Bankovní záruky
Bankovní záruky
Právní úprava bankovní záruky
Bankovní záruka je zajišťovacím instrumentem. Má univerzální povahu. Zajišťuje rizika plynoucí ze závazkových
vztahů. Jde především o riziko prodávajícího spojené s platební neschopností či nevůlí kupujícího. Zajišťuje
ovšem také rizika kupujícího, jako například platbu za dodávku předem, kdy riziko kupujícího spočívá
v tom, že dodávka nebude dodavatelem vůbec realizována nebo kvalita zboží či služby nebude odpovídat
podmínkám kontraktu. Zajišťuje také rizika mimo oblast obchodu, např. v případě požadavku na složení
soudní kauce. V bankovní praxi má bankovní záruka dlouholetou tradici. Lze ji využít k zajištění úvěru,
k zajištění dokumentárního inkasa, k zajištění hladkého platu, případně jiných bankovních obchodů. S rozvojem
mezinárodního obchodu a rizik z něj plynoucích má bankovní záruka nezastupitelnou roli.
Právní úprava bankovní záruky
V ČR je obsah bankovní záruky upraven příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku v §313-322.
Bankovní záruka vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité
peněžní částky, podle obsahu záruční listiny, jestliže určitá třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek nebo
budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině.
Ustanovení obchodního zákoníku, týkající se bankovní záruky má kogentní povahu. Znamená to, že se při
vystavení bankovní záruky není možné od ustanovení Obchodního zákoníku žádným způsobem odchýlit.
Z ustanovení obchodníku zákoníku plyne, že:
• bankovní záruka má vždy písemnou formu, přičemž za písemnou formu se považují i moderní
• bankovní záruka je jednostranným závazkem ručící banky,
• bankovní záruka zajišťuje platební i neplatební závazky,
• jde vždy a pouze o peněžní závazek banky, a to i v případě, že zaručený závazek nemá povahu
Tuzemská firma dodala zboží zahraničnímu odběrateli. Banka tuzemské firmy vystavila ve prospěch
zahraničního odběratele bankovní záruku zajišťující kvalitu zboží podle předepsaných norem uvedených
v záruční listině. V případě, že kvalita zboží bude shledána nevyhovující stanoveným normám, banka odškodní
zahraničního odběratele částkou uvedenou v záruční listině.
Z příkladu je zřejmé, že v tomto případě nejde o zajištění platebního závazku, nýbrž o záruku za kvalitu zboží
a přesto plnění ze strany ručící banky má peněžní formu. Jinou formu plnění obchodní zákoník neumožňuje.
Bankovní záruku lze považovat za kvalitní zajištění závazkových vztahů. Kvalita záruky závisí na dvou základních
faktorech:
• na bonitě a dobrém jménu ručící banky, kdy bonita je závislá na schopnosti banky dodržet přijatý
• na konkrétním obsahu záruční listiny
Zjistěte alespoň dva zdroje, z nichž může klient získat informace o bonitě a pověsti ručící banky?
V mezinárodním obchodním styku je obsah a podmínky bankovní záruky jsou upraveny několika pravidly,
z nichž velmi využívanými jsou Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání (dále jen Jednotná
pravidla) vydané Mezinárodní obchodní komorou v Paříži v publikaci č. 458. Pravidla nemají závazný charakter
a pokud se jimi obsah a průběh bankovní záruky řídí, musí to být v záruce výslovně uvedeno (mohou se jimi
řídit i tuzemské bankovní záruky).
Hlavní zásadou Jednotných pravidel pro plnění z vydané bankovní záruky je předložení dokumentů, které
dokladují nesplnění závazku příkazce. Jde o písemné prohlášení beneficienta záruky, že příkazce nesplnil své
povinnosti a v jakém ohledu je nesplnil. V některých případech může být počet požadovaných dokumentů vyšší,
nestačí jen písemné prohlášení beneficienta.
telekomunikační prostředky (SWIFT, dálnopis, apod.),
platebního závazku (např. záruka za kvalitu zboží).
závazek a dobré jméno banky znamená, že banka má důvěru partnerů na trhu,
– 2 –
Pro záruky, které podléhají Jednotným pravidlům platí:
• jsou vždy neodvolatelné, pokud není v textu výslovně uvedeno, že se jedná o odvolatelnou záruku,
• ručící banka vždy plní v peněžité formě,
• ručící banka má povinnost přezkoumat beneficientem předložené dokumenty a rozhodnout
o plnění ze záruky, záruka má tedy dokumentární charakter.
Subjekty bankovní záruky podle Obchodního zákoníku
V každém bankovním záručním obchodě se vyskytují:
1. Příkazce, tj. osoba povinná, jejíž závazek má být zajištěn. Příkazce dává příkaz k otevření záruky.
2. Beneficient, tj. osoba oprávněná, v jejíž prospěch je bankovní záruka otevírána.
3. Ručící banka. Banka vystavuje bankovní záruku na základě mandátní smlouvy, uzavřené mezi
Banka však nesmí překročit meze dané příkazcem, neboť by za to sama nesla odpovědnost.
bankou a příkazcem.
1. Příkaz k vystavení bankovní záruky.
2. Vystavení bankovní záruky a její odeslání beneficientovi.
Mandátní smlouva je v ČR upravena Obchodním zákoníkem v § 566-576 (odkaz) Jsou v ní definovány smluvní
strany, jejich práva a povinnosti plynoucí z mandátní smlouvy.
V záručním obchodu se však může vyskytovat více bank. Kromě banky vystavující bankovní záruku může
v záručním obchodu vystupovat avizující banka nebo potvrzující banka. Avizující banka je zpravidla bankou
beneficienta, jejímž prostřednictvím je záruka zasílána. Banka pouze avizuje, nepřebírá žádný peněžní závazek
plynoucí z vystavené záruky. Může však poskytovat své služby při ověřování podpisů ručící banky, posuzovat
znění bankovní záruky, kde v roli poradce může doporučit úpravu textu záruky, aby co nejlépe ochránila zájmy
beneficienta.
1. Příkaz k vystavení bankovní záruky.
2. Vystavení bankovní záruky a její odeslání avizující bance.
3. Avízo a odeslání bankovní záruky beneficientovi.
Beneficient může požadovat, aby vystavená záruka byla potvrzena další bankou. Banka potvrzující bankovní
záruku je v roli potvrzující banky. Potvrzující banka na sebe přebírá stejný závazek jako ručící banka. Beneficient
pak může požadovat plnění ze záruky od kterékoli z obou bank. V případě, že plnění ze záruky beneficientovi
poskytne potvrzující banka, má tato banka nárok na plnění vůči bance, která ji o potvrzení požádala.
– 3 –
1. Příkaz k vystavení bankovní záruky.
2. Příkaz záruku potvrdit.
3. Odeslání potvrzené bankovní záruky beneficientovi.
K potvrzování bankovních záruk dochází v případech, kdy beneficient příliš nedůvěřuje bonitě ručící banky.
V bankovní praxi může dojít k tzv. tichému potvrzení bankovní záruky. Jde o případ, kdy záruka je potvrzena
na žádost beneficienta bankou beneficienta, ovšem bez souhlasu a vědomí vystavující (ručící) banky.
Banka, která plnila ve prospěch beneficienta na základě „tiše“ potvrzené záruky, ztrácí ovšem možnost plnění
ze strany ručící banky.
Shrnutí kapitoly
Bankovní záruka je zajišťovací instrument. V českém právním řádu je upravena Obchodním zákoníkem.
Jeho ustanovení mají kogentní povahu. V mezinárodních obchodních vztazích jsou bankovní záruky upraveny
několika pravidly, z nichž významná jsou Jednotná pravidla pro záruky vyplatitelné na požádání vydané
Mezinárodní obchodní komorou v Paříži. Pravidla nemají závazný charakter a pokud se jimi obsah a průběh
bankovní záruky řídí, musí to být v záruce výslovně uvedeno. Těmito pravidly se mohou řídit i tuzemské
bankovní záruky. K základním subjektům záručních obchodů patří příkazce, tedy osoba jejíž závazek má
být zajištěn, dále beneficient, tj. osoba v jejíchž prospěch je záruka vystavena a ručící banka, tedy banka,
která záruku vystavuje. V záručním obchodě může působit také banka avizující nebo banka potvrzující bankovní
záruku. Avizující banka nepřebírá záruční závazek, funguje v roli poradce. Potvrzující banka přebírá stejný
závazek jako vystavující banka.
Průběh záručního obchodu
Přesto, že bankovní záruka je jednostranným právním úkonem, resp. závazkem banky, je průběh záručního
obchodu analogický průběhu úvěrového obchodu. Důvodem je to, že banka se při vydání bankovní záruky
stejně jako v případě prodeje úvěru vystavuje úvěrovému riziku. Riziko spočívá v situaci, že příkazce nedodrží
bankou zaručený závazek a banka je nucena plnit ze záruky. Vzniká tím peněžní pohledávka banky vůči příkazci.
Banka požaduje vyrovnání takto vzniklé pohledávky po příkazci. Banka musí v průběhu záručního obchodu
tedy učinit takové kroky, aby svoje úvěrové riziko minimalizovala.
Průběh záručního obchodu
Průběh bankovního záručního obchodu spočívá v realizaci několika postupných po sobě následujících kroků.
1. Zaslání příkazu k vystavení bankovní záruky příkazcem-bankovním klientem.
2. Zhodnocení rizikovosti obchodu na základě požadavku klienta na vystavení bankovní záruky.
3. Vystavení a signifikace záruční listiny ručící bankou
4. Sepsání úvěrové smlouvy s příkazcem pro případ plnění z vystavené bankovní záruky.
5. Plnění z vystavené bankovní záruky
– 4 –
1. Zaslání příkazu k vystavení bankovní záruky příkazcem-bankovním klientem.
Pro příkaz jsou požadovány tyto obecné náležitosti:
• identifikační údaje příkazce, jako jsou název a sídlo firmy, právní forma, předmět činnosti,
• jméno a adresa beneficienta;
• bližší údaje o požadované záruce, jako jsou druh požadované záruky, výše a účel záruky,
• požadované přílohy, především finanční a ekonomické údaje o příkazci.
Ve fázi přípravy obchodní smlouvy ještě před odesláním příkazu k vystavení bankovní záruky se doporučuje,
aby příkazce konzultoval s bankou možnost poskytnutí bankovní záruky a podmínky jejího poskytnutí (jako
je obsahová návaznost na kupní smlouvu, typ záruky, výše záruky, poplatky a způsob jejich inkasa bankou,
atd.). Je možné návrh znění bankovní záruky připojit jako přílohu obchodní smlouvy pro konkrétnější informaci
beneficienta.
Pokud je nejprve podepsána obchodní smlouva bez předchozí konzultace a přípravy záruky s bankou,
je příkazce vystaven riziku odmítnutí vystavení záruky. Banka totiž není povinna bankovní záruku na příkaz
klienta vystavit.
2. Zhodnocení rizikovosti obchodu na základě požadavku klienta na vystavení
bankovní záruky.
Zhodnocení rizikovosti záručního obchodu má obdobný průběh jako při úvěrovém obchodu. Banka prověřuje
bonitu příkazce, v některých odůvodněných případech (např. při vystavení záruky na první výzvu a bez námitek)
i bonitu a dobrou pověst beneficienta. Banka stanoví náklady a požadovaný profit záručního obchodu, příp.
může požadovat zajištění záručního obchodu. Výsledkem zhodnocení rizikovosti a výnosnosti záručního
obchoduje zpracovaný návrh na rozhodnutí o poskytnutí bankovní záruky.
Na základě svých dosavadních znalostí o postupech banky při prověřování bonity firemních klientů uveďte typy
listinných dokumentů, které obvykle klient bance předkládá a definujte základní oblasti, na které se banka
v průběhu prověřování bonity klienta zaměřuje.
Pokud nemáte znalosti v této oblasti prostudujte například publikace:
Polidar,V. Management bank a bankovních obchodů. Ekopress, Praha,1999, 2. vydání, ISBN 80-86119-11-4.
Šenkýřová, B. a kol. Bankovnictví II. Grada Publishing, Praha, 1998, 1. vydání, ISBN 80-7169-663-3
3. Vystavení a signifikace záruční listiny ručící bankou
V případě schválení návrhu na poskytnutí bankovní záruky je bankou vystavena záruční listina. Ta je podepsána
zplnomocněným zástupcem banky. V ní jsou obsaženy konkrétní podmínky a lhůty bankovní záruky.
Obsah záruční listiny obvykle tvoří:
• jméno a adresa beneficienta, tedy příjemce bankovní záruky,
• jméno a adresa příkazce, tj. subjektu, jehož závazek je bankou zajišťován,
• preambule jako úvodní část záruky, v níž jsou uvedeny důvody vzniku bankovní záruky, tj. přesnější
• záruční prohlášení banky, v němž uvádí, že zaplatí až do výše určité peněžní částky, nesplní-li klient
osoby zastupující firmu při jednání s bankou;
termín splatnosti, příp. navrhované jištění, apod.;
identifikace příslušného obchodního kontraktu a dále typ vystavené bankovní záruky,
svůj závazek nebo budou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině, podmínky pro výplatu
záruky a zaručená částka jsou v listině jednoznačně uvedeny,
– 5 –
• platnost záruky může být stanovená fixním datem nebo určitou skutečností např. podpisem
přejímacího protokolu. Platnost záruky musí být delší než je lhůta, která je vyžadována ke
splnění závazku příkazce. Je to z důvodu, aby beneficient mohl uplatnit své nároky u ručící banky.
Pokud beneficient neuplatní v záruční lhůtě svůj požadavek ztrácí po jejím uplynutí nárok na plnění
ze záruky.
Obecně se záruka považuje za vystavenou v okamžiku, kdy ji obdrží beneficient. Vzhledem ke skutečnosti,
že jde o jednostranný závazek banky, není povinen beneficient potvrdit přijetí bankovní záruky ručící bance,
není-li o to výslovně bankou požádán.
Bankovní záruka je obvykle vystavena (a účinná) až po podpisu obchodní smlouvy. Pro případ,
kdy je požadováno vystavení záruky ještě před podpisem smlouvy, se v záruční listině stanoví tzv. odkládací
podmínka vstupu záruky v účinnost, tedy klauzule, že účinnost záruky je vázána na podpis obchodní smlouvy.
Stejným způsobem může být účinnost bankovní záruky vázána na jinou odkládací podmínku.
Při dodávce technologie požaduje dodavatel od odběratele částečnou úhradu předem, a to ve výši 15 % ceny
dodávky (tzv. akontaci). Odběrateli tak vzniká riziko, že provede akontaci a dodávka nebude realizována.
Požádá dodavatele o zajištění akontace bankovní zárukou. Banka dodavatele vystaví záruku, v niž se zavazuje
vrátit akontaci odběrateli v případě, že dodávka nebude realizována a dodavatel sám akontaci nevrátí.
Protože banka chce mít jistotu, že kupující akontaci opravdu poskytne podmíní účinnost bankovní záruky
podmínkou. V záruce uvede například formulaci: „Vystavená bankovní záruka vstupuje v účinnost v okamžiku
připsání platby na účet dodavatele, který je vedený v naší bance.“
Banka nemůže účinnost záruky zrušit jednostranným úkonem (např. výpovědí) v průběhu její platnosti.
K předčasnému ukončení záruky může dojít pouze se souhlasem beneficienta a to tak, že beneficient vrátí
bance originál záruční listiny nebo písemnou formou zprostí ručící banku jejího závazku.
Platnost záruky tedy skončí těmito způsoby:
• ukončením lhůty platnosti záruky,
• výplatou zaručené částky,
• vrácením záruční listiny benefecientem v průběhu platnosti bankovní záruky,
• písemným zproštěním závazku zaslaným beneficientem ručící bance v průběhu platnosti bankovní
Bankovní záruku lze vystavit jako neodvolatelnou či jako odvolatelnou.
Neodvolatelná bankovní záruka znamená, že banka nesmí zrušit svůj záruční závazek jednostranným úkonem
(např. výpovědí) v průběhu platnosti záruky.
Odvolatelná bankovní záruka umožňuje opak, tedy jednostranné zrušení záručního závazku bankou během její
Má-li být však kvalitním zajištěním závazku, musí být neodvolatelná. Odvolatelnost záruky vzbuzuje
přesvědčení o rizikovosti kontraktu.
Jednotná pravidla vydaná Mezinárodní obchodní komorou v Paříži považují všechny vystavené bankovní záruky
za neodvolatelné, pokud v nich není výslovně uvedeno jinak.
Prostudujte příslušné paragrafy Obchodního zákoníku, § 313 – 322, (odkaz) a zjistěte, zda upravují
neodvolatelnost a odvolatelnost záruky bankou během její platnosti. Co ze zjištěné skutečnosti vyvodíte?
4. Sepsání úvěrové smlouvy s příkazcem pro případ plnění z vystavené bankovní
záruky.
Současně s vystavením bankovní záruky uzavírá banka s klientem smlouvu o úvěru. Je to pro případ, že by
byla nucena plnit z vystavené záruky. Ve smlouvě se banka zavazuje poskytnout klientovi krátkodobý úvěr na
úhradu bankovní pohledávky. Podmínky úvěrové smlouvy jsou odlišné od podmínek bankovní záruky.
záruky
– 6 –
5. Plnění z vystavené bankovní záruky
Pokud příkazce nesplní bankou zaručený závazek dojde k plnění z vystavené bankovní záruky. Toto plnění
vždy pouze peněžní, a to i v případech, kdy je bankovní zárukou zajišťován nepeněžitý závazek. Základním
předpokladem pro plnění ze záruky je to, aby písemný požadavek na vyplacení peněžní částky byl bance
doručen v době platnosti záruky. Písemná žádost o vyplacení musí obsahovat veškeré náležitosti (včetně
předložení případných dokumentů) uvedené v záruční listině. Podle typu bankovní záruky pak banka může
nebo nemůže (např. v případě bankovní záruky znějící na první výzvu a bez námitek) uplatnit námitky,
které uplatňuje příkazce.
Odběratel se v obchodní smlouvě zavázal zaplatit cenu dodávky do 30 dnů od data vystavení faktury.
Splatnost faktury je stanovena na 31.3. 2005. Banka vystavila záruku zajišťující platbu za dodávku. Záruka má
stanovenou platnost do 30.4. 2005. Odběratel fakturu ve splatnosti neuhradil. Dodavatel může požádat ručící
banku o plnění z vystavené záruky tak, aby jeho žádost o plnění banka obdržela nejpozději 30.4. 2005.
Pro získání podrobnějších informacích o obsahu bankovní záruky lze doporučit například publikaci: Čermáková,
I.: Bankovní záruky. ECON Publishing, Brno, 2002. ISBN 80-86433-03-X.
Shrnutí kapitoly
Bankovní záruka je jednostranným závazkem ručící banky. Průběh bankovního záručního obchodu je analogický
průběhu úvěrového obchodu. Bankovní záruční obchod má tedy fázi přípravnou, fázi smluvní a případně fázi
realizační. Ve fázi přípravné příkazce dává bance příkaz k vydání bankovní záruky a banka prověřuje bonitu
příkazce a další podmínky obchodu. Ve fázi realizační dochází k vystavení záruční listiny bankou a k jejímu
podpisu zplnomocněným zástupcem banky. Tím vzniká jednostranný závazek banky vůči beneficientovi.
Podmínkou pro plnění z vydané bankovní záruky je písemná výzva beneficienta (případně další v záruce
uvedené dokumenty), která musí být bance doručena v období platnosti bankovní záruky. Bance plněním ze
záruky vzniká úvěrová pohledávka vůči příkazci, kterou následně vymáhá.
Důvodem uvedeného postupu je především skutečnost, že banka je při uzavírání záručního obchodu vystavena
úvěrovému riziku, které spočívá v situaci, že příkazce, jehož obchodní závazek banka zaručila, nebude schopen
či ochoten vyrovnat svůj obchodní závazek.
Typy bankovních záruk
Hospodářská praxe je charakteristická značnou variabilitou bankovních záruk. Pro přehlednost výkladu je
v následujícím textu provedena jejich systemizace podle určitých kritérií. Je třeba upozornit, že určitý typ
bankovní záruky se může vlivem zvolených kritérií objevit ve více skupinách. Klasifikace bankovních záruk v této
kapitole je provedena a využitím těchto kritérií:
• podle subjektu v jehož prospěch jsou záruky vystavovány (přímé a nepřímé)
• podle charakteru zajišťovaného závazku,
• podle finančního krytí bankovní záruky,
• podle možnosti uplatněné kvalifikovaných námitek (akcesorické a abstraktní)
a) podle subjektu v jehož prospěch jsou záruky vystavovány
Podle prvního stanoveného kritéria, tedy podle subjektu, v jehož prospěch jsou bankovní záruky vystaveny, lze
záruky klasifikovat na přímé a nepřímé.
Přímé bankovní záruky jsou vystaveny bankou na žádost příkazce přímo ve prospěch příjemce záruky.
V případě přímé záruky je tedy příjemce záruky v přímém vztahu k ručící bance. Příjemcem záruky může být
nejen věřitel (dodavatel) z obchodního kontraktu, ale jakákoliv osoba oprávněná požadovat splnění zaručeného
závazku (např. zadavatel veřejné soutěže).
– 7 –
Ve všech schématech uvedených v kapitole I jde o přímé bankovní záruky, a to i v případech avizované
a potvrzené bankovní záruky, neboť ručící banka je zde v přímém závazkovém vztahu k beneficientovi.
Nepřímé bankovní záruky vznikají v situaci, kdy banka příkazce (přikazující banka) požádá banku beneficienta
(ručící banka), aby vystavila vlastní záruku ve prospěch beneficienta. Přikazující banka vystavuje ve prospěch
ručící banky tzv. protizáruku. Vznikají zde tedy dvě na sobě nezávislé bankovní záruční listiny.
V případě, že dojde k plnění z vystavené bankovní záruky získá beneficient výplatu záruky jedině od ručící
banky. Ručící banka se v případě plnění hojí u přikazující banky na základě vystavené protizáruky. Platnost obou
záruk na sebe musí navazovat, aby ručící banky měla možnost a prostor hojit se u přikazující banky v případě
výplaty záruky. Protizáruka přikazující banky má tedy delší lhůtu platnosti než záruka vystavená ručící bankou
ve prospěch beneficienta.
Nepřímé bankovní záruky jsou využívány především v případech, kdy legislativa příslušné země nepřipouští
vystavení záruk zahraničními bankami ve prospěch vládních či státních organizací v zemi. Jedná se převážně
o země Latinské Ameriky, Blízkého a Středního východu, apod. Obsah záruky ručící banky se řídí předpisy dané
země. S nepřímými zárukami jsou zpravidla spojeny vyšší výlohy, které obvykle nese příkazce (obvykle hradí
i náklady zahraniční banky)
Analogicky ke schématům v kapitole I znázorněte vztahy mezi subjekty v případě nepřímé bankovní záruky.
Jako součást schématu zobrazte vztahy v případě plnění ze záruky a protizáruky.
b) podle charakteru zajišťovaného závazku
Druhým stanoveným kritériem klasifikace bankovních záruk je klasifikace podle charakteru zajišťovaného
závazku. V tomto případě jde o záruky platební a neplatební.
Platební bankovní záruky zajišťují splnění platebního závazku bankovního klienta, který je v obchodním vztahu
v pozici odběratele či v úvěrovém vztahu k bance, leasingové společnosti, apod.. Jde o závazky typu zaplatit
sjednanou kupní cenu na základě faktury, zaplatit směnku, splatit úvěr, leasingové splátky, apod.
Tyto záruky bývají obvykle vystavena formou „na první výzvu a bez námitek“, což znamená, že banka
po obdržení písemné výzvy k zaplacení od beneficienta nemůže uplatnit námitky, které uplatňuje příkazce
a musí zaplatit. V případě, že chce ručící banka omezit riziko zneužití platební záruky beneficientem, může
stanovit podmínku vyplacení záruky proti dokumentům, které dokladují nesplnění platebního závazku
příkazcem. Může jít například o prohlášení beneficienta, že řádně splnil smlouvu a že příkazce, tedy kupující,
nezaplatil cenu dodávky, které může být doplněno o kopii nezaplacené faktury, případně o další dokumenty.
Neplatební bankovní záruky jsou zárukami za jiný než platební závazek. Jedná se obvykle o závazky dodavatele,
ale i jiné typy závazků, jako například záruky za zatracené dokumenty. K neplatebním zárukám patří relativně
mnoho v praxi používaných bankovních záruk. V dalším textu jsou uvedeny v praxi nejčastěji využívané
neplatební bankovní záruky.
Záruka za vádium je využívána při veřejných soutěžích vypisovaných např. ministerstvy nebo veřejnými
korporacemi na dodávky zařízení či provedení různých prací a služeb. Vypisovatelem soutěže bývá požadováno,
aby nabízející garantoval dodržení podmínek uvedených v nabídce.
Pokud by nabízející jako vítěz soutěže změnil nebo nebyl schopen dodržet podmínky v nabídce,
vznikla by vypisovateli soutěže ztráta. Právě jako garance nabídky je využívána bankovní záruka za vádium.
V případě, že nabízející nedodrží podmínky nabídky a vypisovateli soutěže vznikne ztráta, dojde ke splacení
této ztráty z titulu vystavené bankovní záruky. Banka vyplatí vypisovateli soutěže částku stanovenou v záruční
Akontační záruka. V tomto typu bankovní záruky se banka zavazuje ve prospěch odběratele, že vrátí akontaci
(platbu předem) v případě, že dodavatel nedodal sjednané zboží vůbec nebo jej dodal pouze částečně
či neprovedl sjednané práce ve stanoveném rozsahu a akontaci sám nevrátil. Akontační záruku vystavuje
obvykle banka dodavatele. Akontační záruka zajišťuje pouze množství dodávky.
Působnost akontační záruky se nevztahuje pouze na nedodání či částečné dodání zboží či služby z důvodů
selhání dodavatele. Akontační záruka zajišťuje odběrateli vrácení akontace i v případech, že by obchodní
– 8 –
smlouva nenabyla účinnosti, či dodavatel odstoupil od smlouvy a dokonce pro případy, kdy dodávka nebyla
uskutečněna z důvodů vyšší moci (např. vlivem politické změny).
Kauční záruka slouží k zajištění kvality dodávky, bývá též označována jako záruka za řádné provedení dodávky.
Beneficientem je odběratel, který získává nárok na finanční plnění z vystavené kauční záruky v případě,
že dodávka kvalitativně neodpovídá smluvním podmínkám. Kauční záruka tak působí morálně na dodavatele
a nutí jej k dodržení sjednané kvality, příp. k včasnému odstranění vad dodaného zboží či služby.
Záruka za ztracené dokumenty. Tato záruka má povahu slibu odškodnění. Banka se zavazuje ve prospěch
beneficienta (např. majitele směnky, majitele lodi, apod.), že jej odškodní v případě, že utrpí škodu v důsledku
vystavení náhradních dokumentů.
Dodávka zboží byla dodavatelem realizována prostřednictvím lodní přepravy. K tomuto účelu byl majitelem
lodi vystaven lodní přepravní list-konosament. Konosament má charakter dispozičního dokumentu, což
znamená, že je obchodovatelným cenný papírem, který představuje vlastnické právo ke zboží na něm
uvedené. Konosament se zpravidla vystavuje v několika originálních vyhotoveních a v několika kopiích. Zboží
je přepravcem vydáno v případě, že se odběratel prokáže originálem konosamentu.
Účelem vystavené záruky za ztracené konosamenty je zajistit škodu, která by přepravci mohla vzniknout
v případě, že kupující nevlastní originál konosamentu v důsledku jeho ztráty. V případě, že výstavce
konosamentů bude ochoten vystavit nový konosament, bude požadovat bankovní záruku za ztracený
konosament, v němž se banka zavazuje, že majitele lodi odškodní v případě neoprávněného předložení
původně ztraceného konosamentu.
Záruka zní obvykle na hodnotu zboží včetně dalších prokazatelných nákladů. Podmínkou vystavení záruky
je detailní popis zajišťovaného dokumentu v záruční listině, a proto se doporučuje, aby k žádosti o vystavení
bankovní záruky přiložil majitel lodi kopii konosamentu.
Obdobně jako bankovní záruka je v praxi využíván k zajištění závazků s tand-by letter of credit (stand-by
akreditiv) Jde v podstatě o akreditiv, který plní funkci bankovní záruky, tedy zajišťovacího instrumentu. Začal
se využívat americkými bankami v 19. století, neboť tehdejší legislativa neumožňovala bankám vydávat
akcesorické záruky za závazky třetích osob. Banky mohly vystavovat pouze dokumentární akreditivy,
vyplatitelné proti předložení originálních dokumentů. Dílčí změnou v obsahu akreditivu vznikl stand-by
Vystavením stand-by akreditivu se banka zavazuje zaplatit beneficientovi stanovenou peněžní částku pokud
tak neučinil dlužník, a to proti předložení dokumentů.
Stand-by akreditiv se odlišuje od dokumentárního akreditivu charakterem zajišťovaného závazku a charakterem
dokumentů.
Dokumentární akreditivu je čerpán na základě předložených dokumentů – originálů akreditivní bance,
přičemž tyto dokumenty dokládají, že došlo k určitému plnění beneficientem.
Stand-by letter of credit je naopak beneficientem čerpán v případě, nebyl-li splněn zajištěný závazek.
O nesplnění závazku předkládá beneficient bance písemné prohlášení, obvykle jsou bankou požadovány i jiné
dokumenty, které dokládají nesplněný závazek. Může jít však pouze o kopie dokumentů. Tyto dokumenty mají
negativní povahu (např. kopie nezaplacené faktury).
Lze tedy zjednodušeně shrnout, že zatímco výplata z dokumentárního akreditivu se očekává, výplata ze
stand-by akreditivu, je nouzové, spíše nežádoucí řešení. V mezinárodním obchodě se obsah a průběh stand-
by akreditivu se řídí Jednotnými zvyklostmi a pravidly pro dokumentární akreditivy. V textu dokumentu
je vyžadována odvolávka na tato pravidla.
c) podle finančního krytí bankovní záruky
Třetím kritériem klasifikace záruk je jejich členění podle finančního krytí bankovní záruky, na jehož základě
existují kryté a nekryté bankovní záruky.
– 9 –
Kryté bankovní záruky jsou takové, kdy vystavující banka žádá příkazce o složení příslušné finanční částky
na účet banky již ve fázi vystavení záruční listiny či příslušnou částku blokuje na účtu příkazce.
Nekryté bankovní záruky nevyžadují finanční krytí v momentu vystavení záruční listiny, banka se spokojí
s prohlášením příkazce, že vyrovná veškeré náklady vzniklé z titulu bankou přijaté záruky.
d) podle možnosti uplatněné kvalifikovaných námitek
Čtvrtým uplatněným kritériem klasifikace je členění bankovních záruk podle možnosti uplatnění kvalifikovaných
námitek, podle kterého existují záruky akcesorické a abstraktní.
V souladu s ustanoveními obchodního zákoníku o bankovní záruce má banka možnost vystavit bankovní záruku
v akcesorické a v abstraktní podobě.
Akcesorické bankovní záruky jsou takovým typem záruk, při nichž má banka možnost uplatnit stejné námitky
jaké uplatňuje dlužník a odmítnout tak plnění ze záruky. Musí jít ovšem o námitky kvalifikované, které obstojí
v soudním sporu. V textu záruční listiny musí být tato možnost banky výslovně uvedena.
Akcesorická záruka poskytuje maximální ochranu dlužníkovi-příkazci a je také omezeno plnění ručící banky
pouze na ty případy, kdy dlužník neuplatňuje námitky. Při uplatnění námitek může jejich kvalifikovanost
posoudit pouze nezávislý orgán, a proto v takových případech rozhoduje soud. Uvedená situace však
neprospívá dobrému jménu banky. Beneficientovi záruky neposkytuje tento typ záruky kvalitní zajištění.
V některých případech je reálné, že může získat plnění jedině soudní cestou.
Abstraktní bankovní záruky jsou takové, jejichž obsah je nezávislý na obsahu obchodního kontraktu.
Banka v tomto případě není nijak vázána smluvním vztahem obchodních partnerů. Jedná a plní vždy pouze
podle podmínek záruční listiny.
I když je v úvodní části abstraktní záruky uvedena identifikace smlouvy z níž vychází závazek, nečiní tato
identifikační zmínka z abstraktní záruky záruku akcesorickou. Příklad identifikace smlouvy: „ Byli jsme
informováni, že XZ s vámi uzavřel leasingovou smlouvu číslo 123 456/05 dne 30. 6. 2005 o pronájmu
vysokotlakého lisu
Formulace závazku banky v abstraktní záruce může znít: „ Zavazujeme se vyplatit vám na první výzvu
a bez námitek jakoukoliv peněžní částku, až do celkové výše námi zaručené částky.
Abstraktní bankovní záruka takto formulovaná představuje pro beneficienta nejkvalitnější formu zajištění
závazku a má v podstatě charakter jistých peněz. Jedinou podmínkou pro výplatu je, že beneficient musí výzvu
bance uplatnit (tedy doručit) v době platnosti bankovní záruky.
Naopak pro příkazce a ručící banku může být takto vydaná záruka v některých případech rizikovou. Může dojít
ke zneužití záruky beneficientem. Banka po obdržení první výzvy musí zaplatit uvedenou částku, nezkoumá
smluvní vztahy mezi příkazcem a beneficientem, i když se později ukáže, že výplata z bankovní záruky byla
neoprávněná. Soudní spor o neoprávněnou platbu ze záruky probíhá následně mezi příkazcem a beneficientem
a příkazce musí prokázat neoprávněnost platby. Teprve pak může dosáhnout navrácení částky včetně výloh
od beneficienta.
Shrnutí kapitoly
V bankovní praxi se využívá mnoho typů bankovních záruk. Jejich systemizace umožňuje zvýšení přehlednosti
a lepší orientaci uživatelů při jejich využívání. Pro jejich systemizaci je textu využito několik kritérií.
1. Podle subjektu v jehož prospěch jsou záruky vystavovány se rozlišují záruky přímé a nepřímé.
2. Podle charakteru zajišťovaného závazku existují záruky platební a neplatební. Platební záruky
Přímé záruky vystavuje ručící banka (tedy banka příkazce) přímo ve prospěch beneficienta.
V případě nepřímé záruky existují v záručním obchodě dvě nezávislé záruční listiny. První je záruka
banky beneficienta ve prospěch beneficienta a druhou je protizáruka banky příkazce ve prospěch
banky beneficienta. Banka příkazce zde tedy neručí přímo ve prospěch beneficienta.
zajišťují platební závazek příkazce-dlužníka. Neplatební záruky zajišťují jiný než platební závazek.
Zajišťují zpravidla závazky dodavatelů.
– 10 –
3. Podle finančního krytí je možno definovat bankovní záruky kryté a nekryté. V případě kryté
bankovní záruky požaduje banka z důvodů snížení jejího úvěrového rizika finanční krytí hodnoty
záruky příkazcem například formou složení finanční jistoty příkazcem na bankovní účet. V případě
nekryté záruky není finanční krytí bankou požadováno, spokojí se s prohlášením příkazce
o vyrovnání případných závazků.
4. Podle možnosti uplatnění kvalifikovaných námitek bankou jsou využívány záruky akcesorické
a abstraktní. V případě akcesorické záruky je obsah záruky přímo vázán na hlavní smluvní
závazek dlužníka. Banka má právo použít stejných námitek jako příkazce a záruku nevyplatit.
V případě abstraktní záruky se výplata záruky řídí pouze podmínkami uvedenými v záruční
listině. Při doručení písemné žádosti beneficienta musí banka záruku vyplatit a nemůže
využit kvalifikovaných námitek příkazce.