Buněčné povrchy a tělní kryt mnohobuněčných organismů
Buněčné povrchy a tělní kryt mnohobuněčných organismů
Viry
– Povrch virů se skládá z bílkovinného obalu – kapsidy
– Kapsida se skládá z makromolekul bílkovin (kapsomer)
– Geometricky pravidelná struktura
– Některé viry mají i membránový obal tvořený bílkovinami a fosfolipidy – nese antigenitu viru
(u virů bez obalu – nese kapsid)
– V hostitelském organismu je kapsid tvořen v ribozomech proteosyntézou
Buňka
– Buňku od vnějšího prostředí ohraničuje (polopropustný) systém membrán, stěn – na jejich vnější straně se
vyskytují jen organely pohybu jako fimbrie, bičíky
CYTOPLAZMATICKÁ MEMBRÁNA
– Izolace vnitřního prostředí buňky od vnějšího – má ji každá buňka!
– Je polopropustná = semipermeabilní => udržení vnitřního prostředí buňky
– Osmóza = vyrovnávání koncetrací dvou roztoků přes cytoplazmatickou membránu
– Izotonické prostředí = stejné koncentrace
– Hypotonické prostředí = koncentrace látek v prostředí je nižší než koncetrace látek v buňce
=> voda proniká do buňky (snaha se „naředit“), narůstá tlak (turgor) na membránu => prasknutí =
plazmoptýza (není u buněk s buněčnou stěnou) – nevratné
– Hypertonické prostředí = opak hypotonického, koncetrace látek v buňce je nižší než koncentrace v prostředí
=> dojde k odnímání vody z buňky => svrašťování, odtrhávání cytoplazmy od buněčné stěny =
plazmolýza (+ deplazmolýza = vratné)
– Řídí příjem a výdej látek
– Fluidní (proměnlivý) model:
Dvojvrstva fosfolipidů Bílkoviny
– Přenos látek přes membránu:
1. Volná difúze = cezení
– Malé molekuly (O2, CO2)
2. Aktivní transport
– Velké molekuly a ionty – pomocí bílkovin
– Za spotřeby energie
a) Přenos dovnitř = endocytóza
– Fagocytóza = pevné látky
– Pinocytóza = příjem kapalin
b) Přenos ven = exocytóza
– Dotyková inhibice = ukončení růstu buňky po dotyku s okolními buňkami
– Vchlípením a odškrcováním buněčné membrány vznikaly jednotlivé organely => membránové organely
– Organely samotné také mají biomembránu
BUNĚČNÁ STĚNA
– Tuhý obal buňky, mechanická ochrana
– Nemá ji živočišná buňka
– Zabraňuje plazmoptýze buňky = brání rozšíření buňky
1
– Stavba a vývoj:
Impregnace = zabránění pronikání vody
=> vyplnění organickými látkami
(lignin, hemucelulóza, pektin, chitin)
Inkrustace = mechanická ochrana, udržení tvaru
=> vyplnění anorganickými látkami
(vápenec CaCO3, křemen SiO2, apatit Ca3(PO4)2
Z buničiny = celulózy
pro rozvoj mladé buňky
– BS bakterií a sinic je z peptidoglykanu (murein)
– BS rostlin je z celulózy = buničiny (polysacharid), dřevěné rostliny obsahují i dřevovinu (lignin)
– BS hub je z chitinu (polysacharid)
SPORA
– Odolné stádium = silně zapouzdřená buňka
– Často u pohlavních buněk => ochrana
– Vznikne při odejmutí vody z buňky => vrácení k životaschopné buňce znovu nabráním vody
– Např:
– U bakterií – přečkání nepříznivých podmínek (teploty od – 190°C po 100°C)
– U sinic – klidová spora akinet = spojení vegetativních buněk a vytvoření silné buněčné stěny => vyklíčení za
příznivých podmínek
DALŠÍ POVRCHY NA BUNĚČNÉ ÚROVNI
– Slizová pochva (glykokalyx) – např. okolo buněk sinic – spojuje buňky do kolonií, mechanicky i chemicky
chrání před poškozením, umožňuje uchycení
– Kapsula (pouzdro) – např. u bakterií – třetí ochranná vrstva bakterií => zpevňuje, mechanicky buňku chrání +
umožňuje přichycení => např. k hostiteli
– Cytoskeletální systém = „kostra buňky“, soustava trubiček = mikrotubulů nebo mikrofilamentů = vláken,které
tvoří svazky => umožňují pohyb cytoplazmy, drží tvar buňky
– Jaderná blána = dvojitá biomembrána na povrchu jádra s póry
– Tonoplast = biomembrána vakuol (polopropustná)
– Vzájemnou komunikaci a transport látek mezi buňkami umožňují právě membrány, přechod přes buněčnou
stěnu (např. u sinic) umožňují plazmatické můstky (plazmolezmy)
Rostliny
– Pokožková pletiva (krycí)
– Tělo rostlin je kryté pokožkou (epidermis) – těsně přiléhající dlaždicovité buňky (bez intercelulár)
zcela propustná, růst,…
– má vláknitou strukturu
– Živočišné buňky
– Funkce je nejen ochranná, ale i přenosu látek
– Bez chlorofylu
– Ochrana před výparem, poškozením
– Vnější stěny ztlustlé, kryté kutikulou (z kutinu – tuková povaha, nepropouští vodu a plyny)
– Stomata = průduchy tvořené dvěma svěracími buňkami a štěrbinou
– Uzavíráním a otevíráním štěrbiny regulace příjmů a výdeje vodní páry a plynů
– Hydatody = vodní skuliny – vytlačování kapalné vody gutací
– Závisí na vlhkosti vzduchu
– Především na spodní straně listu (vodní rostliny s listy na hladině = vrchní strana)
– Vrchol kořene – meristém je chráněn kořenovou čepičkou
– Mnoho vody => turgor vzroste => vyklenutí => zvětšení průduchu
– Málo vody => turgor se zmenší => uzavření
– Na těle se pokryv mění – např. kořeny mají povrch propustnější – bez kutikuly, kvůli sání minerálních roztoků
– pomocí osmózy a difúze – na povrchu je kořenová pokožka (rhizodermis) + prvnotní kůra (cortex)
– Na stonku dýchají rostliny pomocí čočinek (lenticel)
– Povrch dřevin chrání kůra – borka, pod ní je lýko (floem)
– Korek – ochranná vrstva pod pokožkou (nepropouští vodu a plyny) – výměnu látek zajišťují lenticely
– Listy se mohou specializovat, aby pomohli v nějaké funkci – např. vznik šupin => krycí fce, trnů => ochrana,
lapací zařízení,…
2
– Zvláštní péči věnují rostliny ochraně plodů => úprava povrchu = vznik oplodí (perikarp)
– Součástí krycích pletiv jsou i chlupy (trichomy) + emergence (tentakule)
– Suché – často velmi tvrdý povrch – ořechy,…
– Dužnaté – např. jablka – funkce i výživná
– Tentakule = žláznaté, krycí, lepivé mnohobuněčné útvary (např. pelargonie, rostatka)
– Trichomy krycí
– Ochranná funkce
– Např. protažení do špičky, rozvětvení
– Jednobuněčné i vícebuněčné
– Trichomy žláznaté
– Zakončené paličkou, štítkovité, miskovité
– Vylučují roztoky anorg. látek a cukrů, sliz, silice, pryskyřičné látky
– Trichomy žahavé
– Typ žláznatých chlupů, lahvicovitý tvar
– Jednobuněčné, nerozvětvené
– Blízko vrcholu je buněčná stěna ztenčená, prostoupená oxidem křemičitým => křehká
=> snadné odlomení => vystříknutí žahavé látky
Např. kopřiva
Živočichové
– Nemají buněčnou stěnu => pohyblivé buňky
– Buňky kryté biomembránou
Funkce tělního krytu
1. Ochrana (+ mimikry)
2. Brání pronikání vody dovnitř a ven
3. Termoregulace
4. Proti infekci
5. Sídlo smyslových orgánů
Speciální povrchy v živočišné říši:
PRVOCI
– Bičíkovci, nálevníci a krásnoočka mají speciální tužší blanku pelikulu
– Někteří (krytenky, dírkonošci) tvoří schránky, které je chrání – z chitinu (obalené zrnky písku), z vápence,
křemenu
– Bezobratlí mají tělo kryté jednovrstevnou pokožkou
– Často obsahuje speciální buňky – např. u žahavců žahavé buňky, u měkkýšů slizové žlázy, schránky,…
– Většina druhů má kutikulu – u členovců prostoupena chitinem, má fci vnější kostry
HOUBOVCI
– Vnější vrstva buněk ektoderm (krycí), vnitřní entoderm (trávicí)
– Celým povrchem těla dýchají – dýchací buňky v ostiích
– Na povrchu uvnitř láčky – límečkovité buňky (choanocyty) => trávení
– Tělo kryté schránkou – mechanická ochrana, zpevnění – z vápence, křemene nebo spongiových vláken
ŽAHAVCI
– Rosolovitý povrch těla, slizovitý => aerodynamika, pružnost, ochrana
– Na povrchu žahavé buňky (žláznaté) + bičíkaté
PLOŠTĚNCI
– Na povrchu mají (především parazitičtí) kutikulu => chrání proti trávicím šťávám
HLÍSTI
– Endoparazité – silná kutikula na povrchu
MĚKKÝŠI
– Tělo kryté schránkou – ulita (plži), lastura (mlži), redukovaná u hlavonožců
– Sliz na povrchu těla => ochrana
KROUŽKOVCI
– Dýchání celým povrchem těla
– Pokožka jednovrstevná, hladká, vlhká, bohatě prokrvená
– Na přídi těla má hmatový prstík = prostomium
– Ulita vzniká činností pláště
3
ČLENOVCI
– Tělo kryté vnější kostrou = exoskelet z chitinu (kutikula) => jednotlivé nestejné články (kvůli pevnosti krunýře
by nemohlo existovat jednolité tělo)
– Exoskelet je v některých místech ztenčený – kvůli pohyblivosti (klouby)
– Slouží i k úponu svalů
– Pokožka hmyzu = hypodermis
– Občas tělo kryté chlupy (např. u pavouků) – termoregulace, ochrana, útlum zvuku
– Proces inkrustace = je nutné občas krunýř „vyměnit“ – růst, opotřebení,… => svlékání + dorůstání nového a
zpevňování CaCO3
– Hormon ekdyson – řídí svlékání
– Obratlovci mají kůži tvořenou vícevrstevnou pokožkou, škárou a podkožním vazivem
– Nacházejí se v ní barviva (pigmenty) => barevnost živočicha
– Adaptace => např. plakoidní šupiny paryb, rohovité šupiny plazů, kostěné šupiny ryb, peří ptáků a srst savců
– Kožního původu jsou i rohovité útvary jako drápy, kopyta, nehty, chlupy, rohy, šupiny, krunýře, žlázy
– Svrchní části pokožky jsou odumřelé, necitlivé => nutné obnovování (sloupávání, svlékání)
PARYBY
– Plakoidní šupiny pokrývají celé tělo (+ jejich přeměnou vznikly zuby) = drsný povrch žraloka
– Emailový vrchol šupin je háčkovitě otočen k zádi
– Mnohovrstevná pokožka (epidermis), pod ní leží škára (cutis)
RYBY
– Na povrchu těla sliz (ze slizových žlázek) – ochrana těla, brání vysychání, pokud je ryba na suchu
– Hladká kůže
– Ochranné zbarvení – hřbet tmavý, břicho světlé
– Ve škáře vytvářejí kostěné mezodermální šupiny, taškovitě kryjící povrch těla (počet celý život zhruba stejný)
– Přirůstají po celý život z centrální ploténky v soustředných lamelách – struktura letokruhů
=> možné určení stáří ryby
– Ochrana těla, snížení odporu při plavání
Druhy šupin:
a) Cykloidní = okrouhlý tvar, hladký povrch (kapr)
b) Ktenoidní = nepřekrytá část s drobnými trny (okoun)
c) Ganoidní = kosočtverečné, vzájemně se nepřekrývající (jeseter)
OBOJŽIVELNÍCI
– Ochrana, dýchání, příjem vody
– Holá, slizká, dvojvrstevná kůže, propustná pro vodu => pouze vlhké biotopy
– Mnohobuněčné slizové žlázy => sliz ke zvlhčení kůže
– Jedové žlázy => jedo pro ochranu – tropické žáby, mlok skvrnitý, ropucha,…
– Mízní váčky pod kůží (ropucha)
– Pulci mají kůži bez ochranných žláz
– Kůže silně prokrvená => kožní dýchání
– Škára s pigmentovými buňkami (chromatoforry) => ochranné zbarvení = mimikry
PLAZI
– Kůže suchá, bez žláz => pravidelné svlékání (ještěrky po částech, hadi najednou)
– Ektotermální (pokožkové) šupiny; u želv a krokodýlů podložené kostěnými deskami => ochrana před
poškozením a vysycháním
– Ještěrka: rohovité šupiny ektodermálního původu => chrání před vysycháním a mechanickým poškozením,
snižují tepelnou vodivost (usnadňují hospodaření s teplem)
– Haterie: drobné šupiny, „dračí“ hřbet; pod kůží má zbytky destiček (pozůstatky krunýře)
– Želvy: tělo kryté kostěnným krunýřem (carapax a plastrom)
– Krokodýlové: na povrchu těla rohovité štítky podložené kostěnými destičkami
– Povrch vejce – tvrdý, šupinatý
– Kůže má význam i pro člověka – výrobky z ní (kabelky,…)
PTÁCI
– Tenká, suchá kůže (bez kožních žláz) – obvykle jedna kostrční žláza => olejovitý sekret roztírají zobákem do
peří => nesmáčivost peří (redukce u holubů, papoušků, dropů)
– Ektodermální (pokožkové) rohovité šupiny na nohou
– Ektodermální (pokožkové) peří (vznik vývojem z plazí šupiny)
– Na těle mají různý tvar a velikost
– Oblasti růstu peří = pernice; oblasti bez peří = nažiny (umožňují zahřívání vajíček)
4
– Peří prachové – bez stvolu, není určeno k létání => termoregulační funkce
– Peří obrysové = krycí – stvol (brk + osten) a prapor (větve s paprsky a háčky) => letová fce (letky –
dlouhá pevná pera s nesouměrným praporem; krytky; rýdovací pera – fce chybějícího ocasu)
– Zbarvení peří – chemické (= pigmenty – melanin, karotenoidy), fyzikální (lom a odraz světla)
– 1 – 2x ročně výměna peří = pelichání
– Typ peří se liší podle biotopu ptáka, také jeho fce se mění (mají ho i nelétaví ptáci,…)
– Termoregulace, létání, mechanická ochrana, mimikry, komunikace (čepýření, námluvy)
Stavba ptačího pera:
SAVCI
– Slouží k ochraně a udržování stálé tělní teploty
– Dvojvrstevná kůže: zrohovatělá mnohovrstevná pokožka = epidermis a škára = corium s podkožním tukovým
vazivem = tela subcutanea (tepelná izolace a energetická zásoba)
– V kůži sídlí hmat (kožní čití) = jeden ze smyslů => volná nervová zakončení a hmatová tělíska v kůži – reagují
na pohyb hmatových chlupů, dotyk na kůži => určení kvality předmětů v nejbližším okolí
– Ektodermální (pokožková) srst – vznik vývojem z plazí šupiny – vychází z pokožky
– Podsada => tepelná izolace
– Pesíky => delší, ochrana kůže (někdy štětiny, ostny – ježek, ježura, dikobraz)
– V obličejové části – hmatové chlupy = vousy
– 2x ročně výměna srsti = línání
– Mimikry, udržení tělní teploty
– Mláďata se často rodí holá (takzvaná krmivá => nutná velká péče rodičů)
– Zbarvení srsti chemické – melanin;
• Albinismus = vrozená nepřítomnost melaninu v kůži a kožních derivátech (myši, králíci)
• Leucismus = částečná absence melaninu při stárnutí nebo výměně srsti na zimu (lasice
hranostaj)
– Specializované kožní žlázy:
o Potní – vylučují pot => vylučování odpadních látek, ochlazování těla
o Mazové – vylučují maz do chlupových váčků => udržování kvality kůže a srsti
o Pachové – vylučují individuální chemické látky => vnitrodruhová komunikace, označení území, ochrana
o Mléčné – vylučují mléko (založeny u ♀ i ♂) => výživa mláďat po narození
– Koncové části prstů kryjí pokožkové rohovité útvary – drápy, nehty, kopyta
– Pokožkovým derivátem jsou také toulce rohů
– Kůže měla velký význam pro člověka => oblékání, nástroje,…
5
Člověk
KŮŽE (CUTIS, DERMA)
– Pokrývá tělo a odděluje tak vnitřní prostředí organismu od zevního prostředí
– Tvoří až 12% tělesné hmotnosti => asi 8 kg (= nejtěžší orgán lidského těla)
– Nejplošnější orgán – 1,6-1,8 m2
– Tloušťka 1mm – 1cm (i s tukem)
Funkce:
1. Ochrana těla – chemická, mechanická = proti vniknutí škodlivých látek, mikroorganismů, před UV-zářením
2. Udržování stálé tělesné teploty – prostřednictvím kožních cév a potních žláz
– Horké prostředí = rozšíření kožních cév, zvětšení průtočnosti krve => urychlení výdeje tepla
– Chladné prostředí = naopak
– Mnoho tělesného tepla se spotřebuje k odpaření potu
3. Smyslové funkce – receptory = kožní čití => vnímání mechanických, tepelných, bolestivých podnětů
4. Skladovací funkce – ukládání tuku (+ vitamínů rozpustných v tucích) v podkožním vazivu => fce zásobní,
mechanická a izolační
5. Vylučovací funkce – mazové a potní žlázy => sekrety pot (kyselina mléčná) a maz (nenasycené mastné
kyseliny) => ochrana kůže, pot kyselou reakcí omezuje růst mikroorganismů (= desinfekční účinky)
6. Resorpční účinky – malé => vpravování jen látek rozpuštěných v tukových rozpouštědlech nebo v tucích,
které lze do kůže vtírat
– Poškozená kůže (např. popálená) má ale velké resorpční účinky => zaplavení mikroorganismy, které
Stavba kůže:
– 3 vrstvy:
A) Pokožka (epidermis)
– Mnohovrstevnatý dláždicový epitel => 2 vrstvy (svrchní buňky jsou vytlačovány novými, rohovatí,…)
narušují stálost vnitřního prostředí
Vrstva rohová – obsahuje rohovinu = keratin
Vrstva zárodečná
– Obsahuje melanin = kožní barvivo, ochraňuje před UV-zářením
– Různé množství u lidí => typy kůže
– Odumřelá => ochranná funkce (mechanické poškození, nadměrný výpar)
– Stále se odlupuje => obnovování
– Živá – rychlé dělení v hlubších vrstvách => posouvá odumřelé buňky k povrchu
– Tvorba buněk pokožky mitózou
• Eumelanin – blonďák = málo, tmavý = hodně
• Feomelanin – zrzek
= papilární linie => dermatoglyfy = kresby na pokožce na bříškách prstů ruky
P
Š => daktyloskopie
Pro pravou ruku:
Oblouček Ulnární smyčka Radiální smyčka Dvojsmyčka Závit Vír
J. E. Purkyně = otec fyziologie
B) Škára (corium)
– Pevná a pružná vazivová vrstva kůže
– Skládá se z vazivových buněk a vláken kolagenu a elastinu + tukové buňky
– Bohatě prostoupena cévami a nervy => vysílá proti pokožce ve výběžcích (papily)
– Kožní žlázy
a) Potní (13) – potní klubíčko => kanálek => pór => odpařování, odtékání
– Omotané kapilárami
– Filtrace plazmy (tkáňového moku) na pot
– Fce vylučovací a ochlazovací (zvlhčení pokožky, ochlazení při odpaření)
– Rovnoměrně rozloženy po těle, nejvíce na dlaních, chodidlech, čele a podpaží
6
b) Mazové (10)
c) Mléčné
d) Pachové (apokrinní)
– Kožní čití
– Dospělý člověk vyloučí 100 ml vody / 24 h (při normální teplotě) (kůží + dýchací
soustavou asi 700ml), ale při zvýšení teploty může vzrůst až na 10 l / den
– Složení potu – voda (99%), chlorid sodný (0,6%), močovina, kyselina močová, mastné
kyseliny, některé aminokyseliny => při intenzivním pocení nutno nahrazovat (vodu, sůl)
– Vylučování potu se zvyšuje činností vegetativních nervů (sympaticus) – podněty
z hypothalamu při přehřívání organismu => aktivace zvýš. teplotou, psychickou zátěží
– Vlasové nebo chlupové pouzdro – chybí v chodidlech, dlaních
– Zvláčňování pokožky – proti vysychání kůže, chrání před vodou z okolí
– Výměšek = kožní maz
– V prsou, největší kožní žláza v těle
– Embryonálně se zakládá u obou pohlaví, ♀ navíc tukové (rozvíjí se v pubertě vlivem
ženských pohlavních hormonů)
– 15 – 20 paprsčitě uspořádaných žlázových laloků, obklopených tukovým vazivem
=> odtud vycházejí mlékovody, které se sbíhají a vyúsťují na prsní bradavce
– Krmení dětí
– Zvláštní typ potních žláz
– Podpaží, kůže vnějších pohlavních orgánů
– Začínají být činné až v pubertě
– Produkce aromatických látek (mazu) – feromony => vnitrodruhová komunikace (sex)
– Hmat, vnímání tlaku – hmatová tělíska
– Vnímání bolesti – volná nervová zakončení – chráněna cytoplazmou drážděných buněk
– Vnímání tepla (Ruffiniho tepelná tělíska) X chladu (Krausova chladová tělíska) – č. (12)
C) Podkožní vazivo (tela subcutanea)
– Kolagenní a elastická vlákna + vazivové buňky
– Ukládání tuku (nejvíce na břiše)
– Vater-Paciniho tělíska – receptory čití tlaku a tahu
– Řídké podkožní vazivo (např. krk, čelo) => značná pohyblivost kůže
+ přídatné kožní orgány (= kožní deriváty) = vlasy, chlupy, žlázy (viz škára, výše)
– Tělní ochlupení
a) Primární = lanugo = plodové ochlupení
b) Sekundární = vlasy, řasy, obočí
c) Terciální = pohlavní – vousy, genitál
– Vlasy:
– Připomínka příslušnosti k savcům
– 5. – 7. měsíc těhotenství
– Po porodu 1 rok tvorba => celý život
– Od puberty
– U ♂ výraznější
– Trvalé
– Stavba:
Vlasová cibulka => růst
Ø počet asi 2 miliony
120 – 150 vlasů / cm2
denní přírůstek = 0,3 mm
– Pihy:
– Ochrana před UV-zářením
– Flíčky s vyšším obsahem melaninu
– Mateřská znaménka – nezávislá na světle
7
– Nehty:
– Na rukách, nohách
– Přirůstá z nehtového lůžka
– Ochrana distálního článku prstu
Slovníček:
podkožní tukové vazivo tela subcutanea
kůže derma, cuttis
pokožka epidermis
škára dermis, corium
vlasy capilli
chlupy pilli
obočí supercilia
řasy cilia
vousy barba
nehet unguis
Nemoci kůže:
Název Projev Příčina Prevence Léčení
Moučnivka „pomoučená“ kůže
Akné = trudovina vřídky na kůži
Vyrážka = ekzém červené fleky na
Projev infekčních
onemocnění
Spalničky
Zarděnky
Neštovice
Opary
Rakovina kůže zvětšující se, měnící
Bradavice vřed na kůži,
Lupénka = psoriáza porucha rohovatění
Svrab
– mezi prsty,… plíseň
krém, mast (canesten,…)
snížená hygiena,
ucpávání potních
pórů
kůži, svědění alergeny
řádná hygiena,
větrat nohy
(sandály)
hygiena, kosmetika antibiotika (ale moc se
vyhýbat se
alergenům,
ochranné pomůcky
nepoužívá)
antialergika
viry, bakterie očkování
se flek na kůži
Popáleniny
(i z opálení)
Omrzliny bílé skvrnky na kůži
bolestivé
kůže = šupinky
chodbičky v kůži,
otevřené ranky,
svědění
zarudlá kůže =>
velké spáleniny,
puchýře =>
poškozená kůže
(infekce)
+ nebezpečí sněti
UV-záření,
mechanické
dráždění
virové infekční
onemocnění
neznámé (dědičné,
přenos komárem)
roztoč zákožka
svrabová
zvýšená teplota na
– 1., 2., 3. stupeň
kůži (obličej, prsty) oblečení tření postiženého místa =>
snížená teplota na
ochranné krémy operativní odstranění +
kůži
dodržovat řádnou
hygienu
opalovací krémy,
dávat pozor
chemoterapie, radioterapie
odstranění
– Chirurgické
– Dusíkem
– Kapání kyseliny
kortikoidy = hormonální
masti
dezinfekce, masti, sirné
zábaly
chlazení, antipyretika, pití,
puchýře => léčit, pokud
hodně svědí => zalepení
postupně oteplovat
8
TERMOREGULACE
– U endotermních (homoiotermní, teplokrevní) živočichů = ptáci (prachové peří), savci (podsada) => tělní kryt
+ pelichání, línání
=> schopnost udržet si stálou tělesnou teplotu
=> příznivé působení na průběh chemických enzymových reakci
– Termoregulační mechanismy
– Základní produkce tepla je určena velikostí bazálního (klidového) metabolismu
– V průběhu dne se mění jen minimálně (rozpětí cca 1°C) – 36,4 – 37,4°C (v podpaží)
– U dětí – měření v konečníku (díky metabolismu teplota o cca 0,8°C vyšší)
– U žen – v pochvě měření ovulace – hormonálním řízením se mění teplota pochvy, kolísá cca o 0,5°C
– Měření v ústech (pod jazykem) – o 1°C více
– Horečka – 38 – 42°C – tělo vydrží max 42°C
– Vysokou horečku je nutno řešit umělým srážením (u dítěte zábaly, u dospělých antipyretika
– Nad 40°C hospitalizace
– Je vyvolána změnou v řízení tělesné teploty, působením pyrogenů
– Pyrogeny jsou při infekci uvolňovány leukocyty => vysoká teplota je příznivá pro aktivitu
– Podchlazení – tělo vydrží 24°C
– Pokud je teplota jen mírně zvětšená – není nutno řešit (stres, dehydratace,…)
= léky potlačující vznik pyrogenů)
imunitního systému
– Teplota jednotlivých tkání a orgánů se může lišit (např. játra po požití bílkovin až 40°C)
– Měří se chladovými a teplotními tělískami v kůži a orgánech => informace do hypothalamu
– Teplota je řízena reflexivně (termoregulační centrum v hypothalamu)
a) Ohřívání = chemické děje
b) Ochlazování = fyzikální děje
– Podněty upravující svalový třes (tonus), kontrola vazokonstrikce arteriol a činnosti potních žláz
– Hlavní podíl má svalstvo – svalový třes při chladu (nezávislé na vůli – stoupá látková výměna,
dostavuje se svalový tonus = napětí, následuje třes) + volní svalová aktivita (přešlapování, tření a
tleskání rukou,…)
– Teplota se může měnit i působením hormonů, např. adrenalin, tyroxin (teplota těla se mění v závislosti
na emocích)
– „husí kůže“ = stažení potních pórů, ustává pocení
– Při rozkládáním potravy (metabolismem) vzniká teplo – výrazné např. v játrech
– Celkové působení vysoké teploty (horká lázeň, horký vzduch) vyvolává úpal (nevolnost, malátnost,
závratě, bolest hlavy)
– Při působení intenzivního slunečního záření na hlavu vzniká úžeh (příznaky stejné jako u úpalu)
– Výdej tepla – především povrchem těla (kůží) => sálání (vyzařování tepla do okolí) – ochlazování
krve protékající pod kůží – cca 60% vydaného tepla
– Změna velikosti průtoku krve (zúžení – vazokonstrikce – kožních arteriol) = způsob těla, jak
– Odpařování potu a vody při dýchání (25%)
– Proudění tepla závisí na výměně vzduchu v blízkosti kůže => vítr urychluje výměnu (15%)
– Vedení tepla (1%) – vzduch je špatný vodič tepla, takže tímto způsobem tělo ztrácí minimum tepla
– Umělá hypotermie = umělé snížení teploty pomocí farmak (až na 27°C) – využívá se při operacíchm
mozku, srdce = snížení metabolismu tkání => snížení nároku na krevní oběh
zamezit úbytku tepla (ale může vzniknout omrznutí)
9