Bankovnictví – Světová finanční krize 2008
Bankovnictví – Světová finanční krize 2008
Krize
Samočisticí mechanismus trhu, který odstraní z trhu subjekty, které nejsou životaschopné.
Typy finančních krizí
• Bankovní krize – banky omezují poskytování úvěrů (banky neplní svoji funkci)
• Měnová krize – měnová turbulence (kolaps měnových kurzů, vleká inflace či
hyperinflace)
• Cyklické krize – vyvolaná hospodářským cyklem
• Strukturální krize – je způsobena jinými proměnnými, než hospodářským cyklem. Jsou
zpřetrhány vazby v celé struktuře ekonomiky. Dochází zde k daleko větším dopadům, než
u krizí cyklických.
Výhoda rozvinutých ekonomik proti rozvojovým
V rozvinutých ekonomikách se v 99% projevují bankovní či měnové krize zvlášť, v
rozvojových ekonomikách se obě krize obvykle projevují současně a navíc se zemi sníží
ohodnocení ratingovou agenturou. Rozvojové země bývají hodně zadlužené a placené úroky
závisí obvykle na ratingovém ohodnocení. Veškeré půjčky, které tak zemi byly uděleny, se
prodraží.
Lokální finanční krize
• 1992 – útoky na Evropský měnový systém
• 1994 – měnová krize v Mexiku
• 1997 – měnové turbulence ve střední Evropě – v období tranzitních ekonomik, které se
rozvíjely z postkomunistických na nekapitalistické.
• 1997 – měnová krize v Asii – hodně zákazníků Střední Evropy bylo v Asii, proto se krize
přesouvá sem, Asie je ekonomika, která hodně závisí na ekonomice Jihoamerické (protože
obě jsou považovány za rozvojové ekonomiky). Brazilci si tedy dovezli měnovou krizi
z Asie
• 1998 – měnová krize v Rusku
• 1999 – měnová krize v Brazílii
• 2001 – měnová krize v Turecku a v Argentině – krize v Argentině byla poměrně
významná a byla provázena vysokou inflací
Důležitý poznatek: V okamžiku kde někde vznikne krize, rozvine se krize díky globalizaci po
celém světě.
Faktické příčiny světové krize
• Spojení světových trhů (finančně, institucionálně a hodnotově) – Po druhé světové
válce vzniká MMF a Světová banka, které měli za úkol podporovat mezinárodní obchod,
aby se obchodovalo v globálním rozsahu. V ten okamžik se kapitál dostává do rukou
investorů. Současně zaniká fenomén snahy investorů podporovat ekonomiky národních
států a každý se snaží vydělat sám pro sebe. Největší objem zisku tak získávají držitelé
kapitálu. Investoři požadují co největší zisk bez ohledu na to, kde ho budou generovat a
požadují tedy globální trh. Objevuje se velký tlak na finanční, institucionální a hodnotové
propojení trhů aby vznikl globální trh, na kterém budou moci firmy získat levnou pracovní
sílu.
• Přerušení vazeb mezi reálnou ekonomikou a virtuální ekonomikou – reálná
ekonomika je trh statků a služeb, virtuální ekonomika měla být původně navázána
na reálnou ekonomiku, měla reflektovat její vývoj a podporovat ji, jedná se o jakousi
symbolickou ekonomiku peněz, ve virtuální ekonomice lze obchodovat i majetkem,
který nemám (např. na burze prodávám i akcie, které nevlastním – spekulace), virtuální
ekonomika přestala reflektovat situaci na reálném trhu, ale nadále reálnou ekonomiku
ovlivňovala, její kolaps pak znamená i kolaps reálné ekonomiky
• Zanedbání zásady obezřetnosti – poskytování málo krytých úvěrů, sekuritizace (tvoření
finančních derivátů obsahujících problematické položky – např. hypotéky a jejich
následný prodej).
• Spojení tří kritických faktorů
o Krize kapitalismu – vznik sorty bohatých lidí a chudší lidé, kteří ale chtěli utrácet za
spotřebu, ekonomika je živena pouze uměle vyvolanou poptávkou, občané nakupují za
půjčené peníze, jinak by na spotřebu finance neměli
o Liberální globalizace
o Americká hegemonie – nadvláda na světových trzích od 2. světové války, v dnešní
době je však již spíše fiktivní a to díky dominanci dolaru a vojenské síle (ta je ale opět
financována půjčkami). V dnešní době je ale Amerika poměrně zadlužená a statní země jí
již nechtějí půjčovat. Zadlužení ČR je cca 40% HDP, zadlužení Ameriky cca 450%HNP
(vztaženo k HNP, jelikož USA velice málo vyrábí). Američané jsou dnes téměř závislí
na půjčkách Číny, která má v USA velké odbytiště výrobků a z toho důvodu americkou
spotřebu stále podporuje.
Historické příčiny
1996 – 2003
• Zvýšení schodku amerického BÚ z 1,5% na 5,8% HDP (více než 650 MLD USD)
• Prasknutí bubliny dotkomových společností – snaha internetových obchodů získat co
nejvíce zákazníků bez generování zisků, aby zvětšily tržní podíly, jelikož se předpokládal
velký nárůst růstu obchodů přes internet. Pokud nebylo možné sehnat investora, který by
tuto činnost dotoval, byla dotkomová firma draze prodána na burze.
• Ochlazení situace na trzích z důvodů strachu po 11. září 2001, lidé změnili svoje
chování a omezili spotřebu, což vedlo k oslabení ekonomiky
• Snížení úrokové míry z 6,5% (2000) na 1% (2003), objevují se levné peníze a to
znamená rozvoj hypotečního úvěrování
• Fondy – Investiční fondy již existují po staletí. Klasické investiční fondy byly však
akciové, či dluhopisové. Každý fond se zaměřoval na určitou komoditu, se kterou
operoval. V 90. letech se objevily tzv. Hedgeové fondy, do kterých mohli investovat
pouze odborníci a tyto fondy se specializují na obchody s hypotékami (finančními
deriváty). Využili situaci na trhu, kdy banky měly zákaz obchodovat s hypotékami.
2006 – 2007
• Americká hypoteční krize
• Ekonomika žijící z poptávky vytvořenou úvěry
• Nezodpovědné udílení hypoték – poskytovatelé hypoték byli placeni od počtu
uzavřených hypoték, přičemž nebylo důležité, jaké hypotéky (a jak kvalitní) sjednal
• Sekuritizace a obchodování s finančními deriváty – investiční banky mohly
obchodovat s finančními deriváty
• Volatilita finančních derivátů – míra kolísání hodnoty, volatilita se používá k vyjádření
míry rizika (směrodatná odchylka výkyvu za určitý časový úsek), byla využívána
auditorskými firmami k popisu rizika u finančních derivátů – z nějakého důvodu se však
údaje o vysokém riziku derivátů k veřejnosti nedostaly (buď kvůli sekuritizaci, nebo
selhání ratingových firem)
Česká republika
• V období konjunktury nebyly tvořeny zásoby – vláda se snažila poskytovat spíše
výhody, aby získala voliče, podporoval se populární růst HDP, což bylo ale často
nákladné, vydávalo se značné množství prostředků na sociální podpory
• Kombinace vlivu krize a vlivu nedostatečných změn v podnicích – stále existovaly
podniky se socialistickými návyky (například České dráhy)
• Změna chování bank při úvěrování – banky se snaží poskytovat co největší objem
půjček a získat co nejvíce klientů (vycházejí z toho, že zde bude brzy situace obdobná
jako v USA)
• Leden 2009 založen NERV (Národní Ekonomická Rada Vlády) – jako první tato
organizace říkala, že je nutné začít šetřit i přesto, že je zadlužení České republiky docela
malé, jelikož při současném zadlužení bychom nemuseli ustátá krizi bez cizích invencí
Cesty z krize
• Verze ekonomických odborníků – nic nedělat, abychom dále nenarušovali funkce
tržního mechanismu, ekonomové tvrdí, že krize je dobrá, jelikož odstraní nefunkční
subjekty a umožní další rozvoj prosperujícím subjektům, patří mezi samoregulační funkce
trhu
• Verze politiků – co nejvíce zásahů a pobídek, aby si voliči mysleli, že se snaží; krize
byla způsobena i politiky tím, že nejdříve přilákali zahraniční investory, kteří ale později
odcházejí na východ
• Kompromisní verze – vláda dělá drobné zásahy, aby potlačila sociální nepokoje, a
vyčkává se (zejména záchrana důležitých obchodníků a bank).
Dopady krize
• V roce 2008 se snížila hodnota finančních aktiv na světě o 30 000 až 40 000 miliard USD
(roční celosvětové HDP, HDP ČR za 200 let).
• Hlavním dopadem krize byl ale vznik nedůvěry vůči bankám, což je velký problém,
jelikož jsou hybateli ekonomiky. Ekonomika bez bank nemůže prosperovat.
Poznámky na závěr
• Krizi je nutné vnímat jako příležitost k realizaci změn, které by jinak nikdy neproběhly.
(například v ČR realizace důležitých reforem)
• Krize je jako požár v přírodě zničí vše chatrné a staré, aby nové a lepší subjekty mohly
vzniknout.