Abiotické a biotické faktory živé přírody
Abiotické a biotické faktory živé přírody
Abiotická – neživá (teplota, světlo, tlak, vlhkost, chemismus – složení vody, půdy…)
Biotická – živá (působení jiných organismů – vnitrodruhové, mezidruhové)
Abiotické faktory:
• Teplota prostředí: většina organismů v rozmezí -5°C až 55°C (výjimka: řasy na ledovcích;
bakterie termálních pramenů)
• slunce (elektromagnetické záření), jednotka: fotony
———-,————-,———-
Viditelné světlo, které sem dopadá: 45%
Vliv na rostliny:
• Významné pro zelené rostliny (fotosyntéza, chlorofyl)
• Rostliny využijí přibližně 2 – 10% pohlcené energie k fotosyntéze
• Vliv světla na rostliny: pouštní, stepní, horské
• Slunobytné, stínobytné
Vliv na živočichy:
• Tvorba pigmentu: polární liška,
• Stimulace hormonů: rozmnožování na jaře
• Migrace
• Světelný režim v přírodě: střídání dne a noci (ročních období) – periodický charakter
Tlak (s nadmořskou výškou tlak klesá):
Rostliny:
• Ovlivňuje transpiraci
Živočich:
• Ovlivňuje rozpustnost kyslíku v krvi
o Kondor, orel, svišť, spóry bakterií (velmi odolné vůči tlaku)…
o Velká citlivost vodních organismů na hydrostatický tlak
Proudění vzduchu
Vzduch a jeho složení: kyslík (21%); dusík (78%); oxid uhličitý (0,3%); vodní pára, prašné nečistoty…
(0,7%)
Využití: plachtění ptáku, zachycování pachů, orientace (živočichové)
rozšiřování semen, opylení větrem (rostliny)
Nejnižší vrstva atmosféry: troposféra (výška 15 000 m)
Troposféra -> stratosféra (vrstva ozonu – ozonosféra 35 000 m)->
Troposférický ozon (O3) – znečištění, fotochemický smog
Oxid uhličitý (CO2) – obrázek
Dusík (N2) – přímé využití: nitrifikační bakterie-> přeměna na dusičnany-> využití rostlinami ->
potravní řetězec
Znečištění vzduchu – oxidy síry, dusíku, troposférický ozon, prašnost
Voda:
Voda a její složení: podstatná složka živých organismů (60 – 70%)
Význam vody: rozpouštědlo, transport látek, tělní tekutiny, potrava
Příjem vody rostliny: kořenový systém, výdej při nadbytku: rostlin – průduchy; živočichové – moč +
exkrementy, dýcháním, pokožkou
Sladká voda – 3%
Slaná voda – 97%
Brakické vody: smíchané vody na konci řek, kde se vlévají do moře
Znečištění vody: Lipan podhorní – nesnáší znečištěnou vodu
Půda:
– Svrchní vrstva půdy, vzniká erozí z matečné horniny, vlivem vody, větru, rozdílu teplot, organismů
Složení:
• Půdní částice (minerální x humus)
• Vzduch, voda
• Edafon (organismy v půdě)
Různé vlastnosti půd – > typy půd
Význam půdy:
• Zdroj vody a živin pro rostliny
• OL – zdroj potravy pro mnohé živočichy
• Úkryt a domov organismů
• Význam pro stabilitu ekosystémů (nadměrná eroze negativní – desertifikace)
• Biogeochemické cykly
• Filtrační čistící zařízení
Biotické faktory:
– působení ostatních organismů
• Vnitrodruhové
• Mezidruhové
• Přímé (jeden druhého sežere)
• Nepřímé (velká rostlina zastíní menší rostlinu – nedotkla se jí)
Neutrální vztahy (neutralismus):
• Druhy na sobě nezávislé – neovlivňují se
Kooperace
• Volné soužití, pozitivní (Klaun očkatý se sasankou; sdružování predátorů a mrchožroutů)
Mutualismus (symbióza)
• Těsný, oboustranně prospěšný vztah (symbióza houby s kořeny vyšších rostlin – mykorhiza;
symbióza houby a zelené řasy – lichenismus)
Komenzalismus
• Komenzál profituje, hostitel nedotčen (rostlina roste na kůře stromu; měňavka střevní žije
v tlustém střevě člověka, nepatogenní)
Negativní vztahy:
Amenzalismus
• Inhibitor likviduje amenzála prostřednictvím produktů svého metabolismu (trnovník akát,
Penicillium – brzdí růst a rozmnožování bakterií)
Konkurence
• Závislost na stejných zdrojích (potrava, úkryt, partner; mezidruhová x vnitrodruhová) –
z hlediska evoluce je možná nejdůležitější
Predace
• Predátor (lovec) se živí kořistí
Parazitismus
• Parazit žije na úkor hostitele (ektoparazité x endoparazité; příležitostný x obligatorní parazit;
hyperparazitizmus)
Ektoparazit – žije na povrchu svého hostitele (blecha, veš, štěnice)
Endoparazit – žije uvnitř svého hostitele (motolice jaterní, tasemnice)