Periodizace a přírodní podmínky čtvrtohor
• třetihory (kenozoikum, terciér) → předchůdci člověka
• starší třetihory (paleogén): a) paleocén
• mladší třetihory (neogén): a) miocén
• čtvrtohory (antropozoikum, kvartér) → objevuje se člověk
• starší čtvrtohory (pleistocén, diluvium) → kryjí se s paleolitem /2 mil. let – 2 tis. let př. n. l./
• mladší čtvrtohory (holocén, aluvium) → současnost
– kvartér se obecně dělí na glaciály a interglaciály:
glaciál = doba ledová
– období, ve kterém byly průměrně nižší teploty než normálně (roční průměr teplot 0 °C)
– chladnomilná fauna – sněžní zajíci, polární lišky, sobi, mamuti, srstnatí nosorožci, …
– flóra – tundry, lišejníky, mechy, …
– existovala také útočiště zakrslých dřevin, ale i pustiny bez jakékoliv flóry
– nejschůdnější podmínky k životu byly na J Moravě
interglaciál = doba meziledová
– období, ve kterém byly průměrně vyšší teploty než normálně (roční průměr teplot i o 5 °C více než dnes)
– fauna – lesní zvěř (jelen, srnec, …), sloni, srstnatí nosorožci, …
– flóra – rozvoj lesů
– v obou epochách docházelo i k častým výkyvům teplot (teplejší a chladnější roky)
– doby ledové:
• Donau /2 mil. let př. n. l./
• Günz
• Mindel
• Riss
• Würm – období lovců mamutů
→ dále Pozdní glaciál (dryas – chladnější výkyvy, bölling – teplejší výkyvy)
– využití alpské a severské terminologie
b) eocén
c) oligocén
b) pliocén
II. ANTROPOGENEZE
= proces vzniku a vývoje člověka
– stále se hledá přesná verze
– umělé dělení do druhů, abychom se v tom lépe vyznali (např. Australopithecus, Homo sapiens, …)
1. Propliopithékové (úzkonosé opice)
– nejstarší (např. druh Aexyptopithecus – malá 6ti kilová opička)
2. Hominoidé
– dělení podle tvarů stoliček
– postupně se připravuje přechod k hominidům
• Pliopithékové
• Gibonni
• Prokonzulové (např. druh Proconsul africanus) – rozlišení mezi funkcí předních a zadních končetin
• Dryopithékové /16 – 10 mil. př. n. l./
• Sivapithékové = Ramapithékové /16 – 7 mil. př. n. l./
• Gigantopithékové
3. Subhumánní hominidé
• Ardipithékové /4-5 mil. let př. n. l./
– předchůdci austalopithéků (např. druh Ardipithékus hamidus)
• Australopithékové /4-2 mil. let př. n. l./
– přímí předci člověka → z pokročilých druhů australopithéků vzniká rod Homo
– postupná příprava a přechod v Homo
– variabilní druh
– existuje mnoho druhů a poddruhů (např. druhy Australopithecus afarensis, Australopithecus
– nejznámější nález – kostra Lucy (Australopithecus afarensis)
• Paranthropové
– někdy bývají řazeni i pod australopithéky jako Robustní austalopithékové (mohutné čelisti)
– existuje mnoho druhů a poddruhů
– člověk z tohoto druhu nevzniká, proto nemá v antropogenezi člověka význam
– žijí vedle větve archaických lidí
– „slepá větev“
4. Rod Homo
– všechny vývojové procesy rodu Homo proběhly v paleolitu
– 2,4 mld. let př. n. l. – kosterní pozůstatky, 2,5 mld. let př. n. l. – objevy nástrojů
australopithékové
– odděleni od Australopithéka afarensis cca 4-3 mil. let
– archaičtí lidé byli všežraví – možné ovlivnění vývoje mozku
– 1. lidé byli nekrofágové = mrchožrouti
africanus, Australopithecus anamensis, …)
→ ale není vyloučeno, že je nepoužívali i
– soupeření se šelmami o mršiny (člověk měl navrch možností plánovat)
– postupné organizování získávání masné potravy → postupná změna poučnosti
• Homo rudophensis /2 mil. let př. n. l./
– název podle Rudofova jezera (dnes jezero Turkana)
– naleziště Olduvajská rokle
– plochý obličej, pokročilý mozek, drobný žvýkací aparát, archaická podoba bez nadočnicových
– používal kamenné nástroje
– slepá větev
• Homo habilis /2 – 1,7 mil. let př. n. l./
– „člověk zručný“
– pravděpodobně slepá větev
– 150-120 cm výška, dospívání již ve 13 letech, kanibal a mrchožrout
– používal kamenné nástroje
– tvůrce Olduvanské kultury (OLDUVAN) = valounová industrie (nástroje, sekáče, …)
– rozvoj lidské potravní strategie – sdílení potravy
oblouků, …
(ženy se mohly dříve přestat starat o děti → zvýšení frekvence porodů a nárůst populace
kojenecké stadium
dětství – dítě není kojeno, může se učit, zpomalení a útlum vývoje
juvenilní stadium – dítě si již samo obstarává potravu dospělost
– nebyl schopen konkurovat vyspělejším větvím
• Homo ergaster /1,5 – 1,2 mil. let př. n. l./
– „člověk dělný“
– erektoidní forma – pravdě podobně předchůdce Homo erekta ?
– existuje mnoho teorií mapujících pohyb erektů a ergasterů
– menší sexuální dimorfismus (menší tělesné rozdíly mezi mužem a ženou – ve váze, výšce, …)
– výrazný nadočnicový val (ochrana očí) a lebeční hřeben (úpony žvýkacích svalů)
– vývoj Olduvanské a Acheuléenské kultury (ACHEULÉEN)
– už není pouze nekrofág, ale začíná být i lovcem → dopady na sociální chování
– adaptace na otevřené a suché tropické prostředí → v daných podmínkách ztrácel srst
– předpoklad pevnějších párových vazeb mezi mužem a ženou, vnímání otroctví
– dokonalejší nástroje – acheuléenské pěstní klíny, …
– vyšší, zdatnější a rychlejší → konkurence pro ostatní druhy → vyhynutí Homo habilis
zvládá a osvojuje si mnohé aspekty života