Bankovnictví a kapitálové trhy

Bankovnictví a kapitálové trhy

Ing. Forišková Dana, Ph.D A418 ; PO 13:00 – 14:00

Zkouška – písemná a ústní část

– písemná – asi testové otázky, plus otevřené, 20 otázek – max. 40 bodů, min. 20 bodů

– ústní – jedna otázka z bankovnictví, jednu z kapitálových trhů

Kniha: Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty – Dvořák

Část BANKOVNICTVÍ – témata přednášek

– bankovní systém a jeho struktura v ČR a zemích Eu

– fungování CB a její hlavní funkce

– úloha komerčních bank, kritéria autorizace v ČR a EU, jednotná bankovní licence

– pasivní bankovní obchody

– aktivní bankovní obchody

– podstata platebního styku a platebních systémů, nástroje bezhotovostního styku

Charakteristika bankovního systému

• Bankovní systémy jsou v jednotlivých zemích odlišně uspořádány, záleží na historii, legislativních

podmínkách a regulaci.

historické hledisko

o M-systém – je postaven na investičním bankovnictví – preferují emise cenných papírů

o …….systém – preference ukládání peněz do bank

legislativní hledisko

regulace – reguluje vždy CB

• Tvoří souhrn všech bankovních institucí v daném státě a uspořádání vztahů mezi nimi.

• Představuje souhrn bank působících na určitém území, jejich vztahy a vztahy k okolí.

Vymezení bankovního systému

• V užším pojetí se zahrnují do bankovního systému instituce, které se řídí zákonem o bankách.

• V širším pojetí se zahrnují i další finanční instituce, které se však neřídí zákonem o bankách

(spořitelní a úvěrní družstva, dříve i pošty – nyní mají zvláštní zákon).

Dvě složky bankovního systému

– obě složky jsou vzájemně propojené

• Institucionální složka – do které patří jednotlivé banky, které jsou členěny podle náplně činnosti

do několika skupin.

• Funkční složka – znamená způsob uspořádání vztahů mezi bankovními institucemi v dané

ekonomice. V rámci funkční složky rozlišujeme jednostupňové a dvoustupňové bankovnictví.

Typy bank podle institucionální složky

• Komerční banky – nabízejí služby obchodního i investičního charakteru a nabízejí je široké

klientele (obyvatelům, firmám, někdy i státním institucím)

• Zemědělské banky – založeny za účelem podpory zemědělského sektoru – pro zemědělce,

probíhají přes ně i dotace (v ČR nejsou)

• Spořitelní banky – přijímají vklady od obyvatel a poskytují jim i úvěr (pouze pro obyvatele)

• Investiční banky – obchoduje a nabízí obchody s cennými papíry na svůj vlastní účet pro své

klienty nebo je to banka, která profinancovává velké investiční projekty (dálnice,…), v ČR nejsou

• Rozvojové banky – obvykle založeny státem a slouží na podporu a rozvoj podnikatelského

sektoru, probíhají přes ně podnikatelské dotace (ČMZaRB)

• Specializované vládní banky – má tam podíl stát, založeny buď za účelem podpory exportu a nebo

podpory bankovního sektoru (Česká exportní banka)

• Hypoteční banky – za účelem podpory výstavby a rekonstrukce bytového fondu

o Banku můžeme vymezit ekonomicky a právně.

• Stavební spořitelny – sbírají vklady od obyvatel a poskytují zvýhodněné úvěry na podporu

bytového fondu

• Městské a komunální banky – založeny městy a obcemi na podporu určitého regionu (v Praze)

• Bankovní holdingové společnosti – založena za účelem profinancování objemově vysokých

investic a rozložení úvěrového rizika (v rámci holdingu alespoň jedna instituce musí být banka,

ostatní mohou být třeba a.s.) – např. BIS, Banka pro mezinárodní obnovu a rozvoj (v ČR nejsou)

Konsolidační banka – odkupovala od krachujících bank nesplacené úvěry, ale byla zrušena a stala se z ní

agentura kvůli rezervám a nakonec byla v roce 2006 zrušena úplně.

V ČR je celkem 41 bank – poslední dostala licenci FIO banka, dále máme 16 družstevních záložen.

Funkční složka

• Jednostupňový bankovní systém – systém existoval v centrálně plánovaných ekonomikách.

Existovala pouze jedna státní banka (monobanka), která se snažila o řízení měnového vývoje,

prováděla emisní činnost a vykonávala i mikroekonomické funkce založené na zprostředkování

alokace finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. V současné době

neexistuje tento systém, je neefektivní, banka nabízí pouze omezený počet služeb.

• Systém „volného bankovnictví“- zrušení CB a existence pouze konkurenčních obchodních bank –

právo emise bankovek mají obchodní banky, konkurence tak vyčistí trh (pokud bude po určitých

penězích poptávka, pak budou vydávány, ostatní zaniknou) – tento způsob se ale neujal

• Dvoustupňový bankovní systém – rozdělení bankovního systému:

o centrální banka (makroekonomické funkce)

o a obchodní banky (mikroekonomické funkce) – jsou zakládány za účelem zisku, mohou

krachovat, existuje konkurenční prostředí

Rozdělení dvoustupňového bankovního systému

Podle toho, zda existuje striktní oddělení investičního a obchodního bankovnictví:

• Univerzální bankovní systém – banky, které jsou kapitálově silné, neexistuje striktní oddělení

investičního a obchodního bankovnictví (v ČR)

výhoda pro klienty – vše pod jednou střechou a pokud je ve finančních problémech, stát tuto

banku nenechá padnout; úspory z rozsahu – např. propojení dvou produktů dohromady a tím i

nižší cena produktu; diverzifikace rizika (různá doba splatnosti, různá výnosnost)

nevýhoda pro bankéře – vysoké náklady, má oligopolní charakter (nevýhoda pro ostatní malé

banky), má dostatek informací a zneužívá je proti konkurenci

• Specializovaný bankovní systém – existuje striktní investičního bankovnictví od obchodního,

pokud banka žádá o licenci, musí oznámit, jaké bankovnictví bude provádět, tyto banky jsou malé

a pokud malí finanční problémy, stát je nechá padnout, ale má finančně výhodné produktu

Podle toho, zda je bankovní trh otevřený zahraničním investorům:

• Vysoce otevřený – na trhu působí mnoho zahraničních bank, nebo jsou domácí banky kapitálově

propojeny se zahraničními bankami (v ČR)

• Málo otevřený – domácí banky neumožňují vstup zahraničním investorům

Podle organizační struktury:

• Pobočkový – na daném území existuje málo bank, ale hodně poboček (v ČR)

• Unitární – existuje hodně bank, ale málo poboček

• Propojený bankovní systém – existuje hodně bank, ale ty jsou kapitálově propojené (Švýcarsko)

Podle aktivit rozdělujeme bankovní soustavu

• Model univerzálního bankovnictví

• Model odděleného bankovnictví – může být dvojího charakteru – tržní model (dříve britské

bankovnictví – nabízeli služby, prováděli úvěry) nebo regulatorní model tržního bankovnictví –

typický pro americký trh a Japonsko (na základě regulačního opatření)

• Smíšený model bankovnictví.

BANKOVNICTVÍ VE FRANCI, NĚMECKU

Je univerzální bankovnictví a pobočkové, ve kterém se nacházejí 3 velké komerční banky,

investiční banky, zemědělské úvěrové banky, lokální banky pro drobnou klientelu, poštovní žiro a

Credit Foncier poskytuje úvěry na bydlení,

Německo – rovněž model univerzálního bankovnictví, kde převládají 3 velké komerční banky,

spořitelny, družstevní banky, stavební spořitelny a také specializované banky.

BANKOVNICTVÍ VE VB a JAPONSKU

VB- bankovní systém je zde specializovaný, kde mají silné postavení malá skupina velkých

komerčních bank, banky pro drobnou klientelu (clearingové banky), obchodní banky, diskontní

domy, finanční domy, hypoteční společnosti, zahraniční banky, konsorcionální banky.

Japonsko – japonské bankovnictví je segmentované, založené na myšlenkách kolektivizmu.

Bankovní podnikání je rozděleno podle typů operací, oblastí, odvětví a zájmových skupin.

Převládají zde komerční banky, dále městské banky, regionální banky, finanční instituce pro

dlouhodobé financování a finanční instituce pro drobné podnikání.

Bankovní systém v ČR

V ČR existuje dvoustupňový bankovní systém, postavený na pobočkovém principu se specializovanými

bankami (Hypoteční banky, ČMZRB, Česká exportní banka, Stavební spořitelny, Spořitelní a družstevní

záložny).

– Kdysi – Státní banka československá obchodní banka (jednostupňový bank. systém), Živnostenská

banka (vydávala bony)

Členění bank v ČR podle výše bilanční sumy

• Velké banky (nad 100 mld. Kč bilanční sumy),

• Střední banky (15 až 100 mld. Kč),

• Malé banky (pod 15 mld. Kč).

Mezibankovní trh

Motivy bank ke vstupu na mezibankovní trh:

– Zabezpečení likvidity banky,

– Dosažní výnosů z prováděných obchodů,

– Získávání zdrojů pro provádění aktivních obchodů,

– Konverze měny do jiné měny,

– Zajištění proti měnovému a úrokovému riziku.

Rozdělení mezibankovního trhu

Dle subjektů:

– Mezibankovní trh mezi komerčními bankami navzájem,

– Mezibankovní trh mezi CB a KB navzájem.

Dle obchodů:

– Trh krátkodobých CP,

– Trh mezibankovních depozit,

– Trh krátkodobých derivátů,

– Devizový trh.

Trendy v bankovnictví

– vývoj technologií a změny v legislativě,

– Diverzifikace,

– Globalizace.

nemusíme umět!