Houby
– dříve samostatná říše Fungy + říše Chromista
– dnes zařazení do systematických skupin Opisthokonta a Chromalveolata
– obor mykologie
Charakteristika hub
– jednobuněčné nebo mnohobuněčné eukaryotické organismy
– mají znaky rostlin i živočichů
1) rostlinné znaky: buněčná stěna
neomezený vrcholový růst
2) živočišné znaky: heterotrofní metabolismus
a) houby symbiotické
– odebírají organické látky jinému organismu, neškodí mu
b) houby parazitické
– odebírají organické látky jinému organismu, škodí mu
c) houby saprofytické
– odebírají organické látky z odumřelých organismů, jsou to rozkladači =
REDUCENTI = DEKOMPOZITOŘI
(jsou prospěšní, zajištují koloběh látek v přírodě)
zásobní látka GLYKOGEN
vznik močoviny
v buněčné stěně je chitin a β-glukan
Význam hub
1) REDUCENTI – koloběh látek v přírodě
2) POTRAVINÁŘSKÝ VÝZNAM – kvasinky – pečivo, víno, pivo
3) ZDRAVOTNÍ- kandidózy – kvasinková onemocnění sliznic
– konzumace jedlých hub (otrava jedovatými houbami)
4) FARMACEUTICKÝ – penicilin (antibiotika)
5) HOSPODÁŘSKÝ – v pěstitelství
– kožní plísně
– aflatoxiny- karcinogenní produkty některých plísní (na potravinách)
– alkaloidy PALIČKOVICE NACHOVÉ (námelu) v porodnictví
– vitamíny B, potravní doplňky i z kvasinek
– škůdci kulturních rostlin: a) rzi
b) sněti
c) rakovina brambor
d) plíseň bramborová
1 / 6
BIOLOGIE
Stavba hub
1) jednobuněčné houby – př.: kvasinky
2) mnohobuněčné houby – houbová vlákna – HYFY = tvoří nepravé pletivo PLETENCHYM nebo – li
PSEUDOPARENCHYM
– MYCELIUM = PODHOUBÍ z něj vyrůstá plodnice (výtrusnice s výtrusy)
Druhy výtrusů
a) ZOOSPÓRY – pohyblivé, bičíkaté (u vodních hub)
b) APLANOSPÓRY – nepohyblivé (u suchozemských hub)
c) ENDOSPÓRY – uvnitř výtrusnic
d) KONIDIE – výtrusy na vláknech
Rozmnožování hub
– složité
– pohlavní i nepohlavní
– složité vývojové cykly
– někdy i střídání hostitelů
MYKORHIZA – soužití (symbióza) podhoubí určité houby a kořenů rostlin (př. klouzek modřínový)
Systém hub
I. CHYTRIDIOMYCOTA – chytridiomycety (rakovina brambor)
II. MICROSPORIDIOMYCOTA – mikrosporidie (hmyzomorky)
III. ZYGOMYCOTA – zygomycety (plíseň hlavičková)
IV. ASCOMYCOTA – askomycety = houby vřeckovýtrusné (kvasinky, štětičkovec)
V. BASIDIOMYCOTA – basidiomycety = houby stopkovýtrusné (hřib)
VI. OOMYCOTA – oomycety = patří do skupiny chromalveolata (plíseň bramborová)
– zjednodušené třídění hub:1) makromycota = makroskopické houby
2) mikromycota = mikroskopické houby
I. CHYTRIDIOMYCOTA
– parazitické houby
– škůdci kulturních rostlin
– potřebují vlhké prostředí či vlhké půdy
a)lahvičkovka -škůdce brukvovitých rostlin
-ničí mladé rostlinky (zelí, kapusta, kedlubny)
2 / 6
BIOLOGIE
b)rakovinec bramborový -rakovina brambor, znehodnocení bramborových hlíz
II. MICROSPORIDIOMYCOTA
– jsou to hmyzomorky – parazité živočichů, hmyzu, ryb i člověka
hmyzomorka včelí – ,,včelí úplavice“
hmyzomorka bourcová – parazit bource morušového
– vnitrobuněčný parazit
III. ZYGOMYCOTA
plíseň hlavičková (Mucor mucedo) – na organických substrátech (koňský trus)
– vzhled kožíšku z vláken + černé tečky výtrusnic
– př.: skopidlovec plechový – plíseň na chlebě
IV. ASCOMYCOTA
– houby vřeckovýtrusné
– výtrusnice (sporangia) = vřecko – aseus + výtrusy haploidní askospory
a) kvasinky = jednobuněčné houby
– množí se nepohlavně pučením = buňky zůstávají spojené do řetízků
(vzhled nepravého podhoubí = pseudomycelium)
– při nedostatku živin se množí pohlavně (splynutí + a – buňky v zygotu)
rod Saccharomyces – kvasinka pivní
– kvasinka vinná
kvasnice – droždí =kvasinky pevně slisované s moukou (výroba kynutého pečiva)
rod Candida – candida abicans (bílá)
– moučnivka, kandidóza
– onemocnění sliznic – bílý povlak v ústní dutině
b) vlastně vřeckovýtrusné houby = škůdci kulturních rostlin
kvašením cukrů vzniká ethanol = výroba piva a vína
Taphrina – kadeřavost listů
– čarověníky (zmnožení větví)
Padlí – jabloňové, dubové, obilné
Monilióza – hniloba jablek, hrušek
Farmaceutické využití
a) penicillium notatum – štětičkovec, antibiotikum penicilín
b) penicillium chrysogenum – antibiotika
3 / 6
BIOLOGIE
Hospodářské využití v potravinářství
a) penicillium camemberti (a jiné druhy tzv. ušlechtilých plísní)
– výroba plísňových sýrů
b) aspergilus – kropidlák
aspergilus niger – kropidlák červený → kyseliny citrónová
aspergilus flavus – kropidlák žlutý → produkuje aflatoxiny → karcinogeny v plísniných potravinách
c) claviceps purpurea- paličkovice nachová = námel → útvary na klasech žita
– obsah alkaloidů (žito s námelem je jedovaté)
– využití v potravinářství
Vřeckovýtrusné houby s plodnicemi
– smrž, ucháč, lanýž – roste v podzemí
– hledají je prasnice
– jsou drahé 30 000 – 60 000
Rozmnožování
– nepohlavní – výtrusnice + výtrusy konidie
– pohlavní – anteridia (samčí)
askogonia (samičí)
pohlavní orgány
V. BASIDIOMYCOTA
= stopkovýtrusné houby
– stopkové výtrusy – basidiopory
Pohlavní rozmnožování
– splynutí + a – buněk
– nejprve PLAZMOGAMIE (splynutí cytoplazmy) a pak KARYOGAMIE (splynutí jader)
Nepohlavní rozmnožování
– pomocí konidií
– ,,kloboukaté houby“
→ velké plodnice
a) houby hřibovité – hřib, křemenáč, kozák, klouzek
b) další jedlé houby – bedla, žampión, liška
c) jedovaté houby – mochomůrka zelená, mochomůrka tygrovaná
d) škůdci hospodářských rostlin – rzi, sněti – sněť prašná
– sněť mazlavá
Stopkovýtrusné houby
– sněť kukuřičná, pšeničná, ovesná
– rez travní (i na obilninách)
4 / 6
BIOLOGIE
5 / 6
BIOLOGIE
VI. OOMYCOTA
= řasovky
– dříve do říše Chromista, dnes Chromalveolata
– žijí ve vlhké půdě, vodě a jako parazité rostlin
Zástupci:
vřetenatka révová = plazmopara – parazit vinné révy (v pletivech listů)
plíseň bramborová = phytophtara – zavlečena z Evropy do Ameriky
– napadá listy (na líci tmavé skvrny, na rubu bílé povlaky)
a hlízy jako ,,suchá“ nebo ,,mokrá“ hniloba
6 / 6