Bankovní produkty, klientské bankovní účty, platební systémy

Bankovní produkty, klientské bankovní účty, platební systémy

1. Charakteristika bankovních produktů

společné rysy bankovních produktů:

služba nemateriální povahy, (mají nějakou hodnotu, i když nejsou služby

(produkty) hmatatelné.

dualismus,

vzájemná propojenost a podmíněnost.

Nemateriální charakter

– nejsou skladovatelné (banka se nemůže předzásobit bankovními produkty)

– jsou abstraktní (nejsou viditelné, pro banku je potřebné, aby byly v podvědomí lidí.

Velká reklama a marketink)

– nejsou patentovatelné (pokud banka má nový produkt, tak ostatní banky mohou přijít

s podobným produktem)

Dualismus

– hodnotová stránka je dána objemem.

– věcná stránka personální, technické faktory. Vyjadřuje se podle jednotlivých

nabízených produktů. Kolik nabízí daná banka, kolik provede převodů aj.

Vzájemná propojenost a podmíněnost

– produkty nemohou fungovat jeden bez druhého (např. poskytnutí běžného účtu –

platební karta)

– vědomé propojování některých produktů s cílem nabídnout klientovi lepší služby

– nutno zohlednit strukturu nabízených produktů a výši ceny

(při stanovení cen. Těsná provázanost u jednotlivých produktů. Na levný produkt

naláká klienty, ale pak to přejde na dražší)

1.2 Systematizace bankovních produktů

podle odrazu v bilanci (aktivní, pasivní, neutrální obchody), (Tato systematizace

je rozšířená. Klasický přístup dělení bank. Produktů. Obchody aktivní, pasivní,

neutrální. V současné době je zastaralé. Odraz v bilanci banky není prvořadým

kritériem. Aktivní obchody – v aktivech banky – banka je v pozici věřitele. Vznikají

jí pohledávky. Pasivní obchody – banka získává cizí kapitál v podobě úvěrů. Přijímá

vklady, emituje vlastní dluhopisy atd. Neutrální – není ani věřitel ani dlužník.

V rozvaze se neobjeví – služby pro klienta – poradenská služba, směnárna, možnost

zprostředkování platebního styku, příprava CP.

podle účelu užití (finančně úvěrové, vkladové, platební, investiční bankovnictví,

pokladní a směnárenské), (reflektuje systematizaci bankovních produktů. Patří sem

fin. Úv. Produkty, získání fin prostředků na úvěrovém principu, možnost finančního

investování do CP, směnárenské činnosti.

podle klientského segmentu (retailové, whosalové). Dělení klientů – retailové

produkty – týkají se relativně nízkých částek, ale většího počtu transakcí. Whosalové –

větší částky, ale individuální povaha.

1.3 Cena bankovních produktů (Stanovení v různých formách)

úroky, -cena za poskytnutí fin prostředků. Poskytnutí úvěru nebo přijetí vkladu.

provize a prémie, – cena za poskytnutí produktů, kde na sebe banka přebírá určité

riziko. Prémie za prodej opce bankou, za poskytnutí záruky.

přímé poplatky, – cena za bankovní produkt, se kterým má banka spojený určité

náklady. Při poskytnutí bankovního produktu na sebe nebere žádné riziko. Poplatky

jsou přímo vyčísleny (vedení účtu, zprostředkování CP aj. )

nepřímé poplatky. – cena produktu, kdy banka nepřebírá na sebe riziko. Oproti

přímým poplatkům nejsou vždy explicitně vyjádřeny, ale jsou skryty v jiné ceně.

Př. připsání peněz na účet s pozdějším zaúčtováním oproti tomu, kdy banka získala

peníze.

Způsob stanovení ceny:

hodnotový objem, – jedná se o to, že cena je dána jako cena za nějakou hodnotovou

jednotu. Součin jednotkové ceny a celkového objemu. Př. skutečně čerpaný objem

peněz z úvěru. Např. klient si sjedná kontokorent na svém účtu, i když ho nevyužívá.

jednotlivý produkt, – stanovení paušálně. Např. poplatek za výběr z bankomatu,

bezhotovostní převod.

hodnotový výsledek, cena je stanovená po dosažení výsledku sjednaného obchodu.

Často se vyskytuje v případě prodeje CP, když se cena stanoví jako určité procento do

cílového zisku z prodeje CP.

čas. – cena je stanovena za časovou jednotku. Za délku užívání. Např. v kombinaci

času s hodnotovým objemem u výpočtu úroku, poradenství.

2 Klientské bankovní účty

účet pohledávek a závazků banky vyplývajících z jejích vztahů s klientem.

Druhy klientských účtů:

běžný účet,

kontokorentní účet,

úvěrový účet,

vkladový termínovaný účet,

vkladové úsporné účty,

depotní účty.

Základní druhy klientských bankovních účtů a účel jejich použití

2.1. Běžný účet

– klient má možnost disponovat se vkladem bez jakéhokoliv omezení

– slouží klientům bank především k likvidnímu uložení dočasně volných prostředků a

provádění bezhotovostního platebního styku

– ze zůstatku BÚ platí banka majiteli účtu úrok

– smysl:

o pro klienty: zajištění platebního styku

o pro banky: jsou relativně nízké úrokové náklady, nízká úroková citlivost

vkladů na BÚ, vklady na BÚ zdražují PMR, existence sedliny. (velké náklady

bank se zajištěním platebního styku.)

Sedlina – i když se bankám mění. Stav BÚ v čase kolísá. Banky jsou schopny

říct, že mají určitou jistotu, určitá část peněz. Banka ji má trvale k dispozici.

Klienti nevyberou BÚ najednou a všechny. Např. u převodu v rámci jedné

banky zůstávají peníze bance k dispozici. Čím větší banka tím větší sedlina.

Více klientů.

Banka má povinnost přijímat vklady, zajistit bezhotovostní platby, provádět výplaty

a platby z účtu a zasílat výpisy z účtu. Zisk se daní. Zrušení pouze písemně nebo

zrušením smlouvy na pobočce.

3. Bankovní tajemství

jistota klientů bank, že jejich údaje budou chráněny a nedostanou se třetím osobám,

povinnost banky zachovat mlčenlivost,

právo banky odmítnout podat jakoukoli informaci o klientovi a jeho obchodech

s bankou,

existují výjimky stanovené zákonem a vyplývající z výslovného souhlasu klienta.

Banky mohou poskytnout informace exekuci a zdravotním pojišťovnám.

4. Bankovní informace

banky mohou poskytovat určité informace bez souhlasu klienta i z vlastní iniciativy,

varianty informací, – bankovní informace, bankovní reference, kancelářské informace

úvěrový registr, – ochrana bank před špatnými klienty

centrální registr úvěrů, – provozuje ze zákona ČNB předmětem jsou současné a

potenciální pohledávky bank za PO a FO

bankovní registr klientských informací – pracuje na komerčním principu, obsahuje

pozitivní i negativní informace. (je soukromý. Provozovatelem jsou největší banky čs,

GE capital bank, KB, CSOB)

Podávají si informace mezi sebou a vyhýbat se špatným klientům.

5 Platební systémy

5.1 Úprava platebních systémů

právní úprava zák. o bankách, § 20b,

základní principy:

princip zúčtování jednotlivých položek při současné kontrole jejich krytí,

(ztrát)

účastníkem jsou jen osoby, které splňují podmínky stanovené zákonem o pl.

styku,

nelze platně odvolat příkaz přijatý systémem,

k provozování pl. systému je zapotřebí licence od ČNB,

činnost podléhá dohledu ČNB.

Provádí převody plateb.

5.2 Klasifikace plat. systémů

vnitrobankovní – plátce i příjemce platby jsou klienti jedné banky, platba neopouští

danou banku. Je zautomatizovaný, rychlý, nejsou velké náklady.

mezibankovní – plátce a příjemce jsou klienty jiných bank → musí existovat propojení

mezi bankami. Princip národní i mezinárodní

5.3 Korespondentský pl. systém

korespondentská banka, – banka, která pro danou banku vede účet nebo naopak daná

banka vede účet pro tuto banku (zahraniční platební styk, korespondenské účty.)

platební cesta, – nejkratší řetězec korespondentských bank k cílové bance.

korespondentské účty. – zajišťují platební styk mezi bankami.

Není efektivní, aby každá banka měla účet u každé banky, proto existují korespondenské

banky. Hledá se nejkratší cesta.

Princip zúčtování prostřednictvím korespondentských bank

5.4 Clearingový pl. systém

jednotlivé zúčastněné banky neprovádějí pl. styk přímo navzájem mezi sebou, ale

prostřednictvím zúčtovací banky, jednotlivé banky zapojené do tohoto systému mají

účet u zúčtovací banky, na kterou jsou napojeny ostatní banky. Ta zajišťuje platební

styk. V ČR zajišťuje ČNB

v ČR: CERTIS (Czech Express Real Time Interbank Gross Settlement Systém),

provozovatelem je ČNB,

zúčtovací centrum ČNB – každá banka má zřízen účet pl. Styku

Princip mezibankovního platebního systému se zúčtovací bankou

CB má neomezenou likviditu v domácí měně. Je likvidní, bezriziková a velmi bezpečná.

CERTIS – Systém mezibankovního platebního styku

v roce 2009 zpracovalo zúčtovací centrum ČNB celkem 450,4 mil. položek v celkové

hodnotě 131 679 mld. Kč (5 049,8 mld. EUR),

průměr činil 1,79 mil. položek denně,

průměrná denní hodnota položek činila 524,6 mld. Kč (20,1 mld. EUR).

Není právní úprava, že banky musí provádět platební styk pomocí CERTISU, přesto jsou

na to všechny napojeny. ČNB – má zúčtovací centrum. CB vede každé bance účet a provádí

zúčtování na konci dne a převede jen rozdíly z jednoho místa CB. Pokud zadá banka příkaz

k úhradě do bankovního systému, už nelze vzít zpět. CB poskytuje i krátkodobé úvěry pro

banky.

5.5 Platební systémy v Evropě

TARGET , – propojení jednotlivých národních platebních systémů v členských zemích

Evropského hospodářského prostoru v eurech (od roku 1999- zavedení závislost se

zavedením eura a ECB. Systém je založen na propojení národních platebních systémů.

Mohly být státy eurozóny a státy EH prostoru a nemají euro (VB, dánsko, švédsko).

Zúčtování velkých částek. Bankám se ani nevyplatí provádět zaúčtování dílčích

částek.

TARGET 2, – výsledkem úprav TARGET v souvislosti s rozšířením EU (od listopadu

2007 – vylepšení target 1- jenom státy, které mají zavedené euro. Slouží k vypořádání

jednotlivých CB v Eurech. Fungují nepřetržitě. Funkce clearingových systémů.

SWITF. – mezinárodní počítačová síť, která zajišťuje předání příkazů a informací

napojeným bankám po celém světě (umožňuje předávání příkazů po celém světě. Od r

1973. Banky se v rámci této sítě snaží rychle a bezpečně informovat.

Číselník identifikačních kódů bank v SR

Mezinárodní formát bankovního spojení (IBAN a BIC)

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 924/2009 ze dne

16. září 2009 o přeshraničních platbách v eurech ve Společenství

a zrušení nařízení (ES) č. 2560/2001“ klade velký důraz na standardizaci platebního

styku. V této souvislosti ukládá následující povinnosti:

pro banky – uvádět na výpisu z účtu číslo účtu ve formátu IBAN

a kód banky ve tvaru BIC,

pro majitele účtů – informovat stávající i potenciální plátce

o bankovním spojení svého účtu ve formátu IBAN a BIC

na dokumentech používaných v přeshraničním platebním styku,

pro plátce – používat na příkazech správný IBAN a BIC.

Nesprávný IBAN může mít za následek to, že peníze dojdou

na nesprávný účet, že platba proběhne se zpožděním, nebo že budete zatíženi

více náklady.

IBAN – Mezinárodní číslo účtu

Standard stanovuje mezinárodní formát čísla účtu takto:

IBAN může obsahovat číslice a velká písmena

IBAN má následující strukturu:

Tuzemské

bankovní spojení

19-2000145399/

0800

178124-4159/

0710

BIC – Seznam korespondenčních bank pro zahraniční styk

2 znaky – kód země (CZ pro Českou republiku)

2 znaky – kontrolní číslice – umožňuje programovou kontrolu čísla – ochrana

proti chybně zadanému číslu účtu (např. z důvodu překlepu)

Max. 30 znaků – kód banky a číslo účtu v rámci banky.

Konkrétní podobu čísla účtu ve formátu IBAN vytváří banka, která účet vede.

Např.

elektronickáIBAjdajIBAN –

CZ650800000019200014539

9

CZ690710178124000000415

9