Bankovní systém

Bankovní systém patří ke klíčovým makroekonomickým nástrojům, pomocí kterých lze ovlivnit

produkci, inflaci i nezaměstnanost.

Bankovní soustava v ČR je dvoustupňová:

1. stupeň je ČNB – ústřední banka, PO ve formě státního peněžního ústavu

2. stupeň jsou Komerční banky – vykonávají obchodní činnost, PO ve formě akciové společnosti

Nyní začnu hovořit o 1. stupni bankovní soustavy o ČNB.

ČNB se také nazývá Centrální bankou. Jedná se o instituci, jejímž hlavním úkolem je zabezpečovat

stabilitu měny, stabilitu bank a zajištění jejich provozu. Sídlo má v Praze a pobočky v krajích.

Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je bankovní rada, kterou jmenuje prezident na návrh Senátu ČR.

Bankovní rada má 2 viceguvernéry, 4 vedoucí pracovníky a v jejím čele stojí guvernér (v r. 2006 Ing.

Zdeněk Tůma). Guvernér řídí jednání rady a jedná jménem ČNB navenek. V ČR je nezávislost ČNB

na legislativní nebo výkonné moci zaručena Ústavou ČR hlava 8.

Základních cílů a funkcí ČNB je 5, jsou to:

1) Určuje a provádí měnovou (monetární) politiku

2) Emituje měnu – vydává bankovky a mince

3) Řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank

4) Vykonává dohled nad prováděním bankovních činností

5) Provádí další činnosti

1. funkce ČNB: určování a provádění měnové (monetární) politiky:

Měnová politika představuje soubor opatření, kterými stát ovlivňuje nabídku peněz. Nabídka peněz

znamená množství peněz v ekonomice. Množství peněz v ekonomice má vliv na hospodářský růst,

zaměstnanost, inflaci a platební zahraniční bilanci. Základním cílem měnové politiky je udržení

stability měny. ČNB tohoto cíle dosahuje s využitím nástrojů měnové politiky:

a) povinné minimální rezervy: Každá banka musí držet určité procento depozit (vkladů) jako

rezervu na účtu ČNB. Peníze na tomto účtu se neúročí. ČNB ovlivňuje množství peněz

v ekonomice tím, že zvýší povinné minimální rezervy, tzn., že zvýšení povinných

minimálních rezerv znamená úbytek peněz v ekonomice a to má za následek snížený růst

HDP. V opačném případě se situace vyvíjí takto: sníží se povinné minimální rezervy, zvýší

se množství peněz v ekonomice a zvýší se růst HDP. Tohoto nástroje využívá banka

v případě inflace nebo došlo-li k porušení proporcionality mezi mzdou a výkonem, tj.

vysoká mzda a nízká produktivita práce.

b) diskontní sazba: Zde hovoříme o trhu peněz, který podléhá zákonu nabídky a poptávky. Cenou

za půjčení peněz je úrok. V některých případech nemají komerční banky dostatečně vysoké

rezervy pro zajištění své likvidity (platební schopnosti) a pro splnění povinných rezerv. Tato

situace může nastat, jestliže banka poskytne nepřiměřené množství úvěrů nebo zákazníci

náhle vybírají velké částky. V těchto případech si komerční banka půjčuje úvěr od ČNB

k zajištění své likvidity. Úroková míra, za kterou ČNB poskytuje úvěr se nazývá diskontní

sazbou. Diskontní sazba má signální roli, podle její výše lze odhadovat vývojové trendy

v ekonomice. Změna diskontní sazby obvykle ovlivní výše ostatních úrokových měr a tím i

celkový zájem o úvěry a půjčky.

Zvýšení diskontní sazby způsobí snížení zájmu bank o úvěr v ČNB a zvýšení úrokových

sazeb. To má za důsledek snížení schopnosti bank poskytovat úvěry a půjčky a také snížení

zájmu o úvěry a půjčky v ekonomice. Dopadem je, že klesá celkový objem poskytovaných

úvěrů a snižuje se množství peněz v ekonomice.

c) operace na volném trhu: V tomto případě ČNB nakupuje nebo prodává cenné papíry, nejčastěji

státní dluhopisy nebo – li pokladniční poukázky. Jestliže ČNB nakupuje, pak tím zvyšuje

množství peněz v ekonomice. Je-li třeba snížit množství peněz, pak ČNB cenné papíry

prodává a tím snižuje nabídku množství peněz v ekonomice. Nákupem a prodejem cenných

papírů ČNB přímo ovlivňuje likviditu ostatních bank.

d) ostatní nástroje: ČNB stanoví:

– úvěrové limity – banka může stanovit max. hranici poskytovaných úvěrů komerčními

bankami

– minimální úrokové sazby z pasivních bankovních operací – z přijímaných vkladů

– maximální úrokové sazby z aktivních bankovních operací – z úvěrů a půjček

2. funkce ČNB: vydávání bankovek a mincí:

ČNB je výhradním emitentem hotovostních českých peněz, to jsou: bankovky, mince a pamětní

mince. ČNB jako emitent je oprávněna stanovit nominální hodnoty, rozměry hmotnost, materiál a

vzhled bankovek a mincí (v USA má toto právo Kongres).

Dále ČNB provádí: – tisk a ražbu mincí – ražbu mincí zajišťuje Bižuterie Česká mincovna Jablonec

nad Nisou, většinu z nich tiskne Státní tiskárna Praha.

– vydávání bankovek a mincí do oběhu – z mincovny a tiskárny převádí peníze do

ČNB, odtud do centrálních poboček ČNB a odtud do jednotlivých bank.

– určuje soustavu zákonných peněz

– stahuje peníze z oběhu

– určuje působnost peněz v oběhu

Každý stát má za povinnost ochránit svou měnu před paděláním. ČNB proto vydává popis a seznam

ochranných prvků bankovek:

– české bankovky jsou tištěny na speciálním bankovním papíře, který se odlišuje: – silou

– při výrobě bankovního papíru je papír opatřen:

1) vodoznakem – obrazec, který je viditelný proti světlu

2) okénkovým proužkem – vyroben z metalizované hmoty, na lícní straně bankovky vystupuje po

5mm na povrch, na stříbrných okénkách je čitelný text – nominální hodnota bankovky,

proti světlu je vidět ochranný okénkový proužek celý.

– pravost bankovky se zajišťuje i použitím různé tiskařské techniky:

buď a) tisk z plochy – na omak je hladký

nebo b) hlubotisk – vystupuje na povrch papíru a lze jej nahmatat

nebo c) knihtisk – barva je vytlačena k obvodu písmen a číslic

– k rozeznání pravé bankovky od padělku slouží:

1) soutisková značka (tzv. průhledka) – jedná se o obrazec, z něhož je z jedné strany bankovky

viditelná pouze část, z druhé strany zbývající část, ale v průhledu proti světlu obě

části na sebe přesně navazují a je vidět obrazec celý

2) skrytý obrazec – tento obrazec je viditelný pouze v případě sklopení bankovky ve výši očí do

vodorovné polohy proti světlu

Při výrobě bankovního papíru jsou do papíru vložena fluorescenční vlákna, která nejsou vidět pouhým

okem. Ke zviditelnění se používá ultrafialová lampa.

Části bankovek:

1) číselná část: – nominální hodnota

– rok vydání

– sériové písmeno a číslo banky

– zbarvením

– strukturou

2) textová část: – nominální hodnota slovy

– název emisního ústavu

– podpis guvernéra ČNB

– jméno autora návrhu a rytce

– trestní pohrůžka

– název tiskárny

3) obrazová část: – hlavní obraz

– státní znak

4) ochranné prvky: – soutisková značka (tzv. průhledka)

– vodoznak

– okénkový proužek

– skrytý obrazec

– vlákna v bankovním papíře

5) plochová část: – bílá plocha bankovky (v bankovním papíře je vodoznak a vlákna)

Platnost bankovek a její výměna se řídí nařízeními nebo vyhláškami ČNB.

3. funkce ČNB: řízení peněžního oběhu, platebního styku a zúčtování bank:

ČNB řídí peněžní hotovostní oběh, pro který stanovuje množství peněz v oběhu hodnotově i do počtu

kusů, strukturu oběživa dle jednotlivých nominálních hodnot a sleduje vývoj množství peněz v oběhu

v závislosti na čase (měsíc, čtvrtletí, pololetí, rok).

V r. 1992 zřídila centrální banka tzv. zúčtovací centrum, které se často nazývá clearingovým centrem.

Jeho základním úkole je zajišťovat mezibankovní platební styk v domácí měně na území ČR. Každá

komerční banka má v clearingovém centru ČNB svůj účet. ČNB prostřednictvím zúčtovacího centra

kontroluje kryty plateb v mezibankovních operacích. Je-li banka nesolventní, pak pozastavuje ČNB

její činnost, aby se druhotná platební neschopnost nepřelévala z banky na banku. Zúčtovací centrum

průběžně sleduje a vyhodnocuje komerční banky a tyto informace předává ČNB.

4. funkce ČNB: vykonávání dohledu nad prováděním bankovních činností:

Na základě zákona o ČNB podléhají všechny banky se sídlem v ČR tzv. bankovnímu dohledu, který

provádí ČNB. Hlavním cílem bankovního dohledu je snižování rizik spojených s bankovní činností,

zejména směřující k ochraně vkladatelů, zajišťující spolehlivost a funkčnost bankovního systému.

ČNB se zaměřuje především na sledování likvidity jednotlivých bank.

ČNB je oprávněna vydávat bankovní licence a proto jako jediná může zrušit licenci. ČNB vede účty

státního rozpočtu, poskytuje státu úvěry a spravuje státní dluhy.

5. funkce ČNB: provádění dalších činností:

ČNB je bankou bank, tzn., že vede účty komerčních bank, přijímá jejich vklady a poskytuje ostatním

bankám, úvěry. ČNB je bankou státu. ČNB reprezentuje stát na pravidelných zasedání Mezinárodního

měnového fondu a Státní banky. ČNB vyhlašuje oficiální kurz české měny ve vztahu k ostatním

měnám. ČNB spravuje měnové rezervy ve zlatě a devizových prostředcích.

Druhým stupněm bankovní soustavy jsou komerční banky nebo-li obchodní banky.

Svou činnost mohou provozovat na základě licence vydané ČNB. Hlavním cílem je dosažení zisku.

Emitují rozhodující množství bankovních peněz.

Základní činnost: – shromažďují vklady (pasivní bankovní operace)

– poskytují úvěry a půjčky (aktivní bankovní operace)

– poskytují další bankovní služby: – hotovostní platební styk

– bezhotovostní platební styk

– dokumentární a nedokumentární platby

(dokumentární platby = inkaso a akreditiv)

– homebanking

– bankomaty a bankovní schránky

Obchodní banka je subjektem volného trhu. Stát však nechce ztratit vliv nad chodem bankovního

systému, proto se musí každá obchodní banka podrobit tzv. bankovní regulaci. Stát kontroluje

likviditu každé banky. Bankovní regulace slouží jako prostředek ke zvyšování důvěryhodnosti

bankovního systému. Bankovní regulace by měla omezit předpokládaná a nežádoucí rizika

z bankovních obchodů.

Bankovní regulací se rozumí: – podřízení bank souhrnu pravidel při jejich vzniku a činnosti

– tato pravidla mají podobu právních norem

– výkon povolávací činnosti a výkon dohledu

Bankovní regulace vychází ze zákona o bankách, který upravuje:

1. podmínky pro udělení bankovní licence

2. základní obezřetnostní pravidla (pravidla na zabránění rizika)

3. některé povinnosti banky ve vztahu ke klientům

4. povinnosti bank sdělovat bankovnímu dohledu potřebné údaje

5. sankce za neplnění povinností

6. zánik banky

Bankovní licence: každý, kdo chce přijímat vklady od veřejnosti je ze zákona povinen požádat o

licenci. ČNB udílí licenci při splnění 2 základních podmínek současně:

1) banka bude zřízena jako a. s.

2) základní kapitál je vyšší než 500 mil. Kč

ČNB také zkoumá konkrétní fyzické osoby, které mají v budoucí bance působit – posuzuje jejich

odbornou způsobilost, odbornost a zkušenosti, také úroveň vzdělání, praxi 3 roky a čistý trestní

rejstřík.

Základní funkce obchodní banky: Každá banka plní 3 základní funkce:

1) depozitní fce – klient může pro svá depozita zvolit různé typy účtů, podstatné pro výběr účtu je,

zda může své peníze kdykoliv vybrat – pak se jedná o tzv. netermínovaná

depozita na netermínovaných účtech (běžný účet)

– banka musí mít stále depozito pro výplatu klientovi, proto je úrok velmi malý

– další velkou skupinou účtů jsou tzv. termínované účty, klient má přístup ke svému

depozitu, pouze v dohodnutém termínu (banka může s penězi obchodovat po

určitou dobu), úrok na účtech je podstatně vyšší

– dle délky termínu lze odhadnout potřebu banky a dle úroku lze odhadnout

makroekonomickou situaci – situaci na trhu s penězi

– úrok se daní zvláštní sazbou 15 %

– každý vklad představuje pro banku závazek, proto jsou vklady v rozvaze banky

v pasivech

2) úvěrová fce – půjčování peněz je jedna z tradičních rolí bank, i v současné době klienti

upřednostňují půjčky od bank

– úvěr je návratná forma poskytnutých peněžních prostředků za úrok

– splatnost může být několik dnů i desítky let:

a) krátkodobý, překlenovací – splatnost do 1 roku

b) střednědobý – splatnost 4 – 5 let

c) dlouhodobý – splatnost od 5 let výše

Krátkodobé úvěry jsou na překlenutí nenadálé finanční krize nebo k nákupu oběžného majetku.

Zlaté investiční pravidlo stanovuje, že dlouhodobý majetek má být pořízen z cizích zdrojů tzn. že

střednědobých nebo dlouhodobých úvěrů. Výše úvěru je individuální. Poskytováním úvěrů banky

vytvářejí tzv. bezhotovostní peníze, které ovlivňují nabídku peněz v ekonomice.

3) zprostředkovatelsko platební fce – z hlediska vyšší bezpečnosti banky umožňuje tzv.

bezhotovostní placení, podmínkou je, že klient, který má platit, má u banky

otevřený účet a uložené peníze

Zásady bankovních operací: Banky při své činnosti používají obrovské finanční prostředky svých

klientů. Musí dodržovat 3 zásady:

1) zásada bankovní likvidity

2) zásada bankovní ziskovosti

3) zásada bankovní jistoty (bezpečnosti)

1) zásada bankovní likvidity:

Každý by měl být schopen dostát svým finančním závazkům, tzn. zaplatit splatné dluhy. K placení

je možné využít pouze likvidní prostředky, tj. peněžní hotovost nebo netermínované vklady na

účtu. Má-li organizace majetek, který lze rychle přeměnit na peněžní prostředky, pak se jedná o tzv.

likvidnost. Likvidita je schopnost dostát svým krátkodobým závazkům. Solventnost je schopnost

okamžitě splatit splatné závazky (hovoříme o tzv. platební schopnosti). Aby se banka vyrovnala

s požadavkem likvidity vytváří si tzv. rezervní pohotovostní platební prostředky a na překonání

krátkodobé nesolventnosti využívá banka úvěrů ČNB za diskontní úvěrovou sazbu. ČNB stanovuje

obchodním bankám tzv. likvidní pravidla. Ta určují poměr mezi aktivními a pasivními bankovními

operacemi. Hlavním cílem pravidel je zamezení tomu, aby banka získané krátkodobé zdroje půjčovala

ve formě dlouhodobých úvěrů.

2) zásada bankovní ziskovosti:

Obchodní banka jako podnikatelský subjekt má za cíl zisk. Snaží se o maximalizaci výnosů a

minimalizaci nákladů. Obchodní banka může vykázat ztrátu jen na přechodnou dobu např. v důsledku

povinnosti navýšení rezerv. Ztrátová banka ztrácí image a důvěru klientů.

3) zásada bankovní jistoty (bezpečnosti):

Pro banku je mimořádně důležitá image, ze které vyplývá důvěra zákazníka. Banka v rámci své

pověsti musí čelit úvěrovému riziku, kurzovému riziku, inflačnímu riziku a politicky – ekonomickému

riziku. Cílem bank je tato rizika minimalizovat. Bankovní jistota vychází z vnější a vnitřní kontroly.

Vnější kontrolu provádí ČNB a další státní instituce, případně auditorské firmy, které si banka sjedná.

Banka zřizuje svůj vlastní kontrolní systém, jehož součástí je:

1) existence různých pracovních postupů při provádění bankovních operací: Stanoven pevný a

neměnný oběh dokladů – jestliže pracovník vykonává práci, kde přichází do styku se svěřovanými

hodnotami k vyúčtování, banka uzavírá dohodu o hmotné odpovědnosti s pracovníkem.

2) dvojitá kontrola: Cílem je minimalizace lidského selhání, dva pracovníci kontrolují věcnou

správnost operace navzájem.

3) předčíslování účetních dokladů a listů v účetních knihách: Těmto dokladům se říká přísně

zúčtovatelné tiskopisy, v bankách se pracuje jen s předem očíslovanými doklady v číselných řadách,

které jsou přísně evidovány.

– banky umožňují vystavení tzv. akreditivu (dokumentární platby)

4) zajištění bezpečnosti dat: Kontrolní systém musí zabránit přístupu neoprávněným osobám, data

jsou uložena odděleně a jsou hlavně chráněna proti ohni a vodě. Každý pracovník banky má přidělený

kód, který ho opravňuje k úkonům na úrovni jeho pracovního postavení.

5) pravidelné kontroly a revize: Plánovaná činnost vnitřního auditu.

6) instalace kamer a poplašných zařízení: Součástí této činnosti je i simulování skutečných krizových

situací, školení pracovníků v jejich reakcích a chování na tyto situace.

7) povinná dovolená: Toto opatření je založeno na předpokladu, že si pracovník odmítá vybrat

dovolenou. Tím může něco skrývat nebo se obává, že při přechodném nahrazení by došlo k odhalení

důkazů o jeho nelegální činnosti.

Další funkcí obchodních bank jsou úvěrové operace: Obchodní banky jsou podnikatelské subjekty

jejichž cílem je dosahování zisku. Banky tvoří zisk:

a) úrokovým rozpětím (rozdíl mezi úroky přijatými a úroky vydanými vkladatelům)

b) poplatky za bankovní operace a služby (v ČR v posledních 10 letech většina bank vydělává více

na poplatcích než na úrokovém rozpětí)

Univerzální banka (má plnou bankovní licenci a poskytuje služby všem skupinám) provádí oba typy

bankovních úvěrových operací:

a) pasivní bank. úvěrová operace – banky přijímají vklady (depozita), za které musí vyplácet úroky,

tzn. že vystupují v pozici dlužníka.

b) aktivní bank. úvěrová operace – banky poskytují úvěry, dlužník platí úroky a banka vystupuje

v aktivní roli věřitele.

– žádný klient nemá právní nárok na úvěr, jedná se o smluvní vztah,

kde ve smlouvě o poskytnutí úvěru jsou definována práva a povinnosti obou stran.

1. Pasivní úvěrové operace: Základem těchto operací jsou depozita, která dělíme z několika hledisek:

a) termínové hled. – netermínované vklady – vklady na viděnou, klient může své peníze kdykoliv

vybrat, tento typ je úročen nízkým úrokovým procentem (běžný účet,

vkladní knížka, sporožiro, postžiro).

b) měnové hled. – účty mohou být vedeny – v české měně

– termínované vklady – termínované účty s výpovědní lhůtou, tato depozita jsou

pro banku stálejší a proto je úročí vyšším procentem.

– v zahraničních měnách (poplatky za vedení jsou vyšší

než u tuzemského účtu)

2. Aktivní úvěrové operace: V tomto případě banka sleduje 2 cíle:

– výnosnost úvěru – banka musí stanovit takové úroky, aby vydělala, ale zároveň úrok nesmí být tak

vysoký, aby jej dlužníci nebyli schopni splácet.

– návratnost úvěru – banka se jistí proti případnému neplacení závazku dlužníka, nejčastěji používané

způsoby jištění: a) majetkem – nemovitostí

b) ručitelem – banka preferuje fyzickou osobu, protože PO

může v průběhu závazku zkrachovat

Druhy: 1. krátkodobé: kontokorentní – zřizuje se vždy k běžnému účtu

úvěrů eskontní – banka odkupuje směnku před splatností, nesplatí-li dlužník bance

směnku, dluh hradí poslední majitel směnky

revolvingový – banka umožňuje opakované čerpání úvěru (úvěr se „překlápí“)

lombardní – jištění movitou věcí – nejčastěji cennými papíry nebo zbožím

2. střednědobé a dlouhodobé: hypoteční – ručí se nemovitostí, ale může se zaručit i budoucí

nemovitostí

americká hypotéka – zástavou je nemovitost, banka půjčuje

peníze v hotovosti (vyšší úrok)

emisní – úvěr je spojen s emisí dlouhodobých cenných papírů

Speciální formy úvěrů: 1. factoring – odkup krátkodobých pohledávek

2. forfaiting – odkup dlouhodobých pohledávek

Zajištění návratnosti úvěru: Každá banka si svého klienta prověřuje po stránce:

a) bonity – schopnost klienta dostát svým závazkům a majetkové poměry žadatele

b) podnikatelského záměru – na co si chce podnikatel půjčit (likvidnost)

c) likvidnosti – schopnost přeměnit majetek na peníze

Ostatní bankovní služby: Okruh služeb se snaží každá banka neustále rozšiřovat neboť je to ten prvek,

který jí odlišuje od konkurence. Mezi nejdůležitější produkty patří:

– vedení účtů

– bezhotovostní platební styk – každý účet je založen na základě smluvního vztahu mezi

bankou a klientem, součástí smlouvy o zřízení účtu je podpisový vzor

– banka přes účet zajišťuje přijímání plateb a úhradu

závazků prostřednictvím: a) příkazu k úhradě

b) trvalého příkazu k úhradě

c) příkazu k inkasu

d) příkazu k trvalému inkasu

e) jednorázovému příkazu k úhradě

f) skupinovému příkazu k úhradě

– banka k běžnému účtu nebo žirovým účtům může vydat

šekovou knížku nebo platební kartu

Na závěr konstatuji, že výčet bank není úplný. Je třeba doplnit funkci specializovaných bank,

spořitelen, hypotečních bank, České exportní banky, Konsolidační banky, Českomoravské záruční a

rozvojové banky, Československá obchodní banky (ČSOB), Živnostenské banky, Raiffeisen bank,

hypotečních bank, stavebních bank a zahraničních bank.