Alkany, alkeny, alkiny, areny
Znění otázky: charakteristika, příprava, vlastnosti z hlediska struktury. Zástupci.
Alkany a cykloalkany
Nasycené uhlovodíky s jednoduchými vazbami. Mohou být lineární, rozvětvené i cyklické
Alkany
CnH2n+2
Parafíny
Cykloalkany
CnH2n
Nafteny
Vyskytují se v zemním plynu (plynné alkany), ropě (kapalné a pevné i cyklo.), přírodním asfaltu (pevné a cyklo). Názvosloví se tvoří od latinského názvu + koncovka an → undekan, dodekan, eikosan.
Vlastnosti
- C1 až C4 jsou plyny, C5 až C15 jsou kapaliny (rozpouštědla – petrolether) a C16 a vyšší jsou pevné látky (vazelína, parafíny). Bezbarvé, nerozpustné ve vodě (jsou nepolární), ale v organ. rozpouštědlech ano (benzen, toluen, aceton), samy rozpouštějí některé organ. látky (tuky, oleje). S rostoucím počtem uhlíků v řetězci rostou i teploty varu → teploty varu jsou nízké díky van der Waalsovým silám
- jsou těkavé a velmi málo reaktivní, C1 až C6 hořlavé. Hustota menší než voda → plavou na vodě.
- kolem vazby C-C může dojít k rotaci a tím ke vzniku různých konformací (prostorových uspořádání molekul) – tyto molekuly = konformery – nejvýhodnější energetický tvar = atomy co nejdále od sebe → lomená čára (úhel 109° 28′). Viz 13. ot. Mají hybridizaci sp3 → tetraedry.
Příprava
- katalytická (Ni, Pd, Pt) hydrogenace alkenů CH3-CH=CH2 + H2 → CH3-CH2-CH3
- Wurtzova syntéza: 2CH3Cl + 2Na → 2NaCl + CH3-CH3
- redukce Zn v kyselém prostředí
- hydrolýza karbidů:
Reakce
- radikálová substituce, nitrace, sulfochlorace
- jejich nedokonalým spálením získáme CO a H2O, dokonalým získáme CO2 a H2O
Zástupci
Methan CH4
- bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, jeho směs se vzduchem je výbušná (v poměru CH4 : O2 = 1 : 10). Hlavní složka zemního plynu (75 % a více) a produkt při zpracování ropy. Je vysoce hořlavý → užití jako plyn na vaření, * sazí, vodného plynu, HCN, acetylenu. Užití také v chemických technologiích.
- vzniká:
- mikrobiálním rozkladem celulózy bez přístupu vzduchu → bahenní plyn.
- rozkladem organických sloučenin (hnitím) → bioplyn (např. střevní plyn).
- při geochemických přeměnách uhlí → důlní plyn → nebezpečí výbuchu v uhelných dolech.
- reakcí methanu s vodní parou vzniká vodní/syntézní plyn: CH4 + H2O → CO + 3H2
Ethan C2H6, Propan C3H8, Butan C4H10
- součásti zemního plynu, v ropě. Dobře hoří → paliva, směsi do vařičů.
- propan a butan vznikají při termolýze ropy (krakování)
- snadno zkapalnitelné → propanbutanové lahve (palivo)
- používají se na výrobu alkenůCyklohexan C6H12 – velmi stálý, kapalný, získává se z ropy, používá se k výrobě plastů a jako rozpouštědlo
- Cyklopropan C3H6 – bezbarvý plyn, používá se k narkózám
Alkeny
- jinak také olefíny
- nenasycené uhlovodíky s dvojnou vazbou. S více dvojnými vazbami – polyeny (alkadieny, alkatrieny)
- koncovka -en (někdy starší názvosloví -ylen, např. ethylen)
- obecný homologický vzorec CnH2n
- součástí zemního plynu, ropy, hnědouhelného dehtu a vznikají při krakování ropy.
Vlastnosti
- nižší jsou plyny, vyšší těkavé kapaliny nebo pevné látky
- reaktivnější než alkany (vazba π je méně stálá → je snadné ji zrušit)
- izomerie cis a trans.
Příprava
- z halogenuhlovodíku CH3-CH2-CH2Cl → CH3-CH=CH2 + HCl (katal. KOH, alkohol)
- dehydratací alkoholů CH3-CH2OH → CH2=CH2 + H2O (katal. H2SO4)
- dehydrogenací (zahříváním) alkanů
- hydrogenací alkynů
Reakce
- elektrofilní adice – elektrofilní, protože první co substituent potká je e- z pí-vazby → musí to být kation
- reakce s vodou – na výrobu ethanolu
Zástupci
Ethen (ethylen) CH2=CH2
- bezbarvý plyn,nasládlá chuť, se vzduchem tvoří výbušnou směs
- přírodní hormon (způsobuje dozrávání ovoce)
- vzniká při zpracovávání ropy a zemního plynu.
- významná chemická surovina – pro výrobu polyethylenu, ethanolu, acetaldehydu
Propen (polypropylen) CH2=CH-CH3
- plyn, získává se při zpracování ropy, užívá se pro výrobu polypropylenu (pevný plast)
Alkadieny
- uhlovodíky obsahující dvě dvojné vazby (izolované, konjugované, kumulované – viz 13. ot). Reaktivita vyšší než u alkenů
- 1,3–butadien CH2=CH-CH=CH2
- plyn, slouží k výrobě syntetického kaučuku, podléhá polymeraci → výroba plastů
- 2–methyl–1,3–butadien (izopren) CH2=C(CH3)-CH=CH2
- plynná látka, stavební jednotka izopreniodů (přírodní polymery izoprenu) → přírodní kaučuk (pryž, guma)
- elastické vlastnosti
Alkyny
- uhlovodíky s 3nou vazbou (úhel 180°)
- obecný vzorec CnH2n-2 (stejný vzorec jako alkadieny → jsou to izomery)
- vlastnosti jsou podobné jako u alkanů a alkenů, jenom teploty varu a rozpustnost ve vodě jsou vyšší. Jsou stabilnější než -any a -eny, příčina: překrytí nehybridizovaných π-orbitalů → kolem vazby σ se vytvoří stabilní „válec“, v němž se pohybují π elektrony
Příprava
- zahřátím alkenu CH2=CH2 → CH≡CH + H2 (pyrolýza = rozklad pomocí tepla)
- z dihalogenderivátu v zásaditém prostředí s alkoholem: CH2Cl-CH2Cl → CH≡CH + 2HCl
Reakce – elektrofilní adice
Ethyn (acetylen) CH≡CH
- bezbarvá plynná látka, se vzduchem tvoří výbušnou směs, hoří žlutým čadivým plamenem
- výroba ethynu– reakce karbidu vápníku v vodou CaC2 + H2O → Ca(OH)2 + CH≡CH
- významná průmyslová surovina – výroba acetaldehydu a PVC
- dimerace, trimerace a tetramerace ethynu
Areny/aromatické uhlovodíky
- cyklické sloučeniny s konjugovaným systémem 2ných vazeb – obsahují aspoň 1 benzenové jádro – dochází k delokalizaci π-elektronů → všechny vazby jsou si rovnocenné
- vyskytují se v černouhelném dehtu a v ropě.
- Podmínky aromaticity:
- molekula musí obsahovat min. 1 rovinný cyklus (uhlíky v hybr. sp2)
- počet delokalizovaných e- musí být roven hodnotě 4n+2 (n je počet cyklů)
- posun π-elektonů po cyklu umožňuje vytvoření min. dvou rezonančních struktur
Dělení:
- monocyklické – 1 aromatický kruh (benzen, toluen)
- s kondenzovanými aromatickými kruhy, které společně sdílejí 2 uhlíky (naftalen, anthracen, fenanthren)
- s více jádry – bifenyl
Vlastnosti
- benzen, toluen, xylen jsou kapaliny; naftalen, anthracen, fenanthren jsou pevné látky. Nerozpustné ve vodě, ale v organ. rozp. ano. Typicky zapáchají, jedovaté, karcinogenní. Hoří čadivým plamenem, jejich hořením vznikají saze. Hückelovo pravidlo – počet pí vazeb = 4n+2
Výroba
- suchou destilací černouhelného dehtu → získáváme jednotlivé frakce
- zpracováním ropy – krakování = zkracování řetězce
Reakce
- elektrofilní substituce, nitrace, halogenace (nejčastěji chlorace – u arenů není radikálová, ale je elektrofilní)
- sulfonace, alkylace
Příprava
- Wurtz-Fittigova syntéza (alkylace arenu pomocí halogenderivátu)
- Friedel-Craftova syntéza – alkylace arenu pomocí alkenu
Zástupci
Benzen C6H6
- hořlavá kapalina, karcinogenní, těkavá
- výroba: z ropy, katalytickou dehydrogenací cyklohexanu, dehydromethylace toluenu (záměna methylové skupiny vodíkem účinkem molekulového vodíku v přítomnosti katalyzátoru)
- využití: důležitá průmyslová surovina (výroba barviv, léčiv, fenolů), rozpouštědlo, ředidlo
Toluen (methylbenzen) C6H5CH3
- kapalina podobná benzenu
- vyrábí se z ropy a vzniká i při karbonizaci produktů uhlí
- využití: výroba 2,4,6–TNT (pevná látka, trhavina) a kyseliny benzoové
- výrobu, barviv, třaskavin a benzenu
- rozpouštědlo, ředidlo.
- má lehce narkotické účinky → inhalační droga „téčko“ – poruchy vnitřních orgánů (mozku)
Xyleny (dimethylxyleny) C6H4(CH3)2
- kapaliny, rozpouštědla
Styren (vinylbenzen)
- kapalina, jeho polymerací vzniká polystyren
Naftalen
- bílá krystalická sloučenina (šupiny), je v černouhelném dehtu, snadno sublimuje, jedovatý
- výroba destilací z černouhelného dehtu
- užívá se k výrobě organických sloučenin (kys. ftalová) a barviv
Anthracen – získáváme frakční desilací č. dehtu
Fenanthren
Kumen (isopropylbenzen)
- kapalina, na výrobu fenolu a acetonu
- vzniká reakcí polypropylenu a benzenu