Bankovnictví – Obchodní banky a bankovní systém
Bankovnictví – Obchodní banky a bankovní systém
Role bank v tržní ekonomice
• Finanční zprostředkovatel (finančními zprostředkovateli jsou kromě bank např.
pojišťovny, dříve i družstevní záložny, které jsou ale dnes kladeny na úroveň bank), jehož
hlavní činností je zprostředkování pohybu dočasně volných finančních prostředků mezi
jednotlivými ekonomickými subjekty,
• Přerozdělování dočasně volných peněžních prostředků.
Způsoby financování
• Nepřímé financování – proces, v rámci kterého dochází přes prostředníky k přesunu
finančních prostředků
• Přímé financování – prostředky plynou od věřitelů přímo k dlužníkům
Determinanty způsobu financování
Tradice v investičním chování firem a domácností,
Rozdíly mezi výnosností a rizikem z depozit a investičních instrumentů na finančním trhu,
Kvalita a dostupnost produktů nabízených bankami,
Transakční náklady obou forem financování,
Míra a způsob regulace bank a finančního trhu.
Charakteristika banky
Existují dva přístupy – legislativní vymezení a ekonomická podstata banky.
• Legislativní vymezení banky
– Směrnice Evropské unie 2006/48/EC podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů
nebo jiných splatných prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet.
– Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách ve znění pozdějších předpisů zní:
o Jedná se o právnickou osobu se sídlem v České republice založenou jako akciovou
společnost,
o Přijímá vklady od veřejnosti,
o Poskytuje úvěry,
o Má k výkonu bankovních činností bankovní licenci
Bankovní licence
– Průhledný a nezávadný původ základního kapitálu,
– Splacení základního kapitálu (500 mil. Kč),
– Způsobilost osob s kvalifikovanou účastí,
– Odborná způsobilost, důvěryhodnost a zkušenost vedoucích zaměstnanců,
– Technické a organizační předpoklady,
– Obchodní plán,
– Průhlednost skupiny,
– Úzké propojení nebrání výkonu bankovního dohledu,
– Sídlo budoucí banky musí být na území ČR.
– Pouze banky mohou přijímat vklady od veřejnosti a vydávat elektronické peněžní
prostředky
Jednotná bankovní licence v EU
– Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES,
– Základní principy:
o Počáteční kapitál min. 5 mil. eur,
o Činnost řídí nejméně dvě osoby,
o Skutečné sídlo musí být ve stejném členském státě, kde má své sídlo,
o Sdělení totožnosti přímých a nepřímých akcionářů,
o Úzké propojení nesmí bránit výkonu dohledu,
o Žádost o povolení nesmí být posuzována na základě hospodářských potřeb trhu,
o Žádost musí obsahovat obchodní plán.
Obsah a význam jednotné bankovní licence EU
– Pokud banka získá licence podle práva Evropského společenství, potom může působit
jako banka na území jiného členského státu EU,
– Banka může vykonávat jen ty činnosti, které má uvedeny v licenci v domovském státě,
– Jednotná bankovní licence vychází z podmínek univerzálního bankovnictví
Zánik bankovní licence
Zánik bankovní licence může nastat v případě:
– Odejmutí bankovní licence,
– Zrušení banky s likvidací,
– Rozhodnutím valné hromady,
– Výmazem banky z obchodního rejstříku.
Zrušení banky s likvidací
– Likviduje se obchodní majetek banky, ze kterého jsou uspokojovány nároky všech
věřitelů a rozdělení případného likvidačního zůstatku mezi akcionáře banky.
– Návrh na jmenování likvidátora může dát jen ČNB
• Ekonomická podstata banky
Vychází z ekonomických funkcí, které banka plní,
– Národohospodářské hledisko – Funkce bank: finanční zprostředkování, emise
bezhotovostních peněz, zprostředkování platebního a zúčtovacího styku, zprostředkování
finančního investování
– Podnikohospodářské hledisko – Banky jsou podniky, které provádějí bankovní obchody
(jejich výstupem jsou služby), banka = obchodník se svěřenými peněžními prostředky
– Makroekonomické hledisko – Banky rozhodují o alokaci významné části kapitálu v
ekonomice
– Mikroekonomické hledisko – Vysoký podíl cizích zdrojů banky je spojen s přijímáním
vkladů od klientů, kteří nemají možnost správně vyhodnotit zdraví banky – i přes tyto
odlišnosti platí, že cíl činnosti banky je stejný, jako u kteréhokoli jiného podniku – tedy
jejich cílem je co nejvyšší zisk (kromě několika málo bank v historii typu Konsolidační
banka atp.)
Základní funkce banky
Finanční zprostředkování – banky provádějí tzv. transformaci kapitálu – peníze získané
od věřitelů poskytují dlužníkům, ale v jiných formách, než tyto prostředky získali,
transformace, transformace se děje podle určitých hledisek
– Kvantitativní transformace (denominační) – spočívá v tom, jaké peníze banka získává a
v jaké velikosti a v jaké velkosti je poté poskytuje dlužníkům (např. banka získává spoustu
malých vkladů od svých klientů, za určitou sumu vkladů pak poskytnou jeden velký úvěr)
– Časová transformace – spočívá v tom, že banky získávají peníze s odlišnou dobou
splatnosti, než je splatnost jejich aktiv (např. banka získá zdroje v rámci vkladu na
viděnou a tyto peníze použije na poskytnutá střednědobého či dlouhodobého úvěru).
– Teritoriální transformace – když banky získají určité zdroje, mohou je následně umístit
v jiném teritoriu, než je získaly
– Transformace z hlediska obchodovatelnosti – banky mohou proti sekundárně
neobchodovatelným aktivům vydávat likvidní produkty.
– Transformace z hlediska úvěrového rizika – jedná se o rozdíl úvěrového rizika mezi
aktivy a pasivy
– Měnová transformace – banky získávají zdroje v určité měně a potom poskytují úvěry
v jiné měně, než ve které byly vklady přijaty
Emise bezhotovostních peněz
– Jediná banka, která může vydávat hotovostní peníze je Centrální banka.
– Bezhotovostní peníze mohou emitovat i ostatní banky.
– Limity emise bezhotovostních peněz vyplývají pro banku z regulačních opatření (PMR,
kapitálové přiměřenosti atp.)
Provádění platebního styku,
– Jedna ze základních podmínek efektivně fungující tržní ekonomiky
– Nejen banky zajišťují platební styk (také pošty), ale jejich význam je zcela dominantní
– Převládá bezhotovostní platební styk
Zprostředkování finančního investování
– Významná úloha bank při zprostředkování.
– Pro své klienty provádí emisi cenných papírů, ale i jejich nákupy (popř. další obchody
jako je např. úschova a správa aktiv, obchody s finančními deriváty).
Další bankovní činnosti
• Investování do cenných papírů,
• Finanční pronájem (leasing),
• Platební styk a zúčtování,
• Vydávání a správa platebních prostředků (platebních karet),
• Poskytování záruk,
• Otevírání akreditivů,
• Obstarávání inkasa,
• Výkon funkce depozitáře,
• Finanční makléřství,
• Směnárenská činnost,
• Obchodování s devizami,
• Poskytování bankovních informací,
• Pronájem bezpečnostních schránek,
• Činnosti, které přímo souvisejí s výše uvedenými činnostmi a přijímáním vkladů od
veřejnosti a poskytováním úvěrů.
Bankovní systém
• Souhrn bank působících v určitém teritoriu, zpravidla v určité zemi, jejich vzájemné
vazby a vazby k okolí,
• Formy uspořádání:
o Jednostupňový
– Pně univerzální banky, které provádí veškeré bankovní operace (včetně emise bankovek)
– Existují tři varianty
Počáteční období rozvoje ekonomiky
Centrálně plánovaná ekonomika
Svobodné (volné)bankovnictví – představitelé kritizují existenci centrální banky, tento typ
bankovnictví nikdy nikde neexistoval
o Dvoustupňový – Existence centrální banky (plní vůči ekonomice speciální funkce) a
ostatních bank (na podnikatelském principu, zprostředkovávají pohyby dočasně volných
peněžních prostředků podle požadavků trhu a v rámci pravidel kontrolovaných centrální
bankou)
o Univerzální
– Tvořen centrální bankou a sítí univerzálních bank
– Je typické propojení mezi jednotlivými činnostmi banky
– Praktická aplikace
Uplatňoval se v etapě následující po vzniku centrálních bank
Bankovnictví v trámci EU
Výhody
– Klient má možnost získat veškeré bankovní produkty od jedné banky
– Banka může nabídnout své služby za výhodnějších podmínek
– Větší diversifikace činnosti bank – posiluje stabilitu banky i celého bankovního systému
Problémy univerzálního bankovního systému
– Konflikt banky plynoucí ze vztahu banky ke klientovi – banky mají o klientovi více
informací, které mohou být v kontextu dalších služeb jaksi zneužívány
– Obvyklá oligopolní struktura v bankovnictví (to big to fail)
– Univerzální banky mají tendenci k nadměrnému růstu provozních nákladů
o Oddělený – Postatou je institucionální oddělení komerčního (banky, které přijímají
vklady a poskytují úvěry) a investičního bankovnictví (např. banka JaT )
Investiční bankovnictví má dva systémy. Buď se zužuje jen na otázku majetkových
účastí (banky mohou provádět veškeré bankovní činnosti včetně obchodování s cennými
papíry, ale nemohou vlastnit majetkové cenné papíry (obchodovat s nimi smějí), v druhém
případě do investičního bankovnictví patří i obchody s cennými papíry včetně emisních
obchodů, úschovy a správy cenných papírů, nesmí však vlastnit majetkové cenné papíry
ani s nimi vykonávat jakékoli činnosti (anglosaské země)
Oddělení komerčního a investičního bankovnictví může vyplývat z legislativní úpravy
bankovnictví (např. USA) a nebo z ustálených zvyklostí a tradic (Velká Británie).
Moderní bankovní systémy jsou výlučně dvoustupňové s univerzálním charakterem.
Faktory ovlivňující bankovní systém
• Charakter ekonomiky – tržní nebo centrálně plánovaná
• Stupeň rozvoje ekonomiky – ve vyspělých zemích je vyspělá bankovní soustava, v méně
vyspělých zemích je pak bankovní soustav rozvinuta méně
• Struktura ekonomiky – obvykle platí, že velké banky úvěrují velké podniky
• Tradice – např. konzervativnost ve Velké Británii
• Proces měnové a hospodářské integrace, globalizace
Mezibankovní trh
• Motivy bank vstupu na mezibankovní peněžní trh:
– Zabezpečování likvidity banky,
– Dosažení výnosů z prováděných obchodů,
– Zajištění proti úrokovému a měnovému riziku – přijímají různé vklady v různých měnách
a snaží se přitom vyhnout měnovému riziku (převod vkladů do jiných měn)
– Konverze měny do jiné požadované měny;
– Centrální banka vstupuje na mezibankovní trh z důvodů provádění měnové politiky
• Subjekty:
– Mezibankovní trh mezi CB a komerčními bankami,
– Mezibankovní trh mezi komerčními bankami navzájem;
• Předmět obchodů (peněžní trh = krátkodobý)
– Trh mezibankovních depozit,
– Trh krátkodobých CP,
– Trh krátkodobých derivátů,
– Devizový trh.