Buněčné tekutiny a tělní tekutiny
Buněčné tekutiny a tělní tekutiny
mnohobuněčných organismů včetně
člověka
– Základ všech živých organismů na Zemi = voda
– Tělní tekutiny = roztoky organickýc a anorganických látek
Buňka
– Cytoplazma = viskózní, koncentrovaný roztok malých i velkých molekul – zcela vyplňuje prostor buňky
– Osmotické jevy v buňce – záleží na koncentraci látek v buňce
– Tvoří vnitřní prostředí buňky + prostředí pro průběh reakcí
– Tekutost => pohyb organel, transport látek
– Uskladnění látek
– Matrix = základní hmota uvnitř mitochondrií a plastidů
Rostliny
– Zásobování vodou – skrze kořenové vlášení + regulace díky hydatodám (odpar z listů)
– Vedení roztoků = vodivá pletiva
– Provazce protáhlých buněk prochází kořenem, stonkem a větvemi až do listů, zde se rozvětvují do žilek
– Část dřevní (xylem) a lýková (floem)
– Dřevní část – tvoří ji: cévice (tracheidy) – protáhlé buňky, ztlustlé stěny, zachované příčné stěny
cévy (tracheje) – trubicovité útvary vzniklé spojením protáhlých buněk nad
– Lýková část – živé, protáhlé buňky – neobsahují jádro, proděravělé příčné přepážky
sebou, odumřelý protoplast a rozpuštěné buněčné stěny => opěrná funkce
– Vzestupný transport – vedení minerálních roztoků
– Odumřelé buňky
– Vedou asimiláty z listů do místa potřeby
– Sítkovice
– Funkci zásobárny vody přejímají přeměnami různé orgány rostlin (listy, stonek)
– Voda tvoří až 98% hmotnosti rostliny
Živočichové
Prvoci – cytoplazma se dělí na vnější a homogenní ektoplazmu a vnitřní a řidší entoplazmu (zrnitá struktura obsahující
membránové strukutury typické pro eukaryota)
Houbovci, žahavci (mají hydrolymfu), ploštěnci, hlísti – nemají cévní soustavu
Cévní soustavu tvoří až živočichové s druhotnou tělní dutinou (coelomata)
– Otevřená cévní soustava, srdce v osrdečníku, tvořeno příčně žíhanou svalovinou
– Tekutina hemolymfa = krvomíza = volně se rozlévá do tkání
– Barvivo hemocyanin v krevní plazmě
– Hlavonožci – dokonalejší srdce, krev se před příchodem do žaber čistí v ledvinách + mají krev, mízu i tkáňový mok
Kroužkovci
– Narůžovělá krev (někdy do zelena – barvivo chlorocruorin)
– Hřbetní a břišní céva
– Opaskovci – červená krev s barvivem hemoglobin
– Klepítkatci – otevřená, trubicovité srdce s ostiemi; hemolymfa s hemocyaninem a mnoha krvinkami
– Žabernatí (rak) – otevřená cévní soustava, vakovité srdce, bezbarvá hemolymfa
– Vzdušnicovci – otevřená cévní soustava, hemolymfa, nepodílí se na přenosu dýchacích plynů + srdce s křídlatými
svaly
Obratlovci
– Venózní srdce v osrdečníku
– Paryby – vysoký obsah močoviny v krvi
– Ryby – venózní srdce s chlopněmi; velké, oválné, jaderné a vejčité červené krvinky
– Obojživelníci – velké, oválné, jaderné červené krvinky; pokročilá stavba srdce
1
– Plazi – poprvé vytvořen vrátnicový (jaterní) oběh
– Ptáci – vyvinutý ledvinový vrátnicový oběh, nízký tlak krve, velké srdce; červené krvinky velké, jaderné, s Hb
– Složky tělních tekutin:
o H2O + v ní rozpuštěné anorganické a organické látky = základní složka
o Bílkoviny
o Glukóza
o Mastné kyseliny
– Průměrná hmotnost lidského těla = 70 kg
– Obsah vody – 60 – 65 % = cca 42 l
1. Intracelulární tekutiny = nitrobuněčné = cytoplazma => 2
2. Extracelulární tekutiny = mimobuněčné = krev (plazma 3 l), míza (1 l), tkáňový mok (10 l) => 1
– Tělní tekutiny tvoří vnitřní prostředí organismu – připomíná mořskou vodu (roztok NaCl)
=> HOMEOSTÁZA = stálý stav vnitřního prostředí
– Rozvod látek a plynů – krví => difúzí do buněk
Tkáňový mok
– Podobné složení jako krevní plazma (méně bílkovin, více leukocytů)
– Obtéká krevní buňky
– Vznik z krve prostupováním tekutiny z krve přes krevní kapiláry
– Tvoří se z něj míza
Mízní (lymfatická) soustava
– Uzavřený systém => sbírá mízu (lymfu), tvořící se ve tkáních a svádí ji do žilné krve – jednosměrné
Mízní cévy Mízní uzliny Hrudní mízovod Horní dutá žíla
Ve tkáních Pod hrudní kostí
– odvod velkých – čištění mízy = likvidace Zásobník, kde Míza se stává krví
molekul z tkání jedů, choroboplodných zár., se hromadí míza
– Brzlík (thymus) – vytváří prvotní lymfocyty => zdroj buněčné imunity
– Funkce:
a) Odvádí přebytek tkáňového moku – jako mízu (lymfu) zpět do krve – za 24h se vytvoří lymfa o objemu 2,5-3 l
b) Odvádí tuky – v podobě tukových kapének z TS do horní duté žíly
c) Funkce v obranných mechanismech těla – lymfatické uzliny => hromadění lymfocytů, vytváření protilátek,
ukládání leukocytů
– Míza
– Čirá, nažloutlá, mírně zkalená tekutina
– Obsahuje soli (jako krevní plazma), ale méně bílkovin
– Odvádí metabolity z tkání
– Mízní uzliny
– Filtrace (čištění) mízy od zplodin organismu + tvorba leukocytů
o Slezina
– V břišní dutině, velikost asi 12-20 cm
– 2 typy tkání – červená (zásobárna červených krvinek) a bílá (uzlíčky tkáně lymfocytů, monocyty, zánik
– Denně proteče 250-300 l krve
– Silně prokrvená, snadno se nárazem protrhne (=> masivní krvácení)
– Vysoce schopná regenerace
– Zánik červených, vznik bílých krvinek
– Při delší námaze (běhu) – píchání v boku
o Nosní a krční mandle
– Likvidace bakterií
– Tvorba Leu
– Někdy silná přecitlivělá kost
o V podpaží
– Odstranění při rakovině prsu
o V tříslech
Člověk
– Tvorba agranulocytů
– Tvorba protilátek
červených krvinek) pulpa = dřeň
2
Krev (Sanguis, Haema)
– Červená, neprůhledná, vazká tekutina – tekuté pojivo, tekutý orgán
– Cca 8% celkové hmotnosti – ♂ 5-6 l, ♀ 4,5 l
– Organismus vydrží bez problémů ztrátu cca 0,5 l litru krve – doplnění tekutiny přívodem tekutiny z tkáňových prostor
a vyplavením krvinek ze sleziny (pokud je ztráta větší než 1,5 l krve – ohrožení života)
– pH 7,4 – mírně zásaditá
– Složená z krevní plazmy (55%) a krevních tělísek (45%)
– Hematokrit = VERY
VKRVE => ♂ 0,46; ♀ 0,41
– Funkce
a) Specifické
• Udržování homeostázy (osmotického tlaku, pH)
• Obranné = imunita
• Schopnost srážení = autokoagulace (při kontaktu s O2 ze vzduchu)
b) Transportní
• Přenos dýchacích plynů
• Rozvod živin a odvod zplodin
• Účast na řízení organismu (přenos hormonů, vitamínů)
• Rozvod tepla po těle (vyrovnávání teplotních rozdílů mezi orgány)
– Sedimentace krve = přirozené dělení krve na složky v kapilárách
– Rychlost sedimentace určí pohlaví, nemocnost
– U zdravých lidí: —– krevní plazma
– U nemocných lidí = rychlejší (víc protilátek)
Krevní plazma
– Tekutá složka krve
– Průhledná, slabě nažloutlá barva
– Složení:
91% voda => tekutost krve
0,9% anorganické látky – disociované (= rozložené na ionty)
– Odpovídá fyziologickému roztoku (např. pro injekce)
– Kationty – K+
– Anionty – Cl-
– Zajišťují osmotický tlak, pH = homeostázu
8% organické látky
– Glukóza – okamžitý zdroj energie
– Bílkoviny
♂ 2-5 mm/h —– Leu, Tro
♀ 3-8 mm/h —– Ery
, Na+
, HCO3
, Ca2+
–
– Stálá krevní glykémie = obsah glukózy v krvi = 1g/l
– Odpovídá 4,9 – 5,9 mmol/l
– Albuminy – zajišťují transport látek
– Globuliny – protilátky – tvoří je bílé krvinky, v mízních uzlinách
– Fibrinogen – podíl na srážení krve (spolupráce s trombocyty)
– Tvoří se v játrech
– Vyloučení močí, potem + ledviny
– Močovina – produkt močovinového cyklu
– Přepravované látky = hormony (látky řídící), vitamíny (tvoří enzymy), enzymy (katalyzátory),…
Červené krvinky (Erythrocyty)
– Malé, ploché,okrouhlé, bezjaderné buňky, uprostřed ztenčené
– ♂ 5–5,5 mil, ♀ 4,5 mil v 1 mm3
– S nadmořskou výškou stoupá – 5000 m.n.m. – 8000 mil/mm3 krve)
– Kojenci – 7 mil/mm3 krve = fetální Hb => odbourávání po porodu (= kojenecká žloutenka)
– Červené barvivo hemoglobin (obsahuje železo) => vázání kyslíku (+ za vzniku dioxygenhemoglobinu)
– Složení – 37% Hb, 60 % voda, 3% ostatní látky (bílkoviny)
– Funkce – přenos kyslíku + oxidu uhličitého
– Rozměry – 7,2 x 2,1 μm
– Životnost – cca 120 dní
krve – počet kolísá
3
– Vznik v červené kostní dřeni, z kmenových buněk => původně s jádrem, po 7 dnech zrání ztráta
– Vznik, existence a zánik ery:
– Látky pro tvorbu Ery:
a) Dostatek železa (špenát, živočišné potraviny)
b) Vitamíny – B12, kyselina listová
c) Hormon erythropoetin
Kmenové (zárodečné buňky) Zánik ve slezině => globulin (bílkovina)
červené kostní dřeně => Fe2+
Zrání – 7 dní – ztráta jádra
asi 120 dní => Hem = barvivo
– přenos O2 v krvi
Zánik ve slezině břišní + v játrech
Globulin => rozklad na AK => proteosyntézou jiné bílkoviny
=> transport pomocí bílkoviny transferin – krví do kostní dřeně => uskladnění vázané na feritin
Fe2+
Hem => přeměna na barvivo bilirubin (krví do jater – vázání do žluči)
– ve střevě se podílí na emulgaci tuků = rozkapénkování => lepší trávení tuků lipázou
– Transport látek erythrocyty:
o Běžný transport
a) Hb + O2 HbO2
Hemoglobin Oxyhemoglobin
Tmavě červená v žilách Světle červená v tepnách – pulzující
=> volně vytéká při poranění => vystřikování při poranění
b) Hb + CO2 HbCO2
20% + 80 rozpuštěn Karbanaminhemoglobin
v plazmě nebo vázán
na krevní alkálie (HCO3
)
–
o Chorobný = patologický transport
a) Hb + CO HbCO
Z výfukových plynů => nevratné zablokování Hb => dušení (malinová barva obličeje, vypoulené oči, vystrčený jazyk)
b) Hb + dusitany NO2
Redukce v žaludku z dusičnanů NO3
Karboxyhemoglobin
– Při detoxikaci směs O2 + CO2
– HbNO2
–
– Methenoglobin => cyanóza (modrání)
– V pitné vodě
– V zelenině, ovoci => nevratný proces
– Při detoxikaci směs O2 + CO2
c) Hb (s Fe2+
) + oxidační činidlo Hb s Fe3+
(chlorečnany, dusičnany)
= krevní jedy, v roztoku i pevné
– Nevratný proces
– Nemoci erythrocytů:
Anémie = chudokrevnost
– Snížení počtu ery
– Poškozená kostní dřeň
– Nedostatek B12, Fe, kyseliny listové, hormonální poruchy = příčiny
– Řešení = transfúze Ery masy
Srpkovitá anémie
– Rozhlíčkovitý tvar + méně Ery
– Podmíněno geneticky = mutace genetické informace
– Ale – imunita proti malárii
Hemolýza
– Rozklad (praskání) Ery => dojde k anémii
– Mechanické působení + toxiny => rozklad
– Hadi, pavouci, štíři – jedy (+ chemikálie – metanol)
4
Bílé krvinky (Leukocyty)
– Pravé buňky = mají členité jádro (+ plazma zrnitá)
– Středně velké buňky – velikost od 5μm – 80μm
– Počet kolísá: nejvíce jich je večer, nejméně ráno; nebo rozdíly při fázích nemoci (více např. při zánětlivých,
infekčních onemocněních nebo nádorech, méně například v počátečním období břišního tyfu)
= kolísání počtu bílých krvinek je normální, ale patologické zmnožení, kdy se v krvi objevuje velké množství
nefunkčních leukocytů se nazývá leukémie
– Rychle vznikají a rychle zanikají
– V 1 mm3
– Tvorba v kostní dřeni (nebo lymfoidní tkáni)
– Schopny améboidního (měnavkovitého) pohybu a mohou procházet mezi buňkami kapilární stěny
– Chemotaxe = chemické přitahování leukocytů k místu ohroženému infekcí
– Podle vzhledu a původu rozlišujeme:
a) Granulocyty = mikrofágy („malí požírači“)
– Laločnatá nebo nepravidelně podkovovitá jádra
– Tvoří se v kostní dřeni
– Schopnost fagocytózy = pohlcování cizorodých částeček, které vniknou do organismu (nebo odumřelých
– Podle barvitelnosti granulí (zrníček v cytoplazmě) speciálními barvivy dělíme:
krve je obvykle 5000 – 8000 leukocytů
buněk organismu)
• Neutrofilní granulocyty (50 – 70%)
• Eosinofilní granulocyty (1 – 9%)
• Bazofilní granulocyty (0,5%)
– Neutrální barviva
– Fagocytóza – „první obranná linie“ proti bakteriím
– Schopnost měnit tvar => např. prodloužení se a protlačení mezi póry ve stěne vlásečnic/
cév (= diapedéza), přímo do místa infekce
– Barví se kyselým eosinem
– Fagocytóza – menší význam než neutrofilní, jejich počet stoupá při alergických a
parazitárních onemocněních
– Zásaditá barviva
– Heparin (protisrážlivá látka) => antikoagulační = protisrážlivý účinek
– Vazodilatační účinek = rozšiřují průměr cév
b) Agranulocyty
– Neobsahují barvitelná zrna
Monocyty (2 – 8%)
– Největší leukocyty s ledvinovitým jádrem – až 80μm (= pozorovatelné okem)
– Do krve se uvolňují z endotelových výstelek (slezina, játra – zde se nazývají Kupfferovy b.,
– Nezralé krevní buňky, které ve tkáních přeměňují na volné nebo fixované makrofágy
– Soustava fagocytujících makrofágů ve tkáních = retikuloendotelová soustava (RES)
– Buď ve tkáních, nebo v krvi – nelze přecházet diapedézou!
Lymfocyty (20 – 40%) (= „mízní buňky“)
– Druhá nejpočetnější skupina leukocytů – menší než monocyty, větší než červené krvinky
– Velké okrouhlé jádro
– Tvoří se z kmenových buněk kostní dřeně
– Obvykle kolují v krevním oběhu
– Receptory na plazmatické membráně lymfocytů a protilátky jsou bílkoviny – imunoglobuliny
– Specializovaná (specifická) imunita
mízní uzliny, kostní dřeň) a z priminitvních buněk (histiocytů) roztroušených ve vazivu
=> k odstranění velkých částic, např. odumřelých buněk pohlcením (fagocytóza)
– Každý lymfocyt produkuje jen jeden druh imunoglobulinu => miliony typů
– Liší se od sebe úsekem na konci řetězce bílkovinné molekuly = hypervariabilní oblast
• T-lymfocyty
– Vývoj v brzlíku (thymus) => řízení imunitního systému
5
– Některé přímo zněškodňují cizorodé buňky = buněčná imunita = proti buňkám
– Navíc regulují imunitní odpověď B-lymfocytů
– Antigeny na povrchu cizách buněk se navážou na T-lymfocyty => přímý, kontakt
– Diferenciace na několik typů:
transplantovaných tkání a pozměněným buňkám = nádorové, napadené viry
buněk, zničení cizí buňky
o Zabíječi = Killers – řídící látky => lymfokiny
o Pomahači = Helpers – pomáhají jiným leukocytům
o Brzdiči = Brakers – tlumí imunitní reakce k obraně vlastních buněk těla
(selhání = autoimunitní reakce)
– Při transplantacích je nutno tyto děje potlačit – pomocí imunosupresivních látek
• B-lymfocyty
– Dozrávání v kostní dřeni => látková (= humorální) imunita
– Imunitní reakce organismu = bakterie svými antigeny vyvolá tvorbu specifických
– Specifická imunita = rozpoznání kokrétního antigenu
– Po rozpoznání konkrétního antigenu plazmatické buňky (aktivní stádium B-
lymfocytů) vytvoří specifické protilátky (ty se pak objevují volně v krvi), které se
protilátek (rozpoznání na základě struktury makromolekul)
– Vzorek protilátek se po prodělané nemoci uloží do imunitní paměti (část lymfocytů
– reakce => využití při aktivní imunizaci (očkování)
navážou na antigeny vetřelce => dojde k označení, následuje fagocytóza pomocí
mikro/makrofágů
Rozpoznání = antigeny reagují s vazebnými místy proteinů (receptory) na plazmatických
membránách lymfocytů. Těmito vazebnými místy jsou imunoglobuliny označované jako
receptorové protilátky. Potom se lymfocyty několikrát rozdělí = množení buněk = proliferace
přetrvá = paměťové buňky) => při příštím setkání s nemocí rychlejší
Klasifikace imunity:
o Nespecifická
bolestivost, zvýšení teploty místa => hnit = hnisavý zánět ze zaniklých leukocytů, tkáňových
buněk a bakterií
– Pyrogeny působí na termoregulační centrum v hypotalamu
– Horečka zvyšuje účinnosti imunitního systému
močovina, soli)
makrofágy
vážou na receptory v membráních dosud nenapadených buněk. Tyto buňky se stávají resistentní
vůči virům
Jsou uvolňovány některými leukocyty. Působí na termoregulační centrum
o Specifická
– Zánět = ochranná a reparativní reakce na mechanické/chemické dráždění tkání nebo infekci
– Postižené místo => pronikání fagocytujících buněk (likvidace bakterií) => červenání, zduření,
– Záněty konkrétního orgánu – zakončení –itis (bronchitis, appendicitis) + např. pneumonie,…
– Při rozsáhlejším poškození tkáně => zásah celého organismu: zmnožení bílých krvinek, zvýšení krevní
sedimentace, zvýšená tvorba protilátek, zvětšování mízních uzlin
+ nevolnost, změny v srdeční činnosti a dýchání
– Horečka – zvýšení tělesné teploty, vyvolána pyrogeny (látky uvolněné leukocyty)
– Na nespecifické imunitě se podílí:
– Lidská kůže – mechanická zábrana, baktericidní působení látek v potu (organické kyseliny,
– Sliny – baktericidní enzym lyzozym
– Žaludeční šťávy – kyselina chlorovodíková
– Fagocytující buňky – eosinfilní a neutrofilní granulocyty (= mikrofág, diapéza), monocyty,
– Interferony – bílkovinné látky produkované buňkami napadenými viry, uvolněné do prostředí se
– Komplement – komplex krevních bílkovin, který ničí bakterie, někdy ve spolupráci s protilátkami
– Pyrogeny – látky, které zvyšují tělesnou teplotu => působí nepříznivě na metabolismus patogenů.
– Hlavní složky = centrální lymfoidní tkáň: kostní dřeň, brzlík, periferní tkáň, lymfatické uzliny a cévy, .
mandle (tonzily), slezina
– Antigen = substance, proti níž imunitní systém vytváří protilátku = velká molekula bílkoviny nebo .
polysacharidu se složitou strukturou, cizí organismu => lymfocyty ho zničí (imunoglobuliny)
– Patogen = obsahují celou řadu antigenů
– Zprostředkována specifickým imunitním systémem (T-lymfocyty a B-lymfocyty)
– protilátková – B-lymfocyty
– buněčná – T-lymfocyty
– Na schopnosti specificky odpovídat na přítomnost antigenů založeno očkování
6
o Pasivní = injekce protilátek do těla
o Aktivní = protilátky vytváří tělo
– Látky jsou získávány očkováním nějakého zvířete => kdo byl někdy léčen zvířecím sérem, musí u sebe
neustále nosit potvrzení => pokud se sérum téhož zvířecího druhu vstříkne dvakrát, vzniká sérová nemoc
(ohrožuje život)
– přirozená imunita = po prodělání nemoci
– umělá imunita = po očkování
– Do těla se vpravují usmrcené nebo silně oslabené mikroorganismy, nebo jejich jed (toxoid)
– Vytvořená imunita je proti některým antigenům doživotní
– Povaha protilátek = bílkoviny
Poruchy imunitního systému:
o Alergie = hypersenzitivita na určitý antigen = alergen
o Autoimunní reakce = tělo tvoří protilátky proti vlastním orgánům nebo tkáním
– Původně ochranná reakce se stává pro organismus nepříznivou a vyvoává chorobný stav
– Např.: pyl, prach, peří, srst, potraviny, léky,… => do organismu vdechnutím nebo požitím
– Projevy: kožní změny (kopřivka, ekzémy), astma (křeč průdušek), senná rýma
– Může vzniknout např. poškozením kostní dřeně (=> lymfocyty)
– Reumatiodní artritida
– AIDS = Acquired Immune Deficiency Syndrom
– Úplné selhání obranného mechanismu imunitního systému
– Začíná jako lehká, dlouhodobá chřipka => náchylnost k jiným nemocem (nádory,…)
– Původce = virus HIV
o Leukémie = rakovina krve = přehlcení organismu nezralými bílými krvinkami, viz výše
o Anafylaxe – anafylatický šok = příjem bílkovin do těla injekcí => nepřiměřená reakce
Krevní destičky (Trombocyty)
– Malá tělíska nepravidelného tvaru
– Podíl na srážení krve – zastavení krvácení
– Vznik v kostní dřeni odškrcováním cytoplazmy obrovských buněk (megakaryocytů)
– Nemají jádro, krátká životnost
– 200 – 300 000 v 1 mm3
– Životnost 4 dny
– Obsahují bílkovinu protrombin
– Srážení krve:
1. Trombocyty se na vzduchu rozpadají
2. Zúžení cévy uvolněním serotoninu z Tro = vasokonstrikce => snížení úniku krve
3. Shlukování destiček v místě poranění, srážení krve
4. Tro zalepují ránu
5. Srážecí kaskáda ze 12 stupňů = sled 12 chemických reakcí
11. v Tro – protrombin ==Ca2+==> trombin
12. v plazmě – fibrinogen ==trombin==> fibrin
Po vytvoření trembu (= sraženiny) => stah => vypuzení vody (krevní sérum = plazma bez fibrinogenu) => vytvoření
strupu => uvnitř cévy začnou působit protisrážlivé faktory
– Problémy srážlivosti:
o Pomalá srážlivost
– Vitamín K
– Vypálení nosní sliznice (krvácení z nosu) = zpečení cévek => menší prokrvení (časem se obnoví)
o Ucpání cév sraženinami = trombóza
– Nedostatek heparinu v krvi
krve
= vláknitá bílkovina =>“zaštepování rány“ => vytvoří síť, ve které se zachytí krvinky
=> dodávání heparinu (jako heparin nebo Warfarin) = ředění krve
– Jinak embólie = ucpávání cév emboly
– Infarkt myokardu, mozková mrtvice (ictus), plicní embólie
o Hemofilie = zhoubná krvácivost
– Genetická choroba
– Krev se vůbec nesráží
– Léčení = transfúze krevní plazmy (destičky)
7
Krevní skupiny
– Imunologická individualita jedince
– 1905 – objev – Karl Landstein – Vídeň => 1930 Nobelova cena
– 1907 – Jan Janský – Praha
– Antigen + protilátka
– Antigeny (aglutinogeny) = molekuly na povrchu červených krvinek, protilátky (aglutinogeny) jsou v krevní plazmě
– Nejdůležitější = systémy ABO a Rh faktor
4 krevní skupiny:
A 42% na Ery antigen A protilátka anti B
0 38% nemá žádný protilátka anti A i B
B 14% na Ery antigen B protilátka A
AB 6% na Ery A i B žádná
– Test krve:
+ sérum anti A + anti B => zda se srazí, nebo ne => určení krevní skupiny
– Při transfúzi – dodržení krevní skupiny (univerzální dárce = 0, univerzální příjemce = AB)
– Rh faktor = další aglutinogen na Ery
– Dárcovství krve
– Hrazené nebo bezpřízpěvkové
– V transfúzních stanicích (Liberec)
– Odběr krve nebo krevní plazmy = trasfuze
– Podmínky pro dárce = minimálně18 let, dostatečná kondice, zdravý stav
– Hygiena – odběr do sterilních plastových vaků, 0,5 l krve – ♂ po 3 měsících, ♀ po 4 měsících
– Krevní plazma – po 10 dnech (40x za rok)
– Krev – ve vacích, 2-4°C, max 6 týdnů (poté separace na složky)
– Předúprava = kapalné ošetření, tekutost krve + test AIDS
– Krevní plazma => vysuší se => prášek => zmražení (není omezená doba) – zavodnění fyziologickým roztokem
– Podmínky pro příjemce = dodržení krevní skupiny, bezinfekční krev
– přítomnost Rh faktoru – 84% lidí
Rh+
– nepřítomnost Rh faktoru – 16% lidí
Rh-