Bilance banky

Jako u každého podniku, tak i u banky získáme důležité informace o její činnosti ze dvou

BILANCE BANKY

nejdůležitějších účetních výkazů:

a) bilance /též rozvaha/

b) výkaz zisku a ztrát

Majetek – aktiva /velmi často se pro označení struktury aktiv používá termín „portfolio“/ je

na levé straně bilance a jedná se o různé druhy majetku.

Zdroje – pasíva jsou na pravé straně bilance a zahrnují jak cizí, tak i vlastní zdroje /jinak:

závazky a kapitál/

Z logiky podvojného účetnictví plyne, že každá bilance musí být účetně vždy vyrovnaná,

nebo-li musí platit:

celková aktiva = celková pasíva

AKTIVA BANKY:

Pokladní hotovost – Tato položka vyjadřuje hotovostní peníze v tuzemské i zahraniční měně.

Vklady u centrálních bank – tato položka vyjadřuje kdykoli splatné pohledávky u centrální

banky. Významná část těchto vkladů má podobu povinných minimálních rezerv.

Státní pokladniční poukázky a neeskontovatelné směnky – v této položce se vykazují

dvě základní skupiny cenných papírů, které může banka použít jako nástroj refinancování

centrální bankou (lze je odprodat nebo zastavit a získat tak úvěr od centrální banky)-

Pohledávky za bankami – tato položka zahrnuje všechny formy nesekuritizovaných (tzn.

nemajících formu cenných papírů) pohledávek, které vyplývají z obchodů s ostatními

bankami.

Úvěry klientům – tato položka vyjadřuje veškeré pohledávky za nebankovními subjekty,

kromě pohledávek vzniklých na základě cenných papírů.

Cenné papíry – tato položka zahrnuje obchodovatelné dluhopisy a majetkové cenné papíry.

Majetkové účasti. V této položce jsou vykazovány majetkové cenné papíry. Ve srovnání

s cennými papíry z předchozí položky nejsou určeny k obchodování, bank je ve svém

portfoliu drží dlouhodobě.

Hmotný a nehmotný majetek potřebuje banka ke své činnosti stejně jako kterýkoli jiný

podnik.

Pohledávky za akcionáři a vlastní akcie – pohledávky za akcionáři vyplývají z upsaného,

dosud nesplaceného základního jmění banky. vlastní akcie se v aktivech objeví, pokud je

banka a získá do svého portfolia jako kterékoli jiné cenné papíry.

PASÍVA BANKY:

Cizí zdroje:

Závazky k bankám – do této položky patří všechny nesekuritizované částky vyplývající

z bankovních obchodů, dlužné jiným bankám.

Závazky ke klientům – sem jsou zahrnovány veškeré částky dlužné nebankovním

subjektům. Tyto prostředky mají zpravidla formu vkladů. Závazky z cenných papírů jsou do

této položky zahrnovány jen v případě, že plynou z neobchodovatelných cenných papírů.

Závazky z emitovaných obchodovatelných cenných papírů – v této položce se vykazují

veškeré dluhy banky, na které byly vydány obchodovatelné cenné papíry.

Rezervy – jedná se o zdroje vytvářené na vrub nákladů a určené ke krytí rizik vyplývajících

z činnosti banky. Část z nich má podobu povinně vytvářených zákonných rezerv.

Podřízený dluh – tato položka představuje jakýsi přechod mezi cizími a vlastními zdroji.

Pozice věřitelů u podřízeného dluhu e charakterizována tím, že jejich pohledávky jsou při

případném krachu banky uspokojovány jako poslední.

Vlastní zdroje:

Základní jmění – tato položka je peněžním vyjádřením souhrnu hodnot kapitálových vkladů

akcionářů dané banky.

Kapitálové fondy – jedná se o peněžní fondy, které banka vytváří v průběhu své činnosti

z jiných zdrojů než ze zisku.

Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku – tyto fondy banka vytváří ze zdaněného zisku.

Jedná se především o zákonný rezervní fond, jehož tvorba a použití jsou dány Obchodním

zákoníkem.

Nerozdělený zisk – tato položka bilance představuje vytvořený zisk, který doposud nebyl

rozdělen.

PODROZVAHOVÉ POLOŽKY

Banky mají povinnost vykazovat podrozvahově dvě skupiny položek:

a) potencionální závazky vyplývající ze směnečných akceptů a indosamentů a jiných

písemných závazků a hodnoty dané jako záruky za třetí osoby (dokumentární akreditiv

apod).

b) úvěrová rizika zahrnující veškeré neodvolatelné závazky banky, ze kterých může plynout

úvěrové riziko (např. dohody o zpětném odkupu)

Mimobilanční obchody, jsou obchody, které se bezprostředně nenachází ani v dlužnickém ani

ve věřitelském postavení. Výnosem z těchto obchodů proto nejsou úroky, ale banka za jejich

provádění inkasuje různé poplatky a provize.

Některé z těchto obchodů jsou z hlediska výnosů nezajímavé, ale banka je realizuje z důvodů

získání nebo udržení klientely, a také proto, že na tyto produkty je navázána nabídka dalších

bankovních služeb, které již výnosné jsou.

Klasickým příkladem bilančně neutrálních obchodů jsou poradenské služby, služby v oblasti

platebního styku, depotní obchody a obchody na účet klienta.

PODROZVAHOVÉ ZÁVAZKY A POHLEDÁVKY

z příslibů úvěrů a půjček = vznikají na základě přijatých nebo poskytnutých, ale zatím

nečerpaných úvěrů

ze záruk = buď banka přijme nebo poskytne záruku nebo směnečný akcept

z akreditivů = vznikají v případě, že ve prospěch banky byl vystaven akreditiv a nebo

naopak, že banka akreditiv vystavila (akreditiv = způsob placení používaný v mezinárodním

obchodě, nemáme-li záruku, že dostaneme zaplaceno, tak použijem akreditiv – zaplacení jde

přes banku)

ze spotových operací = termínované obchody, ty operace, který nebyly vypořádány

z pevných termínovaných operací = forwardy, swapy, futures

ze zástav = přijaté a poskytnuté zástavy bankou jako zajištění jiných pohledávek a závazků

Kapitál banky

Pro banku je to důležitý zdroj financování. Vzniká jednak při založení /majitelé – akcionáři

vkládají vklady/ a jednak v průběhu činnosti banky. Způsoby tvorby kapitálu jsou dva:

externí – kapitál se vytváří od investorů, kteří zakupují nově emitované akcie /

zvyšování základního kapitálu/

interní – vznikají uvnitř banky z vytvořeného zisku

Kapitál plní v bance řadu funkcí:

– zdroj k refinancování aktivních obchodů banky

– ke krytí ztrát, které vznikají bance v důsledku nedobytných pohledávek apod.

– ohraničení rozsahu obchodů banky, aby se zamezilo snižování podílu kapitálu na

celkových aktivech banky a tím i růstu rizikovosti bank

– ukazatel kapitálové síly banky

VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT

Výsledky hospodaření banky za dané období najdeme v tomto účetním výkazu. Může být

sestavován jak v horizontální, tak vertikální podobě. Princip obou variant je znázorněn na obr.

v ČR banky sestavují vertikální podobu

___________________________________

V Úrokové výnosy

N Úrokové náklady

Úrokový zisk

V Přijaté poplatky a provize

N Zaplacené poplatky a provize

Zisk z poplatků a provizí

Úrokový zisk, včetně poplatků a provizí

V Výnosy z cenných papírů

V Výnosy z devizových operací

V Ostatní výnosy z bankovních operací

Zisk z bankovní činnosti

N Všeobecné provozní náklady

N Tvorba rezerv a opravných položek

V, N Ostatní provozní výnosy /náklady/

Hrubý provozní zisk

V, N Mimořádné výnosy /náklady/

Hrubý zisk před zdaněním

N Daně

Čistý zisk

Bankovní rizika

Vzhledem k tomu, že se banky snaží z dlouhodobého hlediska maximalizovat a stabilizovat

svůj zisk, musejí přebírat určitá rizika a sice:

Úvěrové riziko

Banka nese riziko, že klient v dohodnuté době nesplatí úvěr, neuhradí úrok a další výlohy.

Z těchto důvodů banka prověřuje komplexně bonitu svých klientů a využívá různých

zajišťovacích instrumentů /ručení, postoupení pohledávek, zástava movitých a nemovitých

věcí atd./.

Příčiny úvěrového rizika můžeme rozdělit na dvě skupiny:

a) interní – špatné rozhodnutí banky

b) externí – jsou nezávislé na bance a jsou dány celkovým vývojem ekonomiky,

politickou situací apod.

Úrokové riziko

Úrokové riziko vyplývá ze změn tržních úrokových sazeb a jejich dopadu na zisk banky.

Řízení tohoto rizika je možné provádět dvěma způsoby:

přizpůsobit strukturu aktiv a pasív tak, aby měly přibližně shodnou úrokovou

citlivost na změny tržních sazeb

použít termínovaných obchodů /swapů, futures, opcí/

Měnové riziko

Měnové riziko je v podstatě blízké úrokovému riziku.Vyplývá ze změn měnových kursů.

Řízení tohoto rizika je analogické jako u úrokového rizika.

Likvidní riziko

Každá banka, pokud se nechce dostat do potíží, musí být v každém okamžiku likvidní. /

Likvidita= schopnost banky dostát svým závazkům, čili vyplatit splatné vklady, resp. provést

platbu z účtu dle příkazu klienta/. K zabezpečení likvidity musí banka:

na straně aktiv vytvářet takové portfolio, kde by byl dostatek likvidních prostředků

na straně pasív mít takové instrumenty, pomoci kterých získá likvidní prostředky /

např. dohodnuté úvěrové linky s jinými bankami/

Kapitálové riziko

Čím vyšší je vlastní kapitál banky, tím menší je riziko nesolventnosti. Na druhé straně však

platí, že zvyšování vlastního kapitálu snižuje rentabilitu vlastního kapitálu.