Oběhová soustava rostlin a živočichů včetně člověka

Oběhová soustava rostlin a živočichů

včetně člověka

Rostliny

– Zásobování vodou – skrze kořenové vlášení + regulace díky hydatodám (odpar z listů)

– Vedení roztoků = vodivá pletiva

– Provazce protáhlých buněk prochází kořenem, stonkem a větvemi až do listů, zde se rozvětvují do žilek

– Část dřevní (xylem) a lýková (floem)

– Dřevní část – tvoří ji: cévice (tracheidy) – protáhlé buňky, ztlustlé stěny, zachované příčné stěny

cévy (tracheje) – trubicovité útvary vzniklé spojením protáhlých buněk nad sebou,

odumřelý protoplast a rozpuštěné buněčné stěny => opěrná funkce

– Lýková část – živé, protáhlé buňky – neobsahují jádro, proděravělé příčné přepážky

– Typy cévních svazků: – určeny vzájemnou polohou dřevní a lýkové části

o Bočné (kolaterální)

o Dvojbočné (bikolaterální)

o Paprsčité (radiální)

– Vzestupný transport – vedení minerálních roztoků

– Odumřelé buňky

– Vedou asimiláty z listů do místa potřeby

– Sítkovice

– Cévní svazky ve stoncích a listech semenných rostlin

– Lýko obvykle na vnější straně stonku

– Dřevo z obou stran obklopené lýkem

– Vnější lýko bývá silnější, než vnitřní

– Stonky tykvovitých a lilkovitých rostlin

– Dřevo a lýko vedle sebe, pravidelně se střídají

– Obklopeny jednou pochvou => jeden celek

– Ve všech kořenech v prvním roce života + v kořenech, které druhotně netloustnou

– Buď dřevo obklopené lýkem (kapradiny), nebo naopak (jednoděložné rostliny)

o Soustředné (koncentrické)

Živočichové

Houby, žahavci, ploštěnci, Hlísti

– Nemají cévní soustavu

Měkkýši

– Plži – srdce v osrdečníku (= zbytek potlačené druhotné dutiny tělní)

– Srdce v nejvyšším závitu útrobního vaku

– Příčné žíhaná svalovina

– Jedna komora, jedna předsíň

– Otevřená cévní soustava

– Tekutina hemolymfa – volně se rozlévá mezi tkáně

– Barvivo hemocyanin (namodralý) – rozpuštěn v krevní plazmě

– Mlži – srdce v osrdečníkovém vaku

– Jedna komora, dvě předsíně

– Obsahuje hemocyanin – namodralá

– Hlavonožci – dokonalé srdce

– Jedna komora, dvě nebo čtyři předsíně

– Namodralá krev s hemocyaninem

Kroužkovci

– Cévní soustava prostupuje celým tělem, je uzavřená

– Narůžovělá krev (u žížal červená – hemoglobin)

– Hřbetní (vedení do přídi těla) a břišní céva (vedení do zádi těla)

– Bohatě prokrvená pokožka

1

Členovci

– Klepítkatci – otevřená cévní soustava

– Trubicovité srdce s ostiemi, na hřbetní části zadečku

– Hemolymfa s hemocyaninem a velkým množstvím krvinek

– Žabernatí – otevřená cévní soustava

– Vakovité srdce

– Bezbarvá hemolymfa

– Vzdušnicovci – otevřená cévní soustava

– Hřbetní céva v zadečku

– Nepodílí se na přenosu dýchacích plynů

– Srdce s křídlatými svaly

Paryby

– Venózní srdce, v uzavřeném osrdečníku

– Aorta => 5 párů žaberních tepen

– Vysoký obsah močoviny v krvi (vyrovnávání osmotického tlaku)

Ryby

– Venózní srdce, na břišní straně těla – jedna předsíň a jedna komora

– Srdcem protéká odkysličená krev

– Chlopně v srdci

– Uzavřená CS, 1 krevní oběh

– Hb ve velkých oválných Ery (jaderné)

Obojživelníci

– Uzavřená CS, 2 krevní oběhy (tělní a plicní)

– Srdce – dvě předsíně, jedna komora – částečné míšení krve odkysličené a okysličené

– Velké, oválné, jaderné Ery s Hb

– Larvy mají CS jako ryby

Plazi

– Uzavřená, 2 krevní oběhy

– Dvě předsíně, jedna komora částečně rozdělená přepážkou (otvůrek foramen) => do těla krev částečně smíšená

– Pravý i levý oblouk aorty

– Poprvé vrátnicový (jaterní) krevní oběh

– Krev, Hb v Ery

Ptáci

– Uzavřená CS, 2 krevní oběhy

– Dvě předsíně a dvě komory => zcela oddělená srdeční část tepenná a žilná

– Pouze pravý oblouk aorty

– Ery oválné, jaderné, s Hb

– Nějvětší srdce v poměru k tělu (10 – 20% tělesné hmotnosti), největší krevní tlak (200 mm Hg) a tep (200-600/min)

– Endotermie – stálá tělní teplota kolem 40 – 44 °C

Savci

– Podobné, jako u člověka

Člověk

2

Srdce (Cor, Cardia)

– Dutý sval, pumpa

– Uloženo v osrdečníku (perikard) = zevní obal, přechází v vazivový epikard = povrchové vazivo (mezi blánami

tekutina)

– Pod epikardem – srdeční svalovina (myokard), pak vnitřní výstelka srdce (endokard)

– Pravá a levá polovina – každá rozdělena na síň (atrium) a komoru (ventriculus)

– Mezi: PS a PK = trojcípá chlopeň (valvula tricuspidalis), LS a LK = dvojcípá chlopeň (valvula bicuspidalis)

– V hrudníku, směřuje kolmo dolů doleva

– Hmotnost = 350g (max 500g)

– Spotřebuje 10% kyslíku, 10% živin

– Výživa srdce – věnčitými (koronárními) tepnami (oddělují se od aorty ihned za poloměsíčitými tepnami)

– Při ucpání koronární tepny => nefunkčnost té části srdeční svaloviny => infarkt myokardu (viz dole)

– Zobrazení elektrické aktivity srdce = EKG (elektrokardiogram) – střídání aktivity a pasivity

– Srdeční aktivity:

o EKG

o Tep = puls

– Měří se na vřetenní tepně – palpační metoda

– Klidová tepová frekvence = 70 tepů/minuta

– Tepový objem = 70 ml => klidový minutový objem – cca 5 l (ale maximální = až 40 l)

o Tlak

– Objem krve, který napne cévy => v období diastoly zajišťuje nepřetržitý tok krve

– Měří se na pažní tepně

– Tonometr + forendoskop

– U zdravého dospělého člověka 120/80 torr (mm Hg) = 16/11 kPa (systolický tlak/diastolický tlak)

– Nízký tlak = hypotenze

– Vysoký tlak = hypertenze (více než 140/90) => léčení

Činnost srdce

– 2 fáze: AKTIVITA – (systola) = stah => pumpování krve do obou krevních oběhů

PASIVITA – (diastola) = uvolnění => srdce čerpá krev

– Postupuje jako vlna – rytmické, impulsy vznikají v srdci samém

=> převodní systém srdeční

– Začátek = síňový uzlík (nodus sinuatrialis) – leží v horní části PS => impulsy => síňokomorový uzlík

(nodus atrioventricularis) – ve stěne PS, při ústí do DDŽ => svazeček svalových vláken = Hisův můstek

(spojení svaloviny předsíní se svalovinou komor) => 2 raménka => Purkyňova vlákna

– Srdce je také inervováno vlákny vegetativních nervů

– Projevy – sledování poslechem => systolická (stah svalu a uzavření chlopní) a diastolická (uzavřením poloměsíčitých

chlopní) ozva => při porušení okrajů chlopní = nečisté ozvy, šelesty

– Obrázek K

1) Horní dutá žíla

2) Dolní dutá žíla

3) Trojcípá chlopeň

4) Dvojcípá (nitrální) chlopeň

5) Poloměsíčité chlopně

6) Plicní žíly (2-4)

7) Plícnice – větví se na pravou a levou

8) Aorta = srdcečnice – levý oblouk aorty, z LK

9) Levá tepna podkličková

10) Levá krkavice – vnější a vnitřní větěv => hlava

11) Pravá krkavice

12) Pravá tepna podkličková

13) Přepážka = septum

Chlopně

– Zajišťují jednosměrný tok krve

a) Cípaté

– Trojcípá – mezi praovu síní a pravou komorou

– Dvojcípá = nitrální – mezi levou síní a levou komorou

b) Poloměsíčité

3

– V ústí tepen => z levé komory do aorty, z pravé komory do plícnice

c) Kapsovité

– Ve stěnách žil dolních končetin

– Návrat krve z dolní části těla do srdce proti gravitaci

Převodní systém srdeční = Automacie srdeční

– Obrázek L

=> pravidelný rytmus srdeční činnosti bez vlivu mozku

1. Sinusový uzlík

– Ve stěně pravé síně => pravidelně asi 70x za minutu => stah

2. Síňokomorový uzlík

– Mezi pravou síní a pravou komorou

– Může provést úpravu pokynů sinusového uzlíku (= zpomalení)

3. Hissův svazek

4. Tawarova raménka Převod pokynů od uzlíku na hrot srdce

5. Purkyňova vlákna

Řízení činnosti srdce

1) Převodní systém srdeční

– Klidová aktivita srdce

– Při poruše sinusového uzlíku => voperování kardiostimulátoru = pacemaker (náhrada sinusového uzlíku)

2) Zrychlení aktivity srdce

– Při zvýšení aktivity těla = zvýšená potřeba živin = glukóza

o Nervově = sympaticus => nárazové působení

o Látkově = hormon adrenalin => dlouhodobé působení

3) Zpomalení aktivity srdce

o Nervově (pouze) = parasympaticus

Choroby srdce

– Ateroskleróza věnčitých tepen

= kornatění => Angina pectoris (bolest při aktivitě – oblast srdce, ramene)

Usazování cholesterovlu + Ca2+

=> zúžený průsvit a ztráta pružnosti

– Název celé nemoci = ischemická choroba myokardu

Projevy:

– Ateroskleróza => hypertenze

– Infarkt myokardu mdloby, poruchy krevního oběhu, dýchání

Příčina:

– Moc potravin, tučné, kořeněné

– Málo pohybu

– Genetické

Léčení:

– Léky na hypertenzi

– Nitroglycerin proti angině pektoris

– Koronární angioplastika – při infarktu

Latinský slovníček

=> Infarkt myokardu (= ucpání věnčitých tepének => část srdce odumírá a puká)

– ARO – anesteziologicko-rescistutační oddělení

– Zúžení věnčitých tepen – rozšíří se balonkovým katetrem + uložení výstuhy = STENT

srdce cor, kardia

stah srdce systola

uvolnění srdce diastola

předsíň atrium cordis

komora ventriculus cordis

přepážka septum cordis

chlopeň valvula

4

Slezina (Lien)

– Za žaludkem, levá část dutiny břišní, pod bránicí

– 13 cm dlouhá, 4 cm široká

– Vazivové pouzdro

– Trámčina – houbovitá vazivová struktura – buňky hladkého svalstva, měkká červená dřeň (pulpa) + bílá dřeň

– Slezinová tepna – větvení => přechází v sinusy (endotelem vystlané prostory)

– Endotelové buňky – fagocytóza

– Tvorba lymfocytů, zánik erythrocytů

Krevní cévy

– Dělí se na:

o Tepny (arterie)

– Vedou krev ze srdce

– Tlustá, pružná svalnatá stěna => pulsují

– Řidší vazivový obal na povrchu – s vegetativními nervy

– Uvnitř ploché endotelové buňky

– Kruhový průsvit

– Uložené hluboko

– Postupně se větví => vlásečnice

o Vlásečnice (kapiláry)

– Průměr 5 – 20 μm, délka maximálně několik mm

– Povrch – jedna tenká vrstva endotelových buněk

– Výměna látek s tkáněmi difúzí a osmózou

– Hustě ve tkáních (chybí jen v pokožce a jejích derivátech)

– Tenkou stěnou prostoupí kyslík a živné látky, oxid uhličitý a odpad metabolismu)

– Jejich stěnou mohou prostupovat leukocyty (diapedéza) => obrana organismu proti infekci

o Žíly (vény)

– Nižší krevní tlak (4 mm Hg), proudění rychlostí asi jen 1⁄4 tepenné krve

– Vedou krev do srdce

– Zploštělý průsvit

– Uložené těsně pod kůží

– Podobné složení stěn jako u tepen, jen tenčí stěna

– Na stěnách dolních končetin jsou chlopně => jednosměrný průtok krve k srdci

– Pohybu krve – pomáhají kontrakce kosterních svalů, podtlak v hrudní dutině při vdechu, gravitace

– Přehled cév – B

1) Pravá tepna podkličková

2) Srdce

3) Dolní dutá žíla

4) Pravá krkavice

5) Oblouk aorty

6) Pažní tepna

7) Hrudní aorta

8) Břišní aorta

9) Vřetenní tepna

10) Stehenní tepna

– Přehled cév – C

1) Pravá tepna podkličková

2) Pravá pažní tepna

3) Tepna vřetenní

4) Tepna loketní

5) Levá krkavice

6) Levý oblouk aorty

7) Břišní aorta (tepna nadledvinová)

8) Tepny varlatové

9) Tepna stehenní

10) Tepna lýtková

11) Tepna holenní

5

– Přívod látek do tkání – vlásečnicemi

– Odvod odpadních látek – vlásečnicemi a mízní cévou (lymfa) => mízní úzliny (filtrace, imunitní reakce)

E – Diapedéza

– Zánět ve tkáních => imunitní reakce

– Granulocyty – pomoc

– Hnis – odváděn mízní cévou

– Kapsovité chlopně – G

– Kolísavý tlak, vyšší

– Tepny a tepénky – F

– Kolísavý tlak, vyšší

– Vlásečnice a žíly – F

– Stálý tlak, menší, až skoro nulový

– Směrem od srdce klesá tlak

Krevní oběhy

Plicní = malý krevní oběh

Pravá komora —CO2—› Plícnice (2 větve) —CO2—› Plíce —O2—› Plicní žíly (2-4) —O2—› Levá síň

Tělní = velký krevní oběh

Levá komora —O2—› Aorta —O2—› Tělo —CO2—› Horní a dolní dutá žíla —CO2—› Pravá síň

+ Vrátnicový oběh

Vlásečnice v žaludku, střevech, slinivce břišní, slezině —› vrátnicová žíla —› játra (vstřebávání látek)

6

Choroby cév

Varixy

Příčiny Projev Prevence Léčení

geneticky podmíněné

(méněcennost žilních

stěn), namáhání dolních

končetin (zaměstnání,

sport)

bérec, lýtko,

napuchlé žilní

pleteně => bércové

vředy (až sněť)

nazatěžování

dolních

končetin

Ateroskleróza

= kornatění

tepen

genetické dispozice,

stravovací návyky

(moc cholesterolu, Ca2+

soli), moc stresu, málo

pohybu

hypertenze – víc

než 140/90 torr =>

angina pectoris =>

infarkt myokardu,

ictus (mrtvice

– nedokrvení

mozku), plicní

embolie (sraženiny

v krvi)

změna

životního

stylu

Varixy – vpíchnutí léčivé látky,

Bércové vředy – trvalé (u starých lidí) –

vznik zanedbáváním, hygienou

=> amputace (dá se jen udržovat

vazodilatancia = léky (rozšiřuje cévy – na

nitroglycerin (angina pectoris),

CT, magnetická rezonance, angiografie –

plicní embolie, nádory, infark myokardu

Balónkový katetr + stent + bypass

– Přemostění – ucpaná céva se vyřadí,

využití žíly = transplantace

Transplantace srdce – dodržuje se

velikost (1967 poprvé, prof. Barnard)

– Užití imunosupresiv – utlumení

imunity (přijetí srdce)

Ředění krve – heparinem,

warfarinem (umělá obdoba)

vytahování varixů

hygienou)

hypertenzi)

Latinské názvy

srdečnice aorta

plícnice arteria pulmonaris

horní dutá žíla vena cava superior

dolní dutá žíla vena cava inferior

plicní žíly venae pulmonales

vrátnicová žíla vena portae

7