Taxonomie organismů
Taxonomie organismů
Základní taxonomické jednotky:
systematická biologie: určování a zařazování org. do taxonů,
Systematika (taxonomie) (z řec. slova systema) vědecky zkoumá
druhy a druhovou diverzitu organismů a všechny vztahy mezi
nimi. Je nadřazená slovu taxonomie, se kterým se však
významově překrývá (taxonomie je teorie a praxe klasifikace
organismů podle určitých pravidel do jednotlivých hierarchicky
uspořádaných taxonomických kategorií).
Taxon neboli systematická jednotka neboli taxonomická
jednotka je skupina konkrétních (žijících nebo vymřelých)
organizmů, které mají společné určité znaky (nejčastěji jsou
příbuzné) a tím se odlišují od ostatních taxonů. Konkrétní taxon
bývá obvykle pojmenovaný, např. čeleď trav lipnicovité, ale může
být i bez názvu.
Taxon je jednotka vědecké biologické nomenklatury. Taxony zařazené do určité taxonomické
kategorie jsou konkrétní skupiny skutečných organismů na určité klasifikační úrovni.
biologický druh: základní taxon, soubor jedinců stejných morfolog. vlastností, chování, vývoje,
příbuznosti a reprodukčně izolovaných od jedinců jiných druhů, O původně zařazovány do
taxonomických jednotek podle fenotypových znaků, teď se taxony upravují na základě studia DNA,
např. krytosemenné (jednoděložné, vyšší dvouděložné, nižší dvouděložné by se měly dělit na 5
samostatných větví), letci (ptáci) – Lelkové se stali součástí řádu sovy. Dlouhokřídlí, plameňáci,
trubkonosí, tučnáci, veslonozí, potáplice, potápky a dravci jsou podle nového systému součástí řádu
brodiví., dále u sinic, bakterií, …, bezlebeční jsou údajně na úrovni pláštěnců
3 domény
• archea (Archaea, postaru Archaebacteria)
• bakterie (Bacteria, postaru Eubacteria)
• eukaryota (Eukaryota, též Eukarya, česky též někdy jaderní).
pět říší:
• prokaryotní (Monera) – dělí se na eubacteria a archebacteria
• prvoci (Protozoa)
• rostliny (Plantae)
• houby (Fungi)
• živočichové (Animalia)
kmen se používá typicky u živočichů, ale obvykle se nepoužívá u rostlin a hub.
Rozdíly mezi doménami:
archea x bakterie: translace, transkripce, archea v extrémních podm., pseudomurein, bakterie murein
prokaryota x eukaryota: prokaryota neohraničené jádro, vždy jedno, mnohem menší, chybí organely,
může mít plazmidy, nemají mitotický aparát, bakteriální bičíky jsou jiné, nevyvinutý cytoskelet
Konvergence znaků:
takový typ evoluce, při němž se nepříbuzné druhy vyvíjí pod podobnými selekčními tlaky (například
v podobném prostředí či v důsledku podobného stylu života) a na základě toho vypadají podobně.
Opakem je divergence.
Příkladů je celá řada: notoricky známé jsou kytovci, kteří poněkud připomínají ryby, ačkoliv s
nimi nejsou příbuzní (kytovci jsou savci). Jiným příkladem je dnes již vyhynulý vakovlk (Thylacinus
cynocephalus), který silně připomíná psovité šelmy, ačkoliv je to vačnatec. Veverky jsou zase velice
podobné vakoveverkám (rod Petaurus).[4]
Divergence znaků:
odchylování stejného znaku u 1 druhu vlivem odlišného prostředí, jinými požadavky, vznik nových
druhů s jiným vzhledem i požadavky (Darwinovy pěnkavy)
Umělé skupiny:
česky latinsky anglicky
doména imperium domain
říše regnum kingdom
kmen [t 1] phylum phylum
oddělení [t 2] divisio division
třída classis class
řád ordo order
čeleď familia family
rod genus genus
druh species species
Diblastica: = houbovci, vločkovci, žahavci, žebernatky a výtrusenky, už sem nepatří morulovci,
• tvar těla: válečkovitý, pohárkovitý, primitivní svalovou soustavu, mezoglea, smyslové orgány,
rozptýlená NS
• tělo dvojvrstevné, společný otvor pro přijímání a vyvrhování potravy, trávicí soustava – láčka
– je slepá
• generace: přisedlá (polypi) a pohyblivá (medúzy)
Metageneze – střídání pohyblivé a nepohyblivé generace
Ekologie – žije solitérně nebo v koloniích ve vodním prostředí, zejména v mořích
Triblastica: velká skupina vývojově nejvyspělejších mnohobuněčných živočichů, která zahrnuje i
obratlovce.
– dvojstranné tělní symetrie. Mezi jejich další základní vlastnosti, které je odlišují od dvojlistých, patří
přítomnost třetího zárodečného „listu“ (vedle ektodermu a entodermu mají i mezoderm, ze kterého
vzniká např. svalovina) a nervová soustava s nervovými uzlinami (ganglii). Mají také schizocoel, což je
nepravá tělní dutina vyplněná parenchymem. Tělní míza prostupuje skulinami parenchymu.
• praploštěnci (Acoelomorpha) (nověji na úrovni ambulacraria)
• eubilateria
o prvoústí (Protostomia)
o druhoústí (Deuterostomia)
lilijicovci(Myzostomida) (zařazení je sporné), ploutvenky (Chaetognatha)
lophotrochozoa, ecdysozoa
strunatci (Chordata), mlžojedi (Xenoturbellida), ambulacraria (ostnokožci a
polostrunatci)
Pseudocoelní: mechovnatci, hlísti, hlavatci, vrtejši, vířníci, apod.
Schizocoelní: u kroužkovců, členovců a měkkýšů., u prvoústých
Coelomoví: typická pro druhoústé živočichy, jako jsou ostnokožci či strunatci
• Prvoústí:
Ploutvenky (Chaetognatha)
Lophotrochozoa
• Kmen: Morulovci (Mesozoa)
• Kmen: Mechovci (Ectoprocta = Bryozoa)
• Platyzoa
o Kmen: Lilijicovci (Myzostomida)
o Kmen: Ploštěnci (Plathelminthes)
o Kmen: Břichobrvky (Gastrotricha)
o Kmen: Kamptozoa (mechovnatci Entoprocta + vířníkovci Cycliophora)
o Kmen: Čelistovci (Gnathifera)
• Kmen: Pásnice (Nemertini = Nemertea)
• Kmen: Sumýšovci (Sipunculida),
• Kmen: Kroužkovci (Annelida)
• Kmen: Měkkýši (Mollusca)
• Kmen: Ramenonožci (Brachiopoda),
• Kmen: Chapadlovky (Phoronida)
Ecdysozoa
• Chobotovci (Scalidophora)
• Nematoida
• Panarthropoda
o Kmen: Hlavatci (Priapulida)
o Kmen: Rypečky (Kinorhyncha
o Kmen: Korzetky (Loricifera)
o Kmen: Strunovci (Nematomorpha)
o Kmen: Hlístice (Nematoda)
o Kmen: Drápkovci (Onychophora)
o Kmen: Želvušky (Tardigrada)
o Kmen: Členovci (Arthropoda)
Druhoústí: Mlžojedi (Xenoturbellida)
Kmen: Ostnokožci (Echinodermata)
• třída: Lilijice (Crinoidea)
• třída: Hvězdice (Asteroidea)
• třída: Hadice (Ophiuroidea)
• třída: Ježovky (Echinoidea)
• třída: Sumýši (Holothuroidea)
Kmen: Polostrunatci (Hemichordata)
• třída: Křídložábří (Pterobranchia)
• třída: Žaludovci (Enteropneusta)
Kmen: Strunatci (Chordata)
• Podkmen: Pláštěnci (Urochordata)
[pozn. 1]
• Podkmen: Bezlebeční (Acrania)
• Podkmen: Obratlovci (Vertebrata)
o třída: Sumky (Ascidiacea)
o třída: Salpy (Thaliacea)
o třída: Vršenky (Appendicularia)
o Nadtřída: Bezčelistnatci (Agnatha)
o Nadtřída: Čelistnatci (Gnathostomata)
třída: Sliznatky (Myxini)
třída: Mihule (Cephalaspidomorphi)
třída: Paryby (Chodrichthyes)
třída: Nozdratí (Sarcopterygii)
třída: Paprskoploutví (Actynopterygii)
třída: Obojživelníci (Amphibia)
třída: Plazi (Reptilia)
třída: Ptáci (Aves)
třída: Savci (Mammalia)
Bezblanní (Anamnia) – paryby, nozdratí, paprskoploutví, obojživelníci
Blanatí (Amniota) – plazi, ptáci, savci
Nejznámější evoluční biologové:
Charles Darwin:
zakladatel evoluční Bi, přír. a pohl. výběr: „Pohlavní výběr závisí na převaze určitých jedinců nad
druhými stejného pohlaví, což se týká propagace druhů; zatímco přírodní výběr závisí na vítězství
obou pohlaví, v každém věku, za normálních podmínek života.“, cesta kolem světa na lodi Beagle,
Galapágy, detailní poznámky, 1838 – teorie přírodního výběru -> O původu druhů
Carl von Linné:
Švéd, zakladatel systematické biologie, binomické nomenklatury, pojem druh, Bůh přírodu stvořil a
Linné ji uspořádal. (pojmenoval obrovský n druhů), tvůrce umělého systému – podle morfologie, ne
příbuznosti, princip priority – správný název druhu je latinsky, obsahuje rodové a druhové jméno a
zkratku autora (Linné -> L.), vystudoval univerzitu díky Celsiovi, 1741 spoluzaložil Švédskou akademii
věd
Zařazení ještěrky obecné
Doména Eukaryota:
Říše Živočichové:
Kmen Strunatci:
podkmen Obratlovci:
nadtřída Čelistnatci:
třída Plazi:
podtřída Lepidosauria
řád Šupinatí
podřád Ještěři
čeleď ještěrkovití
Zařazení kopretiny bílé
Doména Eukaryota:
Říše Rostliny:
Podříše: Vyšší rostliny:
Oddělení Krytosemenné
třída Dvouděložné
čeleď Hvězdnicovité