Bilance banky, výkaz zisku a ztrát
1. Podstata bilance banky
• zahrnuje rozvahu a podrozvahu,
o rozvaha – obsahuje aktuální aktiva a pasiva,
o podrozvaha – zahrnuje aktiva a pasiva budoucí.
Struktura podrozvahových položek bank je velmi složitá. Je-li daný obchod zobrazen
v rozvaze či podrozvaze nevypovídá o důležitosti případu. I v podrozvaze mohou být údaje,
které mají pro banku dalekosáhlé důsledky.
aktiva ROZVAHA pasiva
Majetek banky Zdroje cizí zdroje
financování vlastní zdroje
Aktiva celkem = Pasiva celkem
aktiva PODROZVAHA pasiva
Budoucí potenciální či pevné pohledávky Budoucí potenciální či pevné závazky
Pravá strana rozvahy zachycuje závazky (cizí zdroje) a kapitál (vlastní zdroje). Členění
vychází z logiky podvojného účetnictví (aktiva = pasiva).
1.1 Rozvaha a její podstata
• informace o struktuře majetku daného ekonomického subjektu a způsobu
• aktiva – levá strana bilance (majetek),
• pasiva – pravá strana bilance (cizí i vlastní zdroje)
financování tohoto majetku (zdrojů financování),
celková aktiva = celková pasiva…. MUSÍ PLATIT
celková aktiva = závazky + kapitál
1 / 8
PBAN 5.přednáška
1.2 Podrozvaha
V podrozvaze se zachycují veškeré obchody a transakce, které se dělí na tyto 3 části:
• klasické podrozvahové obchody – forma záruky či pevného závazku poskytnout
• derivátové obchody – hodnoty podkladových instrumentů, včetně
určitého plnění, bance vznikají povinnosti provést určitá plnění (např. poskytnutí
úvěru),
nevypořádaných spotových obchodů, vyplývají z definic derivátů, patří sem i
spotové obchody = obchody tj. obchody které jsou uzavřeny do 2 pracovních dnů.
• ostatní obchody – patří sem evidence obchodů, ze kterých mohou bance vznikat
specifické nároky či povinnosti. Platí, že se účtuje na základě podvojného
principu, tj. AKTIVA = PASIVA.
Důležitá 2 kritéria:
• Prvním kritériem pro to, kde se promítnout příslušné případy v podrozvaze je, kde se
případ promítne v rozvaze. Pokud se daný obchod ukáže v rozvaze v aktivech, budeme
jej v podrozvaze hledat v oblasti pasiv. Podle toho jak je to tedy v té rozvaze, tak to
musí být i v podrozvaze.
• Druhým kritériem je, zda-li je s daným případem spjaté úvěrové riziko, tj. riziko
nesplacení úvěrů. Existuje-li zde úvěrové riziko, daný obchod se projeví v aktivech.
Není-li úvěrové riziko součástí daného případu, projeví se v pasivech. Vždy záleží, jak
je chápáno to úvěrové riziko.
2. Struktura bilance banky
2 / 8
PBAN 5.přednáška
• platí pro všechny typy bank shodná struktura bilance ve všech zemích
• bilance se mohou lišit lehce podle typu banky
Aktiva Pasiva
Pokladní hotovost a vklady u CB 1. Závazku vůči bankám a dr. záložnám
Státní bezkupónové dluhopisy 2. Závazky vůči klientům
Pohledávky za bankami a 3. Závazky z dluhových CP
družstevními záložnami 4. Ostatní pasiva
Pohledávky za klienty 5. Výnosy a výdaje příštích období
Dluhové cenné papíry 6. Rezervy
Akcie, podílové listy a ostatní podíly 7. Podřízené závazky
Účasti s podstatným vlivem 8. Základní kapitál
Účasti s rozhodujícím vlivem 9. Emisní ážio
Dlouhodobý nehmotný majetek 10. Rezervní fond a ostatní fondy ze zisku
Dlouhodobý hmotný majetek 11. Rezervní fond na nové ocenění
Ostatní aktiva 12. Kapitálové fondy
Pohledávky za upsaný ZK 13. Oceňovací rozdíly
AKTIVA – STRUKTURA ROZVAHOVÝCH AKTIV
Náklady a příjmy příštích období 14. Nerozdělený zisk nebo neuhrazená
ztráta z předchozích let
• Pokladní hotovost a vklady u centrální banky – (hotovostní peníze včetně cizích
Aktiva celkem Pasiva celkem
bankovek a mincích, které má banka v pokladnách a trezorech)
o Součástí vkladu u centrálních bank jsou povinné minimální rezervy (určité
procento z vkladů, jeden z nástrojů měnové politiky), které pro banku
představují nejlikvidnější formu aktiv, neboť banka je může od centrální
banky požadovat kdykoliv a může jimi hradit své závazky, aniž by zde
hrozila výpovědní lhůta apod.
o Z hlediska centrální banky jsou povinné minimální rezervy jedním
z nástrojů monetární politiky, z hlediska obchodních bank jsou povinným
vkladem, hodnota je už delší dobu 2 %, v současné době se PMR
zhodnocují na účtu banky
15. Zisk nebo ztráta za účetní období
• Pohledávky za bankami a družstevními záložnami – veškeré peníze
z nesekuritizovaných pohledávek, které vyplývají z bankovních obchodů na území
státu či se zahraničními bankami a družstevními záložnami, tyto nesekuritizované
pohledávky nejsou vázané na cenné papíry. Pohledávka nemá formu cenného
papíru.
3 / 8
PBAN 5.přednáška
• Pohledávky za klienty – vykazují pohledávky za tuzemskými i zahraničními
nebankovními subjekty, které vyplývají z finančních činností (faktoring, forfaiting,
debetní úvěry), tyto pohledávky (úvěry) členíme ze dvou hledisek:
o podle doby splatnosti (krátkodobé, střednědobé 1-5 let, dlouhodobé –
poskytují se nejvíce)
o podle rizika nesplacení úvěru (úvěrového rizika), toto členění vychází
z klasifikace pohledávek dle ČNB a podle tohoto hlediska se úvěry člení
na:
Členění posuzování pohledávek – dle opatření ČNB:
o standardní (splatnost není déle než 30 dnů)
o sledované (není po splatnosti déle než 90 dnů)
o nestandardní (není po splatnosti déle než 180 dnů)
o pochybné (není po splatnosti déle než 360 dnů)
o ztrátové (po splatnosti déle než 360 dní)
Pozn. ke členění pohledávek:
o nestandardní, pochybné a ztrátové pohledávky jsou označeny jako tzv. ohrožené
pohledávky, k nimž se dále tvoří opravné položky ve vyšších hodnotách.
o U nestandardní pohledávky – je nejisté celé splacení pohledávky, ale částečné
splacení je pravděpodobné.
o Pochybná pohledávka – je pravděpodobné pouze částečné splacení – menší část, ani
ne třeba polovina.
o Ztrátová pohledávka – je nemožné splacení pohledávky. Nepočítá se s tím, že by
byla splacena. Na ty ztrátové pohledávky banky musí vytvářet 100% opravné položky.
Cenné papíry se dělí na několik částí:
• Státní bezkupónové dluhopisy – dluhopisy, které banky využívají v rámci
vzájemných obchodů, slouží k refinancování obchodů,
• Dluhové cenné papíry – cenné papíry, které mají dluhovou podstatu = úvěrovou
podstatu (vzniká zde dluh), výnosem jsou proměnlivé úrokové sazby, které mohou být
pevné či pohyblivé, emitentem dluhových cenných papírů může být jakýkoliv subjekt,
ale lišíme na:
o emitent = stát
o ostatní emitenti
• Akcie, podílové listy a ostatní podíly – cenné papíry majetkové povahy, kromě akcií
i poukázky na akcie, zatímní listy, podílové listy atd., ani zde nejsou zachyceny vlastní
akcie či zatímní listy banky (ty se vykazují v pasivech). Nejsou zde zachyceny vlastní
akcie.
Pozn.: Členění těchto cenných papírů je podle likvidity a motivů jejich držení, odráží
podstatu cenných papírů.
ÚČASTI
4 / 8
PBAN 5.přednáška
• Účasti – tato položka zahrnuje zejména akcie, zatímní listy a poukázky na akcie
v jiných než akciových společnostech. Existují účasti s podstatným vlivem či
rozhodujícím vlivem.
o Účast s podstatným vlivem – účasti v přidružené společnosti, tj. společnost,
která není dceřinou společností a banka v ní vykonává podstatný nebo
významný vliv. Podstatný vliv = schopnost banky podílet se na finančním
a operativním vedení i rozhodování podniku. Podstatný vliv = minimálně 20%
podíl banky na ZK přidružené společnosti.
o Účast s rozhodujícím vlivem – banka vlastní akcie či jiné účasti v dceřiné
společnosti. Dceřiná společnost je ta, v níž banka má rozhodující vliv na řízení
a provozování dané společnosti. Rozhodující vliv = řízení finanční a operativní
politiky společnosti.
Každá banka má právo nabývat těchto účastí v jiných společnostech.
HMOTNÝ A NEHMOTNÝ MAJETEK
• Hmotný a nehmotný majetek u bank představuje relativně malou část aktiv.
• Dlouhodobý nehmotný majetek – zřizovací výdaje, software, nehmotné výsledky
výzkumu a vývoje, ocenitelná práva atd.
• Dlouhodobý hmotný majetek – pozemky, budovy, stavby, dopravní prostředky,
světelné reklamy, soubory movitého majetku, technické zhodnocení, oprávky a
opravné položky tohoto majetku.
• GOODWILL = kladný nebo záporný rozdíl mezi pořizovací cenou při nákupu a
reálnou hodnotou nabytého majetku a závazku. Ke goodwillu existují dále oprávky,
které se k němu vztahují.
• Ostatní aktiva (= zbytková aktiva) – obsahují především pohledávky ke třetím
osobám, marže burzovních derivátů, odložené daňové pohledávky, zlato a jiné drahé
kovy, pohledávky z obchodování s cennými papíry, nejsou-li součástí předchozích
součástí aktiv.
• Pohledávky z upsaného základního kapitálu = nezaplacená část upsaného a
splatného základního kapitálu, může se zde zachytit i emisní ážio.
• Náklady a příjmy příštích období – náklady i výnosy musíme účtovat do období,
s nímž časově a věcně souvisí. Banky musí dodržovat aktuální princip = účtují do
období, s nimiž časově a věcně souvisí.
STRUKTURA ROZVAHOVÝCH PASIV
• cizí zdroje – časově omezené použití na úvěrovém principu od věřitelů,
závazky banky, pro banky je typický vysoký podíl cizích zdrojů v pasivech.
Banky hospodaří pouze s minimálním vlastním kapitálem a zbytek dostávají
5 / 8
PBAN 5.přednáška
z cizích zdrojů.
• vlastní zdroje – vklad akcionářů banky, nerozdělený zisk, vlastní kapitál,
• pro banky je typický vysoký podíl cizích zdrojů v pasivech.
Banky obvykle hospodaří s velmi malým vlastním kapitálem a většinu aktiv
kryjí z cizích zdrojů.
• Závazky vůči bankám a družstevním záložnám – nesekuritizované a
nepodřízené závazky banky, které vyplývají z obchodů s centrální bankou
a jinými bankami. Neobsahují žádnou klauzuli o podřízenosti, která by
podřizovala splacení závazků. (Podřízené závazky jsou uhrazeny až na
posledním místě po vypořádání dalších obchodů.)
• Závazky vůči klientům – nepodřízené závazky banky vůči nebankovním
subjektům. Nepatří sem emitované dluhopisy.
Tyto závazky můžeme rozdělit na:
o Běžné účty – vklady na viděnou, zahrnují se sem veškeré formy vkladů.
o Úsporné (úsporové) vklady – vklady na vkladních knížkách, může a
nemusí zde být výpovědní lhůta.
o Termínované vklady – doba výběru je limitovaná předem stanovenou
dobou splatnosti a výpovědní lhůtou.
o Vkladové listy a certifikáty – banka po přijetí vkladu vystaví list či
certifikát se jménem klienta.
o Přijaté úvěry od klientů.
Největší část závazkům vůči klientům tvoří běžné a termínované účty.
• Závazky z dluhových cenných papírů – závazky z emitovaných
nepodřízených dluhových cenných papírů a závazky, které vyplývají
z krátkodobých prodejů dluhových cenných papírů.
Dluhové cenné papíry členíme:
o Emitované neobchodovatelné cenné papíry – depozitní směnky a další
neobchodovatelné cenné papíry.
o Emitované bezkupónové dluhopisy – krátkodobé dluhopisy, které vydává
banka.
o Emitované kupónové dluhopisy – charakter dlouhodobých a střednědobých
instrumentů.
o Emitování hypotečních zástavních listů.
o Podřízené dluhopisy – dluhopisy, které v sobě obsahují klauzuli podřízenosti.
• Ostatní pasiva – závazky z krátkých prodejů akcií a podílových listů.
• Výnosy a výdaje příštích období – příjmy byly přijaty v běžném účetním období,
ale souvisí s výnosy následujícího účetního období. Náklad je to běžného období,
výdaj příštího. Jde opět o princip akruálnosti. Musí být specifikováno věcné rozlišení
a výše obchodu, kterého se týkají.
6 / 8
PBAN 5.přednáška
• Podřízené závazky = podřízené dluhy. Jsou to závazky banky, u kterých bylo
smluvně dohodnuto, že v případě likvidace, konkurzu apod. (nucené vyrovnání)
budou splaceny až po úplném uspokojení všech ostatních pohledávek ostatních
věřitelů.
• Rezervy a opravné položky. Jejich tvorba souvisí s povinností zobrazovat věrně
a poctivě skutečnost v účetnictví. Slouží ke krytí očekávaných ztrát. Očekávanou
ztrátou chápeme existující ztrátu, která vznikla k danému datu, ale dosud nebyla
realizována. Tzn.: že nebyla spojena s fyzickým úbytkem aktiv, k těm ale teprve
dojde. Neočekávanou ztrátou nikdo nemůže předvídat a banka jim čelí v rámci rizik
obchodování (ztráty hodnoty akcií apod.), na tyto ztráty se samozřejmě netvoří
opravné položky.
REZERVY A OPRAVNÉ POLOŽKY
Banky si vytváří rezervy a opravné položky, které slouží ke krytí očekávaných ztrát.
Očekávaná ztráta = existující ztráta, která vznikla k danému datu, ale dosud nebyla
realizována. Tzn.: nedošlo k fyzickému úbytku aktiv, i když je jasné, že k tomu dojde.
• opravné položky – účetní vyjádření poklesu hodnoty určitého aktiva a jsou vytvářeny,
pokud odhadovaná hodnota, kterou může banka získat, klesne pod tu hodnotu
v účetnictví.
• rezervy – tvoří se na krytí ztrát vyplývajících z povinnosti provést určité jednostranné
plnění,
• tiché rezervy – nejsou v rozvaze přímo uvedeny, neslouží ke krytí určitých ztrát,
vyplývají z rozdílů v ocenění aktiv a jejich skutečnou tržní cenou, představují
potencionální zisk banky. Tyto rezervy banky nemusí vždy tvořit.
VLASTNÍ KAPITÁL (= další složka pasiv banky)
Kapitál se může dělit z kvalitativního a kvantitativního hlediska.
• jeden ze zdrojů financování aktivních obchodů banky,
• regulatorní kapitál – schopnost banky udržovat solventnost vůči klientům,
• ekonomický kapitál – pokrývá neočekávanou ztrátu banky, která je vymezena
pomocí něho se určuje kapitálová přiměřenost, například rezervy a podřízený dluh.
jako potenciální ztráta banky.
7 / 8
PBAN 5.přednáška
• Způsoby tvorby kapitálu
• Funkce kapitálu
o externí tvorba kapitálu – vytváří se od investorů, kteří nakupují nové
emitované akcie a ten základní kapitál se navyšuje o nominální hodnotu těch
akcií, které zakoupili investoři.
o interní tvorba kapitálu – vzniká „uvnitř“ banky z vytvořeného zisku. Je to
tvorba kapitálu z vytvořeného zisku.
o podmínka pro založení banky,
o zdroj k refinancování aktivních obchodů banky,
o krytí ztrát,
o limitování rozsahu rozvahových i podrozvahových obchodů bank.
• Vlastní kapitál
o základní kapitál – 500 milionů Kč. V peněžním vyjádření souhrn hodnot
kapitálových vkladů vložených akcionáři dané banky.
o rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku – slouží ke krytí neočekávaných ztrát
banky, tvořeny z čistého zisku, čímž se odlišuje od rezerv (ty vstupují do
nákladů), tvorba dle Obchodního zákoníku,
o emisní ážio – rozdíl mezi emisním kurzem a jmenovitou hodnotou akcií či
zatímních listů, které se vztahují k základnímu kapitálu banky zapsanému
v Obchodním rejstříku. Ážio se vztahuje k základnímu kapitálu.
o kapitálové fondy – tvoří v průběhu své činnosti z jiného zdroje než z čistého
zisku, mohou vznikat např. bezplatným nabytím majetku, dotace.
o oceňovací rozdíly – souvisí se změnami v ocenění některých položek
hospodářského výsledku,
o zisk a ztráta – zachycen výsledek hospodaření, ztráta s minusem, zisk
s plusem. Zisk je vykazován v pasivech banky.
o kapitálová přiměřenost = 8%
PODROZVAHA BANKY
Různorodá struktura jednotlivých položek, která se liší věcnou podstatou i způsobem
oceňování. Jedná se o to, že se zde zachycují údaje, které se týkají budoucnosti (budoucího
členění).
VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT
Ukazuje náklady a výnosy banky, resp. hospodaření banky za určité období.
• Horizontální uspořádání – vyvažující položkou je zisk (ztráta),
• Vertikální uspořádání – postupná sumarizace jednotlivých výnosů, od kterých se
odečítají náklady a výslednou položkou je zisk (ztráta).
8 / 8