemědělství

Sociálně ekonomické důsledky průmyslové revpluce

Průmyslová revoluce přinesla:

– změnu ve strukturách národního hospodářství a celé společnosti

– růst populace → pokrok v medicíně a sanitárních opatřeních →–obyvatelstvo vzrostlo v letech 1750 –

1831 z přibližně 7,5 milionů na 16,5 milionů

– znásobila lidskou pracovní sílu a její řemeslnou zručnost pracovními stroji

– přeorientovala materiální bázi výroby na nové druhy surovin

– přinesla převahu tovární velkovýroby

– vyšší stupeň dělby práce a produktivity práce v továrně

– vytvoření národního a mezinárodního trhu

Ekonomika

– rozvoj zbožní výroby + rychlá doprava = obrat ve vnitřním a zahr. obchodu

– vznik celních spolků, rušení cel= podpora vytváření jednotného vnitřního trhu

– rozrostl se světový trh (Anglie si zbraněmi vynutila cestu do Číny pro své výrobky

USA zvětšily své teritorium v Mexiku + otevření trhu v Japonsku, nové možnosti v Africe a Austrálii)

– v mezinár. obchodu stoupal obchod s textilními výrobky, stroji a strojním zařízením

– ve velkých městech – obchodní domy

– v mezinár. obchodu přestaly působit obchodní společnosti ve prospěch politiky volného svobodného

obchodu

– během osvícenství – vznik skupiny ekonomů odmítající merkantilismus, tato skupina věřila, že přírodní

zákony ovlivňují i ekonomický život

– Adam Smith nejlépe vystihl názory této skupiny – kniha „ The Wealth of Nations“ kde zdůvodnil

2 přírodní zákony- zákon nabídky a poptávky + zákon konkurence, prosazoval volné svobodné

podnikání jednotlivců , systém volného podnikání – umělý zásah do tohoto systému by mohl způsobit

zhroucení = odmítal nejen merkantilismus ale i jakékoli státní direktivní zasahování do hosp. systému

– potřeby průmyslu,rozsáhlá výstavba železnic a velké obchodní operace postupně přerostly možnosti

starého bankovního a peněžního systému = vznik moderního akciového bankovnictví

– ve Fr. vznik nového typu všestranně zaměřených bank

– podle Fr. vzoru vznik bank ve stř. a jižní Evropě